Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kartáčník a svačinář? 15 povolání, která v Česku zanikla

| 10. 1. 2017 | Vstoupit do diskuze

Nejčastěji mizí povolání proto, že lidskou práci nahradí stroje. Může ale také dojít i k zániku technologie, například telegrafu. Další profese existují dál, ale pod jiným názvem.

Kartáčník a svačinář? 15 povolání, která v Česku zanikla

Tužku nebo zápalky najde doma pravděpodobně každý, stejně tak většina lidí zřejmě někdy potřebovala kartáč. Co mají zmíněné tři předměty společného? V Česku se už dnes buď nevyrábějí vůbec, nebo pouze automaticky, zatímco ještě před dvaceti lety to měli na starost lidé.

Kartáčník, tužkař a výrobce zápalek patří mezi povolání, která postupně vymizela z českého trhu práce. Nikdo se jim totiž už nevěnoval.

Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti TREXIMA. Ta porovnala profese v oficiálním Katalogu prací z roku 1996 a v současné Národní soustavě povolání, která na tento katalog navazuje.

Přehled „vyškrtnutých“ povolání ukazuje tabulka.

Zdroj: TREXIMA

Název povolání

sektor

Kartáčník

dřevozpracující výroba

Tužkař

dřevozpracující výroba

Výrobce zápalek

dřevozpracující výroba

Správce kmene zemědělského pojištění

bankovnictví a pojišťovnictví

Mechanik telegrafních zařízení

telekomunikace, pošty

Doručovatel telegramů

telekomunikace, pošty

Telegrafista

telekomunikace, pošty

Telefonista v provozu telekomunikací

telekomunikace, pošty

Vakuář

elektrotechnika

Opravářka punčoch

služby

Modistka – čepičářka

služby

Svačinář

služby

Perforatér

polygrafie

Rákosář

zemědělství

Kreslič

ostatní

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Důvodů, proč jednotlivá povolání zanikla, je několik. Nejčastěji místo ruční práce – podobně jako v případě výroby sirek a tužek – nastoupily stroje. Týká se to třeba práce perforatéra, který se dle dvacet let staré definice zabýval „perforováním nevyplněných děrných pásek, zpracováním disket a čistopisů pro čtecí zařízení“. Rozkreslování konstrukčních podkladů podle předloh zase nahradilo projektování pomocí grafických programů.

Že je hlavní příčinou zániku některých povolání technický pokrok, zdůrazňuje i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Ale i změny typu nástup osobních počítačů a internetu, digitálních médií, plochých obrazovek, suchých stavebních technologií nebo změny v energetice směrem k malým místním soběstačným instalacím a nejnověji elektromobilita,“ doplňuje.

Pokud některé technologie vymizely, tak to logicky vedlo i k zániku povolání, která s nimi souvisela. Typickým příkladem jsou telegrafní zařízení – poslední telegram byl v Česku odeslán 1. dubna 2010 do Muzea kuriozit v Pelhřimově. Podobný osud mělo i povolání vakuáře. Výroba klasických vakuových žárovek nebo obrazovek typu CRT, kterou měli tito zaměstnanci na starost, totiž v Česku již neexistuje.

„Hlavní a zásadní změny nastávají v náplni práce a používaných technologiích. Například v kategorii informační technologie a elektronické komunikace jsme neoznačili za zaniklé žádné povolání. Profese programátor nebo správce sítě stále jsou, i když dnes vyžadují jiné znalosti,“ říká specialistka trhu práce TREXIMY Lucie Janošová k dalším povoláním.

Co dělali

Tužkař

„Práce ve výrobě tuh, tužek a kříd (mletí, drcení, hnětení a preparování směsí, ruční a strojní zpracovávání dřeva a dalších materiálů a barvení, leštění a potiskování tužek).“

Vakuář

„Ruční a strojní výroba žárovek, zářivek, výbojek, elektronek, obrazovek a polovodičů nebo jejich částí. Zpracovávání výchozích polovodičových materiálů.“

Modistka

„Zhotovování a opravy všech druhů pánských, dámských a dětských klobouků a čepic podle předloh a vlastních návrhů. Vytváření modelů z různých druhů materiálů. Aranžování výrobků podle přání zákazníka a zhotovování střihů a kreslení a stříhání všech částí těchto výrobků.“

Svačinář

„Obstarávání přesnídávek a nápojů podle individuálních objednávek nebo předpokládaných požadavků a jejich transport s vyúčtováváním svěřených částek.“

Zdroj: Katalog prací podle povolání a stupňů. 1996

Místo posla messenger

Řada pozic už také neexistuje samostatně, jako specializované povolání. Typickým příkladem je počítač peněz, klíčník, pracovník podpisových vzorů nebo šifrant. Dnes jsou tato povolání součástí různých pozic v bankovnictví. Totéž platí pro výrobce kuřáckých nebo sportovních potřeb.

Některé profese naopak dál existují, neznáme je ale už pod jejich původním názvem. Například hospodyni „nahradila“ pokojská, provozáře pak provozní nebo jednoduše manažer. Posel, který měl před dvěma dekádami na starost doručování zásilek po firmě i mimo ni, dnes nejspíše pracuje v kurýrní společnosti jako messenger. Nabídku místa korespondentky nebo písařky by nyní návštěvník pracovního portálu možná přeskočil. Sekretářka, která dělá v podstatě totéž, ale patří mezi uchazeči k nejpoptávanějším pozicím.

Která povolání mají namále

Profese, kterým hrozí zánik, najdeme v Národní soustavě povolání i nyní. K zaměstnáním, která se v Česku už téměř samostatně nevyskytují, patří podle analýzy TREXIMY práce prýmkaře, síťaře nebo provazníka. Jen pro pořádek, ve všech třech případech jde o profese z oblasti textilní a oděvní výroby, například prýmkař obsluhuje a udržuje pletařské stroje

Velmi ojediněle dnes narazíme rovněž na obsluhovače výtahu. Donedávna jej bylo možné potkat například v obchodním domě Prior ve Zlíně, i ten ale liftboye „zrušil“.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se v posledních dvaceti letech výrazně snížil také počet zaměstnanců v zemědělství – zvláště těch nízko kvalifikovaných. „Například u pracovníků se středním vzděláním bez maturity v oborech zemědělství, lesnictví, rybářství a veterina došlo mezi lety 2000 a 2010 k rapidnímu snížení počtu zaměstnaných v podstatě o polovinu,“ uvádí mluvčí ministerstva Miluše Trefancová. Zatímco na přelomu tisíciletí jich podle ní bylo přes 140 tisíc, dnes je to méně než 75 tisíc osob. Pro doplnění, v roce 2000 pracovalo v zemědělství 5,2 procenta všech zaměstnanců, nyní se jejich podíl pohybuje okolo tří procent.

Deset profesí nejvíc ohrožených digitalizací

  • Úředníci pro zpracování číselných údajů
  • Všeobecní administrativní pracovníci
  • Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)
  • Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek
  • Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech
  • Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci
  • Ostatní úředníci
  • Sekretáři (všeobecní)
  • Obsluha pojízdných zařízení
  • Chovatelé zvířat pro trh

Zdroj: Aleš Chmelař

Adepti vyhynutí

A jaké profese mohou v Česku zaniknout v budoucnu? Podle Trefancové z ministerstva práce hrozí s nástupem Průmyslu 4.0 ztráta místa obecně lidem, kteří vykonávají nekvalifikovanou činnost. Jde především o profese hlavních tříd ISCO 7, 8 a 9 – tedy řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů a zařízení, montéry a pomocné pracovníky.

„V horizontu deseti až dvaceti let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání, stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku profesí zcela nových,“ předpokládá Trefancová. Z odhadů podle ní vyplývá, že automatizace v příštích dvaceti letech ohrozí v Česku desetinu pracovních míst.

„Aktuálně se uvažuje třeba o řidičích metra, to by mohlo jezdit zcela automaticky,“ připomíná Burkovič. Po nástupu aplikací jako Uber či Liftago podle něj výhledově zaniká i potřeba dispečinků taxi, Airbnb odebírá hosty hotelům, stejně tak se mění role novinářů a reportérů. „Vývoj je překotný a obsahuje jednu velkou zkušenost. Pokud lidé danou lepší službu přijmou, úplně odmítnou tu předchozí. Málokdy žijí dál vedle sebe, většinou je nástup novinky drtivý a nahrazující,“ dodává.

Otázkou, které profese by mohly v nejbližších desetiletích zaniknout, se zabýval i ekonom Aleš Chmelař. Podle jeho loňské studie Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU jsou v Česku ohroženi digitalizací hlavně úředníci a administrativní pracovníci, řidiči, ale i prodavači vstupenek. Koupit si lístek nebo jízdenku přes internet nebo pomocí automatu lze na řadě míst v Česku ostatně už dnes.

Tereza Mynářová

Tereza Mynářová

Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu strávila rok na Mykolo Romerio University v litevském Vilnu.Od července... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 10. 1. 2017 11:35

Podle mne i těch počítačů je škoda.
K čemu reálně statistický úřad je?
Aby na základě účelových metodik generoval nepřesné podklady pro škodlivé centrální plánování?

Pokud někdo nějaké informace potřebuje, může se obrátit na nějakou poradenskou firmu, agenturu pro výzkum trhu, ratingovku, atd... Tzn. ty poptávané a smysluplné údaje by zájemcům rád dodával trh.

Tzn. ČSÚ zrušit bez náhrady - a zdaleka nejen ČSÚ.

+9
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK