Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na krajíček Evropy a zase zpátky

| 21. 11. 2016

Moldavsko volilo minulý víkendu prezidenta. Stane se jím Igor Dodon. Výlet nejchudší země Evropy z ruské sféry vlivu je u konce.

Na krajíček Evropy a zase zpátky

Rok 2014. Moldavsko podepisuje asociační dohodu s Evropskou unií. 2015. Ve volbách opět vítězí prozápadní křesťansko-pravicová vláda a země jako první stát Východního partnerství získává bezvízový styk s Evropskou unií. To má ovšem – spolu s tím, že statisíce Moldavanů dostaly s ohledem na předválečnou minulost, kdy bylo Moldavsko součástí Rumunska, rumunské pasy – významný sociální dopad. Padly překážky pro hledání práce v Unii. A třetina obyvatel třímilionového státu, kde hrubý domácí produkt dosahuje jen asi 5000 dolarů na hlavu a rok, odjíždí za výdělkem do zahraničí.

V Moldavsku zbyli vlastně jen důchodci, kteří se místo rodičů starají o vnoučata…

Bratrská pomoc v Podněstří

Ale začněme ještě o pár desítek let dřív. Moldavsko bylo od roku 1944 jako Moldavská sovětská socialistická republika součástí Sovětského svazu. Úrodná země s příjemným, téměř středomořským podnebím byla v dobách SSSR zaslíbeným místem, kam se podobně jako na Krym posílali na odpočinek zasloužilí generálové, straničtí funkcionáři a další špičky sovětské společnosti.

Podobně za Sovětského svazu fungovaly také Abcházie nebo Krym. A stejně jako tato území, nemělo mít Moldavsko po rozpadu impéria mít právo vymanit se z ruské sféry vlivu, i když ho od matičky Rusi územně oddělila Ukrajina. V roce 1992 obsadila 14. sovětská armáda pás území na levém břehu Dněstru, kde byl soustředěn prakticky celý moldavský průmysl, a vyhlásila tam pod patronátem Moskvy Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol. Po krátké válce s nedostatečně vyzbrojenou moldavskou armádou bylo uzavřeno příměří a do Podněstří byly vyslány ruské „mírové jednotky“. Příští rok tam oslaví 25 výročí svého příchodu.

Přes různé peripetie a relativně klidnou spolupráci s legální moldavskou vládou v Kišiněvu se opětovné sjednocení s Moldavskem dodnes nepodařilo. A to přesto, že většina „tiraspolských“ podnikatelů podniká i v Moldávii, podněsterský Šerif Tiraspol vyhrává už léta moldavskou ligu a reprezentuje zemi v Evropských pohárech a hranice mezi Moldavskem a Podněstřím je asi podobně lehce průchozí jako byla hranice mezi Českem a Slovenskem před vstupem do Unie. Přesto Podněstří dál fungovalo na Kišiněv jako politická páka. A když se Moldavsko obrátilo směrem k Evropské unii, vystavila Moskva jakémukoli sjednocování stopku.

K Ivanovi čelem

Náladu obyvatelstva ve vztahu k Evropské unii docela převrátil skandál z rok 2014, kdy týden před volbami zmizela ze tří moldavských bank asi miliarda dolarů. Částka představuje v malé a chudé zemi nějakých 12 procent ročního hrubého domácího produktu. Skandál zasáhl proevropskou vládu a vyvolal v Kišiněvě velké protizápadní a proruské demonstrace. Zatímco v době podepisování přístupových dohod bylo vstupu do Evropské unie nakloněno 70 procent Moldavanů, dnes je to jen procent 30. Výjimečné ale nejsou ani spekulace, že za tunelem stojí Rusko; ostatně moldavské banky už dlouhou dobu slouží jako masivní pračky peněz.

O tom, že miliardy vyvedli z bank Rusové, se spekuluje. Fakt ale je, že na podpisy asociačních dohod zareagovali řekněme podrážděně – uvalili embargo na import z Moldavska. Rusko bylo přitom pro Moldavsko především v zemědělské produkci, včetně vín, dlouhodobě hlavním odběratelem – krok Moskvy tedy dopadl drtivě. A přestože se dařilo obracet export směrem do Evropské unie, místo očekávaného hospodářského růstu se dostavil sice spíš mírnější, ale přesto citelný ekonomický propad.

Když se připočetlo, že téměř všichni práceschopní Moldavané odjeli pracovat do zahraničí, bylo na změnu orientace země zaděláno. Na zahraničních moldavských ambasádách sice volil rekordní počet lidí, přes 120 tisíc, ale to byl pořád jen zlomek těch, kteří by šli volit, kdyby zůstali v Moldavsku. Mnoho tisíc jich navíc před ambasádami čekalo marně, zastupitelským úřadům prostě nepřišlo dost volebních lístků.

Shrnuto a podtrženo v neděli večer se v Moskvě mohlo slavit. Ruskem podporovaný kandidát socialistů (čti komunistů) Igor Dodon vyhrál prezidentské volby. A hned vyhlásil, že na první zahraniční cestu se vydá do Moskvy, aby tam podepsal dohodu o strategickém partnerství. Naopak pokud jde o přidružení k Evropské unii, Dodon navrhuje vyhlásit referendum o jeho zrušení. Moldavsko předvedlo během poměrně krátké doby obrat o sto osmdesát stupňů – k Ivanovi čelem a k Evropě zády.

Teď bude zajímavé sledovat, jak to všechno dopadne s Podněstřím, které Dodon sliboval vrátit pod kontrolu Kišiněva. Vyjde Moskva vstříc svému chráněnci a posílí tak jeho pozici, nebo si raději bude hlídat svoje pozice a separatistický „stát“, do kterého už nainvestovala hory peněz, si nechá pod kontrolou? Co kdyby Moldavané zase někdy dostali nápad pošilhávat na západ…


Autor je redaktor MF Dnes. Foto: dodon.md

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!