Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Chcete být kyborgem?

Agata SaganPeter Singer
Agata Sagan, Peter Singer
22. 5. 2017

Přáli jste si někdy mít možnost připojit si k mozku paměť navíc? Elon Musk vám s tím možná dokáže pomoct.

Chcete být kyborgem?

Elon Musk řídí společnost, která je známá především výrobou nejpokročilejšího elektromobilu – Tesly. Kromě toho je výkonným ředitelem firmy SpaceX, která staví rakety, aby lidi mohli žít na Marsu. Teď Musk odhalil, že je taky zakladatelem a výkonným ředitelem startupu Neuralink, který usiluje o vytvoření mozkových implantátů, které promění počítače v přímé rozšíření našich mozků, a tedy zvýší naši inteligenci a paměť.

Různé Muskovy projekty mají jeden zastřešující cíl: zabezpečit budoucnost našeho druhu. Elektromobily zvyšují naději, že předejdeme nebezpečným úrovním globálního oteplení. Trvalé osídlení Marsu by snížilo riziko, že změna klimatu – nebo jaderná válka, bioterorismus nebo srážka s asteroidem – vyhubí náš druh.

V závodu proti strojům stát se sám napůl strojem

Stejnému cíli slouží i Neuralink. Musk patří k těm, kdo jsou přesvědčeni, že vytvořit stroj chytřejší, než jsme sami, je – řečeno slovy Nicka Bostroma, autora knihy Superinteligence – „základní darwinovská chyba“. Pokroky umělé inteligence jsou ale tak překotné a množství podnětů k posilování inteligence počítačů tak veliké, že Musk nevidí způsob jak takovému vývoji zabránit. Jako strategii, která nás zachrání před likvidací nadlidsky inteligentními stroji, proto upřednostňuje propojení člověka s počítačem, abychom byli ještě chytřejší než nejnovější umělá inteligence, byť by byla sebeinteligentnější.

Další čtení

Homo deus Juvala Harariho

Dokud nám naše mozky zajišťovaly výsadní postavení, samozřejmě jsme se považovali za pány tvorstva. Jenomže umělá inteligence, popřípadě nadrasa technologicky zušlechtěných lidí, může starého dobrého člověka poslat za mamuty a čínskými říčními delfíny. 

Homo sapiens stvoří své nástupce a zmizí

Že si lidé nechají do těla implantovat elektronická zařízení, není nic nového. Umělý kardiostimulátor se používá už téměř 60 let. Od roku 1998 vědci vkládají ochrnutým lidem do mozku přístroje, které jim umožňují pomocí myšlenek pohybovat kurzorem na monitoru nebo ve vyspělejších verzích pohybovat umělou rukou, která dokáže uchopit předměty.

Takové přístroje nás co do schopností nestaví nad běžnou zdravou osobu. Umělec Neil Harbisson má ovšem do lebky implantovanou anténu, která mu umožňuje slyšet frekvence odpovídající barvám, které my ostatní vidíme – Harbisson trpí krajní formou barvosleposti –, ale nejen to, slyší i frekvence odpovídající infračervenému a ultrafialovému záření, která jsou pro nás neviditelná. Harbisson tvrdí, že je kyborg, tedy organizmus s technologicky vyspělými schopnostmi.

Abychom od těchto užitečných, ale omezených zařízení dospěli k takovým interakcím mezi mozkem a strojem, o jaké usiluje Musk, byly by nezbytné zásadní vědecké průlomy. Většina výzkumu v oblasti mozkových implantátů používá zvířata, což je po desítkách let ubližování opicím a jiným zvířatům eticky sporné.

Každopádně k úspěchu Muskova plánu budou nevyhnutelné pokusy na lidech i na zvířatech. Nevyléčitelně postižení či smrtelně nemocní pacienti by se mohli dobrovolně hlásit do lékařského výzkumu, který jim nabídne naději tam, kde jinak žádná není. Neuralink začne s výzkumem navrženým tak, aby pomohl právě takovým pacientům, ale k dosažení své velké mety bude muset jít dál.

Po hlavě a jít za tím

Ve Spojených státech, Evropě a většině ostatních zemí s vyspělým biomedicínským výzkumem by vzhledem k přísným předpisům pro využívání lidských jedinců bylo mimořádně těžké získat povolení k provádění experimentů usilujících o zlepšení našich kognitivních schopností propojením lidských mozků s počítači. Americké regule přiměly Phila Kennedyho, průkopníka používání počítačů k tomu, aby ochrnutí pacienti mohli komunikovat pouhou myšlenkou, aby si kvůli dalšímu vědeckému pokroku nechal implantovat elektrody do svého vlastního mozku. I tak musel odjet do středoamerického Belize, aby našel chirurga ochotného operaci provést. V Británii si obhájce kyborgů Kevin Warwick a jeho manželka nechali do paží implantovat datová pole, aby ukázali, že je možná přímá komunikace mezi nervovými soustavami samostatných lidských bytostí.

Koupí si vás?

Kupte si vy dřív Babiše!

Velký rozhovor s Andrejem Babišem v papírovém Finmagu, který právě vyšel

„Vy mě bavíte s tím, že bych někoho ohrozil. Jste nasáklý nesmysly, že jsem ohrožení demokracie. Tak proč mě lidi zvolili?“

Michal Kašpárek podnikl cestu do hlubin Babišovy duše. Co šéf ANO čte, čemu věří a co všechno mu brání v plánu udělat z České republiky rodinnou firmu?

Koupit časopis Finmag

Musk nadhodil, že předpisy, jimiž se řídí využívání lidských subjektů ve výzkumu, by se mohly změnit. To může určitou dobu trvat. Zatím se objevují další a další nadšenci, na pravidla příliš nehledí, ale ženou se pořád vpřed. Tim Cannon nemá vědeckou ani lékařskou kvalifikaci Phila Kennedyho či Kevina Warwicka, ale to mu nezabránilo spoluzaložit v Pittsburghu společnost, která implantuje bionická zařízení. Ta většinou napřed vyzkoušel sám na sobě. Svůj přístup k věci shrnul v roce 2015 v Düsseldorfu na akci označované za „první světový veletrh kyborgů“ do jediné věty: „Skočit do toho po hlavě a jít za tím.“

Lidé na düsseldorfském veletrhu kyborgů měli v prstech a pažích implantované magnety, čipy pro radiofrekvenční identifikaci a jiná zařízení. Chirurgické zákroky provádějí často tatéři a občas veterináři, protože kvalifikovaní lékaři a chirurgové se zdráhají operovat zdravé lidi.

Mají doktoři pravdu? Měli bychom zdravé lidi od implantace techniky do těla odrazovat, nebo jim ji dokonce zakázat?

Warwick říká, že činy kyborgických nadšenců prospívají vědeckému výzkumu. „Jsou k tomu povolaní,“ říká a má zřejmě pravdu – za předpokladu, že jsou řádně poučení o rizicích a svobodně se rozhodnou je podstoupit. Jestliže lidem nebráníme kouřit nebo lézt v zimě na K2, není snadné zdůvodnit, proč bychom měli projevovat víc paternalismu, když se lidé dobrovolně rozhodnou přispět k pokroku ve vědě. Může to dát smysl jejich životu, a jestli má pravdu Musk, nakonec by nás to mohlo zachránit všechny.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč. Mezititulky redakce

Copyright: Project Syndicate, 2017
www.project-syndicate.org

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Agata Sagan

Agata Sagan

Další články autora

Zobrazit vše

Peter Singer

Peter Singer

Peter Singer je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě a čestným profesorem Melbournské univerzity. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Animal Liberation, The Life You Can Save, The Most Good... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo