Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Marie Chytilová: Ze Slevomatu chci inspirativní portál

, | 18. 3. 2017 | Vstoupit do diskuze

„Nechceme lidem jen cpát zboží a podporovat impulzivní nakupování věcí. Zákazníci u nás hledají hlavně inspiraci, jak trávit volný čas, kam jet na víkend, nebo tipy na dárky“ říká výkonná ředitelka Slevomatu Marie Chytilová.

Marie Chytilová: Ze Slevomatu chci inspirativní portál

„Nikdy vlastně nevím, co mám na takové otázky odpovídat,“ říká mi s úsměvem Marie, když se jí na úvod ptám, jak se má. „Ze spousty věcí mám radost, ale teď mě třeba hrozně štve, jak je Kambodža zavalená odpadky,“ dodává po chvíli. Z cesty po jihovýchodní Asii se přitom vrátila už před třemi týdny. „Po každé takové cestě je pro mě těžké znovu nasednout do rozjetého vlaku schůzek, plánů a nápadů. Nakonec mě to ale zas a znovu pohltí a já se těším, co bude dál. Tak pojďme na věc…“ Energická šéfka největšího slevového portálu, který už nechce být slevový, jednoduše nemá čas ztrácet čas.

Ve Slevomatu jste před pěti lety začínala jako obchodnice. Proč jste si vybrala právě slevový portál?

Chtěla jsem pracovat v ryze české firmě, nejlépe v rozjezdové fázi a s inspirativní osobou ve vedení. Předtím jsem totiž vedla jednu z pražských poboček španělského módního řetězce Pull&Bear. Jenže v takovém obchodě nemá člověk žádné kompetence. Nemůžete mluvit do vzhledu obchodu ani výběru zboží, jede se jen podle šablon. Chtěla jsem třeba objednat oblečení, o kterém jsem věděla, že by se prodávalo víc než jiné modely, ale korporace řekla ne. Musíš prodávat to, co jsme ti naplánovali. Takový přístup mi vadil, proto jsme začala hledat něco jiného a narazila na Slevomat, který zrovna sháněl obchodnici. Na manažerskou pozici jsem si tehdy ještě netroufla.

Věci ale vzaly rychlý spád. Už po dvou letech přišla nabídka celou firmu řídit. Váhala jste tehdy, nebo jste ji přijala s nadšením?

V prvním momentě jsem si říkala, že na takovou pozici určitě nemám. Jenže s nabídkou přišel tehdejší šéf, který mi zároveň vysvětlil, že přímo ve firmě žádný další vhodný kandidát není a vzít někoho z venku je velké riziko. Věděla jsem, že chci ve firmě zůstat, ale pokud by přišel někdo zvenčí a spolupráce s ním drhla, musela bych odejít. Proto jsme nakonec kývla. Navíc jsem cítila podporu lidí pode mnou.

Velký Tomáš

Tomáš Čupr

Není nic výjimečného, když se obecně o slevových webech mluví jako o slevomatech. Až takový fenomén byl od začátku Slevomat s velkým s. S jeho zakladatelem Tomášem Čuprem jsme mluvili několikrát, prvně asi rok od chvíle, kdy boom slevových serverů v Česku začal.

Češi nechtějí mit dobré firmy. Jde jim jen o prachy

Slevový server byl chladný kalkul

K dalšímu povídání jsme si našli čas, když Tomáš Čupr přestal být v roce 2012 výkonným ředitelem Slevomatu a pouštěl se do nového byznysu. Rozvážky jídel.

Slevomat je miliardová firma

Burza? Banda týpků v kravatách ničí byznys

A znovu jsme si povídali, když byl projektu DámeJídlo.cz zase právě rok:

Krizí mě strašili už při zakládání Slevomatu

Slevomat rozjížděl Tomáš Čupr, o kterém se ví, že hodně tlačí na výkon. V čem je vaše vedení jiné?

Tomáš je ultimátní lídr pro růstovou fázi, ovládnutí trhu a PR. Což je pro začátek dobré. Firma v každé fázi vyžaduje trochu jiný přístup. Po Tomášovi přišel Peter Irikovský, který se zase zaměřil na zlepšování profitability. Firmu vedl zhruba rok a půl a po něm jsem nastoupila já. V té době byla firma ve stavu, kdy by další válcování neustála. Kvůli dlouhodobému tlaku na růst řada lidí vyhořela, chyběla jim motivace posouvat se dál. Navíc bylo najednou ve firmě pětkrát víc lidí, starší zkušení zaměstnanci cítili, že ztrácejí otěže, nové lidi odmítali. Takže jsme se dostali do fáze, kdy bylo potřeba řadu kolegů vyměnit.

Mým cílem bylo a je udělat ze Slevomatu inspirativní portál. Všichni mi sice tvrdili, že když se jmenujeme Slevomat, těžko z toho vykřešeme něco jiného. Jenže mně je jasné, že pokud má všechno dlouhodobě fungovat pro zákazníky, partnery i nás, musíme se posunout jinam a ne jen drtit devadesátiprocentní slevy.

Řada firem si stěžuje, že je dnes těžké najít kvalitní lidi. Máte stejnou zkušenost?

Myslím, že je dobré, když zaměstnanec projde podobným vývojem jako před lety já. Začne na nižší pozici, klidně na zákaznické podpoře a postupně poroste. Díky tomu se člověk dostane úplně ke všemu. Pochopí, jak firma funguje a po čem zákazníci touží. Možná to bude znít překvapivě, ale největší líhní talentů je naše zákaznická podpora – řada lidí tam stráví jen tři měsíce a pak je posouváme dál do firmy. Každého, kdo se k nám hlásí, chci vidět při posledním kole pohovoru. Ověřuji si, že k nám člověk nejde jen na brigádu před Vánoci, ale chce u nás růst. Teď máme na zákaznické podpoře asi osmnáct lidí a každý má nějakou úlohu. Někdo víc rozumí financím, další reklamacím, někdo je zase víc obchodně založený. Snažíme se, aby si každý z nich našel to svoje a rozvíjel se v tom.

Slevové portály byly na vrcholu zhruba před sedmi lety. Pak ale přišla konsolidace a slevy nahradily jiné trendy. Čím to, že jste se na rozdíl od konkurence udrželi?

Důležitou roli asi sehrála motivace, se kterou konkurence portály zakládala. Samozřejmě jim nevidím do hlavy, ale myslím si, že v nich viděli především rychlý způsob, jak vydělat peníze. Zjistili, že nejvíc profitabilní kategorie je cestování, tak se do něj pustili. Už se ale nepodívali za roh. Na to, že na podobné weby lidi chodí především kvůli zajímavým lokálním nabídkám. Jenže lokální nabídky jsou drahé musíte mít velkou obchodnickou síť. Další klíčová věc je hodnocení, protož lidi se rozhodují hlavně podle kvality. Jde o věci, které sice na první pohled neuvidíte ve výsledovce, ale určují, jak bude byznys fungovat. A konkurence tohle všechno podcenila.

Osobně mám pocit, že se teď každé dva roky nafoukne nějaký trend. V roce 2012 šlo o online módu, za další dva roky všichni dělali mobilní aplikace, teď je to byznys inteligence – optimalizace konverzí a procesů. Nikdo už ale neřeší, jak to celé ohnout, aby lidi skutečně měli důvod takové služby dlouhodobě využívat. O byznysu je zkrátka potřeba přemýšlet, ne jen tlačit na pilu nebo kopírovat, co zrovna frčí.

Anketa

Lovíte na slevových portálech?

Tvrdíte, že ze Slevomatu chcete udělat inspirativní portál – co si pod tím představit?

Nechceme lidem jen cpát zboží, podporovat impulzivní nakupování věcí. Slevy jsou hlavně o tom, vyvolat v lidech dojem, že podobně výhodná nabídka už nepřijde, a proto musí okamžitě nakoupit. My se naopak snažíme lidi naučit, že lepší než nakupovat neustále nějaké zboží, je zkoušet něco nového, kupovat si zážitky. Pro mě jde o způsob, jak dostat lidi ze spotřební spirály. Zboží opravdu děláme spíš okrajově, často jde navíc především o fotoprodukty nebo zdravé potraviny.

Na jaký segment tedy cílíte, když už vám nejde primárně o slevy?

Soustředíme se především na trh krátkodobých pobytů, zajímají nás lokální služby, zážitky a dárky. Naším cílem není primárně usilovat o větší podíl na slevoportálovém trhu. To je ostatně uměle vytvořený trh, nadstavba kategorií, které nabízí. Snažíme se prorazit s lokálními nabídkami, děláme last minute nabídky…

Mnohem častěji u vás nakupují ženy. Čím to?

Zákazníci u nás totiž skutečně hledají hlavně inspiraci. Na Slevomat nikdo nejde pro sekačku nebo protože zrovna nutně potřebuje koupit voucher do restaurace. Naši zákazníci se jednoduše chtějí podívat, co zajímavého nabízíme. A tenhle styl nakupování v sobě mají především ženy. Ženy většinou nejdou do obchodu, protože nutně potřebují kalhoty. Dívají se, co jim padne do oka, chtějí si udělat radost.

Loni jste začali nabízet také auta a nemovitosti…

Ano, ale jde spíš o okrajovou záležitost. Pro nás je to důležité především proto, abychom ukázali, že lidi naší značce věří a klidně si přes nás koupí dům nebo zlevněné auto. V praxi si totiž řada zákazníků skutečně koupí lístek nebo zájezd raději u nás, protože vědí, že když se koncert zruší nebo cestovka zkrachuje, peníze jim okamžitě vrátíme. Dostali jsme se do pozice, kdy naše značka garantuje, že když je problém, vyřešíme ho.

Jakým způsobem si vybíráte partnery, se kterými spolupracujete?

Nefungujeme jako platforma, kam partner jednoduše zadá nabídku a je hotovo. S partnery jednáme, snažíme se objevit jejich přidanou hodnotu. Zjistit, proč by k nim měli lidi chodit. Vedle toho taky prověřujeme jejich kvalitu – provádíme v podstatě zátěžový test, aby nám dokázali, že na to mají.

Marie Chytilová

Marie Chytilová

Na Karlově univerzitě vystudovala elektronickou kulturu a sémiotiku. Kariéru začínala na juniorské pozici ve vzdělávací firmě, z ní pokračovala do obchodu s módou. Od roku 2012 na cestě vzhůru Slevomatem. Od roku 2014 je jeho výkonnou ředitelkou.

Vydělají díky vám partneři nebo jde hlavně o marketing?

Vždycky vycházíme z potřeby partnera. Pokud přijde někdo, kdo rozjíždí e-shop, chce být hlavně vidět. My mu umíme poradit, kolik za určitou cenu prodá voucherů. Partneři si taky musí uvědomit, že to jak cenu nastaví, jim přivede určitou kvalitu zákazníků. Jsou ale i partneři, kteří nestojí o zátěžový test ani rozšíření povědomí o firmě. Chtějí si vyzkoušet, jestli postavili dobrý produkt. Těm jde především o hodnocení zákazníků a stačí jim prodat klidně jen padesát voucherů.

Slevomat vedete čtvrtým rokem. Dokážete si představit, že to budete dělat ještě dalších deset let?

Dokážu. Sice potkávám řadu lidí, kteří po pěti letech vyhoří, ale zároveň znám pár jedinců, kteří se neustále umí nadchnout. Myslím, že tuhle vlastnost mám taky. Asi bude záležet, jací lidé tady za několik let budou. Dokud kolem sebe budu mít lidi, kteří mi v jedenáct večer napíšou, že dostali skvělý nápad, budu mít motivaci pokračovat.

Monika Hájková

Monika Hájková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. S redakcí Peníze.cz spolupracuje od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde...

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálními systémy. Během studia publikoval reportážní texty...

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK