Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Marťan Trump

Že by Donald Trump napodobil Johna Kennedyho a nakopl Ameriku k novým vesmírným dobrodružstvím?

Andrej Babiš sní o cestě vlakem z Prahy do Brna za 40 minut. (Dnes tahle štreka trvá dvě a půl hodiny a víc.) Donald Trump si zase nechává zdát, že bude prezidentem, který vyšle astronauty k Marsu. (Takový let zabere s našimi současnými možnostmi víc než půl roku.)

Na rozdíl od správce českých financí, americký prezident se svým snem neleze na billboardy. Ale kdo ví, další volby jsou v Americe za tři a půl roku a slogan Američané na Mars přece nevypadá špatně. Zvlášť, když jste americký prezident a chcete dostát svému volebnímu heslu America First.

Když se Donald zasní

Trump dává najevo, že je nespokojen s nynějšími plány NASA, které počítají s pilotovaným letem na Mars až v polovině třicátých let tohoto století. Byl by rád, kdyby se to podařilo už během jeho prezidentství.

„Chtěli bychom to dokázat už během mého prvního funkčního období, přinejhorším během toho druhého. Musíme to prostě trochu urychlit,“ řekl v telefonickém rozhovoru s astronautkou Peggy Whitsonovou. První funkční období končí Donaldovi v lednu 2021, případné druhé počátkem roku 2025.

Donaldovi Mars opravdu vrtá hlavou. Už v lednu během prvního vystoupení před oběma komorami Kongresu mluvil o tom, že „sní o amerických stopách ve vzdáleném vesmíru“. Své marsovské sny pak probíral i na schůzce s majitelem firmy SpaceX Elonem Muskem, zakladatelem společnosti Blue Origin Jeffem Bezosem a ředitelem Planetární společnosti Billem Nyem. A v březnu podepsal zákon (NASA Transition Authorization Act) rozšiřující úlohy NASA při výzkumu Marsu, ve kterém je zmíněn cíl vyslat k rudé planetě loď s lidskou posádkou.

Anketa

Chcete let na Mars?

Mission impossible?

Mnozí experti spojení s vesmírným výzkumem pokládají Trumpův zájem o Mars za další ukázku jeho chvástání a vesmírné sny vrchního velitele berou s rezervou. Není divu.

Jenže i prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho bral málokdo vážně, když v květnu 1961 vyhlásil cíl dostat americké astronauty do konce dekády na Měsíc.

Američanům tehdy chyběla technika i zkušenosti. K Měsíci dosud žádnou loď nevyslali. V té době měli jediného astronauta – Alana Sheparda, který letěl pouze pod oběžnou drahou Země a jen slabou čtvrthodinku. Prvního tvora americká vesmírná agentura NASA vyslala na orbitu až půl roku po památném Kennedyho projevu. Byl to šimpanz jménem Enos.

JFK měl na námitky skeptiků jednoduchou odpověď: „Nerozhodli jsme se do desíti let doletět na Měsíc, protože je to snadné, ale právě proto, že to je obtížné.“

Pro svůj plán JFK dokázal získat podporu demokratů i republikánů a za osm let a tři měsíce otiskli Neil Armstrong a Buzz Aldrin své stopy na Měsíci. Takže za osm let a tři měsíce na Marsu? Proč ne? Amerika pokročila v technice, Mars už zkoumaly její sondy i vozítka.

Lidé přitom už déle než půlstoletí krouží pouze kolem rodné planety. Dokolečka jako na pouťovém kolotoči. K cizí planetě dosud nevzlétli. Nejvyšší čas s tím něco udělat.

NASA má své pětiletky

Není to jen Trump, kdo má marsovské sny. Elon Musk už zvěstoval, že chce v roce 2024 zahájit kolonizaci Marsu pomocí rakety Interplanetary Transport Systém. Sám ale připouští, že toto datum je „optimistická varianta“.

Buzz Aldrin, druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce, nevěří, že by takovou expedici Musk zvládl. „Víme, jak se dostat na Mars. Postavíme raketu, modul pro astronauty a letíme. Jenže expedice na vzdálenou planetu (ze Země na Mars to je 56 až 400 milionů kilometrů podle momentálního postavení planet) není jen start, let a přistání. Je to výprava na půldruhého roku. K tomu abyste ji zvládl, potřebujte být nejen stavitelem raket jako Musk, ale také stavitelem věží a lidských sídel,“ prohlásil sedmaosmdesátiletý Aldrin, který o perspektivách vesmírných letů nedávno mluvil s viceprezidentem Mikem Pencem.

NASA se soukromými firmami při přípravě misí k Marsu spolupracuje. Nepočítá ovšem s tím, že by ji nějaký soukromník předstihl. Své plány v reakci na Trumpovo „snění“ nemění. Pokračuje v konstrukci rakety SLS a modulu pro posádku ORION, které mají být základem architektury pilotovaných letů na Mars.

Pro první expedici k Marsu platí orientační datum 2033. Expedice ale má Mars pouze obletět. Na planetě by měla přistát až další mise a s ní NASA počítá v roce 2035 – v ideálním případě, pokud se nic nepokazí.

Idealisté a realisté

Létat na Mars je technicky náročné a ukrutně drahé. Idealisté odhadují náklady projektu na sto miliard dolarů, realisté od 250 miliard nahoru.

Pro srovnání: Program letů na Měsíc Apollo stál ve své době 25,4 miliardy dolarů. Pokud bychom započetli kumulativní inflaci od roku 1966 (633 procent), kdy vláda do programu investovala nejvíc, dostali bychom v dnešních dolarech téměř 170 miliard.

Je přitom jasné, že v šedesátých letech bylo snazší nadchnout Američany pro vesmírné projekty než dnes. Bylo to období vrcholící rivality se Sovětským svazem a také – přijatelného dluhu. Americký dluh se v éře Kennedyho prezidentství pohyboval lehce nad padesáti procenty HDP a klesal. Dnes Spojené státy dluží víc než roční výkon své ekonomiky – 107 procent HDP. A dluh narůstá.

V šedesátých letech minulého století NASA žila projektem Apollo. Vyčlenila na něj bezmála dvě třetiny svého rozpočtu. Teď na přípravu marsovských misí věnuje jen kolem pěti miliard ze svého devatenáctimiliardového budgetu.

NASA zatěžují desítky projektů. Aldrin navrhuje, aby je agentura seškrtala a přesunula finance na Mars. „Musíme co nejdřív opustit stanici ISS. Jednoduše si na ni nemůžeme dovolit dávat ročně tři a půl miliardy dolarů,“ řekl minulý týden na konferenci Lidé na Marsu ve Washingtonu.

Kde brát (a nekrást)

Několik miliard dolarů ročně by však přípravu letů na Mars nijak významně neurychlilo. NASA by potřebovala ročně sumu o řád vyšší, aby bylo možné uvažovat o letu lidí k rudé planetě do osmi let.

Kde ji vzít? Tak s tím si nevěděli rady kongresmani už počátkem devadesátých let dvacátého století, kdy anabázi na Mars prosazoval prezident George Bush starší. Zástupci lidu se tehdy zalekli nákladů odhadovaných na 250 miliard dolarů a plán smetli ze stolu.

Projekt počítal s tím, že se rozpočet NASA zvýší o 20 miliard dolarů ročně. Tuto částku později vláda George Bushe juniora během tažení v Afghánistánu a Iráku utrácela za klimatizaci stanů pro americké vojáky. Pokud by si Pentagon tenhle luxus odpustil, mohli by se Američané už dávno procházet po Marsu.

Že by se taková částka v rozpočtu dnes nenašla? Co se podívat na rozpočet Pentagonu? Marťan Trump ho navrhuje zvýšit o 54 miliard dolarů.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK