Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak na chudobu. Obohacujte... stravu

Špatná výživa nepatří k těm světovým problémům, které by zrovna přitahovaly pozornost. Pokud ale chceme páchat dobro, je to oblast, kde i malá investice může přinést velký efekt.

Odhadem dvě miliardy lidí nemají dostatečný přísun základních vitaminů a minerálů, které potřebují ke svému růstu a rozvoji – jde především železo, jód, vitamin A a zinek. Špatná výživa a podvýživa jsou součástí bludného kruhu, ve kterém jsou stejně příčinou jako důsledkem chudoby: Pro novorozence a malé děti má špatná výživa devastující následky, včetně mentálních postižení, potíží s učením a obecně špatného zdraví. Dokonce i mírné nutriční nedostatky můžou zbrzdit rozvoj dítěte. A protože je pro takové dítě později těžší získat dobrou práci, má podvýživa vliv nejen na život konkrétního dítěte, ale také na život dalších generací.

Za ideálního stavu by měly člověk živiny získávat ve vyvážené, bohaté stravě. Ale vzhledem k tomu, že ta není každému dostupná, zejména v chudých zemích, odpovědnost za pomoc je na vládách a rozvojových organizacích.

Z jednoho dolaru třicet

Náš think tank Kodaňský konsenzus už víc než deset let zkoumá a porovnává různé možnosti, které v rozvojové oblasti mají vlády a dárcovské organizace na globální, regionální a národní úrovni. Za tu dobu jsme se zaměřili na řadu důležitých případů. Například v roce 2004 náš výzkum podnítil posílení boje proti HIV/AIDS, ze kterého se pak stala priorita dánské vlády. Minulý rok prohlásil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, že popudem k čtyřnásobnému zvětšení plochy mořských rezervací při pobřeží jeho země byl náš výzkum biodiverzity.

Po celou tu dobu se ale v našem seznamu priorit drží na čelních pozicích boj se „skrytým hladem“ a nedostatkem stopových prvků. Důkazy jasně ukazují, že přerušení vícegeneračních cyklů chudoby a podvýživy je jedna z nejúčinnějších věcí, které vůbec můžeme udělat

V projektech Kodaňského konsenzu v letech 2004 i 2008 odborníci vytvořili tucty studií zkoumajících, jak co nejlépe využít dostupné zdroje na celou škálu problémů od ozbrojených konfliktů přes ničení biodiverzity až po infekční choroby a hygienu. Ačkoli se možností, kam investovat, nabízela plejáda, po prozkoumání všech dat se ale nobelisté v našem týmu shodli, že jedna z nejúčinnějších možností je dát peníze na boj s nedostatečnou výživou. Studie z roku 2012 ukázala, že při investici pouhého sta dolarů na dítě se dá pořídit celá řada účinných intervencí, včetně přísunu stopových prvků, vylepšení stravy a programů na změnu chování, které by mohly snížit chronickou podvýživu v rozvojových zemích o 36 procent. Jinými slovy: každý dolar utracený za snížení chronické podvýživy by i ve velmi chudých zemích přinesl společnosti zisk odpovídající třiceti dolarům.

Tato studie měla velmi hmatatelný dopad. Následující rok přislíbila koalice nevládních organizací víc než 750 milionů dolarů na výživové programy a vycházela při tom částečně z našich zjištění. Britský premiér David Cameron týž výzkum citoval v roce 2013 na setkání Nutrition for Growth (Výživou k růstu), kde se vlády zemí G8 zavázaly investovat do boje s podvýživou 4,15 miliardy dolarů.

Nasypte jim něco do jídla

Co funguje na globální úrovni, funguje i v jednotlivých zemích. Dva nejčerstvější projekty Kodaňského konsenzu se soustředily na Haiti a Bangladéš. V Bangladéši umírá kvůli podvýživě každoročně 30 000 dětí. Zasazovali jsme se o větší investic do cílených intervencí, které by pomáhaly dětem v prvním tisíci dní života, a náš výzkum se stal součástí Druhého národního plánu akce pro výživu.

Na Haiti teď vláda, za pomoci USAID, spustila první projekt na obohacování potravin. Přidávání živin, vitaminů a stopových prvků do nejčastěji konzumovaných potravin (pšenice, rýže, oleje) a ochucovadel (sůl, sojová omáčka, cukr) pomůže mnoha lidem najednou. Je to ale jen jedna ze zbraní v boji proti podvýživě – arsenál zahrnuje také vzdělávání a cílené iniciativy, jako je poskytování doplňků stravy matkám či novorozencům – je to ale zbraň velice důležitá.

Jód proti kretenismu

Obohacování stravy není žádná novinka. Většina lidí v bohatých zemích z něj má prospěch, aniž to tušili. Na začátku století začali ve Švýcarsku s jodizací soli, která se od té doby rozšířila prakticky do celého světa. V roce 1918 se v Dánsku představuje margarin obohacený vitaminem A. Ve třicátých letech v řadě rozvinutých zemí přibývá mléko obohacené o vitamin A a mouka s přídavkem železa a vitaminu B. Dneska je obohacování potravin v rozvinutém světě v podstatě standard, chybí ale stále v mnoha nízkopříjmových a středněpříjmových zemích.

Projekt obohacování potravin na Haiti se bude soustředit na přidávání železa a kyseliny listové do mouky, vitaminu A do rostlinných olejů a jódu do soli. Když jsme výsledky svých výzkumů předložili haitskému prezidentovi Jovenelovi Moïsemu, podnikl kroky, aby se do roka fortifikovala veškerá mouka.

Stephen Vosti z Kalifornské univerzity v Davisu a jeho kolegové ve své studii ukazují, že by stačilo investovat 5,1 milionu dolarů do směsi stopových prvků, vybavení a proškolení lidí a na deset let by bylo postaráno o obohacená 95 procent pšeničné mouky na Haiti. Tato relativně malá investice by měla výjimečný přínos, v neposlední řadě v podobě prevence 140 úmrtí na defekt neurální trubice a 250 000 případů chudokrevnosti ročně. V řeči peněz: každý investovaný dolar by generoval obecný prospěch v hodnotě 24 dolarů.

Neexistuje univerzální lék na všechny rozvojové problémy. Opatření ke zlepšení výživy se však v tomto směru dostávají nejblíže. Mají potenciál ukončit krutý cyklus chudoby a podvýživy, který by jinak trval další generace.

Copyright: Project Syndicate 2017, www.project-syndicate.org

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg je ředitelem Centra Kodaňského konsenzu a hostujícím profesorem Kodaňské školy obchodu. Proslavil se knihou Skeptický ekolog, ve které poukazoval na to, že většina drahých opatření, která mají vést ke zpomalení... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jaroslav B. Kořínek | 13. 9. 2017 07:37

>odpovědnost za pomoc je na vládách a rozvojových organizacích
Proč má probůh každý neziskový pachatel dobra potřebu všechno usměrňovat přes vlády, když ty se opakovaně ukazují jako absolutně neschopný hospodář? Udělejte veřejnou sbírku, kdo bude chtít, dobrovolně přisype. Jinak je to zase další rvaní ukradených peněz do něčeho, co lidi nechtějí anebo je to nezajímá.

A propos: Qui bono? Jak afričánkům / indiánkům / whatever prospělo za těch circa 50 let huštění "humanitární pomoci" jinak než strmým nárůstem porodnosti?

+18
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jan Koss | 13. 9. 2017 15:06

Jaroslav B. Kořínek „absolutně neschopný hospodář“ a jak? Článek na https://agoa.info/data/total-trade.html ukazuje obchodní bilanci mezi USA a sub-Sahara Afriky, který ukazuje od roku 2000 víc peněz jde z Afriky než do Afriky. Toto je typický příklad obchodní bilance Afriky. Tedy kdo je lepší „hospodář“?
Článek Lomborga ukazuje „Tato studie měla hmatatelný dopad. Následující rok přislíbila koalice nevládních organisací vice než 750 milionů dolarů“. Opravdu zajímavé. Příslib je jenom příslib. Pokud něco do Afriky je otázka kolik. Velká část peněz zmizne do kapes managerů. Soukromé dotace se dají položit proti daním, tedy soukromé dotace prakticky neexistují.
Afričani jsou „absolutně neschopný hospodář“. V Česku 70-80 ekonomiky je v zahraničních rukách. Jsou Češi Afričani?

-7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK