Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Volte amero!

| 31. 10. 2008 | Vstoupit do diskuze

V poslední době se lidem především díky rozvoji internetu otevírají nové možnosti pro vytváření a šíření nejrůznějších, často až absurdních konspiračních teorií.

Volte amero!

Tento trend se začal prosazovat především po 11. září, kdy na veřejnost začaly pronikat filmy o událostech tohoto dne zabalené do pseudovědeckých dokumentů.

Lidé se odedávna ptají „proč?“ a dnes mnozí hledají nějaké atraktivní vysvětlení finanční krize. Rozšířená a relativně přijímaná teorie (jako jedna z mnoha) počítá se založením nové měny amero, která bude platit ve třech zamích severoamerického kontinentu – ve Spojených státech, Kanadě a Mexiku. 

Nová měna má fungovat coby konkurence eura a vůbec Evropské unie, vůči které USA ztrácejí vždy tak samozřejmý náskok. Proč o tom nic nevíme a ani se o tom nepíše? Vždyť by šlo o jeden z největších politicko-ekonomických zásahů od dob zrušení zlatého standardu.

Podle konspirátorů by to přineslo ztrátu suverenity jednotlivých zemí a vytvoření velkého byrokratického celku, nad kterým by měli moc jednotliví bankéři. Zakládá se něco z této teorie na pravdě? Samotného mě to zaujalo natolik, že jsem se pustil do pátrání – a kde jinde začít než na internetu…

První cesta vedla na českou Wikipedii. Po zadání klíčového slova „amero“ do pole „hledat“ se rázem nalistuje článek o Severoamerické měnové unii. Jakékoli náznaky typu, že by měl být tento encyklopedický text považován za nedůvěryhodný, či dokonce závadný, zcela postrádám. Nikde nic.

Tak tedy v seriózně psaném článku se například dozvíme, že přípravy týkající se vytvoření unie tří severoamerických zemí se společnou měnou neustále pokračují. Následuje výčet výhod společné měny v podobném duchu, jak jsou prezentovány i v souvislosti s eurem.

Hovoří se o významné úspoře transakčních nákladů, rozvoji investic především do Mexika, pozdějším přínosem má být volný pohyb pracovních sil a především konkurence vůči euru. V jiných internetových zdrojích jsou informace značně roztříštěné a předkládají se čtenářům jako neověřené.

Když se do národních ekonomik zavádělo euro, občanům budoucí eurozóny se slibovalo urychlení hospodářského růstu a především konkurence vůči dolaru. Lidé tomu uvěřili a finanční moc se soustředila směrem k jedné centrální bance, kde jen pár bankéřů rozhoduje o tom, jak vysoké budou například naše splátky úvěrů či hypoték (samozřejmě s přirážkami jednotlivých bank).

Kdybychom nyní chtěli uvěřit tomu, že amero se na trhu skutečně uplatní, jaké důvody by hovořily ve prospěch této hypotézy?

Ztráta důvěry v dolar

Dolar od nástupu prezidenta Bushe k moci permanentně klesá a veřejnost postupně ztrácí v dolar důvěru. Fed se snažil konkurenceschopnost dolaru obnovit prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, vyvolalo to však současnou hypoteční a finanční krizi a sazby následně začaly opět klesat a dolar jako takový poklesl ještě razantněji.

I když je podíl dolaru na celosvětových transakcích stále nejvyšší, je neoddiskutovatelným faktem, že v posledních letech klesal natolik, že jazýček pomyslných celosvětových vah se může naklonit na opačnou stranu a brzy může být všechno jinak.

Sliby – chyby

V dobách strachu a krize člověk snadno ztrácí schopnost racionálního a logického myšlení. Ještě si živě pamatuji telefonát z 11. září 2001, kdy mi otec nařizoval, ať okamžitě přijedu domů, že pravděpodobně vypukne třetí světová válka.

Přestože je můj otec dlouholetý zkušený novinář, nebyl tehdy jediný, kdo nedokázal odhadnout situaci a objektivně o ní informovat. I jeho reakce na událost poznamenaly emoce. Stačí zapátrat v archivech novin a přečíst si třeba o situaci před válkou v Iráku.

Můžeme předpokládat, že amero dostane velkou šanci a bude se prezentovat jako záchrana z tíživé situace, do které se dostala většina domácností.

Devastace ekonomiky

Začalo to Bushem a bude to pravděpodobně pokračovat i s Obamou či McCainem. Předvolební programy kandidátů na post amerického prezidenta jsou však objektivní informací a vyplývá z nich, že zadlužování neskončí, naopak se bude stále prohlubovat.

V případě, že zvítězí varianta „yes, we can“ / „ano, my můžeme“, čeká Američany zvýšení daní a nejasná politika, zatímco druhá alternativa přinese nejspíš vojenské a ekonomické hrozby v obrovském deficitu. Co si USA zvolí?

Cenzura?

Není bez zajímavosti, že bývalý republikánský favorit Ron Paul stojí v pozadí a nebyl nominován jako soupeř o prezidentské křeslo vedle Baracka Obamy, i když jeho šance na nominaci dle nejrůznějších internetových anket a průzkumů veřejnosti byly mnohem vyšší než šance nynějšího McCaina. I přesto, že Ron Paul je postarší člověk, jeho projevy působí živě a vystupuje jako opravdový vůdce.

Proč o něm většina lidí nikdy neslyšela, zatímco o Hillary Clintonové či o Rudy Giulianim, jehož šance na úspěch byly velmi nepravděpodobné, se psalo téměř všude?

Byla natočena řada krátkých filmů o tom, proč byl Ron Paul za své názory účelně zesměšňován a ocitl se v nezájmu médií. Má toto být důkaz, že dnešní média jsou demokratická a nikdo do jejich chodu nemůže zasahovat? Ani jejich majitelé? Opravdu si to myslíte?

Výše načrtnuté čtyři poznámky nejsou žádnou konspirační teorií. Tyto věci se prostě dějí. Čas ukáže, jestli tyto události jsou důsledkem oslabující role USA v celosvětové ekonomice a důsledkem pádu dolaru, nebo zda byl tento krok naplánován a povede k založení nové měny.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK