Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bankovní rodeo pokračuje

Největší americká spořitelna Washington Mutual zkrachovala. Její zákazníci od minulého týdne ze svých účtů vybrali 16,7 miliardy dolarů. To je méně než desetina sumy vkladů, kterou Washingon Mutual vykázala letos v pololetí.

Přesto to stačilo k tomu, aby úřad pro dohled nad spořitelnami (Office of Thrift Supervision) konstatoval, že firma nemá dostatek likvidních zdrojů na pokrytí svých závazků a není schopna dále bezpečně fungovat. Tím zpečetil krach označovaný jako největší v historii amerického bankovnictví.

Pobočky a klienty spořitelny přebírá banka JP Morgan. Pikantní je, že JP Morgan už se o ni neúspěšně ucházel na jaře, kdy přebíral i Bear Stearns. I ve světě financí se vyplácí trpělivost...

Ovšem jak vidno, na trpělivost vkladatelů spoléhat nejde. Zvlášť v době, kdy finanční krize plní nejen zastrčené ekonomické rubriky, ale rovnou titulní stránky médií a svádí se na ní kde co (například krach velké české sklárny).

Jenže na důvěře vkladatelů spolu současný finanční systém do značné míry stojí. I proto je ostatně panika makroekonomická veličina, jak zní titulek včerejšího článku Pavla Kohouta.

V protikladu k dnešnímu systému stojí bankovnictví se stoprocentními rezervami, které většina ekonomů odsuzuje do role utopie neslučitelné s moderní ekonomikou. Mělo by ale jednu drobnou výhodu: paniky by neohrozily existenci systému jako takového.

Bez ohledu na to, jak moc by klientům přeskočilo, banka by v případě masového výběru běžných účtů přišla leda o výnosy z poplatků, ale zůstala by zcela životaschopná. Riziko špatných investic by nesli výhradně věřitelé banky, nikoli vkladatelé nebo daňoví poplatníci.

V případě Washigton Mutual nakonec miliardové ztráty z hypotečních úvěrů sanuje silný partner. Stýček Sam si tak může oddychnout, banka je zachráněna a není třeba sáhnout do federálního pojištění vkladů. Protentokrát.

Mimochodem, když nepočítáme podobné záchranné operace, slučování bank pohání ještě jeden faktor: zjednodušeně řečeno, čím větší má banka podíl na daném trhu, tím větší je pravděpodobnost, že se do ní peníze vypůjčené dlužníkům obratem zase vrátí v podobně nových vkladů. To znamená, že může celkem poskytnout výrazně více úvěrů a více vydělat.

Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských novin a Aktuálně.cz... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK