Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdepak ekonomika, hlupáci. Volíme Holandsko!

Zavrhnou Nizozemci přátelský a tolerantní liberalismus a začnou hledat identitu s Geertem Wildersem?

Když James Carville, stratég kampaně Billa Clintona, v roce 1992 vysvětloval volebnímu týmu, co vyhraje volby, vyslovil okřídlenou tezi: „It's the economy, stupid“ („Je to ekonomika, hlupáci“).

Parafrázi tohoto výroku použil před několika dny Gerrit Voerman, politolog z Groningenské univerzity. Když agentuře AP odpovídal na otázku, co je hlavním tématem nadcházejících voleb do nizozemského parlamentu, pravil: „It's not the economy, stupid. It's about identity“ („Není to ekonomika, hlupáci. Jde o identitu.“).

Zda je Voermanův úsudek správný, ukáže středeční hlasování.

Nizozemsko zase naše

Žijeme v době postfaktické, Nizozemci patrně i v době postekonomické.

hodnocení kvality života OECD je Nizozemské království nad průměrem vyspělých zemí a ve všech hlavních ukazatelích patří do špičky eurozóny. Poměřováno hrubým domácím produktem si loni polepšilo o 2,1 procenta (odhad na letošek se blíží třem procentům) a nezaměstnanost je na pětiletém minimu (tři desetiny nad pěti procenty). Ve srovnání s průměrem eurozóny vypadá dobře také nizozemská obchodní bilance i vládní dluh.

Shrnuto: Nizozemská ekonomika šlape. Tak proč si s ní lámat hlavu? Je čas, abychom zkusili něco jiného, říkají si mnozí obyvatelé „nízké země“. Jinak by stěží koketovali s myšlenkou, že budou volit islamobijce Geerta Wilderse a jeho Stranu pro svobodu.

Tahle populistická partaj, která stojí a padá se svým vůdcem, se v průzkumech přetahuje o první místo s vládnoucími liberály (Lidová strana pro svobodu a demokracii) premiéra Marka Rutteho – seskupením proevropským (prounijním), rozpočtově uměřeným a probyznysovým, které se zaměřuje na ekonomická témata.

Wildersova strana, která program vtěsnala na jednu stranu papíru o formátu A4, má jinou prioritu. Vtělila ji do sloganu „Nizozemsko bude zase naše!“

Zakázat islám a zpátky ke guldenům

Jak to zařídit? Wilders nabízí prostou odpověď – dá se popsat ve dvou bodech:

  1. „Deislamizovat“ zemi – zavřít všechny mešity i muslimské školy a zakázat korán (což fakticky znamená zakázat islám). Kromě toho zapovědět tradiční muslimské závoje, uzavřít azylová centra, zarazit příchod dalších muslimských migrantů a ty, kteří ještě nemají občanství, co nejrychleji vypakovat ze země.

„Věřte mi, islámská ideologie je nebezpečnější než nacismus. Islám se tváří jako náboženství, ale ve skutečnosti to náboženství není, je to ideologie,” prohlásil v televizi Wilders, který je od vraždy kritika islámu Thea van Gogha pod policejní ochranou.

  1. Vystoupit z Evropské unie a vrátit se ke guldenům. „Chceme rozhodovat o své vlastní zemi, o svých penězích, o svých hranicích a o své vlastní imigrační politice,“ napsal Wilders v reakci na brexit.

Ekonomika je pro Wilderse jednoduchá záležitost: Seškrtáme zahraniční pomoc, přestaneme podporovat chudší státy Unie i uprchlíky a budeme mít dost financí na to, abychom snížili daně, případně zvedli sociální dávky.

Až nás půjdou miliony

Při pohledu na Wilderse, jemuž pro platinově blonďatý přeliv přezdívají kapitán Peroxid, je podobnost s Donaldem Trumpem patrná. Ti dva jako by navštěvovali stejného frizéra. Tím ale analogie nekončí. Oba vyrostli na odporu proti globalizaci, přistěhovalectví a na nostalgii po starých dobrých časech.  

Wildersova kampaň je nicméně jiná. Holandský Trump, na rozdíl od amerického Trumpa, neláká voliče na ekonomické sliby, ale na ideologická hesla a jeho vítězství ve volbách ještě neznamená, že bude řídit zemi. V poměrném systému může skončit zase v opozici.

Sám většinovou vládu nesloží a tradiční strany od něj dávají ruce pryč. „Šance, že půjdu do koalice s Wildersem, je nulová,“ ujišťuje Rutte a obdobně se vyjádřili také šéfové dalších partají (GroenLinks, Demokrati 66 a křesťanští demokraté) s výjimkou několika nejmenších.

Premiér Rutte, který podle všeho dá dohromady příští koalici, však nemůže ignorovat názory voličů, kteří budou hlasovat pro Wilderse. Dá se předpokládat, že jich budou dva až tři miliony.

Když vám vadí svoboda…

Je patrné, že Rutte o ně má zájem. Jeho vláda v minulých letech postupně opouštěla ideu multikulturní společnosti a zaváděla přísnější pravidla pro přistěhovalce. V otevřeném dopise „Všem Nizozemcům“, který během kampaně vyšel formou inzerce v nejčtenějších nizozemských denících, píše: „Aktivně hájíme naše hodnoty proti těm, kteří se brání asimilaci, anebo se chovají asociálně.“ K tomu připojil výzvu imigrantům: „Chovejte se normálně, nebo odejděte.“

Ještě zemitěji to vyjádřil muslimský starosta Rotterdamu Ahmed Aboutaleb, původem z Maroka. Marockým přistěhovalcům, kteří ho vyzývali, aby bránil jejich náboženství před kritiky a satiriky před dvěma lety vzkázal: „Když vám vadí svoboda Západu, jděte do p…..!“

Právě v Rotterdamu propukly o víkendu protesty Turků rozezlených postupem nizozemské vlády, která v zemi zakázala dvěma členům turecké vlády agitovat za reformy posilující pravomoci prezidenta Recepa Erdoğana. Sám „sultán“ pak Holanďanům vynadal do nacistů.

Pomohl víc Wildersovi, nebo Ruttovi? Zatím je zjevné jen to, že u dalších obyvatel oranžské monarchie vyvolal nebo povzbudil nedůvěru ke komunitám muslimů, jejichž vztah k Nizozemsku, jemně řečeno, je vlažný.

A kdo je Holanďan?

„Jsme svědky povstání na obou stranách Atlantiku. Vlastenecké hnutí se šíří západním světem,“ nechal se slyšet Wilders po britském referendu a amerických volbách. (V „záloze“ je ještě vlastenka Marine Le Penová, kandidující na francouzskou prezidentku. A že by v říjnových volbách do Sněmovny překvapil další člen „vlastenecké internacionály“ – Evropy národů a svobody, Tomio Okamura se svou SPD?)

Každopádně se dá očekávat, že Wildersovo vlastenecké hnutí vstupenku do vlády krále Viléma Alexandra nedostane. Nizozemská monarchie se od eura nevrátí ke guldenu, setrvá (zatím) v eurozóně i v Evropské unii.

Něco se však přece jen změní. Nová vláda patrně rozšíří zákaz hábitů, do nichž se halí muslimky (zatím platí jen pro situace, kdy to je nutné k identifikaci). Především ale bude hledat odpověď na otázku, kde leží meze nizozemské tolerance a kdo je a není Holanďan.

Joel Schalit na webu Euractiv.cz upozorňuje, že v tak různorodé společnosti, jaká obývá nížinu na pobřeží Severního moře, to nemusí být vůbec snadné.

Úvodní fotka – chceme Geerta a gulden: Profimedia

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 13. 3. 2017 08:02

Ekonomika je důležitá, ale identita důležitější. S muslimskou kulturou jde totiž ruku v ruce muslimská ekonomika a ta má k té holandské zatraceně daleko. Pokud si tedy chtějí Holanďané udržet dosavadní životní a ekonomickou úroveň, musí si vyjasnit jestli být Holanďan není v rozporu s tím být muslim.

A mimochodem Wildersovo požadavky a deislamizaci chtějí pro muslimy přibližně takové podmínky, jaké mají křesťané (nebo nedejbože ateisté) například v Saudské Arábii. Je přímo symptomatické pro dnešní Evropu, že tu zcela samozřejmou větu "když vám vadí západní kultura, tak proč sem lezete" musel říct Maročan. Bílý Evropan už se to neodváží, protože politická korektnost.

Jo a nebylo by od věci udržet Česko také deislamizované. Nebude trvat dlouho a nastane migrace bílých Evropanů ze Západu na východ, při čemž základním kriteriem bude míra promořenosti islámem.

+30
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK