Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Přestaňte omílat, že zdravý životní styl je pro všechny

| 6. 1. 2017 | Vstoupit do diskuze

Pomalu se učíme nečumět jiným lidem do postelí. Naučíme se nekoukat taky do talířů?

Přestaňte omílat, že zdravý životní styl je pro všechny

Když čtu o aroganci liberálních elit, skoro pokaždé v tom odhalím slaměného panáka postaveného elitami neliberálními. S jednou výjimkou. Tou je přesvědčování po všech stránkách dobře situovaných lidí, že tzv. zdravý životní styl je dostupný všem a chudoba je jenom další výmluva těch, kteří nemají pevnou vůli na to začít sportovat a přestat žrát. Tenhle trop šlo najít například ve facebookových diskuzích pod článkem, v němž Dušan Radovanovič na webu Českého rozhlasu shrnul text o „viktoriánských hodnotách západních elit“ z levicového magazínu Jacobin. A nejen tam: viz popularitu sloganu „běhání je pro všechny“.

Nechci znovu rozebírat, kdo je elita a kdo jelita, ale upozornit na to, co je pomýleného na tomhle proběžeckém hesle nebo na podobně oblíbené antoinettovské radě, že i chudí si přece můžou v domácí La Degustacion Buchenwald vařit hrách, celer a zelí.

Nejzbytečnější kalkulačka

Spočtěte si body mass index

cm
kg

Rozšířená verze kalkulačky

Salát Caesar bez kuchyně nepřipravíš…

Za prvé, nouze o hotovost, kvůli které nemáte na lososa nebo rukolu, je jen jedním z projevů chudoby. Dalším a pro někoho možná překvapivě častým je, že nemáte kde vařit. Podle pět let starého sčítání domů a bytů má kuchyni nebo kuchyňský kout jen 3,6 milionu z 4,1 milionu obydlených bytů. Pak tu jsou lidé, kteří kuchyni doma sice mají, ale sami tam nebývají každý den: kamioňáci, železničáři a další nedigitální nomádi. Rohlík se salámem, instantní polévka nebo plechovka trenčianskych párkov s fazuľou jsou na noclehárně výrazně dostupnější náplně žaludku než recepty Jamieho Olivera.

Dalším druhem nouze je nouze o volný čas, kterou ostatně netrpí jen vyloženě chudí. S jedním malým dítětem se ještě běhat nebo jezdit na inlinech dá, pokud máte na slušný kočár. Se dvěma jen v případě, že vám někdo pohlídá. To jednak není samozřejmost, jednak může existovat spousta přínosnějších způsobů využití uvolněného času, než je sport: třeba spánek nebo práce. Nemyslím si, že by ten přínos někdo dokázal posoudit líp než dotyčný sám (nebo častěji: dotyčná).

Aby pohyb dával smysl, potřebujete k němu (kromě aspoň trochu solidního zdraví, samozřejmě) ještě dvě drobnosti: bezpečné ulice a čistý vzduch. V Česku jsou místa, ve kterých není ani jedno, ani druhé. Žijí v nich víc než jinde (jaká náhoda!) lidé s nízkými příjmy a na dávkách.

Rád tlustý? Zaplať!

Očima expertů

Máš rád sladké? Bič na tebe! Dopřeješ si grilovanou klobásu, škvarkovou placku, slaďoučký koblížek na másle smažený? Odnaučí tě to daně z cukru a tuku. A když neodnaučí, aspoň bude víc peněz na tvoje léčení. Co si o danění nezdravých potravin myslí lidi ze zdravotnictví? Dietoložka? Autor kuchařek a gastropopularizátor?

Kdo máš tlustý pas, nechoď mezi nás

… a rozšířené bludy bez VŠ neprokoukneš

Přesvědčení, že zdravý životní styl je dostupný všem, není jenom fakticky nesprávné. Jeho druhý problém je, že je přehlíživé. K tomu, abyste se udržovali štíhlí a fit, totiž nepotřebujete jen fyzické zázemí alespoň nižší střední třídy. Potřebujete taky určité nastavení mysli a sociální a kulturní kapitál. Tyhle věci neleží na ulici.

Když si vaši kolegové ke svačině načnou kelímek vlašáku a zakousnou tři rohlíky, bude se vám hubnout obtížněji, než když vás vytáhnou do polévkárny.

Když všichni kolem vás kouří, spadnete do toho snáz, než když se vaše okolí kouká na kuřáky s opovržením. To samé platí o alkoholu.

Když máte duševní nastavení hackera a nebojíte se experimentovat třeba se zvýšeným přísunem oleje a masa, kila vám půjdou dolů spolehlivěji, než když se budete tupě řídit radami z televize. Napínat svou vůli držením diet, štítit se tuků, žít v bludu, že některé potraviny jsou bez ohledu na cokoliv dalšího „zdravé“ a jiné vůbec – to je oblíbená cesta, která vede k obezitě, popřípadě jojo efektu.

Všudypřítomná potravinová pyramida, jejíž základ tvoří divoká směsice karbohydrátů, možná dává smysl pro lesní dělníky, ale v kombinaci se sedavým zaměstnáním může být doslova smrtonosná. Když nejsou kritického myšlení schopni mediální dietologové, kteří si z toho obrázku udělali svatou ikonu, jak to můžete chtít po někom se základkou?

Když se ze zastánců tolerance stávají Zemanové

Do třetice, spíš jen na okraj připomenu, co jsem o tloušťce psal před rokem a půl: zdravotní rizika rostou s nadváhou překvapivě pozvolně a řadu z komplikací lze dnes úspěšně léčit. Ano, pojišťovny to něco stojí – ale nevšiml jsem si podobné masové moralistní hysterie ohledně rozpočtových důsledků lyžování nebo třeba promiskuity. Zvlášť u té by slovo „hřích“ působilo vyloženě zpátečnicky, přestože s obžerstvím ho média spojují automaticky. Zatímco slut shaming začíná být nepřijatelný, fat shaming si jedou skoro všichni.

Na webu Clickhole vyšel před pár dny článek o chlápkovi, který naprosto přesně ví, jak by se měli černoši ve vlastním zájmu chovat v přítomnosti policie, ale bohužel nemá žádného černého kamaráda, kterému by to mohl poradit. Česká realita je tradičně o krok napřed před satirou. Pokud vám bylo před rokem u prezidentova vánočního projevu trapně z toho, že v teple sedící držitel modré knížky radí přes televizi uprchlíkům, aby šli s puškou v ruce padnout za vlast, pak nedělejte to samé. Nevzkazujte přes internet lidem, o jejichž prioritách nic nevíte, že mají jít padnout za váš kult zdravého životního stylu.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro...

Komentáře

Celkem 31 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 6. 1. 2017 11:28

Ano a protože existuje několik nezaviněně nepojistitelných jedinců musí celá společnost trpět neefektivním zdravotnictvím, zoufalým školstvím, regulací všeho možného a nechat vládnoucím elitám konfiskovat polovinu vytvořeného bohatství. Vy tomu nebudete věřit, ale "nezaviněně nepojistitelní" neumírali hlady ani v dobách před sociálním státem. Dokonce ani v dobách, kdy společnost vytvářela jenom zlomek bohatství, které vytváří dnes. Říká se tomu solidarita. Myšleno solidarita ve svém původním významu, ve kterém je jejím definičním znakem dobrovolnost a nikoliv v dnešním orwellovsky překrouceném významu, kdy je slovo solidarita synonymem pro loupež. Solidarita organizovaná státem je oxymoron.

Možnost člověka rozhodovat svobodně o svém životě a majetku a s tím související odpovědnost nést následky za své činy, je primárním předpokladem zdravé společnosti. Snaha rozložit tento princip dojemnými příběhy několik "nezaviněně nepojistitelných" jedinců vede, je-li úspěšná, k morálnímu marasmu, ve kterém dnes žijeme. Historie nás učí, že svobodní občané nenechávají umírat své bližní na ulici. Také nás učí, že když tuto funkci převezme stát, tak se nezbytnou součástí takovéto státní "solidarity" stávají miliardové dotace pro bankéřa a oligarchy, fízlování na každém kroku a různé další radováky politicky korektní společnosti.

+30
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Josef Fraj | 10. 1. 2017 07:07

Vy jste udělal přesně to, co vytýkáte nám. Navíc jde o experiment, který je nutně zkreslen volbou vstupních parametrů a dalšími věcmi. Problém spočívá v tom, že lidé nejsou chemikálie ani planety ani fyzikální částice. Pokud použijete empirické metody pro zkoumání lidského jednání, tak vždycky skončíte u toho, že nelze objektivně interpretovat historická data. Každý si vybereme ty korelace, které nám vyhovují. Tudy cesta nevede.

-2
+
-

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK