Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

30 věcí, které jsem se dočetl v roce 2016

| 30. 12. 2016

A to jste věděli, že…?

30 věcí, které jsem se dočetl v roce 2016
  • Karl Marx je pohřbený na soukromém hřbitově, provozovatelé vybírají čtyři libry vstupné. (WSJ)
  • Nejnákladnějším lidským výtvorem v historii je Mezinárodní vesmírná stanice, její vybudování zatím stálo 2,5 bilionu korun. (BBC)
  • Winston Churchill byl jediným premiérem, po kterém stříleli v bitvách na čtyřech kontinentech. (Boris Johnson:Faktor Churchill)
  • Když Donald Trump zvažoval prezidentskou kandidaturu v roce 2000, chtěl mít za viceprezidentku Oprah Winfreyovou. (Slate Star Codex)
  • Okolo dvacítky japonských návštěvníků Paříže onemocní každý rok pařížským syndromem, který se může projevovat mimo jiné zvracením nebo halucinacemi. Předpokládaných příčin je několik: jazyková bariéra, kulturní šok nebo rozpor mezi idealizovanou představou Paříže a skutečností. Japonská ambasáda zřídila nonstop linku nabízející pomoc. (Wikipedie)
  • Krejčí a šičky v čínském městě Kanton vydělávají v přepočtu 38 tisíc korun čistého. (Denník N)
  • Za cenu výcviku jednoho slepeckého psa v USA lze v chudých zemích zaplatit pěti stovkám lidí trpících trachomem operaci, která jim zachrání zrak. (Peter Singer: The Most Good You Can Do)
  • Poprvé v dějinách žije v extrémní chudobě míň než desetina lidstva. (Washington Post)
  • Mezi lety 1988 až 2008 vzrostly reálné příjmy všech příjmových skupin planety o desítky procent – s výjimkou stagnujícího 80. až 95. percentilu, tedy lidí z americké a evropské nižší střední třídy. (World Economic Forum)
  • Olašští Romové si mění příjmení, aby snáz sehnali bydlení. (A2larm)
  • Proč Blankou nejezdí autobusy? „Hlavní příčinou se zdá paradoxně skutečnost, že by tunelová linka byla příliš oblíbená. To by totiž znamenalo, že k její obsluze by bylo zapotřebí mnoho vozů, a její provoz by z toho důvodu byl velmi nákladný.“ (iDnes)
  • Automobilka Tesla nabízí ten samý vůz jako dva různé modely: S60 je o 8500 dolarů (220 tisíc korun) levnější než S75, protože má softwarově omezenou kapacitu baterie na přibližně 335kilometrový dojezd. Update na S75 si lze pořídit i po nákupu S60, s 500dolarovou přirážkou. (Lockerdome)
  • Telematické systémy vyhodnocují styl jízdy řidičů kamionů podle toho, jak hospodárně pracují s plynem a brzdou. (iDnes)
  • Nizozemská policie cvičí dravce na lov dronů. (BBC)
  • Policie ve Washingtonu D.C., Los Angeles a dalších městech zaznamenala případy „flash robs“ – hromadných přepadení obchodů, jejichž účastníci se synchronizovali po sociálních sítích, tak jako účastníci flash mobs. (Marc Goodman: Future Crimes)
  • Po šokujícím vítězství umělé inteligence AlphaGo nad jedním z nejlepších hráčů go na světě Lee Se-dolem se vzrušeně debatuje o tom, jestli byly některé podivné tahy AlphaGo spíš popletené, nebo naopak geniální k nedocenění. (Wired.comBayesian Conspiracy)
  • Bůh na Michelangelově fresce Stvoření Adama v Sixtinské kapli pluje po nebi v objektu, jehož tvar přesně odpovídá tvaru lidského mozku. (Wikipedie)
  • Microsoft vypustil na Twitter umělou inteligenci, která se měla od ostatních uživatelů učit konverzovat. Po několika hodinách bylo nutné ji vypnout, protože publikovala tweety jako tenhle: „Kurvadrát, jak já jen nenávidím negry, kéž bychom je mohli šoupnout do koncentráků i s židákama, bylo by po problému.“ (Business Insider)
  • „Ilustrativní jsou výsledky experimentu Debory Smallové a kolegů. Účastníkům svého pokusu nejprve slíbili odměnu ve výši ‚3 až 10 dolarů‘ za nesouvisející úkol. Leč po konci experimentu jim individuálně vypláceli jen tři dolary. Nijak přitom nezmínili původní slib ani možnost vyjednávání. Účastníkům nedávali žádnou zpětnou vazbu, jak si v experimentu vedli. Jen sledovali, kdo se ozve. O více peněz si řekl každý čtvrtý muž, ale jen 3 procenta žen. Když jsme podobný experiment zkoušeli na českých studentech ekonomických fakult, výsledky byly téměř identické.“ (Blog Petra Houdka)
  • Podle výpočtů ekonoma Fabiana Waldingera se během druhé světové války a po ní znatelněji zhoršily výsledky těch německých vědeckých institucí, které se zbavily Židů a disidentů, než těch, jejichž budovy poškodilo bombardování. ([tcd.ie](https://www.tcd.ie/Economics/assets/pdf/FabianWaldinger Bombs Brains and Science.pdf), Tim Harford: Messy)
  • Britská skupina Radiohead spravuje své příjmy prostřednictvím dvou desítek společností nazvaných mmj. LLLP LLP, Unreliable Ltd. nebo Random Rubbish Ltd. (The Guardian)
  • Benjamin Bennett se už 249krát natočil, jak čtyři hodiny bez hnutí sedí a jenom se usmívá do kamery. (YouTube)
  • „Džihádisté například nikdy nemluví o rozjímání. Nikdy neříkají věci jako ‚celou noc jsem přemýšlel o‘. Takhle nefungují.“ (A2larm)
  • „Když Spojené státy vyhlásily v roce 1776 nezávislost, v Nové Anglii se k nějaké církvi hlásilo jen 20 procent obyvatel. Náboženský život začal vzkvétat teprve v druhé polovině devatenáctého století. V roce 1890 už 45 procent lidí přináleželo ke křesťanské nebo židovské obci, o třicet let později to bylo 59 procent, v současnosti okolo 62 procent. Konzumerismus nevytlačil náboženství, to se s ním naopak šířilo bok po boku. Nápis ‚In God We Trust‘ se Američané rohodli vytisknout na bankovky a vyrazit na mince v blahobytném roce 1954.“ (Frank Trentmann: The Empire of Things)
  • „V roce 1992 v době rozpadu Jugoslávie zažádalo v EU o azyl 672 000 lidí. Unie však tehdy měla pouze 15 členů. Pokud by se navíc přičetly žádosti i v dalších třinácti dnes členských zemích, tedy včetně například Švédska (84 000 žádostí), Rakouska (25 000 žádostí), číslo by se blížilo k loňskému milionu.“ (slovo21.cz)

