Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak utopit pravdu. Válka podle mediálního kalendáře

Petr Houdek
Petr Houdek
20. 2. 2017

Když politik musí vypustit zprávu, která mu může uškodit, snaží se to načasovat tak, aby se rozpustila v moři dalších, nesouvisejících zpráv. Nová studie o izraelsko-palestinském konfliktu ukazuje, že i vojenské operace se plánují na dny, kdy zprávy o nich budou více či méně přehlušeny zprávami o jiných událostech.

Jak utopit pravdu. Válka podle mediálního kalendáře

Politici jsou odpovědní do té míry, do které je o jejich počínání informována veřejnost. Bez dohledu informovaných voličů politika degeneruje na korupční hry, ve které k sobě zájmové skupiny odklánějí zdroje a manipulují právem a státními institucemi.

Rychle, dokud se dívají jinam

Kromě médií, která se nebojí konfrontovat státní moc s nepříjemnou pravdou, je informovanost veřejnosti závislá také na schopnosti občanů informace zpracovat. Problém dnes není informace najít, ale zorientovat se v jejich přebytku, rozpoznat důležitost určitých zpráv na pozadí informačního šumu. Kdykoliv totiž lidé diskutují o nějakém tématu, znamená to, že o jiném tématu mlčí.

Mediální poradenství zná metodu „utopení pravdy“. Spočívá jednoduše v tom, že se negativní informace zveřejňují v čase událostí, které je pravděpodobně zastíní. Notoricky známý je případ Jo Mooreové, mediální poradkyně britské Labour party, která bezprostředně po útocích na Světové obchodní centrum pohotově radila nadřízeným, ať rychle provedou nebo zveřejní cokoliv, co chtějí navždy pohřbít. V dnech a týdnech po útoku islamistů na USA se britská média nezabývala přízemními záležitostmi, jakými jsou veřejné zakázky, jmenování spřátelených osob do klíčových pozic nebo transparentnost přidělování dotací. Pozornost všech byla vyčerpána jinde.

Případ Jo Mooreové byl výjimečný tím, že zavedenou praxi dokumentoval uniklý e-mail. Ale co případy jako ruský útok na Gruzii, který se kryl se zahájením letní olympiády 2008, Berlusconiho amnestie pro zkorumpované politiky vydaná v den, kdy se Itálie kvalifikovala do fotbalového světového poháru, nebo izraelský útok na Gazu v čase semifinále mistrovství světa ve fotbale? Jsou to náhody, nebo jsou politici doopravdy tak mazaní? Otázku si položili ekonomové Ruben Durante a Jekatěrina Žuravskaja (Ekaterina Zhuravskaya) z evropského Centra pro výzkum hospodářské politiky a pokusili se ji ověřit na případě izraelsko-palestinského konfliktu.

Další čtení

Nate Silver si vysloužil nálepky „Kurt Cobain statistiky“ a „guru, který předpověděl výsledky posledních voleb“. V baseballové komunitě se proslavil hned po škole svým systémem pro předpovídání výkonnosti jednotlivých hráčů, širší publikum si našel politicko-věšteckým blogem FiveThirtyEight. Jeho kniha Signál a šum: Proč se tolik předpovědí nevyplní, ale některé ano má čtenáře naučit dívat se do budoucnosti střízlivě, s pomocí tvrdých dat a bez zbožných přání.

Hasane, kryj se, v Americe mají Superbowl

Obě strany konfliktu jsou velmi závislé na mezinárodní podpoře, případně i pomoci. Palestinci spoléhají na arabské země, Izrael zase na USA. Americká podpora Izraele však obvykle poklesne, ukáže-li se, že jeho vojenské operace proti palestinským teroristům (zejména Hamásu) vedly i k zabíjení civilistů. Izrael je zároveň v „mediální nevýhodě“, jelikož jeho zástupci jsou pod veřejnou kontrolou médií a musí se ze svých akcí veřejně zodpovídat. Mnohdy přitom nelze stoprocentně zajistit, že útok nepovede i k civilním obětem. Hypotéza tedy je, že pro Izrael je výhodné plánovat útoky, tak aby zejména v amerických médiích případné průšvihy překryly jiné zprávy, typicky politické a sportovní události. Naopak Hamásu může být americké veřejné mínění lhostejné.

Durante a Žuravskaja tedy shromáždili data o amerických politických událostech, federálních a státních volbách, dopředu očekávaných důležitých projevech a o významných sportovních utkáních mezi lety 2000 až 2011 a porovnali je s údaji o izraelských útocích na palestinské teroristické cíle. Potvrdilo se, že čím víc se v USA očekává „informačně nabitý den“, tím větší je také pravděpodobnost, že Izrael den před ním zaútočí. U palestinských útoků se podobná souvislost neprojevuje. Pochopitelně zjištění neplatí za všech okolností, kupříkladu urgentní likvidace právě identifikovaných teroristických vůdců probíhá zcela nezávisle na tom, co se v USA děje. Naopak, využívá-li Izrael těžkou vojenskou techniku a zasahuje-li v obydlených oblastech, čeká spíš na den, který bude v USA nabitý jinými událostmi.

Studie Roberta Duranta a Jekatěriny Žuravské dokázala, že i vojenské kampaně se plánují podle konstelace očekávaných „mediálních událostí“, tak aby jejich mediální dopad byl co nejtlumenější. Hlubší pointa je také zřejmá – pod informační mlhou bývají ukryté důležitější události, skandály, kontroverze. A nemusí to být ani mlha navařená mluvčími, píáristy a spin doktory, k maskování se běžně využívá přirozený terén, skutečné události. 3

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Petr Houdek

Petr Houdek

Zabývá se psychologickou, experimentální a forenzní ekonomií – obory zkoumajícími, jak se člověk rozhoduje ve veřejných, osobních či tajených dilematech. Působí na Fakultě podnikohospodářské VŠE, na Katedře... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo