Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dvě ctnosti z nouze

| 25. 10. 2016

Clintonová a Trump jsou rádi, že mají jeden druhého. Mít kterýkoli z nich jiného protivníka, už by byli na lopatkách.

Dvě ctnosti z nouze

Třetí prezidentská debata mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem – symbolicky a věcně naprosto správně v Las Vegas, to jen dokresluje kafkovský charakter letošních amerických voleb – byla zřejmě ze všech tří ta nejlepší pro Trumpa a nejhorší pro Clintonovou.

Trumpovi to ale asi příliš nepomůže. Nyní, tedy méně než tři týdny do dne voleb (8. listopadu), Hillary vede v celoamerických průzkumech o šest procentních bodů. A většina voličů si už názor, koho volit či nevolit, utvořila.

Nejslabší a nejhorší za 160 let

Onen rozdíl šesti procentních bodů je signifikantní v několika ohledech.

Za prvé, jak to, že jen o šest procentních bodů? Jak to, že Hillary nevede nad tak nemožným a skandalózním kandidátem o mnohem víc? To je důkazem toho, jak moc je Hillary slabá a neoblíbená politička. Kterýkoli jiný standardní demokratický kandidát (například viceprezident Joe Biden, abych zmínil jenom jednoho) by nad Trumpem v tomto momentu vedl o mnoho víc.

Trumpova popularita je jako příliv a odliv. Pokud se nic neděje, v preferencích dotahuje Hillary. Pak si pustí pusu na špacír a jeho preference klesnou. Pak chvíli mlčí – a opět dotahuje Hillary. Pak si pustí… atd., to už znáte. Jinými slovy, kdyby byl Donald Trump o něco disciplinovanější kandidát, tyto volby vyhrát mohl.

Čím se dostáváme k otázce druhé: jak to, že republikánský kandidát za demokratkou v průzkumech zaostává? Přece po osmi letech vlády demokratického prezidenta mělo vítězství v roce 2016 patřit republikánům, ne?

No, patřilo by, kdyby měli kandidáta jakéhokoli jiného než Trumpa. Domnívám se, že v tomto momentu by jakýkoli standardní republikánský politik (například guvernér Jeb Bush nebo senátor Marco Rubio) vedl nad Hillary o nějakých těch patnáct procentních bodů.

Hillary a Donald jsou vlastně šťastní, že mají jeden druhého. Takto jsou stále ještě ve hře oba. Nepatrná změna osoby, která získala nominaci, a už dávno by bylo jasné, jak volby dopadnou.

Tito dva jsou jedni z nejslabších a nejhorších kandidátů na prezidenta – za jak dlouhou dobu vlastně? Počítám-li správně, za nějakých sto šedesát let. Až v 50. letech 19. století najdeme takto neinspirativní kandidáty. Lidi, jako byli Millard Fillmore a Franklin Pierce. Oba sice byli americkými prezidenty, ale dnes jsou už po zásluze zapomenuti.

Za třetí, namítnete mi oprávněně, že údaj o tom, o kolik procent vede Hillary před Trumpem v celoamerickém průzkumu, je irelevantní. Jde přece o to, jaký je stav preferencí v jednotlivých státech. USA jsou totiž federací, nikoli unitárním státem, proto rozhodující budou výsledky ve Sboru volitelů. Těch je 538, nejlidnatější stát Kalifornie má pětapadesát volitelů a ty nejméně lidnaté (jako Aljaška, Delaware atd.) mají volitele tři. Každý stát má tolik volitelů, kolik má zástupců v Kongresu (ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu dohromady).

Je-li volitelů 538, pak prezidentem se stává ten, kdo jich získá nejméně 270. Podle průzkumů k dnešnímu dni by volby dopadly takto: Clintonová 333 volitelů, Trump 205 volitelů.

V situaci, když byl na tom Trump dle průzkumů nejlépe, tedy v polovině září, ten poměr byl 272 pro Clintonovou a 266 pro Trumpa. Jinými slovy, Trumpovi tehdy stačilo, aby byl úspěšnější než Clintonová v alespoň ještě jednom státě navíc, jakkoli malém. Když však byla začátkem října zveřejněna nahrávka o tom, jak se chvástá, jak různě osahává ženy (o ony si to nechají líbit, protože on je přece hvězda), preference pro Clintonovou stouply až na poměr 240 : 198 ve Sboru volitelů v její prospěch. Od té doby klesly na dnešních 333 : 205.

Hillary má prostě štěstí

V této situaci je velice nepravděpodobné, že ji Trump ještě dožene a předežene. Je to sice možné, leč nepravděpodobné. A tak Hillary Clintonová, tato velice slabá a špatná kandidátka na prezidentku, která navíc s největší pravděpodobností porušila federální zákony (přijímání a odesílání utajovaných informací na nezabezpečeném serveru, mezitím hacknutém Rusy a možná i Číňany), se zřejmě příští prezidentkou stane. Prostě má štěstí.

A stejně by mě zajímalo, zda Donald Trump svou kandidaturu na prezidenta myslel vážně, anebo to jen zkusil. A zda mu to doporučil Bill Clinton. Neboť to je zřejmě ve všech paralelních vesmírech jediná možná cesta Hillary Clintonové do Bílého domu.


Převzato z Neviditelného psa, se souhlasem tamní redakce. Úvodní obrázek: doddis77 / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jan Altman | 25. 10. 2016 11:41

Demokracie zkrátka vynáší do řídících pozic ty nejlepší z nás.
Hillary a Donalda. Obamu.
Babiše, Zemana, Sobotku.
Schulze a Junckera.

Jsou to nejlepší z nejlepších. Soukromý sektor se je snažil získat do svých služeb lukrativními nabídkami, ale tyto mravní osoby odolaly a rozhodly se pokorně sloužit veřejnosti.
+22
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 25. 10. 2016 11:19

Nezaznělo to, co mne zajímalo nejvíce. PROČ a jak jsou vlastně tito kandidáti "slabí"? Killarka zapadá názory i rétorikou do té řady prezidentských kandidátů demokraticko-republikánské strany. Obama, Bush jr., Clinton, McCain...- najdi pět rozdílů...

Trump je v některých věcech jiný - nemá na rukou krev a obchází stranickou mašinérii. To je samo o sobě dost nezvyklé. Názorově to už samozřejmě takový velký třesk není. Ale znamená "jiný" to samé co "slabý"?
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 25. 10. 2016 10:46

Pan Joch se, zdá se, ještě neprobudil ze starého dobrého demopublikánského paradigmatu dob minulých, kdy byl smrádek, ale teploučko. Tyto volby nejsou klasickým divadlem "GOP vs.Demokrati, najdi aspoň dva rozdíly". Trump kandiduje nejen proti Demokratům, ale proti establishmentu celkově, včetně papalášů své vlastní strany, pro něž je evidentně přijatelnějším kandidátem Hillary.
Proč republikáni vyprodukovali Trumpa a nikoliv další loutku bankovního socialismu z Wall Streetu a vojensko-průmyslového komplexu? Protože republikánská základna je už prostě nechce. Proč za GOP nekandiduje další lunatický neocon, slibující vybombardovat půlku světa do demokracie? Protože republikánská základna vidí katastrofální výsledky neoconské zahraniční politiky.
Ještě nikdy v historii USA nebyla propaganda médií tak jednostranná jako letos. Tak proč Hitlery nevede o více procent? Protože médiokracie přestává fungovat, korporátním médiím podle Gallupu věří pětina Američanů. Velká část lidí už nebere vážně narativ o "nemožném a skandalózním" kandidátovi.
I když Trump prohraje, to, co ho vyneslo až sem, nikam nezmizí. Smrádek a teploučko končí, House of Cards je před zhroucením.
To, že oba dva kandidáty posiluje právě to, proti komu kandidují, není úplně pravda. Ano, proti Sandersovi by se zhroutila Trumpova konstrukce bojovníka proti zkorumpovanému establishmentu a pravděpodobně by nebyl schopen rychle nabídnout nic jiného. Naopak s touto story si nemohl přát lepšího protivníka než Hillary.
Na druhé straně by to ale fungovalo trochu jinak. Pokud by se republikánskému vedení podařilo Trumpa vyšoupnout a kandidovat svého člověka, naštvaní voliči by se neukázali u voleb. Byl by to debakl a osobní politická sebevražda. A tak jim nezbývá, než fandit Hillary, protože ta je zárukou, že muzika nepřestane hrát. Alespoň pro lidi z D.C. a pro ty, kdo je pasou.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 25. 10. 2016 07:17

Já bych se na vašem místě, pane Jochu, zamýšlel nad tím, co se vlastně děje ve vám blízké republikánské straně, že vyprodukovala tak neuvěřitelného prezidentského kandidáta, jako je Donald Trump. A co se musí stát, aby v podobných přehmatech republikáni nepokračovali.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kohout | 25. 10. 2016 08:40
reakce na Martin Brezina | 25. 10. 2016 07:17

Ono je otázka, co se stalo v Demokratické straně, že dokázala vygenerovat někoho vyšetřovaného FBI a kdo u nejoddanějších voličů Domakratické voličů (frikulíni, studenti, ...) má více odpůrců než příznivců.
Minimálně s názvem článku souhlasím, a i z USA přichází podle průzkůmů názor "výběr ze dvou nejhorších možných".
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Roman Joch
Ředitel Občanského institutu

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!