Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kartáčník a svačinář? 15 povolání, která v Česku zanikla

| 10. 1. 2017

Nejčastěji mizí povolání proto, že lidskou práci nahradí stroje. Může ale také dojít i k zániku technologie, například telegrafu. Další profese existují dál, ale pod jiným názvem.

Kartáčník a svačinář? 15 povolání, která v Česku zanikla

Tužku nebo zápalky najde doma pravděpodobně každý, stejně tak většina lidí zřejmě někdy potřebovala kartáč. Co mají zmíněné tři předměty společného? V Česku se už dnes buď nevyrábějí vůbec, nebo pouze automaticky, zatímco ještě před dvaceti lety to měli na starost lidé.

Kartáčník, tužkař a výrobce zápalek patří mezi povolání, která postupně vymizela z českého trhu práce. Nikdo se jim totiž už nevěnoval.

Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti TREXIMA. Ta porovnala profese v oficiálním Katalogu prací z roku 1996 a v současné Národní soustavě povolání, která na tento katalog navazuje.

Přehled „vyškrtnutých“ povolání ukazuje tabulka.

Zdroj: TREXIMA

Název povolání

sektor

Kartáčník

dřevozpracující výroba

Tužkař

dřevozpracující výroba

Výrobce zápalek

dřevozpracující výroba

Správce kmene zemědělského pojištění

bankovnictví a pojišťovnictví

Mechanik telegrafních zařízení

telekomunikace, pošty

Doručovatel telegramů

telekomunikace, pošty

Telegrafista

telekomunikace, pošty

Telefonista v provozu telekomunikací

telekomunikace, pošty

Vakuář

elektrotechnika

Opravářka punčoch

služby

Modistka – čepičářka

služby

Svačinář

služby

Perforatér

polygrafie

Rákosář

zemědělství

Kreslič

ostatní

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Důvodů, proč jednotlivá povolání zanikla, je několik. Nejčastěji místo ruční práce – podobně jako v případě výroby sirek a tužek – nastoupily stroje. Týká se to třeba práce perforatéra, který se dle dvacet let staré definice zabýval „perforováním nevyplněných děrných pásek, zpracováním disket a čistopisů pro čtecí zařízení“. Rozkreslování konstrukčních podkladů podle předloh zase nahradilo projektování pomocí grafických programů.

Že je hlavní příčinou zániku některých povolání technický pokrok, zdůrazňuje i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Ale i změny typu nástup osobních počítačů a internetu, digitálních médií, plochých obrazovek, suchých stavebních technologií nebo změny v energetice směrem k malým místním soběstačným instalacím a nejnověji elektromobilita,“ doplňuje.

Pokud některé technologie vymizely, tak to logicky vedlo i k zániku povolání, která s nimi souvisela. Typickým příkladem jsou telegrafní zařízení – poslední telegram byl v Česku odeslán 1. dubna 2010 do Muzea kuriozit v Pelhřimově. Podobný osud mělo i povolání vakuáře. Výroba klasických vakuových žárovek nebo obrazovek typu CRT, kterou měli tito zaměstnanci na starost, totiž v Česku již neexistuje.

„Hlavní a zásadní změny nastávají v náplni práce a používaných technologiích. Například v kategorii informační technologie a elektronické komunikace jsme neoznačili za zaniklé žádné povolání. Profese programátor nebo správce sítě stále jsou, i když dnes vyžadují jiné znalosti,“ říká specialistka trhu práce TREXIMY Lucie Janošová k dalším povoláním.

Co dělali

Tužkař

„Práce ve výrobě tuh, tužek a kříd (mletí, drcení, hnětení a preparování směsí, ruční a strojní zpracovávání dřeva a dalších materiálů a barvení, leštění a potiskování tužek).“

Vakuář

„Ruční a strojní výroba žárovek, zářivek, výbojek, elektronek, obrazovek a polovodičů nebo jejich částí. Zpracovávání výchozích polovodičových materiálů.“

Modistka

„Zhotovování a opravy všech druhů pánských, dámských a dětských klobouků a čepic podle předloh a vlastních návrhů. Vytváření modelů z různých druhů materiálů. Aranžování výrobků podle přání zákazníka a zhotovování střihů a kreslení a stříhání všech částí těchto výrobků.“

Svačinář

„Obstarávání přesnídávek a nápojů podle individuálních objednávek nebo předpokládaných požadavků a jejich transport s vyúčtováváním svěřených částek.“

Zdroj: Katalog prací podle povolání a stupňů. 1996

Místo posla messenger

Řada pozic už také neexistuje samostatně, jako specializované povolání. Typickým příkladem je počítač peněz, klíčník, pracovník podpisových vzorů nebo šifrant. Dnes jsou tato povolání součástí různých pozic v bankovnictví. Totéž platí pro výrobce kuřáckých nebo sportovních potřeb.

Některé profese naopak dál existují, neznáme je ale už pod jejich původním názvem. Například hospodyni „nahradila“ pokojská, provozáře pak provozní nebo jednoduše manažer. Posel, který měl před dvěma dekádami na starost doručování zásilek po firmě i mimo ni, dnes nejspíše pracuje v kurýrní společnosti jako messenger. Nabídku místa korespondentky nebo písařky by nyní návštěvník pracovního portálu možná přeskočil. Sekretářka, která dělá v podstatě totéž, ale patří mezi uchazeči k nejpoptávanějším pozicím.

Která povolání mají namále

Profese, kterým hrozí zánik, najdeme v Národní soustavě povolání i nyní. K zaměstnáním, která se v Česku už téměř samostatně nevyskytují, patří podle analýzy TREXIMY práce prýmkaře, síťaře nebo provazníka. Jen pro pořádek, ve všech třech případech jde o profese z oblasti textilní a oděvní výroby, například prýmkař obsluhuje a udržuje pletařské stroje

Velmi ojediněle dnes narazíme rovněž na obsluhovače výtahu. Donedávna jej bylo možné potkat například v obchodním domě Prior ve Zlíně, i ten ale liftboye „zrušil“.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se v posledních dvaceti letech výrazně snížil také počet zaměstnanců v zemědělství – zvláště těch nízko kvalifikovaných. „Například u pracovníků se středním vzděláním bez maturity v oborech zemědělství, lesnictví, rybářství a veterina došlo mezi lety 2000 a 2010 k rapidnímu snížení počtu zaměstnaných v podstatě o polovinu,“ uvádí mluvčí ministerstva Miluše Trefancová. Zatímco na přelomu tisíciletí jich podle ní bylo přes 140 tisíc, dnes je to méně než 75 tisíc osob. Pro doplnění, v roce 2000 pracovalo v zemědělství 5,2 procenta všech zaměstnanců, nyní se jejich podíl pohybuje okolo tří procent.

Deset profesí nejvíc ohrožených digitalizací

  • Úředníci pro zpracování číselných údajů
  • Všeobecní administrativní pracovníci
  • Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)
  • Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek
  • Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech
  • Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci
  • Ostatní úředníci
  • Sekretáři (všeobecní)
  • Obsluha pojízdných zařízení
  • Chovatelé zvířat pro trh

Zdroj: Aleš Chmelař

Adepti vyhynutí

A jaké profese mohou v Česku zaniknout v budoucnu? Podle Trefancové z ministerstva práce hrozí s nástupem Průmyslu 4.0 ztráta místa obecně lidem, kteří vykonávají nekvalifikovanou činnost. Jde především o profese hlavních tříd ISCO 7, 8 a 9 – tedy řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů a zařízení, montéry a pomocné pracovníky.

„V horizontu deseti až dvaceti let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání, stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku profesí zcela nových,“ předpokládá Trefancová. Z odhadů podle ní vyplývá, že automatizace v příštích dvaceti letech ohrozí v Česku desetinu pracovních míst.

„Aktuálně se uvažuje třeba o řidičích metra, to by mohlo jezdit zcela automaticky,“ připomíná Burkovič. Po nástupu aplikací jako Uber či Liftago podle něj výhledově zaniká i potřeba dispečinků taxi, Airbnb odebírá hosty hotelům, stejně tak se mění role novinářů a reportérů. „Vývoj je překotný a obsahuje jednu velkou zkušenost. Pokud lidé danou lepší službu přijmou, úplně odmítnou tu předchozí. Málokdy žijí dál vedle sebe, většinou je nástup novinky drtivý a nahrazující,“ dodává.

Otázkou, které profese by mohly v nejbližších desetiletích zaniknout, se zabýval i ekonom Aleš Chmelař. Podle jeho loňské studie Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU jsou v Česku ohroženi digitalizací hlavně úředníci a administrativní pracovníci, řidiči, ale i prodavači vstupenek. Koupit si lístek nebo jízdenku přes internet nebo pomocí automatu lze na řadě míst v Česku ostatně už dnes.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 1. 2017 11:35

Podle mne i těch počítačů je škoda.
K čemu reálně statistický úřad je?
Aby na základě účelových metodik generoval nepřesné podklady pro škodlivé centrální plánování?

Pokud někdo nějaké informace potřebuje, může se obrátit na nějakou poradenskou firmu, agenturu pro výzkum trhu, ratingovku, atd... Tzn. ty poptávané a smysluplné údaje by zájemcům rád dodával trh.

Tzn. ČSÚ zrušit bez náhrady - a zdaleka nejen ČSÚ.

+9
+
-

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Václav Arnošt | 10. 1. 2017 10:56

Některá povolání se zdají být věčná a přitom by si zasloužila zánik jako první. - Kdy zaniknou pozice jako úředník, politik, celník, tiskový mluvčí prezidenta republiky, guvernér centrální banky, ministr financí, ministr bez portfeje, referent oddělení veřejných zakázek, lobbista za legislativní změny, referent stavebního úřadu, specialista dotačních projektů, školní inspektor, vedoucí odboru sociálních věcí a mnoho dalších?

Obávám se, že těchto pozic se v blízké době nějaká digitalizace, robotizace, outsourcing a "průmysl 4.0" z podstaty věci netýká.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 1. 2017 11:31
reakce na Václav Arnošt | 10. 1. 2017 10:56

Tato místa nebudou zanikat postupně.
Zaniknou až v neznámě vzdálené budoucnosti, ovšem všechna najednou :-)

I když třeba centrální bankéř by smysl existence mohl ztratit dříve, v důsledku toho, že stát ztratí emisní monopol (nebude ho již schopen vynucovat silou, protože toho v kyberprostoru nebude schopen) a centrální banka ztratí schopnost vykonávat monetární politiku (úroky si nastaví klidně na minus 30%, ale bude to irelevantní, protože to jen uspíší úprk k nemanipulovaným měnám).
Otázka je, zda je ty ostatní jmenované profese mohou o nějak významný čas přežit, tedy zda jejich existence není více či méně na měnovém monopolu závislá.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 10. 1. 2017 12:37
reakce na Jan Altman | 10. 1. 2017 11:31

Já tam vidím určitou závislost a bohužel asi tu nejnehumánnější, kterou stát „umí“. A tj. postavení dvou (za jinak normálních tržních podmínek v pohodě fungujících) skupin občanů (ekonomických subjektů) proti sobě.

Lidé pracující ve státním budou postupné ztenčování zdrojů vlivem úprku od státní měny a do oblastní, které stát nereguluje, vystaveni propagandě, že to právě ti „bohatí“ (prostě kdokoli, kdo ještě něco má a vydělává v soukromém sektoru), kteří se danění a regulaci ve svém vlastním zájmu vyhýbají, ubírají prostředky, které státním zaměstnancům posléze chybí. Stát tak dokonale poštvává dvě skupiny proti sobě. Lidé zaměstnaní ve státním sektoru tak budou výměnou za svůj volební hlas po státu požadovat vyšší zdanění, represe, regulace a potírání úniků pro tržní sektor a naopak vyšší výhody pro sebe.

Věřím, že neregulované trhy státní struktury přeperou. Jen ale aby během té doby byl člověk schopen se v tom umět pohybovat, ochránit si svoje, svůj majetek, rodinu a své blízké v prostředí zvětšující se skupiny napojené či přímo pracující pro stát.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 10. 1. 2017 08:32

Ještě by to chtělo zmínit další přejmenovaná povolání a funkce. Třebá dráb, inkvizitor, šaman, svazák, národní umělec, PSVB, politický pracovník nebo i kulak a podvratný živel. Jen vzpomínejte.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav B. Kořínek | 10. 1. 2017 07:56

Je to vlastně tragické, že například prakticky celý statistický úřad by mohly nahradit čtyři počítače s pořádným softwarem, jenže to by se socánci pominuli. "Propustit čtyři tisíce úředníků? Úředníci se přece přemisťují, ty nemůžete propouštět, zvedlo by nám to nezaměstnanost!"
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 10. 1. 2017 08:26
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 10. 1. 2017 07:56

Hehe, to sedlo. Navíc by mě zajímalo, na co ty tisíce lidí potřebují stovky služebních aut notabene německých.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav B. Kořínek | 10. 1. 2017 09:13
reakce na Jan Krejčí | 10. 1. 2017 08:26

Citace - Jan Krejčí / 10.01.2017 08:26

Hehe, to sedlo. Navíc by mě zajímalo, na co ty tisíce lidí potřebují stovky služebních aut notabene německých.


Přece aby zaměstnali řidiče, pane kolego.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 1. 2017 11:35
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 10. 1. 2017 09:13

Podle mne i těch počítačů je škoda.
K čemu reálně statistický úřad je?
Aby na základě účelových metodik generoval nepřesné podklady pro škodlivé centrální plánování?

Pokud někdo nějaké informace potřebuje, může se obrátit na nějakou poradenskou firmu, agenturu pro výzkum trhu, ratingovku, atd... Tzn. ty poptávané a smysluplné údaje by zájemcům rád dodával trh.

Tzn. ČSÚ zrušit bez náhrady - a zdaleka nejen ČSÚ.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tereza MynářováTereza Mynářová
Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!