Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když řve valonská myš

| 31. 10. 2016

Mašírujeme ke stále těsnější Evropské unii? Kdepak, dřepíme na zadku a nevíme kudy kam. Nejspíš se vydáme kousek zpátky.

Když řve valonská myš

Další etapou evropské integrace může být evropská dezintegrace.

Naznačuje to chaos kolem obchodní dohody Evropské unie s Kanadou. Dokument známý pod zkratkou CETA (Komplexní hospodářská a obchodní dohoda, Comprehensive Economic and Trade Agreement) je na světě, byl podepsán v neděli. Předtím ale musela belgická vláda překonat odpor socialistů vládnoucích frankofonnímu Valonsku, kteří dohodu zablokovali.

Pódium pro Valony

Třímilionový region držel několik dnů v čekárně půlmiliardový evropský spolek a Kanadu, jedenáctou největší ekonomiku světa. Bez jeho souhlasu nemohla belgická vláda sedm let vyjednávanou dohodu podepsat. Není divu, že Kanaďané (a nejen oni) zapochybovali, jestli je Evropská unie schopna se rozhodovat a zda má smysl pouštět se s ní do velkých dohod.

Stěží lze přitom uvěřit tvrzení, že valonští socialisté se obávají arbitráží a chtějí chránit domácí trh, protože obchodní výměna zaostalého regionu se zemí javorového listu je mizivá. Byla to gesto určené domácímu publiku, socialistický premiér se ukázal na evropském pódiu a potom se spokojil se dvěma stránkami výkladového prohlášení, které bude přílohou dohody.

Matt Gurney, komentátor kanadského deníku National Post, k tomu poznamenal: „Christina Freelandová [kanadská ministryně obchodu] se patrně nemýlí, když říká, že současná Evropská unie je nefunkční a není schopna účinně řešit základní problémy. Viděli jsme to už na evropské odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině, na migrační krizi a teď na obchodní dohodě s Kanadou.“

Lisabonské smlouvy přitom vyplývá, že obchodní dohody sjednává Evropská komise (podle zadání vlád), schvaluje ji Rada ministrů a ratifikuje Evropský parlament. Jenže Francie, Německo a několik dalších států trvalo na tom, aby dohoda s Kanadou byla pokládána za „smíšenou“, a tak ji musí schvalovat všechny vlády, ratifikovat Evropský parlament a k tomu parlamenty národní.

Poté, co dohodu na přelomu roku schválí unijní a kanadský parlament (jejich požehnání se dá očekávat), bude fungovat v „provizorním“ režimu. To znamená, že Unie bude uznávat ty části dohody, u nichž nikdo nevyslovil pochyby, že patří pod unijní pravomoc. No a za několik let (po ratifikacích) se uvidí, co se zbytkem.

Uzavírat dohody s takovým partnerem, jakým je Evropská unie, musí být zkrátka radost! Jenže lepší domluva s Evropou patrně nebude. Unie dospěla do bodu, kde je v lecčems těsná i pro vůdčí tandem – Němce a Francouze. V obou zemích je většina obyvatel proti další integraci a politici jim musí naslouchat. Tím spíš, že v Německu i ve Francii jsou příští rok volby.

Jen Lucemburčan Jean-Claude Juncker nemusí naslouchat nikomu. Předseda Evropské komise pádí dál a neúnavně razí zásadu „euro do každé (unijní) domácnosti“.

Belgické puzzle

Jakým směrem bude Evropská unie pokračovat? Reálnou možností je, že se vydá právě ve stopách belgických potížistů. Jak Unie, tak Belgie jsou podobně nesourodá a rozhádaná společenství.

V placaté a deštivé belgické monarchii, kde žije jedenáct milionů obyvatel, se o moc dělí šest vlád a šest parlamentů. Na ně dohlíží bezmocný král Filip (obdobně bezmocně „panuje“ Evropské unii prezident Donald Tusk).

Belgické království je rozděleno do tří společenství – Vlámského, Francouzského (Valonsko-bruselské federace) a Německojazyčného společenství – a k tomu do tří regionů – vlámského, valonského a bruselského. Každé společenství a každý region má parlament i vládu s výjimkou Vlámska a Vlámského společenství, které mají vládu i parlament dohromady. To ale není kompletní puzzle, regiony jsou ještě rozděleny na deset provincií.

Belgie je vlastně Evropskou unií v kostce. V Evropě vedle sebe žijí různé národy. Jejich příslušníci se spíš než Evropany cítí být Angličany, Čechy, Němci… Evropský národ neexistuje. A podobně neexistuje ani národ belgický. V Belgii vedle sebe žijí Vlámové, obývající převážně bohatší sever, Valoni, kteří žijí na chudším jihu, a také přistěhovalci, kteří se nehlásí k žádnému ze dvou hlavních společenství a většinou obývají Brusel. Obyvatelé monarchie říkají, že jediným skutečným Belgičanem je král.

Po každých volbách dohadují strany – vlámské a valonské – koalici i nové uspořádání státu, kterým účast ve vládě podmiňují. Každá dohoda je zpravidla vykoupena změnami státního uspořádání, které stát rozmělní a regiony posílí. Teď funguje Belgie podle verze 6.0. A po příštích volbách nejspíš vznikne další upgrade, tedy Belgie 7.0 s ještě volnějším uspořádáním.

Po volbách v roce 2011 se o uspořádání federace dohadovali Vlámové a Valoni tak sveřepě, že jim trvalo 541 dnů, než sestavili vládu. Tím vytvořili světový rekord, takhle přenošenou vládu ještě nikdo nezplodil. (Do té doby vévodili tabulkám Iráčané – tamní sunnité se se šíity a Kurdy handrkovali o koalici 280 dnů.) A to mohl být výkon Vlámů a Valonů ještě „lepší“, kdyby se zadlužená země neocitla pod tlakem ratingových agentur.

Belgické království má heslo Jednota posiluje (v Česku bychom řekli V jednotě je síla). Když vezmete v úvahu belgické reálie, můžete tento slogan zařadit mezi politické vtipy.

Podobně se to má s Evropskou unií. Do kategorie vtipů už patří také unijní motto Jednota v rozmanitosti. Valonská rebelie ukazuje, že blíže realitě by mohl být slogan Rozmanitostí proti jednotě

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Jaroslav B. Kořínek | 31. 10. 2016 05:40

Není divu, že Douglas Adams používal slovo "Belgie" jako kletbu.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 31. 10. 2016 15:46
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 31. 10. 2016 05:40

Britové nemají z nějakého důvodu rádi Belgičany. Vedle Adamse je to i Červený trpaslík a věta "nudný jak časopis belgických aerolinií", nebo skeč Monty Python, "Vymýšlíme nové jméno pro Belgii"
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 11. 2016 16:13
reakce na foxy | 31. 10. 2016 15:46

LET'S NOT CALL THEM ANYTHING, LET'S JUST IGNORE THEM :-)
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 31. 10. 2016 20:48
reakce na foxy | 31. 10. 2016 15:46

a ještě Trpaslík: "[být] jedním z Napoleonových maršálů. Táhnul bych Evropou s největším vojevůdcem všech dob a kosil bych Belgičany. Nádhera!"
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!