Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Northern Rock a hodnota důvěry

Pavel Kohout
Pavel Kohout
17. 9. 2007

Vývoj kolem krize amerických hypoték dospívá do další fáze. Až donedávna odborná i laická veřejnost diskutovala, zda jde jen o psychologickou reakci, anebo zda se krize může promítnout do reálné ekonomiky. Nyní je zřejmé, že se psychologie do reality již promítla. Svědčí o tom krize britské hypotéční banky Northern Rock.

Northern Rock a hodnota důvěry
Tato banka – pátý největší britský poskytovatel hypoték se zhruba 1,5 miliónem klientů – se stala předmětem klasického bankovního runu, byla zachráněna Bank of England a nyní bude zřejmě prodána některému konkurentovi. Přitom až donedávna byla považována za naprosto bezpečný peněžní ústav s nepatrným objemem špatných úvěrů a s rizikovou nulovou expozicí vůči americkému substandardnímu sektoru.

Jaké byly příčiny, důsledky a mechanismus krize Northern Rock? Ve stručném provedení je lze charakterizovat takto:

•Na počátku byla krize amerických substandardních hypoték: její velikost by ovšem sama o sobě nestačila ke vzniku rozsáhlé globální krize.

•Některé evropské banky měly problémy, protože mohutně investovaly do derivátů založených na amerických hypotékách (šlo o cenné papíry zvané CDO neboli Collateralized Debt Obligations.) Šlo zejména o státní banku Sachsen LB se sídlem v Lipsku a IKB – banku orientovanou na drobnou a střední klientelu. První z obou jmenovaných byla zachráněna půjčkou v rozsahu 17,3 miliardy euro, což je mimochodem více než roční rozpočet spolkové země Sasko.

•Vzhledem k naprosté neprůhlednosti trhu s CDO nebylo – a stále není – možné rozlišit, která banka může být postižena a která je bezpečná. Tímto mechanismem se krize velmi rychle a masově rozšířila. Zatímco celkový objem amerických substandardních hypoték není významný z globálního hlediska, výčet „podezřelých“ bank je již velmi významný.

•Vznikla situace, kdy jedna banka nedůvěřuje druhé – a z „preventivních“ důvodů se vyhýbá mezibankovním obchodům. Řetězová reakce vede k prudkému poklesu likvidity na mezibankovních trzích a k podobnému efektu na trhu krátkodobých úvěrů v podobě cenných papírů (commercial papers.)

•Na vyschnutí likvidity mezibankovních trhů reagovaly centrální banky (Federal Reserve System, Bank of England, ECB) masivním uvolněním úvěrové politiky. Některé významné banky byly nuceny čerpat nouzové úvěry (emergency loans) od centrální banky.

•Čerpání nouzového úvěru je ovšem dvojsečná zbraň: sice umožní řešit nedostatek likvidity, ale zároveň na finančních trzích funguje jako stigma. Banka, která je nucena uchýlit se k tomuto pomocnému prostředku, je okamžitě vnímána jako nestabilní. V situacích, kdy je všeobecná důvěra otřesena, může toto stigma být pro banku doslova smrtící.

•Banka Northern Rock byla fundamentálně zdravá – přesto se dostala do existenčních problémů. Příčinou je skutečnost, že na rozdíl od ostatních hypotéčních bank nečerpala většinu zdrojů z klientských depozit, ale formou emisí krátkodobých cenných papírů. Takto bylo financováno 73 % finančních potřeb banky. Když tento trh vyschl, i Northern Rock se octl na suchu.

•Koncem druhého týdne měsíce září se před pobočkami Northern Rock objevily davy vkladatelů žádajících své peníze. Banka se stala první obětí klasického bankovního „runu“ v Británii od období přelomu let 1973-74. Donedávna bylo možné tvrdit, že bankovní runy již patří do učebnic ekonomické historie, přinejmenším pokud jde o vyspělý Západ. Nyní se ukazuje, že to není tak docela pravda.

•Centrální banka (Bank of England) zafungovala jako věřitel poslední instance. Nyní se diskutuje o jejím prodeji.

Závěr?
Jaké jsou závěry z dosavadního vývoje? Příběh Northern Rock ještě není u konce, ale již nyní je zřejmé, že tak „nehmotná“ záležitost, jako je důvěra (resp. její nedostatek), může mít materiálně vyčíslitelnou hodnotu.

Konkrétní důsledky nynější krize důvěry mohou být tyto:

•Prakticky nepochybně dojde k oslabení rychlosti tvorby úvěrů v rámci Evropy a Severní Ameriky. Pokles tvorby úvěrů bývá doprovázen poklesem růstu HDP a nárůstem nezaměstnanosti.

•Zároveň lze očekávat přerušení dosavadního cyklu zvyšování úrokových sazeb. Pokud má jakákoli centrální banka na výběr mezi inflací a bankovní krizí, zvolí vždy raději menší zlo, tedy inflaci. Lze tedy čekat uvolnění měnové politiky ve většině významných ekonomik.

•Tomuto očekávaní nasvědčuje i vývoj sazeb: yieldy na dlouhém konci výnosové křivky jsou velmi nízké, což odpovídá očekávání nízkých a ještě nižších sazeb.

•Krizí důvěry budou postižena některá odvětví, zejména finance, reality a development. Pokles důvěry se projeví poklesem cen, což u developerských projektů znamená růst yieldů.

•Český hypotéční trh patrně zůstane víceméně nedotčen, protože drtivá většina drobných klientů se o globální krizi vůbec nedozví. České hypotéční banky mají zatím dostatek finančních zdrojů, takže se krize na zahraničním mezibankovním trhu nemusejí obávat. Totéž platí i pro pojišťovny působící na českém trhu.

•Určité (menší a nikoli kritické) problémy by mohly možná mít některé penzijní fondy, protože jejich manažeři ve snaze najít málo rizikový zdroj vyšších výnosů mohli investovat určitou část majetku do nástrojů, jako jsou CDO a podobné cenné papíry. Jde však zatím spíše o teoretickou možnost.

•České statistiky v poslední době ukazují na pokračující a nebývalý nárůst objemu maloobchodních tržeb: v červenci šlo o meziroční nárůst 8,9 %. Celoročně se očekává nárůst v hodnotě přes 8 %. Souvisí to s explozí hypoték: lidé, kteří si za hypotéku koupí byt, si jej zpravidla nově zařizují. V řadě případů s pomocí spotřebitelského úvěru, ale to je již jiná kapitola. V každém případě je zřejmé, že Češi mají stále vysokou důvěru v příznivý vývoj domácí ekonomiky.
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo