Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Roboti nám práci neseberou, ale dají

Pořád dokola slyšíme, že nás umělá inteligence a roboti připraví o práci. Rychlovarná konvice Tima O’Reillyho tento názor nesdílí.

Včera jsem nešikovně postavil rychlovarnou konvici na hranu dřezu. Prásk! Převrátila se a rozbila na kusy. Tak jsem otevřel Amazon, našel tam spoustu konvic s vysokým uživatelským hodnocením a za pár minut jednu z nich objednal. Jako prémiový zákazník jsem si mohl vybrat bezplatné dodání ještě ten samý den do šesti hodin večer. Teď díky tomu popíjím svůj ranní čaj, jako by se nic nestalo.

Pamatujete si ještě, že jsme kdysi nechtěli věřit tomu, že Amazon nabízí dodání do dvou dnů zdarma? A pak do příštího dne? Teď spoustu zboží dostanete ke dveřím už za pár hodin.

Kouzelný setrvačník

Amazon nepřestává zvedat laťku. Využívá nové technologie nejen ke snižování nákladů, ale také k poskytování nových kvalitnějších a rychlejších služeb: těší své zákazníky lepší péčí a nižšími cenami. Klienti pak reagují nákupem dalších produktů. Amazon tak roste rychleji, investuje víc a těší víc zákazníků, kteří si kupují víc zboží – a tak pořád dokola.

Jeff Bezos tomu říká „setrvačník“:

Obrázek pochází od Bena Evanse, který prý vycházel z Bezosova nákresu na ubrousku. Benův článek „Why Amazon Has No Profits, and Why it Works“ z roku 2014 stále rozhodně stojí za přečtení. Setrvačník od té doby pořád zrychluje.

Mnoha firmám očividně nedochází, že nižší nákladová struktura, nižší ceny a širší nabídka jsou pouze částmi tohoto setrvačníku. Pokud všechno ve výsledku nezaručuje lepší zákaznickou zkušenost, setrvačník začne drhnout a nakonec se zastaví.

Ptáte se, co má tohle všechno společného s umělou inteligencí a obávanou budoucností bez pracovních míst pro lidi? Prohlédněte si následující tabulku zobrazující nárůst pracovních míst v Amazonu během tří let, ve kterých počet robotů v jeho skladech vzrostl z 1400 na 45 000:

Společně s roboty jsou zkrátka potřeba i lidé. Amazon to chápe velmi dobře. Nedávno jsem mluvil s jedním tamním manažerem, který má na starosti realizaci objednávek a logistiku. Roboti podle něj firmě umožňují uložit do skladů víc zboží a taky urychlují jeho vyzvednutí. Díky tomu ho firma zvládne zákazníkům dodat víc a rychleji. Jenže Amazon očekává, že v následujícím roce a půl najme kromě robotů také dalších sto tisíc pracovníků. A velkou část z nich umístí právě do center pro plnění objednávek.

Tohle číslo navíc nezahrnuje všechny osoby zapojené do doručování. Pamatujete ještě doby, kdy pošta Spojených států amerických mlela z posledního a omezovala služby i provozní hodiny? Lidem jako já teď chodí i několik zásilek za jeden den a pošťák s nimi občas zazvoní i večer, v přesčase. Peer-to-peer doručovací služba Amazon Flex (představte si ji jako Uber pro balíky) roste tak rychle, že by mohla sesadit Lyft z místa druhého největšího zdroje pracovních příležitostí pro řidiče na požádání.

Do sumy nově vytvořených pracovních míst se navíc nepočítají místa v přinejmenším 100 tisících menších firmách, které využívají platformu Amazonu k prodeji a distribuci vlastního zboží. Mnoho z nich by se bez Amazonu na trh nedostalo. Můj bratr je toho příkladem. Provozuje malou distribuční firmu se skladem ve Front Royal ve Virginii a rozesílá knihy z druhé ruky, automobilové součástky a různé zboží z dovozu.

Amazon nám tak znovu a znovu připomíná, že to není technologický rozvoj, co likviduje pracovní pozice – ale krátkozraká obchodní rozhodnutí využívající technologie pouze ke snížení nákladů a obohacení firemních zisků.

Lidem péči, strojům dřinu

Možná si myslíte, že je dodání ve stejný den jen křehká berlička, o kterou se opírají sny o lepší budoucnosti. Že je to jen další lék na „bolesti prvního světa“. Revoluce v logistice ale pomůže i těm lidem, jejichž největší starostí rozhodně není rozbitá rychlovarná konvice. Už proto, žádnou nemají…

Dobrým příkladem je Zipline, startup zajišťující doručování zásilek drony. Nepřepravují ale spotřební zboží, nýbrž životně důležité krevní zásoby a léky. Přeskakují tak potřebu silnic a nemocniční infrastruktury 20. století a přinášejí životodárnou a spásnou krev na kliniky a menší regionální nemocnice: kdekoliv ve Rwandě ji tak dostanou do 15 až 20 minut. (Poporodní krvácení je jednou z hlavních příčin úmrtí v zemi, která nemá peníze na skladování krve všech skupin v blízkém dosahu všech potřebných.)

I z dalších signálů, jako je program Uberu na rozvážení protichřipkových vakcín na vyžádání, můžeme vyvodit, že se rýsuje nový systém zdravotnictví, který dostane péči k potřebným, ať jsou kdekoli. V takovém systému nebudeme zaměstnávat pouze roboty, ale také zdravotníky proškolené k využívání pokročilých technologií (včetně telemedicíny na bázi čidel, rozšířené reality a umělé inteligence). Budeme poskytovat lepší péči levněji a zaměstnáme obrovské množství lidí v nejrychleji rostoucím průmyslovém odvětví 21. století.

Kdyby se zdravotnické služby stejně jako Amazon zaměřovaly na zlepšování života svých klientů, co by mohly dělat jinak? Nemocnice by technologii nepoužívaly k pouhému srážení nákladů, nenapalovaly by ceny za přístup k nejnovějším medicínským technologiím a nezkracovaly by čas, který lékaři tráví s pacienty. Přenechaly by strojům to, v čem vynikají, což je zvyšování efektivity. Lidé by díky tomu mohli trávit víc času spolu a lékařská péče by byla o to bohatší, lepší a humánnější.

Až se dočkáme výraznější automatizace logistiky a doručovací náklady spadnou ještě níž, jaké další druhy služeb se zgruntu promění? Budou si lidé na nových pracovních místech vzájemně dělat radost zatím netušenými výrobky a službami?

Lidem přesvědčeným o tom, že nás čeká budoucnost bez pracovních míst pro lidi, naprosto selhává fantazie. Tkalci, kteří při povstání ludditů v roce 1811 rozbíjeli tkalcovské stavy, si nedokázali představit, že jejich potomci budou mít víc oblečení než evropští králové a královny. Stroje zefektivnily práci tkalců a rozšířily po ní poptávku, protože snížily cenu látek, a zlevněným materiálům lidé vynalezli nová využití. Začali se zdobit neustále se měnící paletou barev a střihů, ale taky vyrábět chirurgické síťky nebo vesmírné skafandry.

Kdykoli se z něčeho nedostupného stane spotřební zboží, něco jiného na hodnotě zase získá. Pokud využijeme nárůstu produktivity k vytváření hodnoty pro společnost a postaráme se o to, aby se z této hodnoty mohlo těšit co nejvíc lidí, budou proto vznikat nová a nová pracovní místa.

Neomezujte se na srážení nákladů. Dělejte toho víc!

S laskavým svolením autora přeložil z originálu Do More! What Amazon Teaches Us About AI and the “Jobless Future” Filip Drlík.

Tim O'Reilly

Tim O'Reilly

V roce 1978 založil nakladatelství O'Reilly Media, které funguje dodnes a specializuje se na produkci knih o nových technologiích a konferencí na stejné téma. Zpopularizoval pojmy „open source“ a „web 2.0“. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 26. 6. 2017 08:55

Další nechutná altmanistická propaganda!
UBER, AirBnb a Amazon je třeba zakázat, roboty zdanit a lidem dávat garantovaný příjem 3 tisíce euro rovnou z tiskařského lisu!

Sice se tak staneme skanzenem, roboty a další inovace kapitalisté přenesou jinam, ale to neva, my máme Štěcha, Středulu, Fuldu a Křečka. Co je víc?!

+14
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 27. 6. 2017 13:38

UBER, AirBnb ani Amazon není třeba zakazovat, jen je třeba, aby respektovali zákony země v níž chtějí poskytovat své služby.

Zdanění robotů? Když se nad tím zamyslíte, tak předmětem daně z příjmů jsou i právnické osoby, které jsou jakýmsi vehiklem, či robotem generujícím svému majiteli peněžní příjem. Pokud dnes budete vlastnit firmu, kde budou produkovat pouze roboty, tak ten soubor robotů vyprodukuje zisk, který bude zdaněn daní z příjmů právnických osob. Roboty (a nejen oni) jsou tedy daněni již dnes.

Takže taková firma zaplatí 19% daň z příjmu právnických osob. A když si pak fyzická osoba - majitel firmy vyplatí již jednou zdaněný zisk, zaplatí z něj 15% daň z podílu na zisku. Celkem tedy majitel robotické (či jakékoliv jiné továrny) zaplatí 31,15 % daň ze zisku jeho firmy před zdaněním (z jeho příjmu). Srovnejte si tuto situaci s daněmi a odvody z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Podle mne by měla být sazba daně a odvodů u jakýchkoli příjmů všech fyzických osob stejná. V současnosti jsou nejvíce zatíženy příjmy fyzických osob ze závislé činnosti. Kapitálové příjmy jsou pak zdaněny toliko 31% daní z příjmů a nejsou zatíženy jakoukoli odvodovou povinností. Tady by to chtělo asi nějak narovnat.

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK