Testosteron, stres a finanční trhy

Podle všech fundamentálních ukazatelů jsou akciové indexy rekordně podhodnoceny. Ani krize v oblasti mezibankovních obchodů není odpovědí. Pravděpodobná recese velkých světových ekonomik je srovnatelná s lety 2001 nebo 1991. Tedy opět žádný podstatný důvod.

Vysvětlení je třeba hledat jinde. Nedávno publikovaná práce dvou vědců z univerzity v Cambridge nabízí možný směr výzkumu. John Coates a Joe Herbert se zabývali fungováním hormonů v tělech obchodníků na londýnské burze. Výsledky jejich práce jsou velmi slibné.

Coates a Herbert analyzovali úroveň dvou typů hormonů na sedmnácti denních profesionálních obchodnících v City. „Tento typ obchodování se nazývá noise trading, spočívá ve vyhledávání drobných cenových diskrepancí a je to vlastně svého druhu sportovní disciplína. Kdo první najde obchodní příležitost, vydělá malou částku, třeba půl centu na dolar. Během dne tyto obchody mohou udělat velké zisky, ale i velké ztráty,“ uvádí Coates.

Úspěšným sportovcům pomáhá vyšší hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu. Naopak neúspěch vyvolává vyšší hladiny stresového hormonu kortizolu. Platí to i pro obchodníky?

Coates a Herbert odebírali vzorky dvakrát denně: v jedenáct hodin a ve čtyři odpoledne po dobu osmi obchodních dní. Výsledky pro testosteron byly zřejmé: vysoká hladina v 11 hodin signalizovala úspěšné obchodní dny. Znamená však vyšší hodnota hormonu kauzální vztah? Nikoli, jde o pouhou korelaci. Příčinnou souvislost nelze prokázat.

Lze uvažovat o tom, že vyšší hladina testosteronu prostě znamená lepší náladu na trzích, a tudíž vyšší zisky. „Jde asi o něco více než o pouhou náhodnou korelaci, ale ne o kauzální vztah,“ varuje Coates. „Váš endokrinní systém je velmi jemně vyladěný. Když uměle zvýšíte hladinu testosteronu, nebude to fungovat. Ani s lékařskou pomocí nebudete schopni napodobit přirozený rytmus žláz s vnitřní sekrecí.“ Testosteronový doping pro obchodníky by tedy zřejmě nefungoval.

Podle Coatese může úspěch na obchodním parketu způsobit kladnou zpětnou vazbu podobného typu, jaká byla pozorována u různých sportovních odvětví: úspěch zvyšuje hladinu hormonu, ta vede k agresivnějšímu a rizikovějšímu chování, které může přinést ještě lepší výsledky. „Myslíme si, že tak to opravdu funguje, ale zatím nemáme přesvědčivý důkaz,“ podotýká Coates. „Testosteron zvyšuje soutěživost a agresivitu, což samcům pomáhá v reprodukčním chování. Nyní se tento starý biologický systém uplatňuje v novém prostředí vytvořeném lidmi.“

Zvýšená agresivita může pomoci tehdy, když se trh vyvíjí příznivě. V opačném případě nastupuje stresový hormon kortizol. Ovlivňuje náladu, paměť a chování. Důsledkem může být nejistota, ztráta kontroly, a prostředí naplněné stresem – což ve světle posledního vývoje burz zní velmi povědomě!

Coates a Herbert neprokázali korelaci výskytu kortizolu během ztrátových dní, ale hladina tohoto hormonu bezpochyby rostla během fází nejistoty. „Kortizol má velký vliv na funkci mozku, způsobuje úzkost, depresi, někdy i silné reakce na nepříznivé podmínky,“ uvádí Joe Herbert. Testosteron říká „vstaň a běž“, zatímco kortizol signalizuje „Zpomal, opravdu si myslíš, že bys měl dělat to a to?“

Ačkoli nynější podmínky by mohly vytvářet ideální prostředí pro výzkum, Herbert a Coates jsou skeptičtí. „Bylo by to fascinující, ale nemůžeme najít obchodníky nebo banky ochotné spolupracovat. Zájem bank o čistý výzkum zmizel s prvními příznaky úvěrové krize,“ uvádí Coates, který je sám bývalým obchodníkem z Wall Street.

Při jednom experimentu s hazardními hráči vedly dávky testosteronu k rizikovějšímu chování a zvýšeným ztrátám, dodává Coates. Přílišná sebedůvěra byla kontraproduktivní. Nešlo o podobný mechanismus, jaký vedl k hypotéční krizi? „Napadlo mě, že testosteron může hrát roli během spekulativních bublin. Během internetové bubliny to vypadalo, že obchodníci a trhy jsou na drogách,“ pokračuje Coates.

Testosteron je ovšem v současné fázi vývoje minulostí. Nyní vládne kortizol. Tento hormon se mimochodem podílí na zapamatování krátkodobých emocionálních zážitků, což rovněž není bez souvislosti s dramatickými událostmi na finančních trzích. „Tento mechanismus mohl vzniknout jako prostředek k zapamatování situací, kterým je třeba se v budoucnosti vyhnout,“ říká mimo jiné encyklopedické heslo o kortizolu.

Dlouhodobá expozice na zvýšenou hladinu kortizolu však může negativně ovlivnit proces učení. Snad se banky, obchodníci, vlády i regulátoři naučí reagovat na nynější problémy dostatečně rychle.

Foto: Profimedia.cz