    Pozn.: Jak upozornil Jan Vaněk jr., odkazovaná stránka započítává již jednou započítané země: Rakousko a Švédsko nebyly členem EHS, ale do statistik EU-15 je EUROSTAT zařazuje i zpětně. Nicméně: Slovinsko v roce 1992 registrovalo 70 tisíc uprchlíků, Maďarsko 60 tisíc (jen z bývalé Jugoslávie), Československo [3500], bez dalších zemí to už je víc než 800 tisíc.

  • Podle experta na přežití v krizových situacích je lepší mít tisíc zapalovačů než jeden plynový generátor: „Při katastrofickém scénáři takový generátor přiláká celou armádu, tisíc zapalovačů nezabere tolik místa, jsou levné a vždy je můžete vyobchodovat za něco jiného.“ A dále: „Hygiena je důležitější než jídlo, můžete snadno ulovit holuba, pokud máte babičku, tak může znát některé jedlé rostliny, ale nemůžete si ulovit ruční dezinfekční zařízení“ (freepub.comehere.cz)
  • „V ČR bylo v loňském roce 20 393 umělých potratů. […] V době, kdy ženám hrozil za potrat až pětiletý trest vězení, tedy do poloviny padesátých let, se roční počet kriminálních potratů odhadoval nejméně na sto tisíc. Na komplikace po pokoutních potratech umíralo v tehdejším Československu třikrát více žen než na komplikace při porodu, tedy čtyřicet až padesát do roka.“ (denikreferendum.cz)
  • Mezi lety 1500 a 1843 opouštěly matky ve Florencii 12 až 43 procent novorozenců. V polovině 18. století dvě třetiny z těchto dětí zemřely do prvních narozenin. V roce 1767 dosahovala úmrtnost chovanců moskevských a petrohradských kojeneckých ústavů 90 procent. (New Yorker)
  • V průměru nejmladší mužská jména (nad 500 nositelů) byla loni Eliáš, Tobiáš/Tobias a Max. Nejmladší ženská: Ella, Stella/Stela a Sofie. Nejstarší mužská: Walter, Gerhard a Adolf. Nejstarší ženská: Jiřinka, Aloisie, Anastazie. Nejdéle oblíbená mužská: Metoděj, Bruno, Vincent. Nejdéle oblíbená ženská: Anežka, Anastázie, Marianna. (Blog Marka Lutonského)
  • Reklamní systém Googlu započítá jako úspěšnou konverzi, pokud zákazník do několika dnů po zhlédnutí inzerátu fyzicky navštíví kamenný obchod. (Search Engine Land; via Tom Whitwell, jehož 52 things I learned in 2016 mě přímo inspirovalo k tomuto seznamu)

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Brezina | 30. 12. 2016 06:17

Nemyslím, si, že experiment Debory Smallové a kolegů, o kterém píše pan Houdek, nějak dokazuje, že ženy jsou diskriminovány a proto si neřeknou o vyšší odměnu (ve svém blogu Houdek tohle chování s diskriminací spojuje).

Těch důvodů, proč se tak ženy chovají, přece může být víc. Uvedu vám příklad. U našeho domu je takový ohyb chodníku, kdy chodec by měl ujít několik kroků navíc, aby při chůzi nevešel do dráhy vedlejší stezky pro cyklisty. Protože tou cestou chodím každý den, vypozoroval jsem určitou pravidelnost: většina žen jde přesně podle vytčené trasy chodníku a tak udělá oněch pár kroků navíc. Většina mužů jde přímo a prostě část cesty jdou po cyklostezce.

A teď bych se zeptal: má také tohle chování nějakou souvislost s diskriminací žen? Ale kdepak, ženy prostě mají tendenci více se přizpůsobit, nedělat vlny, neriskovat, vyhnout se možné kritice. Jestli je to dáno hormonálně nebo výchovou, to je druhá věc. Nejspíš obojím. Ale žádná diskriminace v tom, podle mne, roli nehraje. A nějak podobně to bude i s jejich neodvahou říci si o zvýšení platu nebo o vyšší pozici.

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Josef Fraj | 30. 12. 2016 16:04

Zdá se mně to, nebo se z finmagu stal blog manželů Kašpárkových?

-6
+
-

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Jan Daniel | 2. 1. 2017 13:54

"V roce 1776 se k nějaké církvi hlásilo v Nové Anglii jen 20 procent obyvatel".

Nevím jak publikace definuje výraz "hlásit se k nějaké církvi", ale určitě to neznamená že tam tehdy bylo pouze 20 procent aktivně vyznávajících lidí. Spíše bych si tipnul, že tam bylo značné množství náboženských komunit a kongregací, které daný údaj vůbec nezachycuje. Koneckonců, prvotní osadníci byli radikální křesťanští renegáti neuznávající žádnou centrální světskou ani církevní autoritu.
Ano, ve druhé polovině 19.století skutečně došlo v USA ke křesťanské obrodě, ale myšlenka, že by v 18.století byli Američané nenáboženští je opravdu pitomost.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 30. 12. 2016 16:04

Zdá se mně to, nebo se z finmagu stal blog manželů Kašpárkových?
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 30. 12. 2016 17:30
reakce na Josef Fraj | 30. 12. 2016 16:04

Jak vidno, i nepotismus patří mezi ty správné liberální hodnoty. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 30. 12. 2016 06:17

Nemyslím, si, že experiment Debory Smallové a kolegů, o kterém píše pan Houdek, nějak dokazuje, že ženy jsou diskriminovány a proto si neřeknou o vyšší odměnu (ve svém blogu Houdek tohle chování s diskriminací spojuje).

Těch důvodů, proč se tak ženy chovají, přece může být víc. Uvedu vám příklad. U našeho domu je takový ohyb chodníku, kdy chodec by měl ujít několik kroků navíc, aby při chůzi nevešel do dráhy vedlejší stezky pro cyklisty. Protože tou cestou chodím každý den, vypozoroval jsem určitou pravidelnost: většina žen jde přesně podle vytčené trasy chodníku a tak udělá oněch pár kroků navíc. Většina mužů jde přímo a prostě část cesty jdou po cyklostezce.

A teď bych se zeptal: má také tohle chování nějakou souvislost s diskriminací žen? Ale kdepak, ženy prostě mají tendenci více se přizpůsobit, nedělat vlny, neriskovat, vyhnout se možné kritice. Jestli je to dáno hormonálně nebo výchovou, to je druhá věc. Nejspíš obojím. Ale žádná diskriminace v tom, podle mne, roli nehraje. A nějak podobně to bude i s jejich neodvahou říci si o zvýšení platu nebo o vyšší pozici.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr M | 30. 12. 2016 10:14
reakce na Martin Brezina | 30. 12. 2016 06:17

To, co jste popsal jako "mají tendenci více se přizpůsobit, nedělat vlny, neriskovat, vyhnout se možné kritice", by někdo jiný mohl pojmout jako "berou ohledy na ostatní, nejsou zbytečně konfrontační, nejsou líné udělat krok navíc". Parádně jste tím demonstroval jev, který popisují Rudman a Glick ve studii zmíněné v Houdkově článku.

Jestli jde o diskriminaci nebo ne, je slovíčkaření. Spíš je škoda, že společnost nefunguje tak efektivně, jak by mohla. 50% pracovní síly dostává nižší mzdu ne kvůli nižší výkonnosti, ale protože zbylých 50% s nimi kvůli předsudkům a historickému vývoji nechce vyjednávat.

Mimochodem, rozhodně si nemyslím, že by to měl řešit stát. Je to spíš otázka pro HR oddělení firem.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 30. 12. 2016 10:52
reakce na Petr M | 30. 12. 2016 10:14

"50% pracovní síly dostává nižší mzdu ne kvůli nižší výkonnosti, ale protože zbylých 50% s nimi kvůli předsudkům a historickému vývoji nechce vyjednávat."

Mohl byste nějak doložit, že 50 % pracovní síly nechce s tou druhou polovinou vyjednávat?
I kdybych to vzal jen jako takovou zkratku, tak je to podle mne nesmysl.

Druhá věc, pokud problém odkazujete na HR oddělení firem, tak si zkuste udělat průzkum, které pohlaví na těchto odděleních výrazně převažuje.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr M | 30. 12. 2016 11:23
reakce na Martin Brezina | 30. 12. 2016 10:52

Přečtěte si např. studii č.2 od již zmíněné Rudman:
http://rutgerssocialcognitionlab.weebly.com/uploads/1/3/9/7/13979590/rudman_moss-racusin_phelan__nauts_2012.pdf

Cituji závěr:
"In sum, Study 2 supports the SIH's claim that backlash depends on status violations (i.e., a conflict between women's ascribed and achieved status that is exacerbated by high status displays). Having an outstanding list of achievements did not protect a woman from backlash or the dominance penalty when she displayed high status behaviors reserved for men, even when they are necessary for effective leadership (i.e., frank assessment to maintain high standards). However, it did protect a communal woman from both hurdles, suggesting that women can be exceptionally intelligent and accomplished without risking backlash, provided they attenuate their status with extreme diplomacy."

Neboli, ženy jsou nuceny se chovat více diplomaticky, jinak jsou vnímány jako příliš dominantní a méně "likeable" a "hireable" (viz tabulka 3 ve studii). Mimochodem, takto jsou vnímány nejen muži, ale i ostatními ženami. Čili můj komentář byl opravdu jen zkratka, protože s nimi pak nechce jednat 100% a ne 50% (sorry za další zkratku :-) ). Čímž rovnou odpovídám na Váš druhý komentář týkající se HR oddělení.

Jinak díky za diskuzi. S Vašimi názory tady na finmagu často nesouhlasím, ale argumentujete rozumně a civilizovaně, a vždy si Vaše příspěvky rád přečtu.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!