Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Novopohanský politik Donald Trump

| 8. 11. 2016

Republikánský kandidát na prezidenta USA a alternativní pravice neboli alt-right jsou příznakem evropeizace americké pravice

Novopohanský politik Donald Trump

Americká alternativní pravice je reakcí na levicovou politiku identit. A vlastně její kopií, jen ve prospěch jiné kolektivní entity – bílých mužů. Je pravicí, která „zlevicovatěla“. Donald Trump a alt-right představují pro americký konzervatismus výzvu, jestli si udrží dosavadní univerzální charakter, přičemž vzestup etnického nacionalismu je důsledkem odkřesťanštění americké pravice.

V souvislosti s kandidaturou Donalda Trumpa na prezidenta za Republikánskou stranu se v USA začalo mluvit o alternativní pravici neboli alt-right. Ta ho podporuje a Trump se od ní nedistancoval. Jde prý o alternativní pravici k té dosavadní, od níž se liší tím, že je rasistická, bělošsky etnicko-nacionalistická a často i antisemitská.

Tak tomu sice je, ale pravda je jako vždy mnohem složitější. A k jejímu pochopení je třeba nejprve znát původní, „nealternativní“ americkou pravici, jež vznikla v prvním desetiletí po druhé světové válce ze tří na sobě vzájemně nezávislých skupin.

Americká poválečná pravice

První skupin u této americké poválečné pravice tvořili klasičtí liberálové, v USA nazývaní také libertariáni. Požadovali co největší osobní svobodu, omezení moci státu, malou federální vládu, svobodný trh, nízké daně i státní výdaje. Byli proti socialismu a státním zásahům do života člověka i společnosti. Mezi hlavní osobnosti patřili rakouští ekonomové Ludwig von Mises (1881–1973) a jeho žák Friedrich von Hayek (1899–1992), který žil po druhé světové válce dvanáct let v USA, z Američanů pak ekonom Milton Friedman (1912–2006).

Druhou skupinou byli tradicionalisté, podobní evropskému konzervatismu. Zdůrazňovali řád, tradice, hodnoty, autoritu, morálku a hierarchii v životech lidí i společnosti. Byli proti masovosti, konzumerismu, morálnímu i hodnotovému relativismu, který, jak věřili, vyústí v nihilismus. Mezi jejich hlavní představitele v USA patřili političtí myslitelé Richard Weaver (1910–1963), Russell Kirk (1918–1994) a sociolog Robert Nisbet (1913–1996). K tradicionalistům se řadí i klasičtí filozofové, kteří do USA emigrovali z Evropy, pronikavě kritizovali modernitu a dodnes mají vlivné žáky na univerzitách – nejvýznamnějšími byli Leo Strauss (1899–1973) a Eric Voegelin (1901–1985).

Třetí skupinu představovali antikomunisté, kteří byli přesvědčeni, že i nekomunistická poválečná demokratická levice nechápe komunismus a jeho hrozbu. Považovali její politiku, jež usilovala o zadržování komunismu, za nedostatečnou a místo ní doporučovali zatlačování komunismu – vytlačení sovětské moci ze střední Evropy a Pobaltí. Mnoho z nich bylo dřív komunisty, a proto se domnívali, že komunismu rozumějí lépe než ti, kdo komunisty nikdy nebyli. Nejvlivnějšími byli bývalý komunista a sovětský agent Whittaker Chambers (1901–1961) a někdejší trockista, filozof a geopolitický stratég James Burnham (1905–1987).

Někteří myslitelé byli součástí dvou skupin, například Max Eastman (1883–1969), v minulosti přítel komunistického novináře Johna Reeda, byl libertarián i antikomunista, ale tradicionalisty příliš neobliboval. Willmoore Kendall (1909–1967) a Brent Bozell (1926–1997) byli tradicionalisty i antikomunisty, ale klasický liberalismus odmítali. Jiní pak byli libertariány a tradicionalisty, ale izolacionisty, a tudíž proti ideologii antikomunismu, protože USA zatáhne do zahraničních válek a intervencí.

Konzervatismus

Všechny tři skupiny jsou názorově částečně kompatibilní, ale zároveň mezi nimi existuje napětí. Proto byla pro vytvoření americké pravice – nazývané v USA konzervatismus – důležitá jejich „fúze“, o niž se nejvíce zasloužili William F. Buckley mladší (1925–2008) a Frank S. Meyer (1909–1972).

William F. Buckley mladší v roce 1955 ve 30 letech založil National Review, ve druhé polovině 20. století nejdůležitější časopis americké pravice. Buckley byl libertarián, pokud jde o domácí politiku a rozsah státu, stoupenec kapitalismu, tradicionalistický katolík a striktní antikomunista a studenoválečník. A časopis otevřel autorům ze všech tří skupin a umožnil jim vzájemně se ovlivňovat.

Frank S. Meyer byl jako židovský mladík na Oxfordské univerzitě komunistou, na konci druhé světové války se však s komunismem rozešel a stal se přesvědčeným antikomunistou. Poskytl americké poválečné pravici „dvorní“ filozofii, jež byla označena „fuzionismus“ – šlo o smíření klasického liberalismu a morálního a náboženského tradicionalismu.

Meyer tvrdil, že pravdu mají libertariáni i tradicionalisté, ale každý jinak. V politice je nejvyšší hodnotou svoboda, lidé mají být co nejosvobozenější od státních přinucení a donucení. Chtějí-li tradicionalisté státem vnucovat či vynucovat ctnost, mýlí se, protože aby jí byla, musí být dobrovolná. Jednání z donucení není ctnostné. Tradicionalisté však mají pravdu, že ctnost je správným cílem lidského života. Aby lidé byli ctnostní, musejí být svobodní; nemají-li svobodu být neřestnými, nemohou být ctnostnými.

Na druhou stranu však také platí, že nejsou-li lidé ctnostní, svobodu neuchrání a ztratí ji – buď podlehnou tyranům v zahraničí, nebo měkkému despotismu doma. V politice tento postoj poprvé reprezentoval senátor Barry Goldwater (1909–1998), když v roce 1964 neúspěšně kandidoval na prezidenta.

Neokonzervativci

Následný vývoj připojil k americké pravici další dvě skupiny, což ji posílilo. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let to byli neokonzervativci, původně levicoví intelektuálové, pro něž nová levice šedesátých let posunula Demokratickou stranu příliš doleva. Ta v důsledku války ve Vietnamu opustila antikomunismus a přestala Sovětský svaz považovat za hrozbu.

Podle neokonzervativců, stoupenců zahraniční politiky zadržování komunismu, to bylo chybné a nezodpovědné. A vadilo jim i morálně-kulturní rebelantství nové levice v podobě sexuální revoluce a radikálního feminismu. Naopak vyznávali buržoazní morálku a stabilní rodinu, obojí považovali pro svobodnou a demokratickou vládu za nezbytné.

Neokonzervativci, kteří dříve podporovali občanská práva barevných menšin a odstranění segregace, se postavili proti takzvané pozitivní diskriminaci ve prospěch černochů (affirmative action). Považovali ji za neférovou a proti ideálu meritokracie – oceňování lidí na základě jejich zásluh. Z těchto důvodů postupně přešli na pravici – nejvlivnějšími byli Irving Kristol (1920–2009), Norman Podhoretz, Michael Novak, Samuel Huntington (1927–2008), Midge Decterová a Jeane Kirkpatricková (1926–2006).

Druhou skupinou byla takzvaná náboženská pravice, konzervativní evangelikálové, kteří byli původně apolitičtí nebo volili republikány i demokraty. Když však levice a Demokratická strana začaly podporovat radikální feminismus a neomezené právo na potrat, pod vedením kazatele Jerryho Falwella (1933–2007) a politického aktivisty Paula Weyricha (1942–2008) se zorganizovali a začali podporovat Republikánskou stranu.

Přechod těchto dvou skupin k pravici a politický vzestup telegenického „velkého komunikátora“ Ronalda Reagana způsobily, že tento bývalý guvernér Kalifornie byl v roce 1980 jako první čistý konzervativec zvolen prezidentem USA. Důsledkem jeho působení bylo výrazné snížení daní (cíl libertariánů) a rozpad Sovětského svazu (cíl antikomunistů).

Období po studené válce

Po Reaganovi začala u konzervativců, kteří vždy byli heterogenním hnutím, nová napětí a štěpení. Mnozí dokonce předpovídali, že se konzervatismus rozpadne. Libertariáni a tradicionalisté se vydali vlastními cestami, protože antikomunismus, jenž konzervatismus stmeloval, přestal fungovat, neboť říše zla se zhroutila. Existoval však i společný nepřítel – levice v USA nazývaná liberální a v současnosti progresivismus, který stále více usiluje o velký stát a zničení židovsko-křesťanské morálky ve prospěch feminismu.

Po skončení studené války se objevilo napětí mezi neokonzervativci a skupinou, která si začala říkat paleokonzervativci. Ti první tvrdili, že ani po pádu sovětského impéria USA nemají polevit v aktivní internacionalistické zahraniční politice a podporovat všechny liberální demokracie. Svět pak bude nejen svobodnější, ale i bezpečnější, neboť liberální demokracie mezi sebou neválčí. A současně kombinace „svobodné tržní hospodářství a stabilní manželské rodiny“ je optimálním, univerzálně platným modelem společenské existence. Hlavními mluvčími tohoto názorového proudu byli William Kristol, Robert Kagan, David Brooks a David Frum.

Paleokonzervativci v reakci na neokonzervativní univerzalismus začali zdůrazňovat americký partikularismus a po kolapsu SSSR požadovali, aby se USA vrátily k izolacionismu. Odmítali svobodný obchod a žádali protekcionismus, ochranu amerického průmyslu cly a tarify. A měli za to, že státní politika má být ve prospěch bílé střední třídy, bez privilegií pro rasové menšiny.

Rasová privilegia odmítali i ostatní konzervativci, ale používali univerzální jazyk rovnosti bez ohledu na barvu pleti. Paleokonzervativci však hlásali, že politika má dávat přednost anglicky mluvícím bělochům, neboť tvoří kulturní a historické jádro amerického národa. Jejich hlavním politickým mluvčím byl publicista Patrick Buchanan.

Současná levice

Americká liberální levice od 30. let 20. století a prezidenta Franklina D. Roosevelta a jeho programu New Deal byla a je analogií evropské sociální demokracie – požaduje rozsáhlejší stát, především federální vládu, štědřejší sociální programy pro chudé, a proto i vyšší daně. Od 60. let však pro ni nabývaly na významu nejen sociální, ale stále více i rasové a kulturně-morální otázky.

Americký liberalismus prosadil zrušení rasové segregace vynucované jižanskými státy, což jej ctí, ale na konci 60. let ideál rovnosti bez ohledu na barvu pleti opustil a přiklonil se k takzvané pozitivní diskriminaci (zvýhodňování příslušníků rasových menšin) s argumentem, že rasové menšiny v minulosti trpěly, a proto jsou nyní chudší a společensky na nižší úrovni. Je tedy třeba jim pomáhat a při přijímání na školy a do zaměstnání jejich (i méně talentované) příslušníky upřednostňovat před bělochy, kteří byli v minulosti privilegováni.

Americká levice postupně začala vyznávat politiku identit – pomáhat lidem na základě jejich kolektivní identity a nevnímat je jako jednotlivce. Z identit byla na prvním místě třída, tedy sociální zařazení, pak rasa a následně pohlaví – ženy byly považovány za utlačované. A nakonec sexuální orientace nabývající stále neurčitější podoby, protože sexuální menšiny byly v minulosti perzekvovány.

Poslední kolektivní identitou je genderová, pohlavní. Člověk má právo zvolit si nejen svou sexuální orientaci, ale i pohlaví. Narodím-li se anatomicky jako muž a považuji se za něho, jsem takzvaný cis-genderový muž. Pokud se však považuji za ženu, jsem trans-genderová žena. A opačně, pokud jsem anatomicky žena, ale myslím si, že jsem nebo bych měla být muž, jsem trans-genderový muž.

Jako trans-genderový muž či trans-genderová žena mám právo používat toalety a sprchy pohlaví, s nímž se identifikuji, nikoli toho, jehož jsem reálně (anatomicky) členem. Jinými slovy, pokud anatomickému muži, který se považuje za trans-genderovou ženu, někdo brání jít na dámské toalety či do sprch, kde jsou cis-ženy, tedy ženy, porušuje tím prý jeho lidská práva. Jako když v minulosti bílí rasisté bránili černochům chodit na toalety a do restaurací „jen pro bílé“.

To je nyní v USA hlavní „lidskoprávní“ kauza – nikoli za práva sexuálních menšin, v níž ty zvítězily, když Nejvyšší soud USA v roce 2015 v rozhodnutí případu Obergefell vs. Hodges poměrem 5:4 „nalezl“, či spíše vymyslel v Ústavě, kterou v roce 1787 napsal James Madison a do níž moralistní viktoriáni po zrušení otroctví připojili v roce 1868 14. dodatek o rovné ochraně všech (bez ohledu na rasu), právo na homosexuální manželství. Tento boj není za práva lidí s menšinovou sexuální orientací, ale za „práva“ lidí, kteří si myslí, že mají pohlaví jiné, než mají, navštěvovat toalety a sprchy pohlaví, o kterém si myslí, že je mají, nebo by měli mít.

Stoupenci privilegií v minulosti utiskovaných kolektivních entit se domnívají, že ti, kdo nejsou jejich členy, nemají právo tato privilegia kritizovat. Pokud například bílý muž na univerzitě kritizuje společenský problém, je mu řečeno, že by si měl vzhledem ke svým privilegiím (bílá, mužská, heterosexuální) uvědomit, že jeho kritika není na místě, protože nechápe historické utrpení menšin, a navíc z něho právě ta privilegia promlouvají. Neargumentuje racionálně, jak se snaží sugerovat, ale jen sobecky, aby si svá privilegia zachoval.

Tento bílý muž pak má jedinou možnost – omluvit se. Pokud se totiž za svůj názor neomluví, je rasista, mužský šovinista, homofob a trans-fob. Akademická levice tvrdí, že není možné koncept identit racionálně zpochybňovat. Bylo by to komické, kdyby to nebylo tragické, neboť to představuje konec kritického myšlení zahájeného Sókratem.

Navázání na paleokonzervatismus

Alternativní pravice, neboli alt-right, navazuje na paleokonzervatismus a tři prezidentské kandidatury Patricka Buchanana v 90. letech 20. století, ale je fenoménem 21. století, přičemž do centra pozornosti ji vynesla až předvolební kampaň Donalda Trumpa. A jsou pro ni typické tři postoje.

První je nejteoretičtější a představují jej bílí etničtí nacionalisté, kteří si říkají „rasialisté“ (zkratka „rasoví realisté“) a popírají, že by byli rasisty. Tvrdí, že rasa je realitou a že američtí běloši by měli stejně jako černoši, hispánci a další menšiny usilovat o privilegia na základě rasy a trvat na dominanci bělošské kultury evropského původu v USA – aby bělochů byla a zůstala většina (aby byla ukončena imigrace všech nebělochů) a aby se za svou rasu a její úspěchy nestyděli.

Patří mezi ně zakladatel webové stránky American Renaissance Jared Taylor, mladý publicista Richard Spencer, který nejvíce prosazuje pojem alt-right, a profesor psychologie Kevin MacDonald, známý svou kontroverzní teorií o údajné „skupinové evoluční strategii“ Židů.

Druhý postoj zastávají především mladí pravicoví radikální publicisté, pro které je Republikánská strana i konzervativci hlavního názorového proudu umírněná. Jsou přesvědčeni, že americká pravice s levicí prohrává, protože je příliš gentlemanská a málo tvrdá. Levice ovládá společenské, kulturní a akademické prostředí, a proto se jí konzervativci usilující o její respekt a uznání přizpůsobují.

Navíc vrcholní republikánští politici jsou součástí téhož washingtonského establishmentu jako ti demokratičtí, proto zásadní opozici vůči nim nenabízejí. Například prezident Barack Obama v roce 2010 prosadil reformu systému zdravotní péče, takzvanou Obamacare, poté sice demokrati ztratili většinu ve Sněmovně a v roce 2014 i v Senátu, ale republikáni Obamacare nezrušili.

