Pravice, která odmítá svobodu. A čtyři knihy, které vám ji pomůžou pochopit

Rychlý a nekompromisní vzestup alternativní pravice v Evropě, Británii a Spojených státech zastihl mnoho lidí nepřipravených. Sám se počítám mezi ně. Studium a četba mě vybavily schopností rozpoznat sklony k etatismu u politické levice; byl jsem na to doslova vycvičený. Ale ohrožení demokracie ze strany pravice pro mě bylo vždycky do značné míry abstraktní – událo se kdysi v minulosti, ale s dneškem to nemělo žádnou souvislost.

A v tom právě leží nebezpečí pro každého intelektuála, který se považuje za dostatečně sečtělého a vzdělaného. Vždycky se najde něco, co nečekáte, vždycky se dá něčemu novému naučit.

Někdy v průběhu minulých let nastal okamžik, kdy se věci začaly hýbat. Už se nedalo ignorovat, jak stoupá podpora kolektivistické pravice, která odmítá svobodu a individualismus a nahrazuje je etatismem a vizí nové kmenové společnosti. Toto hnutí zároveň vystupuje jako jediná alternativa k levici. Válka začala a teď je vidět všude, kam se podíváte: na univerzitních kampusech, na sociálních sítích, dokonce i v ulicích.

Při zpětném pohledu je zřejmé, že kořeny tohoto hnutí sahají mnohem hlouběji než kupříkladu do doby Trumpovy prezidentské kampaně. První projevy šlo zaznamenat už na počátku 90. let. Bylo by nicméně třeba rozsáhlého výzkumu, aby se dalo zmapovat, jaké předchozí vlivy a síly k nim vedly.

Ale to je úkol pro budoucnost. Teď je nejdůležitější získat vhled do té zvláštní ideologie a pochopit, co znamená pro svobodnou společnost. Potřebujeme víc než jen záběry na pokřikující demonstranty mávající nacistickými vlajkami. Musíme porozumět myšlenkám, které za nimi stojí. (To platí i pro ty, které postoje alternativní pravice lákají.) Je třeba naučit se je pojmenovat a umět je rozpoznat i tehdy, když jejich nositelé právě nehajlují. Potřebujeme rychlokurz toho, co by se dalo nejpřesněji nazvat pravicovým hegeliánstvím, a získat představu o jeho kořenech, historii a záměrech. 

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Antifašista Mises

Naprosto zásadní prací o pravicovém kolektivismu je dílo Ludwiga von Misese Omnipotent Government (1944). Sám autor, celoživotní odpůrce socialismu, musel kvůli postupujícímu nacismu uprchnout z Vídně. V roce 1934 odjel do Ženevy a o šest let později do Spojených Států, kde začal okamžitě pracovat na mapování ideologického vývoje a podstaty fašismu a nacismu.

Jeho kniha vyšla zároveň s koncem války. Mises v ní rozkrýval ekonomiku, politiku, kulturní pozadí a společenské podmínky, které vedly k vzestupu nacismu. Otevřeně se vypořádává s otázkami rasy, tržní integrace, židovství, diskriminace, třídní nenávisti, imperialismu, demografické kontroly, obchodu i hluboce zarytého antiliberalismu. Co si z téhle knihy odnesete? Mises vás naučí vyladit své intelektuální instinkty tak, abyste ve zdánlivém chaosu rozpoznali řád. Začnete rozpoznávat vzorce. Uvidíte souvislosti. Všimnete si myšlenkových trajektorií a toho, kam vedou. Zvláštním průvodním efektem četby téhle knihy je tedy pocit jakési úlevy; i když to vypadá složitě a neproniknutelně, lze se dobrat smyslu. Dílo je mimo jiné prodchnuté odzbrojujícím nadšením a vášní pro věc, jaká může přijít pouze od člověka, jehož intelektuální pronikavost se snoubí s osobní zkušeností.

Antifašista Hayek

Moje další volba padla na velmi známé dílo, které dnes už nikdo nečte. Vyšlo ve stejném roce jako kniha von Misese. Je to Hayekova The Road to Serfdom (česky jako Cesta do otroctví nebo Cesta k nevolnictví, celkem čtyři překlady). Podle obvyklé interpretace zde Hayek zastává názor, že sociální stát s sebou neodvratně přináší i socialistickou ideologii. To je ovšem špatně. Hayek ve skutečnosti tvrdí, že socialismus na sebe bere různé podoby, ať už rudé nebo hnědé, levé nebo pravé, nicméně každá z jeho podob má za důsledek ztrátu svobody. Pokud se proti fašismu snažíte bojovat socialismem, skončíte zase u fašistického státu; pokud proti socialismu bojujete fašismem, výsledkem bude diktátorský socialismus. Dokazuje, že jedno i druhé jsou falešné alternativy. Jedinou skutečnou a udržitelnou alternativou k diktatuře je svobodná společnost.

I tady je vidět, že autor měl vážný osobní zájem na výsledku velkých ideologických zápasů své doby a velmi dobře jim rozuměl. I on byl mezi těmi, kdo museli kvůli nacistům utéct z domoviny. Ocitl se v Londýně, kde akademickou scénu ovládali zastánci fabiánského socialismu, považující sami sebe za velké bojovníky proti fašismu. Hayek je šokoval tvrzením, že systém, skrze nějž by chtěli řídit společnost, s sebou naopak přinese přesně to, proti čemu nyní vystupují. Jinými slovy: Hayekova kniha se netýká ani tak socialistů, jako spíše fašistů a také hrozby, jakou jejich způsob myšlení představuje i pro země, jako je Anglie nebo Amerika.  

Ve své argumentaci Hayek nabízí jednoduchý návod, jak by měla fungovat svobodná společnost; svoboda se nikdy nesmí rovnat „vládě intelektuálů“ ani „vládě sociálních inženýrů“, ale vyvstává pouze z ústrojného získávání a šíření informací, které stojí v základu volby každého jednotlivce ve společnosti.

Antifašista Flynn

V roce 1944 také vyšla jedna z nejzásadnějších, a zároveň nejvíce opomíjených obžalob fašismu, co kdy byly napsány: As We Go Marching Johna T. Flynna.

Flynn byl vynikající spisovatel a filozof, který vzešel z okruhu kolem hnutí proti Novému údělu. V této své nejlepší a nejakademičtější práci shrnuje Mussoliniho život a do hloubky zkoumá fašistickou ideologii. Dal dohromady úžasně přesný seznam vlastností, které lze vypozorovat u fašistických politiků, s kritikou ostře a výmluvně cílenou do Washingtonu. V řadě ohledů je poselství jeho knihy shodné s Hayekovým, ale hmatatelnější a pronikavější.

Tři roky po publikaci těchto zásadních knih se Leonard Read, zakladatel FEE, vydal za Misesem a požádal ho, aby sepsal esej, ve kterém obsáhne vše, co se za svého života o politice naučil. Zamýšlený rukopis rostl a rostl, až v roce 1947 vyšel knižně pod názvem Planned Chaos. 

Nikdy jsem neobjevil žádný další esej z tohoto období, který by přímo spojoval nacistické experimenty s americkou eugenikou. Mises si té souvislosti povšiml a popsal ji v několika vynikajících pasážích. Pro dnešek obzvlášť významné jsou kapitoly o fašismu a nacismu. Stručnou formou osvětluje, jak útisk a teror vyrůstají z omylnosti myšlení.

Děsivé dějiny

A to nás přivádí přímo ke skrytým dějinám demografického plánování v Americe. Pravicové hegeliánství a jeho možné důsledky nelze nikdy plně pochopit, aniž se člověk vypořádal s touhle podivnou historickou epizodou.

Jak je možné, že o ní jen málokdo ví, a proč nám trvá už déle než sto let vyrovnat se se skandální skutečností, že téměř celá americká intelektuální elita byla okouzlena teorií eugeniky, a to desítky let před druhou světovou válkou? Mám podezření, že je za tím jednoduše stud. Obzvlášť stoupenci progresivismu by na tuhle dějinnou kapitolu nejraději zapomněli.

Eugenika je nevyhnutelným výsledkem jakékoliv formy identitářství, které se zaměřuje na rasu a původ. Funguje to i u alternativní pravice (alternativní levici ovšem nevyjímaje). Jakmile chybí kontrola nad „anarchií lidského množení“, nelze se na nic spolehnout. Dá se říct, že dohled nad porodností je základním pravidlem každé pravicové totality. Rasismus je zde ideologií a zároveň centrálně řízeným způsobem zajištění sociálního řádu.

Vždycky mě zaskočí, když vidím v ulicích mladé muže, jak pokřikují rasistická hesla a nosí kšiltovky se sloganem Make America Great Again, aniž by tušili, jako moc jsou politicky vedle. Nemají ponětí, že hlásají totéž, co celá americká vládnoucí třída před sto lety; stejná třída, která vybudovala stát, který oni tak nenávidí. Velká část Američanů vůbec netuší o téhle části národní historie a o zásadní roli, kterou sehrála při budování dobyvačného a mocného státu, jenž se vynořil na konci progresivistické éry.

Dokončení:

• Dalších pět knih, které vám pomůžou pochopit pravici, co nerada svobodu

Z anglického originálu, který si můžete přečíst na FEE.org, pro Finmag přeložila Anna Urbanová