Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Z morálního hlediska není rozdíl mezi zdí a vízovou povinností

| 20. 3. 2017 | Vstoupit do diskuze

Donald Trump zveřejnil požadavky na slibovanou zeď na jižní hranici USA. Má být vysoká a krásná. Záměr budovat hraniční zeď mnoho Američanů neschvaluje. Jak ale poukazuje Hrishikesh Joshi, jiné zdi na svých hranicích považují za zcela v pořádku.

Z morálního hlediska není rozdíl mezi zdí a vízovou povinností

Velká část světové populace žije v podmínkách, které si obyvatelé vyspělých zemí dokážou stěží představit. Lidé, kteří žijí v extrémní chudobě, by se jistě rádi odstěhovali do Spojených států, Austrálie nebo států Evropské unie, kdyby měli příležitost. Jak by tedy bohaté země měly koncipovat a prosazovat svou imigrační politiku?

Údaje o světové chudobě jsou zarážející. Podle posledních odhadů Světové banky žije víc než 2,1 miliardy lidí s rozpočtem méně než 3,1 dolaru na den, respektive – ve své zemi si můžou koupit zboží, které by v USA pořídili za 3,1 dolaru.

Dokonce i v těch nejlevnějších amerických oblastech je těžké představit si život s pouhými třemi dolary a desíti centy na den. Co by člověk tak mohl jíst? Možná fazole a rýži za velkoobchodní cenu. Pravděpodobně by si jednou do roka mohl koupit pár kousků oblečení. Docela určitě by si nemohl dovolit platit nájem – musel by tedy žít ve squatu.

Pro srovnání: americká hranice chudoby je 24 tisíc dolarů na rok pro čtyřčlennou rodinu. V přepočtu to vychází na víc než 16 dolarů denně na osobu. Hranice chudoby v zemích Evropské unie je nastavená také poměrně vysoko – v Německu se pohybuje kolem 22,5 tisíce eur za rok (cca 25 tisíc dolarů) pro čtyřčlennou rodinu.

Život v Německu nebo USA je mnohem lepší než ve většině světa, i když tam patříte k těm nejchudším. Nejde jen o příjem – vyspělé země nabízejí v porovnání s Etiopií nebo Bangladéšem mnohem lepší život, například díky bezplatnému školství a obecně infrastruktuře.

Zdrhnout za lepším? Ale jak?

Představte si, že jste jedním z těch 2,1 miliardy lidí. Žijete dejme tomu v Etiopii s maximálním rozpočtem 3,1 dolaru na den. Chtěli byste se přestěhovat do USA, kdyby se vám naskytla příležitost? Jistěže ano. Jiné rozhodnutí by nedávalo smysl. V Americe byste dosáhli mnohem vyšší životní úrovně, i kdybyste pracovali jen za nejnižší mzdu. Vaše děti by získaly přístup k nesrovnatelně lepšímu vzdělávání a nemusely by vydělávat na rodinu. Nemuseli byste se neustále bát, jestli budete mít dost jídla.

Emigrovat do bohaté země ale není tak jednoduchá věc. Chcete-li se například natrvalo legálně přestěhovat do Spojených států, potřebujete pracovní vízum nebo vízum k trvalému pobytu. K tomu musíte mít v USA rodinu (podle toho, v jakém příbuzenském vztahu jste, může ale vystěhování zabrat i víc než deset let) nebo musíte mít speciální kvalifikaci a zajištěné místo nebo se vám musí poštěstit v programu Diversity Visa Lottery. Existují ještě další způsoby, ale žadatel o vízum pak musí splňovat velice konkrétní požadavky – vízum k trvalému pobytu se například uděluje tlumočníkům, kteří pracovali pro americkou armádu během konfliktů v Iráku a Afghánistánu.

Není asi ani potřeba říkat, že žádná z těchto možností není široce dostupná obyvatelům rozvojových zemí žijícím pod hranicí chudoby. Mohli byste se i tak pokusit přesunout se do USA bez práce a víza k trvalému pobytu – to by ovšem by znamenalo, že byste tam pak žili ilegálně.

Neviditelné zdi

Jenže když žijete v Etiopii, je i taková možnost téměř vyloučená. Už jenom k letu do USA byste potřebovali přinejmenším americké turistické vízum. K získání takového víza byste museli prokázat, že nehodláte opustit své bydliště v Etiopii. Jak přesně? Museli byste dokázat, že vás s domovinou pojí společenská a finanční pouta, dostatečně silná na to, aby pro vás bylo nevýhodné ji opouštět. To se dost těžko prokazuje, když máte 3,1 dolaru na den. Získat turistické vízum do USA je pro ty nejchudší extrémně obtížné – a to ani nemusíme uvážit vysoké poplatky za podání žádosti. Obdobně turistická víza po jedincích z rozvojového světa vyžadují také státy Evropské unie, Austrálie a další bohaté země.

Důvod, proč do vyspělých zemí nemigruje mnohem víc chudých lidí z celého světa, je tedy v tom, že jim brání systém vízových politik a bezpečnostních opatření na letištích a v přístavech – v jistém ohledu něco jako neviditelné zdi.

Kdo ano, kdo ne?

Zdá se, že si to málokdo uvědomuje a málokdo se tím zabývá. Existují samozřejmě akademici a aktivisté, kteří věří ve zcela otevřené hranice. Jedním z vlivných zastánců tohoto názoru je filozof Michael Huemer z University of Colorado Boulder. Politiku otevřených hranic prosazují i libertariánsky smýšlející ekonomové jako Bryan Caplan z Univerzity George Masona ve Virginii. Takové hlasy jsou ale v menšině.

Myšlenka výstavby a údržby skutečných plotů podél hranic je rozporuplná. Z nedávného průzkumu veřejného mínění Pewova výzkumného střediska vyplývá, že většina (62 procent) Američanů je proti stavbě zdi podél jižní hranice. Výstavby plotů v Evropské unii během nedávné uprchlické krize také budily kontroverzní ohlasy.

Jenže – pokud je v pořádku systém vízové povinnosti a letištní bezpečnosti, proč by neměly být oprávněné ploty podél hranic? Pouhá zeměpisná blízkost není z hlediska morálky relevantní. Skutečnost, že jedinec, který by do USA pravděpodobně vstupoval přes jižní hranici, je ze zeměpisného hlediska blíž než Etiopan, nenese žádný morální význam. Pokud je důvodem pro to, aby se nestavěl plot na jižní hranici USA, jakýsi imperativ, že by USA měly chudým lidem dát příležitost k lepšímu životu, nedá se nijak morálně odůvodnit, proč by takovou příležitost měli mít jenom chudí, kteří žijí poblíž.

Vůči Etiopanům či Bangladéšanům je nespravedlivé, že propustná hranice umožňuje imigrantům ze Střední a Jižní Ameriky bez požadovaných dokumentů vstoupit do USA a zůstat v nich. Etiopané a Bangladéšané oproti tomu čelí obtížnější a přísnější překážce letecké dopravy a bezpečnostních opatření.

Otevřít, nebo zavřít. Každému stejně

Donucovací opatření vyžadují ospravedlnění. Letištní bezpečnost a vízové povinnosti v principu nutí Etiopany k tomu, aby se drželi dál od bohatých zemí světa. Jestli do těch zemí ale můžou přes nedostatečně hlídané pozemní hranice proudit jiní lidé bez zákonem požadovaných dokumentů, je takové ospravedlnění slabé. Etiopan by si mohl říct: „Proč zastavujete mě a je ne?“ Morálně ospravedlnitelná odpověď neexistuje.

Pokud není plot podél hranic ospravedlnitelný, jak se domnívá většina Američanů, pak je stejně neospravedlnitelný i současný systém vízové povinnosti, který brání mnoha nejchudším z celého světa v přesunu do bohatších zemí.

Co se přeshraniční politiky týká, současný stav je morálně nesoudržný. Bohaté země světa by tedy měly buď přijmout myšlenku zcela otevřených hranic (možná s výjimkou určitých druhů zločinců), nebo prosazovat kontrolu pozemních hranic ve stejné míře jako u leteckých a námořních cest.

Z anglického originálu uveřejněného pod licencí Creative Commons na webu Aeon přeložil pro Finmag Filip Drlík
Úvodní fotka: Pietro Francesco Rizzato / Shutterstock.com

Aeon counter – do not
remove
Hrishikesh  Joshi

Hrishikesh Joshi

Hrishikesh Joshi pracuje na katedře filozofie Princetonské univerzity. Zajímá se o etiku, politickou filozofii a metafyziku. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 27 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Richard Fuld | 20. 3. 2017 13:49

"vyspělé země NABÍZEJÍ v porovnání s Etiopií nebo Bangladéšem mnohem lepší život". Přesněji by mělo být napsáno, že obyvatelé vyspělých zemí si umí zajistit mnohem lepší život v porovnání s Etiopií nebo Bangladéšem. Avšak obyvatelé vyspělých zemí rozhodně nikomu nic takového, jako je lepší život NENABÍZEJÍ.

A k těm vízům. Pokud nestačí budka, či okýnko úředníka, který kontroluje splnění vízové povinnosti a je kvůli efektivnímu zajištění vízové povinnosti třeba několik tisíc km dlouhá zeď, pak je rozhodně na místě postavit tu zeď, či přijmout jiná opatření, která plnění vízové povinnosti zajistí. Řešením ale rozhodně není zrušení vízové povinnosti. V případě zrušení vízové povinnosti bychom se teprve dostali do onoho absurdního stavu, kdybychom zdánlivě NABÍZELI lepší život všem lidem na planetě Zemi a časem snad i mimozemšťanům.

+18
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 23. 3. 2017 19:40

Váš dojem je produktem Vaší zjednodušené úvahy. Jasně jsem to vysvětlil. Není přerozdělování jako přerozdělování a Vy ty rozdíly mezi přerozdělováním v rámci stát a mezi státy ignorujete a pak činíte nesprávné závěry stran konzistence mého postoje.

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK