Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč se nebude opakovat rok 1929

| 16. 10. 2008

Banky přijímají vklady a půjčují peníze na úvěr. Úvěr pochází od slova „věřit“, stejně jako slovo „kredit“ pochází z latinského slovesa credere, které má tentýž význam. Proč jsou úvěry vůbec nutné?

Proč se nebude opakovat rok 1929

O důležitosti úvěru se přesvědčí každý, kdo chce podnikat anebo kdo nechce prožít celý život v podnájmu. Úvěr vytváří pracovní místa. Bez úvěru by nemohla existovat lidská civilizace tak, jak ji známe. Úvěr existoval již v Babylónii a bez úvěrové ekonomiky by neexistovala například italská renesance.

Odkud jsou peníze

Vkladatelé za normálních okolností své peníze z větší části nevybírají, takže není zapotřebí, aby banky plně kryly své vklady hotovostí. Ve skutečnosti banky kryjí hotovostními rezervami jen zlomek vkladů, zbytek půjčují.

A nejen to. Laikové bývají obvykle šokováni, když zjistí, že banky půjčují více peněz, než kolik prostředků ve skutečnosti mají k dispozici díky vkladovým účtům. Jak je něco takového vůbec možné? Není to podvod? A odkud banky peníze berou, tisknou je snad?

Ne, není to podvod. Bankovnictví nefunguje na základě žádné tajemné konspirace, nýbrž matematiky na úrovni střední školy. Jen malá část peněz v oběhu má fyzickou podobu bankovek. Ani za časů zlatého standardu nebyla většina peněz kryta zlatem: většina peněz v oběhu zkrátka vzniká jako účetní položka v rozvahách bank.

Aby banky mohly udržet likviditu – neboli schopnost mít na účtech dostatek hotovosti –, musí spolu neustále obchodovat. Banky si půjčují peníze mezi sebou, někdy jen přes noc, někdy na delší dobu. Koloběh peněz slouží k udržení likvidity. Ta umožňuje bankám dostát závazkům a mít přitom méně hotovosti, než kolik by jinak bylo zapotřebí. Šarlatánství? Ne, jen matematika.

Kdy nastane krize

Stabilita bankovního systému stojí na koloběhu peněz a ten stojí na důvěře. Banky, které si navzájem půjčují, si musí důvěřovat. Jinak likvidita vysychá a banky mají problém. Nejen banky: vkladatelé mají problém, protože jejich peníze jsou v ohrožení.

Podniky mají problém, protože bez investičního úvěru nebudou moci tvořit nová pracovní místa a bez provozního úvěru možná nebude na platy příští měsíc. Stát má problém, protože při podobném vývoji nebude mít za chvíli kdo platit daně. Zkrátka, bez důvěry v bankovnictví jsou v maléru všichni. Zcela solidárně.

Proto není divu, že vlády a centrální banky se snaží zabránit bankovní krizi veškerými prostředky. A je jedno, zda je řeč o pravicových, nebo levicových politicích. Miloš Zeman koncem 90. let stejně jako George Bush, Gordon Brown, Angela Merkelová nebo i Vladimir Putin v současnosti.

Když padnou banky, nastane krize se vším všudy: s masovou nezaměstnaností, hladem a tendencemi k politickým extrémům. Tak tomu bylo ve 30. letech. Světovou hospodářskou krizi totiž nerozpoutal tzv. burzovní krach na Wall Streetu v říjnu 1929, ale ztráta důvěry v systém a řetězec pádů mnoha tisíc bank.

Moderní centrální bankéři mají perfektně nastudovanou historii třicátých let. Svalnaté řeči typu „jenom nechte bankéře smažit se ve vlastní šťávě“ nyní ustupují a nastupují snahy najít rozumné řešení – tedy jiné než podle scénáře 30. let.

Jinými slovy: je-li dnes řeč o „bankovní krizi“, je tím míněno selhání mezibankovního trhu, který poskytuje bankám likviditu. Tento mezibankovní trh je nyní podporován a částečně suplován centrálními bankami. Diagnóza je známa a léčebné prostředky jsou k dispozici. Velká krize se nebude opakovat.

Autor je ředitel strategie Partners. Psáno pro Reflex. Foto: Profimedia.cz.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Jan Dvořák | 18. 10. 2008 10:42

Série videí - doporučuji shlédnouthttp://www.youtube.co m/watch?v=iLnDPntfNFw& ;feature=related
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 16. 10. 2008 19:20

Doufám, že se rok 1929 opakovat nebude..Předkládám svůj NEJČERNĚJŠÍ SCÉNÁŘ, doufám, že nenastane:.* Problémy USA se splácením závazků - tak do roka* Odmítnutí Číny a dalších zemí nakupovat US vládní dluhopisy* Krach USD (rychlý pád o desítky procent) oproti hlavním měnám - tak do jara / léta 2009* Krach na trhu US vládních dluhopisů* Rozpad eura, rozdělení "sever" a "jih"* Uvedení měn krytých zlatem na trh /rubl, arabský dinár)* Default COMEXu* Odstoupení Paulsona (myšleno do voleb).Zdá se, že je snad vyřešen úplně nejčernější bod - zajištění krátkodobého financování firem. To na sebe vzal Fed. Nefunkčnost zde by znamenala totální rozklad hospodářství vyspělých zemí v horizontu týdnů..Doufám, že z výše uvedených bodů se NEVYPLNÍ ANI JEDEN. Vyplnění jakéhokoliv z nich by byl pro mne jasný SELL signál:* Ekonomická deprese* SP 500 na úrovni 200-300 bodů
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Salomoun | 16. 10. 2008 18:19

Ale ano, podvod to je. :o) To ze je odsouhlasen a podporovan statem jeste neznamena, ze to podvod neni...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 16. 10. 2008 12:22

Dovolil bych si trochu oponovat. Úvěr není něco, co vzniklo díky bankovnictví částečných rezerv, jak by si někdo mohl po přečtení článku myslet. Jsou to dvě oddělené věci.Když už jsme u latiny, v římském právu, ze kterého vychází i moderní evropské právo, se bankovní vklad řídil smlouvou "depositum" ;.Ta neměla termín splatnosti a příjemce deposita měl povinnost kdykoli na požádání uloženou věc vydat, v případě zaměnitelných statků jako obilí nebo peněz vydat věc ve stejné kvalitě a množství. Nesměl s věcí nijak nakládat.Půjčka se řídila smlouvou "mutuum", která měla stanovenou dobu splatnosti, a po tu si příjemce mohl s přijatou věcí dělat "co chtěl".Je fakt, že bankéři se tuhle povinnost snažili odjakživa porušovat, protože věřili (...credere:), že za normálních okolností si lidé nevyberou všechna deposita. Ano, v renesanci už bylo bankovnictví částečných rezerv běžné - a také banky krachovaly.Ještě po většinu 18. století byla jednou z nejvěhlasnějších evropských bank městská banka v Amsterodamu, která měla stoprocentní rezervy. Zmiňuje se o tom i Adam Smith: v Bohatství národů píše o tom, že banka žila hlavně z poplatků za vedení účtů a provádění transakcí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Zháněl | 16. 10. 2008 14:56
reakce na Aleš Tůma | 16. 10. 2008 12:22

Tak to ČSOB, ČS, KB a další banky v ČR vyjma mBank, Banko Popolare mohou být částečně v klidu. Nemají sice stoprocentní rezervy jinak to o poplatcích stále platí. Naneštěstí banky nejsou české a musí dotovat jejich mateřské zahraniční banky a jejich hloupé a chamtivé manažery.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adam Černý | 16. 10. 2008 11:34

Na YouTube je k téhle problematice zajímavé video. Škoda že za téměř rok své existence na YT má pouhých 29tis. shlédnutí... Holt koho zajímají peníze že O:-)adresa je http://www.youtube.com/watch?v=ThXpjmfyiMQ&
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Václavíček | 17. 10. 2008 15:02
reakce na Adam Černý | 16. 10. 2008 11:34

Jsem jeden ze 29 000 šťastlivců, kteří ono video viděli.Video podlě mně dobře vystihuje nestabilitu současných měn.Také proto ho doporučujeme i na naší stránce www.e-milionar.eu jako jeden z odkazů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 16. 10. 2008 17:37
reakce na Adam Černý | 16. 10. 2008 11:34

Takových "dokumentů" ;je na Youtube víc, bohužel jsou v nich dost často přimíchané různé konspirační teorie a ekonomické nesmysly. Chystám se o nich napsat samostatný článek:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Černý | 17. 10. 2008 09:53
reakce na Aleš Tůma | 16. 10. 2008 17:37

"Dokumenty" ;:-) Vždycky se můžete dovědět pravdu, ale nikdy ne úplnou pravdu. S tím je třeba se smířit. Plně se odevzdávat systému není dobře... Toť vše
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!