Nebo v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Obergefell vs. Hodges květináři, fotografové, cukráři, kteří odmítnou asistovat při homosexuálních „svatbách“, dostávají vysoké pokuty za diskriminaci, které jim ničí byznys, a pokud je nezaplatí, jdou do vězení. Jsou sice přesvědčeni, že „homosexuální manželství“ neexistuje, a proto se na takové „svatbě“ nechtějí podílet, ale nemají žádný problém obsloužit homosexuální zákazníky. Republikáni ani konzervativci však s tímto problémem nic neudělali.

Stoupenci alt-right pro ně vymysleli nadávku „cuckservative“ – zkratka cuckold (paroháč) a conservative. Cuckservative je „paroho-konzervativec“ smířený s tím, že s jeho ženou souloží někdo jiný, nejlépe levicový černoch, a on se na to bezradně dívá. Takto se prý konzervativci bezradně dívají, jak levice „jebe“ jejich vlast, kulturu a společnost…

Vzpoura

Chce to tudíž někoho tvrdšího, kdo zničí establishment, jako je Donald Trump. Klíčovým úkolem je zastavit imigraci z třetího světa, protože většina imigrantů volí levici. Bude-li imigrace postupovat současným tempem, v USA bude trvale levicová většina a pravice už nikdy nebude vládnout. Tento názor zastává nejen alt-right, ale i většina konzervativců a republikánů.

Předtím je však nutné zbavit se politické korektnosti a útlocitu vůči rasovým, etnickým a jiným menšinám. Nejtvrději proti politické korektnosti vystupuje webová stránka Breitbart. Dva její mladí autoři, Allum Bokhari (Brit s jihoasijskými předky) a Milo Yiannopoulos (Brit s řeckým otcem žijící v USA, hrdý, otevřený gay), zveřejnili letos v březnu „oficiálního“ a značně čteného průvodce alternativní pravicí. Šéf Breitbartu Stephen K. Bannon je nyní ředitelem Trumpovy předvolební kampaně.

Třetí postoj v rámci alt-right zastávají většinou anonymní a často mladí internetoví autoři. Stejně jako v případě druhého postoje jsou nekompromisně proti politické korektnosti, což se u nich projevuje tvrdým vystupováním vůči menšinám. Jsou přesvědčeni, že jakýkoliv levicově-liberální respekt musí být zničen, a proto se vysmívají i holokaustu a jeho obětem, případně „žertují“ o druhém holokaustu. Mnozí z nich jsou antisemité.

Tito mladí internetoví autoři představují jednu z forem současné vzpoury proti levicově-liberálním společenským konvencím a velebení menšin, stejně jako před půl stoletím jí byly u hippies sex, drogy a rokenrol. V USA sice nejsou jedinou vzpourou, jsou i jiné na levici, například Black Lives Matter nebo Occupy Wall Street, ale Žida rádi pošlou do plynu.

USA se evropeizují, tedy etatizují a odkřesťanšťují. Barack Obama socializoval zdravotní péči, neúspěšný demokratický kandidát na prezidenta Bernie Sanders a jeho stoupenci chtěli otevřeně socialismus a Hillary Clintonová slibuje sice méně než Sanders, ale víc než Obama. Donald Trump a alt-right jsou pak příznakem evropeizace i americké pravice.

Donald Trump a alternativní pravice jsou partikularističtí, bělošsky etnicko-nacionalističtí. Jejich analogií je francouzská Národní fronta, představují tudíž transplantát evropské pravice do USA, a jsou pro americký konzervatismus výzvou, zda si udrží dosavadní univerzální charakter, anebo se stane etnickým nacionalismem evropského typu.

Vzestup etnického nacionalismu a „rasialismu“ je důsledkem odkřesťanštění americké pravice. Donald Trump je příkladem postkřesťanského, novopohanského politika na pravici. Pokud z pravice odstraníte křesťanský humanismus a univerzalismus, přesvědčení o vnitřní hodnotě každé lidské bytosti, zbude kmen, etnikum, rasa…

Vina levice i pravice

Levice náboženskou pravici nikdy nechápala a vždy démonizovala. Někteří levicoví liberálové považovali znovuzvolení George W. Bushe v roce 2004 – politický vrchol náboženské pravice – za začátek teokracie. Levicoví liberálové bělošské etnické nacionalisty nenávidí, přičemž ty z jiných ras „chápou“ a „vciťují“ se do nich, aniž si uvědomovali, jak se jim svým relativismem podobají. Náboženské konzervativce vystupující proti potratům považují za hrozbu pro sebe samé i svou svobodu. Jaký je však rozdíl mezi postojem levicových liberálů k nenarozeným dětem a anonymního blogera alt-right, který navrhuje všechny ilegální imigranty postřílet?

Alt-right a hnutí bělošského etnického nacionalismu je reakcí na levicovou politiku identit. A vlastně její kopií, jen ve prospěch jiné kolektivní entity, bílých mužů – například středního věku, střední třídy či sexuální orientace. Dalo se počítat s tím, že čím více bude levice politiku identity v zájmu svých oblíbených skupin prosazovat, tím dříve a silnější bude reakce. Mezi revolucí a kontrarevolucí v prostředcích až takový rozdíl není. V tomto smyslu je alt-right pravice, která „zlevicovatěla“.

Opustí-li však americká pravice svou dosavadní politiku rovnosti před zákonem a maximální svobody ve prospěch privilegií kmene, nebude to vina levice, ale pravice. Levice by si však měla uvědomit, že si o to svou politikou říká. Jednou věcí je pomoc nebožákům a naprosto jinou politika identity ústící až v požadavek, aby dospělí muži měli přístup na toalety a sprchy, kam chodí malé holčičky, a každý, kdo to kritizuje, byl bigotní trans-fob. Pak se nelze divit, že vznikne alt-right.


Převzato z Neviditelného psa, se souhlasem tamní redakce. Úvodní obrázek: doddis77 / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 13:07

Nebo ještě jinak:
Současná imigrace ze států jako Afghanistan (http://www.svobodny-svet.cz/3 439/afghanistan-proc-byt-maxim alne-opatrny.html),Eritrea, Somálsko, Pakistan, ....
... velmi pravděpodobně vede ke zhoršování bezpečnostní situace.

To je samozřejmě velmi vítaná záminka pro politiky k utahování šroubů. Rozšiřování stavů i pravomocí represivních složek.
Chceme to?
Podle mne vodítkem pro naše rozhodování může být toto: Politici obecně imigraci podporují, proti se staví jen tehdy, když cítí, že lidé jsou masově a jednoznačně proti a že jim tedy jde o křesla (Maďarsko, Česko, ..). Ale bez tohoto hlasitého (a mnohdy samozřejmě vulgárního) tlaku ulice by přirozeností politiků bylo imigranty přijímat ve velkém (bez ohledu na to, zda se chtějí integrovat, pracovat, atd...). Jednoduše proto, že jim z toho plyne agenda, moc, záminky, finance a krycí aféry překrývající jejich vlastní průšvihy.
Takže otázka zní i tak, zda chceme jít na ruku politikům, nebo jim raději jejich život a plány komplikovat.

Vemme si to takto: prosazujeme na státu nezávislé struktury, bitcoin, sdílenou ekonomiku, atd... Je to souboj s časem: budou se tyto věci šířit, přetlačí touha lidí po zlepšení vlastní situace rostoucí státní represi? No to záleží i na tom, jak rychle ta represe poroste. A imigrace a s ní rostoucí kriminalita i terorismus státu dává záminku k rychlejšímu utahování. Za normální situace by stát měl problém obhájit, že BTC je třeba zakázat. Pokud ale přijde s tím, že jím je financován terorismus, projde mu to lehce.

Často protestujeme proti tomu, že někteří naši sousedé žijí proti naší vůli z plodů naší práce. Logicky pak přeci nemůžeme být nadšeni z toho, že by měli přicházet další takoví lidé, kteří v drtivé většině chtějí dělat to samé.

Voják hlídkující na hranicích je podle mne menším zlem, než voják dělající preventivní domovní prohlídku u mne doma. Hranice jsou jasným zlem jen tehdy, když slouží k uvěznění lidí uvnitř. Pokud brání některým lidem přijít dovnitř, není to ideální, ale je to menší zlo.
Ideální by samozřejmě byla svoboda:
- Solidárně budu podporovat jen koho si zvolím. Nebude to tak, že může přijít kdokoli a nárokovat si mou podporu.
- Všechny pozemky budou soukromé a vlastník bude mít právo rozhodnout, komu a za jakých podmínek umožní přístup a nezvané vyžene i násilím
- Bude na majiteli bytu, komu ho pronajme. Na majiteli firmy, koho zaměstná. Diskriminace bude zcela legální

Svobodu tu ale nemáme. Snažíme se ale, aby tu byla co nejdříve. Otázka však je, zda nás k ní přiblíží model Francie - no-go zóny, zapalování aut na ulici, terorismus, kriminalita, permanentní stanné právo, v podstatě fašizace státu.

Stát nás vmanévroval do situace, kdy si musíme vybírat mezi špatnou a ještě horší alternativou :(

+23
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:40

No ta původní informace, ale vyšla na mainstreamovém mediu. Tudíž ji docela lze věřit.

-3
+
-

Další příspěvky v diskuzi (42 komentářů)

Hynek Rk | 9. 11. 2016 09:17

Tak je rozhodnuto, menší zlo nakonec porazilo velké zlo. Neomarxisté Martin Pánek, Bohumír Žídek a M. Kašpárek (ten se tu už přes měsíc neobjevil) teď budou mít asi nějaký ten pátek špatné spaní:)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 16:40

K tomu Singapuru - ono samozřejmě pomáhá, když je stát menší (v životě lidí) a dochází tak k menší míře vykořisťování a menším třídním/kastovním konfliktům. Nelakujme si ho ale narůžovo, poněvadž tam, kde byla ta možnost ponechána, pokračuje dobrovolná etnická segregace (podobně jako "white flight" v USA a nyní i v západní Evropě). Jednotlivá etnika zabírala různé čtvrtě. Číňané se etablovali jako vedoucí a ekonomicky nejúspěšnější etnikum. Též dosahují nejvyššího vzdělání. Do dneška nedošlo z k žádnému většímu etnickému mísení. Též si etnické skupiny udržují své jazyky a angličtina slouží jako obchodní jazyk.
Od roku 1989 se ale v bydlení uplatňují etnické kvóty. Vzhledem k tomu, že přes 80% bydlení je státního, tak na to dohlíží přímo úřad.

Jinak k imigrantům obecně, ať už to jsou Slováci nebo Papuánci - i v případě odstranění sociálních dávek a možnosti diskriminovat ve svém obchodě nebo firmě tu zůstává nemalý problém tzv. "veřejného vlastnictví". Tedy ve skutečnosti státem ovládaného majetku, který ale z morálního hlediska patří vykořisťovaným = daňovým poplatníkům. Imigrant, který nijak na výstavbu a údržbu tohoto majetku nijak nepřispěl (a třeba ani nemohl) jej bude i v případě legálního vstupu využívat. Vlastně nejspíše do země vstoupí pomocí státem vlastněných cest nebo jiné infrastruktury. Takto se (alespoň ze začátku) stává břemenem i bez existence dávek. Toto mohou s konečnou platností rozetnout samozřejmě jen anarchokapitalisté, ale neznamená to, že veškeré kroky v rámci existence státu mají stejnou "hodnotu" - kupř. rozlišování na občany, dlouhodobé rezidenty, dočasné pracovníky, turisty a jiné hosty vs. "bereme všechno".

http://www.mises.cz/clanky/realisticke-libertarianstvi-ii-ii--2025.aspx

http://www.mises.cz/clanky/o-svobodne-imigraci-a-nucene-integraci-2-2--1759.aspx


"Otevřené hranice" jsou přinejmenším naprosto stejně netržním výsledkem jako úplně uzavřené hranice (a ještě jsem vážně nepotkal nikoho, kdo by chtěl DOSLOVA uzavřené hranice. Tedy i žádné turisty atd.)
Japonsko, které loni přijalo celých 27 uprchlíků (všechny z okolních asijských zemí), má 1001 problémů, ale imigranti mezi ně vážně nepatří. Možná Japoncům unikl nějaký potencionální zisk (nemyslím jen peněžní), ale zase si udrželi svou "high-trust society", což má také své benefity (kupříkladu nižší náklady na bezpečnost), a nemají na svém území pátou kolonu lidí, kteří jimi pohrdají.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 8. 11. 2016 13:03

"Pokud z pravice odstraníte křesťanský humanismus a univerzalismus, přesvědčení o vnitřní hodnotě každé lidské bytosti, zbude kmen, etnikum, rasa…"

Tohle tvrzení ovšem odporuje další tezi R. Jocha, podle níž je identitní směřování části současné americké pravice důsledkem tlaku levice, která prosazuje menšiny. Buď tedy platí, že opuštěním křesťanského univerzalismu zbývá z pravice jen prosazování etnické identity, anebo je toto identitní zaměření pravice logickým protitlakem vůči levici, která protežuje menšiny.

Mimochodem, valná část české pravice se bez křesťanského univerzalismu obejde, nebo spíš ani netuší, že něco takového existuje...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 8. 11. 2016 13:04
reakce na Martin Brezina | 8. 11. 2016 13:03

Jinak, ale autorovi díky za informačně výživný text, který si kopíruji do archívu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 11:47

Hmmm....no...Ok, článek poměrně (ono by šlo samozřejmě na toto téma vydat knihu) přesně vyjmenovává hlavní vývojová stádia pravice po druhé světové válce. Zároveň je ale výrazně přibarvuje na růžovo (Buckley, Reagan...).

Hlavně ale k Alt-right. Pozor na to ohánění se "rasismem". Ono to už dost ztratilo na významu, když je za rasisty označována většina společnosti...
Význam tohoto hnutí spočívá imho v tom, že si uvědomili jednu skutečnost - totiž, že všechny ostatní skupiny na Zemi - muslimové, černoši, Asiaté, Japonci... - si (obecně řečeno) udržely "týmového ducha", kdežto obyvatelé Západu z velké části toho týmového ducha ztratili a už neuvažují už v pojmech "běloch" či "křesťan".* Jediní, kdo na Západě hraje team play, jsou právě příslušníci všelijakých menšin. Toto má dalekosáhlé důsledky pro naši civilizaci. Není náhodou, že naše civilizace dosáhla vrcholu před první světovou válkou - tedy v době, kdy se nám podařilo relativně z velké části svrhnout domácí kolektivismus a přitom neztratit "týmového ducha" bělošství, křesťanství, buržoazního a aristokratického způsobu života jako ideálu.

Současná podoba Alt-right je pro mne přijatelná. Může se to zvrtnout v něco nepěkného? Jistě, to může. Jako libertariána mne rozčilují ti tzv. "bleeding heart" libertariáni ("bleeding vagina" by možná bylo přesnější označení). Devadesát procent času tráví aktivní propagací mezirasových, či homosexuálních svazků, přičemž vlastnická práva stojí někde daleko v pozadí a zmiňují se o nich již jen z pietních důvodů. Být oni hlavními představiteli Západu, tak snad osobně musulmanům brousím kudly, aby tu tragikomedii už ukončili. Stejně tak radši Alt-right, než "cuckservatives", kteří již nejsou schopni jakékoliv akce a již jen bezmocně přihlížejí konci našeho způsobu života.

*Ono "týmové smýšlení" nepopírá individualismus
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 8. 11. 2016 12:06
reakce na Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 11:47

Na základě čeho usuzujete, že "naše civilizace dosáhla vrcholu před první světovou válkou"?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 18:07
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 12:06

Šlo nejspíše o nejsvobodnější období v dějinách s podstatným rozvojem snad v každé oblasti lidského snažení. Probíhal rapidní populační i hospodářský růst. Zalidňovali jsme svět, běloši dosáhli svého maximálního podílu na světové populaci (cca jedna třetina lidstva). Došlo k nebývalé obchodní a investiční výměně, které podpíraly komoditní peníze (zlato) *
Těžko bych vyjmenovával všechny vynálezy a poznatky z oblastí fyziky, chemie, lékařství, strojírenství, ale i filozofie, etiky, estetiky, ekonomie atd. Snad jen v oblasti umění (obecně řečeno) bylo toto období trumfnuto renesancí. Samozřejmě i tak umění netrpělo v tomto období nedostatkem kreativity.
Společnost byla obecně vzato naladěna na snahu o společenský vzestup.Není divu, že bylo toto období prodchnuto optimismem.
Po první světové válce jsme už nikdy tak triumfální období nezažili. Ne, že by již nevznikaly nové poznatky. I hospodářský rozvoj se obtížně podařilo až do určité doby obnovit. Technický a technologický pokrok stále jakž takž pokračuje, ale nestíhá vyrovnávat hospodářský úpadek, který na Západě dobře 40 let řádí - neboli typický Zápaďák kupříkladu vlastní mikrovlnku, kterou v roce 1950 neměl, ale že by za hodinu vydělával víc, než v roce 1970 je už celkem nepravděpodobné.
Společenský rozpad a jevy, které byly v civilizovanějších časech sice známé, ale považovány za šokující a společensky nepřijatelné, vesele bují - rozvody, sexuální a drogová nevázanost, úpadek náboženství, rostoucí hrubost a proletarizace společnosti a celkový růst časových preferencí společnosti, hedonismus a rozšíření "kultury smrti" - tedy normalizace a rozšíření potratů, eutanazie, jiných svazků, než mezi mužem a ženou, bezdětnost, klesající porodnost, vymírání domácího obyvatelstva a jeho nahrazování cizinci.
Ještě není vše ztraceno, ale obecně řečeno, Západ míří do období barbarství. A v některých oblastech tam již je.


* Jen pro zajímavost. Roku 1913 strávili ve Švýcarsku turisté 21,9 milionů nocí. Toto číslo bylo opětovně dosaženo až v polovině padesátých let.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 8. 11. 2016 19:05
reakce na Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 18:07

Předešlu, že období let 1880-1914 mám v oblibě a považuju ho za jednu z nejvýznamnějších ér civilizace vůbec. Přesto bylo zakončeno strašlivým konfliktem 1. světové války, která se nesnesla odněkud z nebe, nýbrž byla výsledkem poměrů a omylů své doby. No, a ta svoboda... Pokud píšete, že jsme "zalidňovali svět" tak v R.-U. určitě bylo méně svobody, než máme dnes a monarchie nic moc nezalidňovala. Spřátelená Německá říše se na válku přímo třásla.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:34
reakce na Martin Brezina | 8. 11. 2016 19:05

Ve starém Rakousku (bez Uherska) byla svoboda jistě větší než dnes. Vždyť jen míra zdanění byla jen kolem 10 %.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 21:32
reakce na Martin Brezina | 8. 11. 2016 19:05

Ta doba nebyla ideální, ale relativně se ideálu blížící. První světová z nebe opravdu nespadla. Již cca kolem roku 1870 přestává být klasický liberalismus intelektuálním hegemonem a k hlavnímu slovu se dostávají kolektivistická hnutí - imperialisté a socialisté. Za to můžou alespoň z části i sami liberálové. S trochou přehánění si sedli s rukama do klína a čekali, že teď už bude jen dobře. Válka už byla jen posledním hřebíčkem do rakve evropského liberalismu, nikoliv jeho prvním. V té době se už s liberalismem a jeho mezinárodním mírem skoro nikdo nezabýval, přestože realita byla ještě docela liberální.
O "zalidňování" jsem mluvil o běloších obecně. V roce 1900 tvořili sami Evropané čtvrtinu lidstva. A pokud vím, tak Rakousko-Uhersko zažívalo populační boom, včetně českých zemí, které ještě přispěly vystěhovalci do Ruské říše a Severní Ameriky.
Stejně tak jsme mínil Západ obecně, ne jen naše mocnářství, ale do diskuze na téma se pouštět nebudu, protože by to bylo na dlouho. Uznávám, že se postihovaly některé věci, které se dnes nepostihují a třeba nám to i připadá zvláštní, jak to tenkrát fungovalo, ale stejně tak by si tehdejší obyvatelé asi ťukali na čelo, že oficiálně sice nemáme cenzuru, ale kupříkladu radostně zavádíme EET...Hanobení hlavy státu bylo u nás trestné v té či oné podobě až do roku 1994. Teď to bude teprve 12 let, co skončila povinná vojenská služba. Tyto věci skončily teprve nedávno a navíc už zase kloužeme opačným směrem. A třeba vůči ekonomické svobodě byla monarchie mnohem méně agresivní, než současná, ale třeba i první republika.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Rk | 8. 11. 2016 10:25

Dávám zde něco lepšího o Alt right: www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/paranoidni-hillary-versus-alt-right.html.

Joch, Žídek, Pánek to jsou takoví umírnění neomarxisté v hávu libertariánů. Není nutno je brát zcela vážně. Rádi si něco přibarví a přifilmují.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 8. 11. 2016 12:49
reakce na Hynek Rk | 8. 11. 2016 10:25

Jojo, Jochův libertariánský háv, to už je legenda.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Rk | 8. 11. 2016 09:13

Chce to tudíž někoho tvrdšího, kdo zničí establishment, jako je Donald Trump. Klíčovým úkolem je zastavit imigraci z třetího světa, protože většina imigrantů volí levici. Bude-li imigrace postupovat současným tempem, v USA bude trvale levicová většina a pravice už nikdy nebude vládnout. Tento názor zastává nejen alt-right, ale i většina konzervativců a republikánů.

No, může to také skončit občanskou válkou a docela bych se divil, kdyby lidé navyklí na život na sociálních dávkách nebyli mizernými bojovníky.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 8. 11. 2016 10:24
reakce na Hynek Rk | 8. 11. 2016 09:13

"Klíčovým úkolem je zastavit imigraci z třetího světa, protože většina imigrantů volí levici."
A jako vždy je na místě otázka, zda se toto bude dít pomocí odstraňování příčin (sociální stát, zákony o minimální mzdě, regulace pracovních vztahů, zásahy do domovní svobody), nebo řešením symptomů (zavírání hranic, vyhánění ilegálních migrantů...).

Bohužel většina pravicových politiků a jejich zastánců (včetně některých, kteří se nazývají liberály) chce jít tou druhou cestou. Která, jak ukazuje historie tisíců dalších státních zásahů, plodí další a další nečekané a nechtěné důsledky.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 8. 11. 2016 16:25
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 10:24

Vycházíte z předpokladu, že jsou všichni lidé stejní. Ne, nejsou. Pronajměte si byt v Janově a jednou přenocujte. Nebo adoptujte cikáně novorozeně a vychovejte ho. Nepodaří se Vám to. Vím o čem mluvím.
Jsem proti sociálním dávkám, proti jakýmkoliv dávkám. Ale to samo vás před některými lidmi neochrání. Za svoji ochranu budete stále platit jako mourovatí, pokud si je na své území pustíte!
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 12:41
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 10:24

To je samozřejmě naprostá pravda.

Jako vždy záleží, zda se na věc díváme z principiálně libertariánského pohledu.

A nebo z pohledu pragmaticko-oportunistického. Ten první pohled je jasný a myslím, že se na něm bez problému shodneme.

Ten druhý je na nekonečné diskuse:
- Co je reálnější? Zrušení sociálního státu, nebo uzavření hranic? To první podle mne nastane až z donucení, při bankrotu. To druhé je možné dnes, dělalo se to vždy, dělá to Austrálie, ...
- Jsou uzavřené hranice (Austrálie, donedávna Švýcarsko) a vysoká vybíravost ohledně imigrantů nutně krokem ke snížení svobody domácích obyvatel? Bylo Švýcarsko před 50ti lety méně svobodné, než Německo dnes? Těžko!
- Pokud si myslíme, že stát se dříve či později rozpadne, ekonomicky zkolabuje - je naděje na nějaké lepší následné uspořádání, pokud je populace homogenní a kulturně kompatibilní, nebo pokud v ní jsou ostrovy zcela jiných kultur? Nehrozí pak po kolapsu či poklesu státní moci spíše občanská válka, než nějaký spontánní přechod na svobodnější společnost?
- Na druhou stranu je velmi zajímavé sledovat, jak stát vědomě (či pokračující paralýzou a impotencí?) rezignuje na jeden ze základních pilířů své (domnělé) legitimity: ochranu vlastního teritoria. Dříve či později dojde ke kolapsu dalších pilířů, na kterých stojí jeho "legitimita": zajištění důstojného života seniorů, zdravotní péče zdarma pro všechny (jednoduše na to nebude). Je tedy možné, že se víra ve stát zhroutí již relativně brzy. Všechny důvody, proč ho masa tolerovala, postupně zmizí.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 13:07
reakce na Jan Altman | 8. 11. 2016 12:41

Nebo ještě jinak:
Současná imigrace ze států jako Afghanistan (http://www.svobodny-svet.cz/3 439/afghanistan-proc-byt-maxim alne-opatrny.html),Eritrea, Somálsko, Pakistan, ....
... velmi pravděpodobně vede ke zhoršování bezpečnostní situace.

To je samozřejmě velmi vítaná záminka pro politiky k utahování šroubů. Rozšiřování stavů i pravomocí represivních složek.
Chceme to?
Podle mne vodítkem pro naše rozhodování může být toto: Politici obecně imigraci podporují, proti se staví jen tehdy, když cítí, že lidé jsou masově a jednoznačně proti a že jim tedy jde o křesla (Maďarsko, Česko, ..). Ale bez tohoto hlasitého (a mnohdy samozřejmě vulgárního) tlaku ulice by přirozeností politiků bylo imigranty přijímat ve velkém (bez ohledu na to, zda se chtějí integrovat, pracovat, atd...). Jednoduše proto, že jim z toho plyne agenda, moc, záminky, finance a krycí aféry překrývající jejich vlastní průšvihy.
Takže otázka zní i tak, zda chceme jít na ruku politikům, nebo jim raději jejich život a plány komplikovat.

Vemme si to takto: prosazujeme na státu nezávislé struktury, bitcoin, sdílenou ekonomiku, atd... Je to souboj s časem: budou se tyto věci šířit, přetlačí touha lidí po zlepšení vlastní situace rostoucí státní represi? No to záleží i na tom, jak rychle ta represe poroste. A imigrace a s ní rostoucí kriminalita i terorismus státu dává záminku k rychlejšímu utahování. Za normální situace by stát měl problém obhájit, že BTC je třeba zakázat. Pokud ale přijde s tím, že jím je financován terorismus, projde mu to lehce.

Často protestujeme proti tomu, že někteří naši sousedé žijí proti naší vůli z plodů naší práce. Logicky pak přeci nemůžeme být nadšeni z toho, že by měli přicházet další takoví lidé, kteří v drtivé většině chtějí dělat to samé.

Voják hlídkující na hranicích je podle mne menším zlem, než voják dělající preventivní domovní prohlídku u mne doma. Hranice jsou jasným zlem jen tehdy, když slouží k uvěznění lidí uvnitř. Pokud brání některým lidem přijít dovnitř, není to ideální, ale je to menší zlo.
Ideální by samozřejmě byla svoboda:
- Solidárně budu podporovat jen koho si zvolím. Nebude to tak, že může přijít kdokoli a nárokovat si mou podporu.
- Všechny pozemky budou soukromé a vlastník bude mít právo rozhodnout, komu a za jakých podmínek umožní přístup a nezvané vyžene i násilím
- Bude na majiteli bytu, komu ho pronajme. Na majiteli firmy, koho zaměstná. Diskriminace bude zcela legální

Svobodu tu ale nemáme. Snažíme se ale, aby tu byla co nejdříve. Otázka však je, zda nás k ní přiblíží model Francie - no-go zóny, zapalování aut na ulici, terorismus, kriminalita, permanentní stanné právo, v podstatě fašizace státu.

Stát nás vmanévroval do situace, kdy si musíme vybírat mezi špatnou a ještě horší alternativou :(
+23
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 8. 11. 2016 13:00
reakce na Jan Altman | 8. 11. 2016 12:41

K té kultuní homogenitě: pokud stát zkolabuje, budeme mít mnohem větší problém s tou částí společnosti, která na produktivní práci po několik generací nesáhla - ať je původně jakékoli národnosti a kultury. Myslím, že hodnotově máme víc společného s kulturně odlišnými Vietnamci, než s kulturně stejnými Čechy, kteří pracují po třetí generaci pro stát.

Aneb Singapur je jedna z nejvíce multikulturních společností na světě a Severní Korea jedna z nejhomogennějších. Protože kultura sama o sobě není indikátorem míru a prosperity. Tím je respekt k vlastnickým právům a svobodné asociaci osob.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 8. 11. 2016 17:28
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 13:00

Potkal jste na univerzitě Vietnamce? Na ČVUT nebyl ani jeden, ne na fakujtě, na celé univerzittě! Zato velký počet státních zaměstnanců má VŠ. Ano můžeme polemizovat o tom jakou VŠ. A také nevím o tom, že by státní zaměstnanec bokem prodával drogy. Zato drogy koupíte v každé večerce.
A to jsem zásadně proti přebujelému státnímu aparátu a jsem pro legalizaci drog.
Snažím se jen vyvrátit mýtus o pracovitosti a inteligenci Vietnamců. Na stavbě není ani jeden, jsou tam Ukrajinci, Rusové a Cikáni. Vitnamec u zápisu do 1. třídy neví, co je Slunce. Neumí ukázat Slunce na obrázku...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 9. 11. 2016 10:45
reakce na Míša Pientka | 8. 11. 2016 17:28

Ta vaše reakce smrdí nemístnou generalizací. Tak pro vyvážení moje zkušenost – moje mamička učili na víceletém gymnáziu češtinu. Hádejte, koho posílala s nejlepšími výsledky na olympiády v českém jazyce... Ano, Vietnamce. Můj kamarád učí v hudební škole. Kdo je tam nejsnaživější? Ano, ano. Samozřejmě je možné, že Vietnamci nechodí na techniku, vždycky, když jsem o nějakém (nebo od nějakého) něco četl, mluvil o právech – třeba je zajímá právě tohle...
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:39
reakce na Míša Pientka | 8. 11. 2016 17:28

V mém okolí bydlí docela dost Vietnamců a jejich mladí umí perfektně česky, navíc se běžně kamarádí s Čechy. Někteří z nich si koupili i rodinné domy, přičemž u nás ve městě jsou tyto domy pekelně drahé. Je to jedna z nejúspěšnějších menšin. Tím neříkám, že s některými nejsou problémy.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 23:35
reakce na Míša Pientka | 8. 11. 2016 17:28

Znám osobně vzdělané a úspěšné Vietnamce - úspěšné v technických oborech, v soukromém sektoru.
Kdysi jsem však někde četl článek (a dokonce to bylo snad nějaké mainstreamové periodikum), že Vietnamci excelují na ZŠ a SŠ, ale na VŠ často "zvlčí" a odpadnou. A to kvůli působení rodiny - kult vzdělání je u první generace enormní a své děti, dokud na ně mají vliv (ZŠ+SŠ) silně motivují ke studiu. A po uvolnění "opratí" na vysoké přijde zpětná reakce.

Každopádně Vietnamci, Romové, Ukrajinci, atd... netouží změnit naši společnost, nepovažují naši kulturu za dekadentní a zvrhlou, nechtějí nám vnucovat své náboženství či pojetí práva. A už vůbec nás žádná jejich radikální větev nepodřezává a nevyhazuje do vzduchu. Nejsou žádní fundamentalističtí kazatelé pravoslaví či buddhismu, odpadlictví od jejich víry se netrestá smrtí.

Stále si myslím, že takový Francouz, Belgičan či Švéd nám musí takové minority závidět. A my bychom si měli vážit každého, kdo sem přijde s respektem, za prací a ne za příživou.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 9. 11. 2016 01:52
reakce na Jan Altman | 8. 11. 2016 23:35

Co to znamená, že na ZŠ a SŠ Vietnamci excelují? Lepší průměr než ostatní? Moje dítě nastoupilo do první třídy blízko Sapy se čtyřmi Vietnamci(všichni rodiče neuměli česky ani pasivně, nevím, čím se zde živí). 2 z nich do té třídy již propadli a bylo jim 9 let. Byli agresívní a báli se pouze dvou bratrů cikánů, ktaří bránili i ostatní. Na stavbách Vietnamce skutečně nenajdete.
Druhé dítě nastoupilo do 1. třídy s Vietnamcem, který neřekne slovo česky. Učitelka nabídla rodičům, že můžou být ve třídě, jak dlouho budou chtít. Odmítli. Zeptejte se učitelů!
Jinak souhlasím, že s extrémně agresívní ideologií islámu nelze srovnávat nic. Jen mi vadí ty mýty o Vietnamcích, připadá mi to, že si na nich jen Češi honí triko, aby ukázali, jak jsou "snášenliví".
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 9. 11. 2016 09:19
reakce na Míša Pientka | 9. 11. 2016 01:52

Trollení nějakého zakukleného rasisty - prostě Vám nevěřím, že by naše státní škola přijala ke studiu dítě, které neumí slovo česky. Je mi líto, ale dle mého názoru jsou to bláboly. Samozřejmě články o superskvělých vietnamcích v mainstreamových periodicích nemusí být pravdivé nebo vypovídající o průměru / mediánu, ale já úspěšné pracovité a perfektně česky mluvící vietnamce znám osobně a třeba na VŠE jsou jich mraky...
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:48
reakce na Míša Pientka | 9. 11. 2016 01:52

Tady je něco k Vietnamcům na univerzitě, sice havlisticky napsáno, ale plyne z toho, že se nějaké stovky Vietnamců na univerzitách vyskytují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:49
reakce na Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:48

Pardon, ještě link: http://www.geomigrace.cz/?q=cs/node/142
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 9. 11. 2016 09:22
reakce na Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:49

Ale ján tvrdím, že není statistika Vietnamci vs. jiná menšina vs. majorita co do studijních úspěchu. Jen stále koluje fáma "Vietnamci jsou chytří a pracovití".
Neplatí daně a sami to přiznávají. Dobře, pokud je to odpor systému, ať dávají děti do soukromých škol. Přestože mají peněz dost, na soukromých školách je nenajdete. Vozí své děti Mercedesy v teplákách se čtyřmi pruhy do státních škol a učitelky jsou z nich nešťastné, zeptejte se jich!!!
Znáte doktora nebo sestru Vietnamce? A to tu žijí jak dlouho?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 12:17
reakce na Míša Pientka | 9. 11. 2016 09:22

Něco jsem našel ve výpiscích, Vietnamci mne z toho nějak špatně nevycházejí

Současná problematika východoasijských menšin v České republice (Ivona Barešová aj., Olomouc Univerzita Palackého 2010)

• s. 16-7 - Podobně jako před třiceti lety, mnoho českých podniků ocenilo možnost zaměstnat Vietnamce ochotné pracovat v oborech, o které není velký zájem (práce ve strojírenství, montáže, u výrobních pásů apod.),
• s. 22 - před krizí- české podniky jsou opět ochotny řešit nedostatek pracovních sil najímaním zahraničních dělníků, včetně osvědčených dělníků vietnamských,
• s. 26 - někteří z Vietnamců mají i české přátele, s nimiž se více či méně pravidelně stýkají. někteří z nich vykonávají práce, při nichž neustále komunikují s českými zákazníky,
• s. 27 - slibná integrace mladé generace, vietnamští žáci a studenti jsou na školách všeobecně považováni za velmi úpěšné, mají stejně jako jejich rodiče vysokou motivaci,
- v Prase Vietnamci organizují vietnamské soukromé školy a kurzy, které se soustřeďují na výuku češtiny, na přípavu k přijímacím zkouškám na gymnasia, na výuku vietnamštiny, jinde takové možnosti nemají,
- aktivní prointegrační opatření ze strany českých státních orgánů jsou velmi slabá,
• s. 35 (+ i s. 36) - V 21. století se však stále více setkávám s Vietnamci, především s maldší generací, kteří mají bližší vztah k českému a evropskému umění než k umění Dálného východu a zmíněnou symboliku (linárně-solární svátek) dokáží vysvětlit již s určitými potížemi,
• s. 39 - Snaha přizpůsobit se českému, respektive evropskému prostředí. Tento trend považuji v posledních letech za skutečně velmi výrazný,
- Obecné znalosti vlastního (tj. národního) vietnamského umění značně klesly, a to bez ohledu na dosažený stupeň vzdělání. U střední a mladší vietnamské generaceje patrná snaha maximálně se přizpůsobit českému, respektive evropskému prostředí. Nejmladší vietnamská generace (tj. narozená v České republice) chápe tradiční umění jako cosi velmi vzdáleného a cizího, zvláště pak v situaci, kdy nežije společně s prarodiči,
• s. 85 - výzkum Vietnamců- dobře a lépe se domluví 72 % Vietnamců, 27 % respondentů mělo nebo má českého partnera, bez významného kontaktu s českými kamarády a přáteli je 31 % respondentů, spíše se v ČR nelíbí 20 % Vietnamců,
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 17:15
reakce na Hynek Rk | 9. 11. 2016 12:17

Ještě jedna věc:
Německo páchá sebevraždu_Jak dáváme svou zemi všanc (Thilo Sarrazin, Praha Academia 2011)

† s. 251 – z lidí s muslimským migračním pozadím žijících Německu nemá 30 % ukončeno ani povinnou školní docházku a jen 14 % z nich má maturitu, mezi tureckými muslimy nemá dokončenou žádnou školu 27 % a maturitu jich má pouhých 8 %, pokud nemají migrační zkušenost, nedokončí jich žádnou školu 8 % a maturitu jich získá 12 %, daleko tak zaostávají za stejně starými Němci, jichž nedokončí základní školní docházku pouhých 1.6 % a maturitu jich zvládne 34 %, výmluvné je, že migranti z EU a z jižní a východní Asie tyto problémy nemají, z dětí Vietnamců z NDR jich získá maturitu dokonce 80 %,
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 17:19
reakce na Hynek Rk | 9. 11. 2016 17:15

Tím, co zde uvádím o Vietnamcích samozřejmě neříkám, že někdo je povinnen s nimi obchodovat, poskytovat jim nájem, zaměstnávat je anebo je obsluhovat v obchodě. Ale je celkem jasné, že dost lidí s nimi nemá problém, a proto se celkem dost lidí kontaktům s nimi nebude moc extra vyhýbat.

Neshledávám taktéž nic rasistického na názorech paní Pientka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 9. 11. 2016 23:48
reakce na Hynek Rk | 9. 11. 2016 17:19

Díky :)
Uvítala bych další zkušenosti rodičů nebo učitelů místo odkazů na články na netu.
Do první trídy vezmou skutečně každého. Musí. Zrovna dnes jsem šla do školy bojovat za svou šestiletou dceru, aby jí a ostatní děti nemlátil sedmiletý(bílý) smrad. Bylo mi řečeni, že bouchánáNí do břicha není mlácení. Mlácení je železnou tyčí bez přestání. Bouchání do břicha je normální a učí to toleranci dítěte k agresorovi. Tomu se říká inkluze, víte?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 10. 11. 2016 08:42
reakce na Míša Pientka | 9. 11. 2016 23:48

No to je šílené.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 13:35
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 13:00

To souhlasím. Ale ten Singapur přitahoval a postupně vstřebával lidi, kteří pracovat chtěli a měli na to i potřebné vzdělání a kvalifikaci. Navíc toto se tam dělo od dob, kdy ještě byla poptávka i po méně kvalifikovaných manuálních pracích - jenže ta nyní zejména v Evropě není, i dělník u pásu v automobilce musí mít maturitu a to maturitu splňující evropské standardy.

Pokud do Německa přijde milion lidí ročně jen proto, že věří, že dostane byt, auto, značkové oblečení a solidní podporu... Milion lidí, kteří z částí jsou negramotní a z části umí jen arabské písmo. Nemají pracovní návyky, naopak mají návyky zcela jiné, protože v jejich domovině se i po generace válčí a zabíjí, není to zcela ekvivalentní situace k tomu Singapuru.

Pokud vím, tak z toho milionu má práci tak 50.

A je to samozřejmě i naše vina - kdo přišel do Singapuru, musel se začít snažit (a ti lidé to věděli dopředu, takže ti nesnaživí se tam ani nepokusili přijít). Kdežto v EU ti lidé dopředu vědí, že pracovat nebudou muset. Budou žít ve vlastní čtvrti, kde si budou provozovat vlastní právo a kulturu, nebudou se muset nijak přizpůsobovat. Zkrátka není imigrace jako imigrace a Paříž není Singapur.

Zcela jistě se identifikuji daleko více s produktivním Vietnamcem, než s Čechem pracujícím již třetí generaci pro stát. O tom není nejmenších pochyb. Také ale o imigraci Vietnamců (Slováků, Ukrajinců, ... ale i některých Arabů, kteří sem přišli za prací, neorganizovaně, nehromadně) vůbec nepolemizuji. Ti Vietnamci se extrémně snaží zapadnout, jejich děti často bývají ve škole na špičce a to i v češtině! Otázka je, zda to platí o Maročanech v Belgii, Afgháncích a Somálcích ve Francii, atd... A je v podstatě irelevantní, zda za to může jejich středověké tmářství, působení radikálních kazatelů, geny, nebo sociální systém cílové země. Nic z toho se totiž v dohledné době nezmění, výsledky tedy budou stále stejné a je tak pouze otázkou, zda chceme více téhož, nebo naopak chceme přibrzdit.

Pokud uznáváme, že jedinec (vlastník) má právo diskriminovat (rozlišovat), měli bychom uznávat i právo rozlišovat mezi kulturami. Nesouhlasím s tím, že kultury si jsou rovny. Že kultura afghánská je rovná té švýcarské. Že kultura křováků je rovna kultuře židovské. A kultura kanibalů kultuře starého Řecka. A že šaríja je rovnocenná římskému, či dokonce přirozenému právu.
Každá z těch kultur samozřejmě má právo na existenci. Hodnocení kvality kultur je čistě subjektivní a nikdo nemá právo na jinou kulturu útočit (humanitárně bombardovat, násilím vnucovat své hodnoty, ...) jen proto, že ji považuje za horší. Na druhou stranu člověk má právo vlastní kulturu hájit a odmítat pronikání té druhé - například právě legitimní diskriminací jejích nositelů.

Až stát zkolabuje, tak lidé, kteří pracovali pro stát, budou napřed chaoticky pobíhat a pak si najdou nějakou užitečnou činnost. Zaměstnavatelé je rádi zaměstnají - ti lidé přeci nemají žádné vnější znaky, na jejichž základě by je šlo diskriminovat (např. slovo "parazit" vytetované na čele). I dnes přeci někteří lidé volně přecházejí ze soukromého do státního sektoru a zpět.
Ovšem obyvatelé třísettisícové přistěhovalecké no-go zóny se v momentě, kdy jim nepřijdou dávky a doktor odmítne zdarma léčit jejich děti, sjednotí za svým imámem a vyzbrojeni svou vírou a ideologií se vydají pro to, o čem si myslí, že jim právem náleží :-(

Rád bych se mýlil, ale bohužel mi to přijde docela realistické.
+17
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 8. 11. 2016 13:52
reakce na Jan Altman | 8. 11. 2016 13:35

Také záleží na tom, z jaké země se na problém díváte. Z pozice Německa a Francie již zavření hranic nijak nepomůže. A jak píšete, okamžité utnutí dávek by patrně zadělalo na velké problémy. To je jak s komunismem: z dlouhodobé politiky státního plánování se těžko hledá cesta a bez katarze to nepůjde.

Z pozice ČR je patrně nejschůdnější cestou výstup z EU, která na "férovou" migrační politiku (tj. kvóty) bude čím dál víc tlačit. A zároveň ono odstraňování příčin pro neproduktivitu a nastolování podmínek pro produktivitu.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 14:34
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 13:52

Souhlasím.

Samozřejmě by bylo lepší odstraňování příčin. Jen je otázka, zda to je nyní realizovatelné a zda tedy spíše nemírnit následky.

Výstup z EU: samozřejmě!
Nebo alespoň vytrvale odmítat kvóty, jednotnou sociální a migrační politiku, atd... Oni si totiž pokoj nedají:
http://roklen24.cz/a/wvGKd/eurokomisar-vyzval-zeme-visegradu-k-vetsi-pomoci-s-migranty
Pokud příval do Itálie neustane a pokud nakonec Turecko povolí stavidla, tlak na V4 opět vzroste.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 8. 11. 2016 15:35
reakce na Jan Altman | 8. 11. 2016 14:34

Odmítat kvóty? Oni možná nejsou ani potřeba, jak si jinak vysvětlit toto: http://www.svobodny-svet.cz/3438/v-ramci-imigracniho-programu.html
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 15:48
reakce na Hynek Rk | 8. 11. 2016 15:35

No zde je otázka, zda to je pravda, nebo hoax.
Nemám žádné bližší info. Nevím, jestli vláda ČR provozuje nějaký tajný program. Nebo zda je pro některé imigranty zajímavé pobírat dávky v Německu a pobývat v ČR, mít tedy nižší životní náklady a případně si zde načerno (či přímo zločinem) přivydělávat.
Těžko říct, zda se něco takového děje, nebo ne. Na ČT nám to neřeknou, proruským webům nejde věřit ani pozdrav, takže leda se sám vydat pátrat :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:40
reakce na Jan Altman | 8. 11. 2016 15:48

No ta původní informace, ale vyšla na mainstreamovém mediu. Tudíž ji docela lze věřit.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:42
reakce na Hynek Rk | 9. 11. 2016 08:40

Je to z Novinek.cz.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 8. 11. 2016 13:47
reakce na Jan Altman | 8. 11. 2016 13:35

Nejsme ve při :-).
Jen upozorňuji na to, že návrhy alt-right (alespoň jak je chápu já, případně mě některý zastánce opraví: zavření hranic, lustrace "kulturně odlišných" a jejich případné vyhošťování) je onen klasický státní program, který na papíře může vypadat rozumně a proveditelně, ale nakonec se zvrtne v něco jiného. Naopak přirozenou tržní, liberální cestou - odstranění příčin pro příchod a setrvání neproduktivních a vytvoření prostředí pro jejich přesun do produktivního sektoru - dojde k nápravě cestou, která představuje mnohem nižší riziko pro vypuknutí rasového/kulturního násilí, jež se může zvrtnout v nastolení výjimečného stavu (Francie 2015-2016) až občanské války (Francie ?-?).
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 11. 2016 14:44
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 13:47

Lustrování "kulturně či rasově odlišných", pokud jsou v zemi legálně, je samozřejmě cesta do pekel. Znamená to rezignaci na poslední zbytky práva.

Pro Francii, Švédsko, atd... již je pozdě - i když i tam samozřejmě mají jistou šanci v tom jednak zarazit příchod dalších a jednak nějakým rozumným úsilím integrovat/vzdělat/asimilovat/ resocializovat/zaměstnatty, co už tam jsou. Otázka je, zda je toho zdegenerovaný eurosocialistický stát schopen, resp. zda o to vůbec jeho exponenti stojí (podle mne nestojí).

Pokud logicky docházíme k tomu, ze byrokratický stát demokratického socialismu není schopen ani ochoten řešit problém, který má potenciál zničit definitivně a nevratně evropskou civilizaci a pokud zároveň předpokládáme, že tržně liberální uspořádání by mělo důvod i schopnost problém vyřešit, o to intenzivněji bychom měli o společenskou změnu usilovat. Stát nás totiž opravdu může dovést do situace, kdy nebude možné na liberální uspořádání přejít relativně bezbolestně a bude nutné napřed projít občanskou a/nebo náboženskou válkou :-(
Snaha o odstranění státu se tak z "výstřelku ortodoxních libertariánů" stává bojem o přežití civilizace. Stačí si uvědomit, že imigrační (a samozřejmě i další) problémy stát neřeší, ale způsobuje. Není to problém nějakého momentálního nastavení státu, ale jeho neodstranitelná vlastnost.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 8. 11. 2016 10:28
reakce na Josef Tětek | 8. 11. 2016 10:24

Ano, tak to bohužel docela často bude. Nicméně Alt right je zatím širší pojem než jak píše Joch.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Roman Joch
Ředitel Občanského institutu

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!