Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nejsem Kalouskova modelka

Jednadvacetiletý teplický radní míří do Sněmovny s plánem rozdat mladým miliardu ročně na knížky a vstupenky. Jak to jde dohromady s rozpočtovou odpovědností a bojem proti byrokracii?

Na Facebooku sleduje Dominika Feriho 76 694 lidí – víc to mezi českými politiky drtí jen Tomio Okamura a Miloš Zeman. Právě na fanouškovské základně stojí jeho pokus dostat se do Sněmovny z posledního místa pražské kandidátky TOP 09. Když mu k tomu preferenční hlasy pomůžou, z nejmladšího českého radního se stane nejmladším poslancem: rekord komunistky Kateřiny Konečné by podle data první schůze sněmovny mohl překonat až o týden.

Mluvili jsme spolu dva dny po jeho návratu z českého hudebního festivalu v rumunském Banátu. Před tím jsme se potkali na pár akcích, tak nebudu předstírat, že si s Dominikem vykáme.

Kolik se ti po cestě podařilo nabalit voličů? Půlkilometrový vlak, dvacet pět hodin cesty, pár týdnů do voleb…

To jsem úplně nedělal. Strašně mě ale překvapilo, kolik lidí za mnou samo chodilo a divilo se, že se politik vzdá pohodlí a odjede na pět dnů někam, kde není teplá voda a splachovací záchod. Očividně tu převládá dojem, že politici žijí v odtržení od reality. Kdo to dovede podchytit, má vyhráno.

Hudebním festivalem začínám schválně. Kandiduješ do Sněmovny s plánem rozdávat mladým poukázky na kulturu…

V TOP 09 panuje shoda, že by mladí lidi měli věnovat větší pozornost kultuře. Jeden ze způsobů, jak se k tomu dobrat, jsou vouchery. Marketingově je to atraktivní, protože jde o něco hmatatelného. Zároveň jsme ale rozpočtově odpovědní, tak by to mělo představovat co nejmenší náklady.

Itálie sype zobákům

Obrana proti barbarům nejsou jen bezpečnostní opatření, řekli si v Itálii. Je třeba zvítězit i na kulturní frontě, co bychom bránili, kdybychom sami byli barbary? A tak každý čerstvě plnoletý Ital dostane k narozkám pět set euro „na kulturu“.

Už smíš řídit? Mazej do opery!

 

Sám mluvíš o miliardě ročně.

Je to velká částka, ale z hlediska širokého rozpočtu zanedbatelná.

Rozpočet se skládá jenom ze zanedbatelných částek.

To máš pravdu.

Proč je to omezené šestadvaceti lety? Taky bych rád dostal třeba příspěvek na cestu do Banátu, i když už jsem fotr.

Držíme se té klasické hranice šestadvaceti let, která obvykle omezuje slevy pro mladé po celé Evropě. Tobě to přijde vhod, až bude tvému dítěti devatenáct.

Představ si, že máš za sebou jen učňák a najednou dostaneš voucher na výstavu Aj Wej-weje. K čemu ti to je, když ti to nikdo nevysvětlí? Návštěva galerie na tebe nesnese žádný paprsek osvícení, když ti chybí učitel.

To bezesporu. Tady to spíš funguje jako nástroj, který ti umožní jít, když opravdu chceš.

Než jsi odjel do Banátu, zúčastnil ses už podruhé Prague Pride. Jak sis užil tu?

Bylo to super. Šel jsem, protože mi přijde nutné vyjádřit svůj postoj. Moji fanoušci a část fanoušků topky  to vnímají podobně, což ukazuje třeba fakt, že šedesát procent voličů TOP 09 je pro to, aby gay a lesbické páry mohly uzavírat manželství, ne jen registrované partnerství. Už jsme o tom vedli vnitrostranickou debatu a překvapilo mě, kolik lidí s tím souhlasí.

A zvládl bys to nějak vysvětlit předsedovi Miroslavu Kalouskovi? Loni v jednom rozhovoru řekl, že považuje za extremistický postoj všech, kteří vidí plnohodnotnou alternativu v jiném než tradičním modelu rodiny, což jsou pro něj žena, muž a děti.

Já myslím, že to reálné je. A kdyby ne, už jsem se zapřísahal, že když se na podzim do Sněmovny z toho posledního místa dostanu a bude se o tom v tomhle volebním období hlasovat, tak pro to ruku zvednu.

Ještě jednou ti ocituji Miroslava Kalouska: „Proč se předvádějí šaty na půvabných dívkách, proč se nepověsí na věšák? Protože jestli máte zájem cokoliv prodat, tak to musíte udělat tím nejpřitažlivějším způsobem a v tomhle Dominik dělá obrovský kus práce.“ Jak si připadáš jako modelka pro Kalouskovy šaty?

Připadal bych si blbě, kdybych byl jenom ta modelka. Spoluvytvářím program, agendu… Snažím se motivovat mladé lidi, aby šli volit, a jsem rád, že topka v tomhle není sobecká – vzkaz není pojďte volit topku, ale pojďte volit někoho.

Není?

Fotografie: Daniel Hamerník

Jeden kritický novinář loni pojmenoval tvůj přístup k politice jako „nesnesitelnou lehkost memů“. Nemáš pocit, že je na tvém facebooku skutečně příliš vtipů a málo opravdové politiky?

Těch politických věcí je tam už mnohem víc. Dílem je to asi dané tím, jak zraju, dílem je to i tím, že už asi nejsem tolik vtipný. Na druhou stranu by se mi nelíbilo mít v každém postu „buzerace, šikana, neomarxisti“.

Sjel jsem tvou timeline opravdu hodně dolů a vtipů tam máš pořád mnohem víc než informací o tom, co děláš jako radní v Teplicích.

To je pravda.

Proč?

Protože mě sleduje mnohem víc lidí ze zbytku republiky než z Teplic. Nejsem si jistý, že by někoho z Přerova zajímalo, že se nám podařilo opravit chodník.

Určitě bys to zvládl podat tak, aby to byla zábava.

Nejsem si jistý. Informoval jsem teď třeba o zimním stadionu. Ale když se podívám na naši teplickou agendu, tak tam bohužel opravdu není něco, co by bylo wow pro lidi odjinud.

Chápu. Nejste Brno.

Přesně tak. Na druhou stranu chci natočit video o tom, co obnáší práce radního, a na tuně svých přednášek o tom obsáhle mluvím, protože lidi ve svých městech vždycky řeší to samé: živou kulturu, nové skateparky… Jen o tom zrovna nepíšu na Facebook. Ale snažím se dostat mladé lidi k politice humorem, jakkoliv se to může zdát plytké.

Zdá. O mladých lidech a politice mluvíš v každém rozhovoru.

Mluvím.

Bliká mi z toho detektor bulšitu.

Ale ono to opravdu funguje. Teď za mnou v tom Banátu přišel nějakej ožralej týpek a říká mi: „Mý děti čtou tvoje statusy!“ Tak jsme si dali panáka a on byl úplně dojatý z toho, že jeho děti vůbec něco čtou. Já byl taky dojatý a nevěděl, co na to říct. Ale jestli se někdo, kdo vůbec nečte ani se nezajímá o politiku, díky mě o ni zajímat začne, tak si myslím, že to je dobře.

Anketa

Půjdete na podzim volit?

Když jsi podle Kalouska ta modelka – v jednom starším rozhovoru jsi říkal, že jsi měl čtyřicet sak a deset až patnáct obleků. Kolik to je teď?

Úplně stejně. Ale to není otázka, to je jen můstek dál.

Přesně tak. Šatníkem i životním stylem, který prezentuješ na sociálních médiích, působíš jako bonviván, který si žije hodně nad poměry sedmitisícového platu radního. Čím se vlastně živíš?

Marketingem. Různě konzultuju, mám malý, velmi malý podíl ve firmě, která se věnuje cestovnímu ruchu a z toho se mi podaří slušně vyžít. [Jde o pětiprocentní podíl ve společnosti amazing places & kouzelná místa v ČR s.r.o., pozn. red.] Žiju poměrně asketicky. Brzo ale budu muset nastoupit do advokátky. Přece jen to bude moje budoucí profese.

Kdybych od tebe chtěl poradit, jak nalapat na facebooku followery, kolik by sis řekl za hodinu?

To je silně ad hoc. Mimochodem jsem taky napsal knížku – což je další součást mých příjmů. [Loni v BizBooks vyšla sbírka rozhovorů s facebookovými celebritami Tak jsme lajkovali, pozn. red.]

Takže jsi jeden z mála lidí v Česku, kdo vydělá nějaké peníze tím, že napsal knihu?

Malé peníze. Prodalo se tak pět tisíc výtisků. Další věc jsou potom spolupráce se značkami. Třeba s Vodafonem na projektu Je to v tobě. Byl mi sympatický apelem „zvedněte se a něco dělejte, cokoliv chcete, nemusíte v tom být nejlepší, ale hlavně to zkuste“. Zároveň jsem taky pracoval v advokátní kanceláři a hodně přednášel. Jezdil jsem šílené šňůry.

Nevím, co si mám myslet o tom, že je politik tváří značek.

Jsem rozkročený mezi rolemi politika a influencera, což v zákoně není úplně upravené.

Nikdo tě za to nezavře. Ale třeba když se Václav Klaus kdysi nechal vyfotit na reklamu na lyže, bylo tam tření.

Tře to na vyšších politických úrovních. U starostů nebo radních je to podle mě v pohodě. Myslím, že ministr nebudu. (smích)

Nakousl jsi svoje slavné besedy se školáky o politice. Jakým tempem školy obrážíš?

Před prázdninami i pět, šest, někdy osm besed týdně. Je to docela masové tempo, ale jak říkám podobné vtipy a mám to připravené, docela to odsýpalo, jen to bylo fyzicky náročné. Bylo by lepší, kdyby to dělali aktivisti, kteří nejsou v politice tak angažovaní. Politici to samozřejmě mnohdy dělají, ale nejčastěji proto, aby získali mladé lidi na svoji stranu. Nepopírám, že je to u mě jistá forma agitace, že si řeknou „wau, on je v pohodě, byl vtipnej, whatever.“ Ale není to to explicitní „do Čech se valí statisíce uprchlíků a asi byste měli volit mě, protože jinak…“

Rozumím.

Já bych si opravdu neodpustil, kdybych na tu školu přišel a říkal bych jim „hele, pojďte volit mě“.

Na druhou stranu se tím odlišuješ od politiků, co jsou zavření v Praze – a i kdybys tam mlčel nebo říkal nevolte mě, tak to přece je pořád reklama.

Zajímavé je, že si to mnoho politiků neuvědomuje. Nejefektivnější reklama je pobýt mezi lidmi, nejen mladými. Je z toho klasická šuškárna: „Ježiš, on je v pohodě, že jo!“ Spoustu času tomu věnuje Andrej Babiš, je ochotný objet pět šest akcí denně, s každým si tam podá ruku… Garantuju ti, že to pak budeš vyprávět jako historku na každé party a rodinné oslavě.

Neprotiřečíš si? Na jednu stranu přesvědčuješ, že tvoje účast na školách není politická agitace, kterou zakazuje zákon, na druhou stranu připouštíš, že to zlepšuje značku.

Je to daň za to, že jsem si za svůj největší politický cíl dal zlepšení povědomí mladých lidí o politice. Aby do ní vstupovali, aby volili.

Tak to je hezká daň, když ji neodvádíš, ale dostáváš.

To je pravda. Jak jsem zmiňoval, byl bych velmi rád, kdyby to někdo přebral. Navíc už jsem na těch školách úplně nezávislý, můžu dělat přednášky od pěti v kulturáku a lidi tam přijdou i tak. To už mám ostatně ozkoušené, protože občas přednášku ředitel školy nepovolí. A to plně respektuji a přizpůsobím se tomu.

Existuje nějaký typ škol nebo míst, kde dostáváš výjimečně ostré dotazy?

Vlastně vůbec ne. Vždycky mě to překvapí. Jedu na průmyslovku do Tábora a čekám ostré kluky u soustruhu, ale ve skutečnosti měli jeden z největších politických rozhledů a vůbec žádné radikální názory. Co se ale čekat trochu dá, jsou sedmnáctiletí libertariáni na gymplech v Praze a větších městech. Jako by takových ódeesáků z prášku bylo víc než těch radikálních. To mě trošku zaskočilo.

Dominik Feri

Dominik Ferari

Narodil se 11. července 1996 v Kadani, od dětství žije v Teplicích. V roce 2014 se dostal jako první náhradník z kandidátky Moje Teplice – TOP 09 do městského zastupitelstva, které ho ihned zvolilo do městské rady. Bylo mu tehdy osmnáct let a čtyři měsíce. V roce 2015 vstoupil do TOP 09. V krajských volbách v roce 2016 dostal na posledním místě její ústecké kandidátky dvakrát víc preferenčních hlasů než kdokoliv jiný, ale strana nepřekročila pětiprocentní kvórum. Letos Feri kandiduje do Poslanecké sněmovny z posledního místa pražské kandidátky TOP 09. Žije hlavně v Praze, studuje práva, hraje jazz.

V jednom rozhovoru jsi řekl, že nechceš, aby tě politika semlela jako Stanislava Grosse, který do ní taky naskočil mladý. Nebojíš se, že už tě to smílá? Že ses stal z lokálního aktivisty celebritou a už nemůžeš zpátky?

Tohle řeším furt, protože mě děsí míra arogance v politice a ten pocit neohrozitelnosti a nenahraditelnosti, z toho mám úplně panickou hrůzu. Přemýšlím nad tím, jestli bych byl schopný s politikou zničehonic seknout a věnovat se něčemu jinému. Věřím, že pořád jo. Pokud se mi podaří dostat do Sněmovny, pak si budu muset dávat strašný pozor a mít co nejvíc kotev, které mě budou držet při zemi.

Já se ale neptám na možnost, že se staneš poslancem, ale na poslední tři roky, kdy děláš radního a influencera.

Jasně, že jsem se změnil, už nejsem patnáctiletý kluk, který tráví veškerý svůj volný čas v archivu a píše o německém obyvatelstvu v Sudetech. Ten tlak je poměrně velký a měl jsem občas problémy ho ustát, protože když ti chodí desítky zpráv a dopisů, že jsi opice, hajzl, napadnem ti rodinu, hlídej se, tak to je pro osmnáctiletého člověka opravdu náročné.

Moje generace měla štěstí, že když nám bylo tolik, co tobě, tak jsme neměli moc šancí se trvale zapsat. Nebojíš se, že pro tebe bude s tak velký publikem hrozně těžké se někam posunout? Že tě budou lidi už vždycky vnímat jako tu Kalouskovu modelku?

Těžké to asi bude. Na druhou stranu, čím je člověk starší, tím je konzervativnější, to je empiricky potvrzené.

Tak se potkejme za dvacet let. Pustíme si tvoje nejslavnější videa a ty mi po tom řekneš, co si o tom myslíš. Máš u mě pivo, jestli se vydržíš neplácnout do čela.

Snad jo. 

Fotografie: Daniel Hamerník

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Vytiska | 16. 9. 2017 20:27

Memy Dominika Feriho považuju za vtipné, ale jeho názory už ne.

TOP09 se prezentuje jako pravicová strana a pak se vytasí se socialistickou populistickou koblihou typu poukázek na kulturu.

Dále se v článku projevuje socialistické elitářtví obou pánů:
Kašpárek: "Představ si, že máš za sebou jen učňák a najednou dostaneš voucher na výstavu Aj Wej-weje. K čemu ti to je, když ti to nikdo nevysvětlí? Návštěva galerie na tebe nesnese žádný paprsek osvícení, když ti chybí učitel."
Feri: "To bezesporu."
=> oba pánové mají pocit, že správné názory a patent na rozum může člověk získat jedině "shora" a bez učitele je člověk vlastně úplný blb. Člověk s výučním listem je podle nich nesamostatná opice, která není schopna si udělat vlastní názor.

+29
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK