Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jsou české banky mimo nebezpečí?

František Mašek
František Mašek
21. 10. 2008

Objem rizikových aktiv, které údajně způsobily finanční krizi, představuje necelé procento rozvahy bankovního sektoru, uvedl mailem v odpovědi na otázky Finmagu viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Z dostupných údajů vyplývá, že ani u majoritních vlastníků domácích bank nejde o nějak dramatické číslo.

Jsou české banky mimo nebezpečí?

ČNB i vy osobně jste v souvislosti s finanční krizí uvedli, že českým bankám žádné velké problémy nehrozí. Jaký objem rizikových aktiv (dluhopisů vázaných na nemovitosti, případně dalších cenných papírů, které údajně způsobily finanční krizi) mají vlastně banky v rozvahách či podrozvahách? Má o tom ČNB přehled, když podle dostupných informací (Bloomberg) neexistuje centrální evidence ani na nejvyspělejším trhu v USA?
Zjišťovali jsme to kauzu od kauzy. Zhruba se dá mluvit o objemech do 1 % rozměru rozvahy bankovního sektoru. tedy pod 25 mld. Kč).

Kolik mají těchto rizikových aktiv – viz nedávná prohlášení KBC - majoritní vlastníci původně českých bank?
Tak toto je spíše věc jejich regulátorů. Z nám dostupných údajů - díváme se spíše na veřejně dostupné údaje a konzultujeme s regulátory - ovšem nevyplývá nějaká dramatická expozice.

Jaká je úvěrová a jiná angažovanost těchto mateřských bank u finančních institucí, které musí zachraňovat stát - zejména u mateřských bank z USA, Belgie, Velké Británie, respektive Islandu?
Již jsem ji zahrnul do odpovědi na první otázku. Zahrnuje tedy i tyto případy.

Nyní mám otázku z trochu jiného soudku. Každá předchozí větší krize na světových trzích vedla ke kolapsu nějakého českého obchodníka s cennými papíry. Nehrozí nyní něco podobného? Nakolik lze zkušenosti z minulých krachů využít při dozoru nad obchodníky s cennými papíry?
Přiznám se, že si ani nejsem jistý, co máte na mysli těmi předchozími otřesy a kolapsy. V každém případě je potřeba říci, že tento sektor není tak závažný z hlediska finanční stability jako bankovnictví. V současnosti nemáme žádné údaje naznačující takový kolaps v důsledku otřesů světových trhů k dispozici.

Vraťme se tedy k bankovnictví. ČNB několikrát ubezpečila veřejnost i novináře o připravenosti řešit případné potíže. Lze tento krizový scénář, který máte jistě k dispozici navzdory ujišťování, že české banky nemají žádné závažnější problémy, upřesnit?
To určitě ne.

Hlavním problémem na finančních trzích je nedostatek důvěry mezi bankami, který zablokoval mezibankovní finanční trh. Chápu, že je třeba uklidnit veřejnost. Nepředstavují nicméně státní garance za vklady v bankách a snižování úrokových sazeb tak trochu „pláč na špatném hrobě“, a v ČR možná i předvolební heslo? Bude to mít podstatnější vliv na mezibankovní trh?
Asi myslíte v cizině. Já si skutečně nejsem jist, zda garance, zvláště v případě zemí, které by je nemusely být schopny naplnit, nějak stabilizují situaci. Poklesy sazeb zřejmě představují rozumnou reakci na danou situaci.

Jak se díváte na návrh Evropské unie, podle něhož by měla činit minimální státní záruka za bankovní vklady v Unii až 100 tisíc eur? Může si Česká republika dovolit tento plán odmítnout? Nehrozí pak odliv depozit z českých bank třeba do mateřských zemí jejich majoritního vlastníka?
My nepozorujeme žádný významnější odliv aktiv na agregátní úrovni. Je to však vždy otázka detailů garancí a navíc se mi zdá, že za určitých podmínek Ministerstvo financí zvažuje, že na tento návrh přistoupí. (Pozn. red.: Podle zástupce mluvčího MF Jakuba Haase není ministr Miroslav Kalousek proti zvýšení záruky za bankovní vklady na 100 tisíc eur. Brání se ale tomu, aby šlo o garanci na neomezenou částku, jak navrhují někteří členové EU a část opozice).

Při řešení globální finanční krize má získat řada bank v USA a v Evropě rozsáhlé finanční prostředky. Do těch nejvíce problémových vstoupí dokonce stát. Ten je ale špatný vlastník. Lze nějak zabránit tomu, aby se některé banky dál nechovaly v duchu hesla: můžeme si dovolit vše, případné další ztráty za nás opět někdo uhradí?
Opět to je otázka přesných podmínek, za kterých tam stát vstupuje.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo