Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kriticky o kritickém myšlení

Nakoukat pár přednášek o tom, jak se lidé nejčastěji pletou, asi ničemu neuškodí. Otázka je, čemu to může pomoct.

Z kritického myšlení se stal buzzword, téma konferencí, rozhovorů, teoretických i praktických přednášek a oblíbený námět diplomek. Na jednu stranu je lepší, když si zvědaví mladí lidé pouštějí z YouTube klipy o Dunningově-Krugerově efektu, než kdyby někde s partou fetovali – na druhou stranu si i tahle v zásadě neškodná obsese zaslouží tři kritické poznámky.

Za prvé, tomu, co oslavujeme jako kritické myšlení a co najdete pod odkazy, bychom měli říkat spíš kritické myšlení light. Je to směs upozornění na několik kognitivních klamů popsaných v bestselleru Myšlení, rychlé a pomalé; vedle zmíněného „dékáčka“ třeba na konfirmační zkreslení nebo kotvení; k tomu se obvykle přimíchají odvážná zevšeobecnění výzkumů Philipa Zimbarda. Aby to líp lezlo do hlav, pomáhá si Petr Buzerlístek Ludwig ve své populární přednášce hláškami z Forresta Gumpa nebo úvahami jako „když se podíváte na počet dostupných informací, tak se každý rok skoro násobí“. Což mimochodem pro jiného autora slouží jako ukázková definice bulšitu.

Narubali jsme vám!

Chytré čtení na víkend

Vyvezli jsme vagony hlušiny. A vám můžeme každý pátek poslat to nejryzejší čtení, které pro vás v hlubinách českého i světového internetu vytěžil šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek.

Přihlaste se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Čtení na víkend

 

Snad je to dost silná výzbroj na to, aby se s ní člověk ubránil těm nejblbějším manipulacím hoaxových webů – ale není to kritické myšlení hard. Takové, které by kromě jednotlivých sdělení dokázalo zpochybňovat celý diskurz, tedy nejenom věci, kterým věří hlupáci, ale i dogmata, kterých se drží většinová společnost.

Řečeno s Billem Clintonem, je to ekonomika, hlupáčku: firmy rády zaplatí svým zaměstnancům přednášku, která jim s trochou štěstí pomůže nezavirovat intranet rozkliknutím odkazů v očividně podvodných mailech. Ale který šéf by poslal podřízené na kurz extrémního zpochybňování, ze kterého by se do open space vrátil James Damore, Elfriede Jelineková nebo nedejbůh Slavoj Žižek?

Naučit se šermovat je jedna věc, jít cestou samuraje druhá

Druhá věc je, do jaké míry jde vlastně kritické myšlení naučit. Zhlédnout přednášku o kognitivních klamech je jako nakoukat, jak se zavazují uzly na kravatě nebo jak udržet spodní prádlo pod svršky. Příjemně strávená, inspirující chvilka. Problém je ale držet se instrukcí i ve chvíli, kdy je to nepohodlné, pracné nebo jinak nevýhodné. Ať už jde o chic oblečení, nebo o ratio.

A že je kritické myšlení zatraceně nepohodlné! „Musíme být neustále připraveni se mýlit. Pochybnost je naším největším přítelem, jistota je naším nejlepším nepřítelem,“ říká v jedné z linkovaných přednášek Kamil Gregor. To je přece imperativ, jehož dodržování nemůžete chtít ani po armádních analyticích zodpovídajících za životy lidí.

Sám svoje kritické myšlení a pochyby exploituju zhruba v polovině své pracovní doby, třeba při psaní tohoto komentáře – nechtějte po mě, abych je tahal do té druhé poloviny, nebo dokonce domů. Z toho by měli radost jen ve slovinském Novom Meste, kde se vyrábí Lexaurin.

Plus mám osobní zkušenost, nepotvrzenou, ale ani nevyvrácenou žádným mně známým experimentem, že přečtení Myšlení rychlého a pomalého nebo nasledování videí o kritickém myšlení paradoxně u některých lidí funguje jako neprůstřelná vesta. Jasně, že se nepletu, vždyť přece na rozdíl od ovčanů umím kriticky myslet.

Vyšel nový Finmag!

CO V NĚM TAKY NAJDETE

VŘSD. Velký říjnový socialistický debakl

Alternativní historie z pera ekonoma Pavla Kohouta. V roce 1918, po rudém převratu, jsou uprostřed Ruska zmítaného občanskou válkou nejdisciplinovanější vojenskou silou československé legie. Jaký bude svět, až potřou bolševika a car Mikuláš se vrátí na trůn?


Živnostenská hádanka

Téma, které budí emoce. My je necháváme spát a s chladnou hlavou analyzujeme: je živnostník fackovací panák odborářů a jiných politiků, nebo reálný problém české ekonomiky? Čísla a fakta.

Z jakého zdroje máte, že jsou si lidé rovni?

Poslední skeptickou poznámku si zaslouží představa, že kritické myšlení dokáže zachránit liberální demokracii před rozvratem, ze které vzešel třeba nápad založit Dům demokracie a lidských práv. Problém je v tom, že naše liberálně-demokratické zřízení, stejně jako všechna ostatní zřízení, stojí na předpokladech, které dovede kritické myšlení rozválcovat; když ne to light, to hard určitě.

Viz třeba jednu z prvních vět Vyhlášení nezávislosti Spojených států Amerických: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ Jak jako samozřejmé pravdy? Kde jste na to přišli, že jsou všichni lidé stvořeni sobě rovni? Je na to nějaký vědecký výzkum? Metastudie, nebo aspoň metapřednáška? Jaké RQ měl John Hancock a 55 dalších podepsaných poslanců? Kdo z nich s tím stvořitelem mluvil?

Sociální psycholog Jonathan Haidt v knize Righteous Mind přesvědčuje, že rozpor mezi liberály a konzervativci (potažmo demokraty a autoritáři) nespočívá ani tak v tom, že by jedni mysleli líp nebo hůř než druzí, ale že svoje myšlení vztahují k různým hodnotám. Je správné ctít autoritu? Mají být lidé z mého kmene solidární s lidmi z cizích kmenů, protože jsme všichni lidé? – Tady logika naráží na svoje meze.

Ale možná jen podléhám Dunningovu-Krugerovu efektu a nerozumím tomu tolik, jak si myslím.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 13 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 22. 9. 2017 13:54

To je hezké, že máte takovou starost. Ale mohu vás ujistit, že při výběru toho, co čtu, preferuji autory s názorem jiným, než je ten můj - ti mne mohou nějak obohatit. Co se týče ekonomických analýz a investičních rozhodnutí, tak čtu prakticky výhradně lidi s názorem opačným - snižuje to provozní slepotu, wishful thinking a tedy finanční ztráty.

Bohužel ale v současném zřízení často nejde jen diskusi nad osobními názory. Jde i o to, že něčí názor se může stát zákonem, oficiální doktrínou (multikulturalismus, daň z finančních transakcí, ...). A pak už nejde jen o názory a neškodnou nezávaznou debatu.

Pokud někdo vyslovuje názor, že je správné jiné lidi (tedy i mne) znásilnit (přinutit dělat, co nechtějí, zakázat dělat, co chtějí), okrást (sebrat jim plody jejich práce bez jejich souhlasu), omezit šíření jejich názorů (cenzura facebooku, atd...), tak takový člověk již není jen osoba s jiným názorem, se kterou je vhodné diskutovat - tato osoba se stává agresorem (podněcovatelem porušení cizích práv) a nelze se divit, že je pak na ni i tak nahlíženo.

Takže ano, velmi ochotně bych s vámi teoreticky diskutoval například o nepodmíněném základním příjmu (jeho rizicích i možných přínosech, dopadech na psychiku a morálku, atd...), ovšem jen tehdy, kdyby neexistovala možnost mne přinutit jej financovat. Pokud by to bylo tak, že byste byl zastánce základního příjmu, sháněl byste bohaté sponzory takového programu, pak bych s vámi diskutoval o mém názoru, že pro mnoho nenáročných podprůměrně inteligentních a vzdělaných jedinců to bude znamenat trvalý odchod z pracovního trhu a trvalý život neužitečného příživníka (růst pocitu zmaru, nudy, drogy, kriminalita, násilí pro zábavu). Jenže jelikož o financování nepodmíněného příjmu formou nadace neuvažujete, je pro mne diskuse o možných přínosech a rizicích druhořadá. Prvořadým se stává moje stanovisko, že nemáte právo mne nutit násilím váš výmysl financovat a že já naopak mám právo veškerými dostupnými prostředky svou svobodu a majetek hájit. Tím, že mi chcete sebrat majetek a donutit mne financovat něco, co nechci, sám rušíte možnost nezaujaté racionální debaty o přínosech/rizicích základního příjmu.

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 22. 9. 2017 14:03

Naprosto odmítáte vnímat, co píšu a systematicky si to překrucujete.
Bolševická mentalita at its best.
Jako byste chtěl ilustrovat, co o vás tvrdím,

-2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK