Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Zákon na Babiše

| 23. 9. 2016

Andrej Babiš si v politice musel zvyknout na spoustu nepříjemných věcí, které dřív neznal. Že bude pod drobnohledem novinářů, z nichž mnozí mu nejsou nakloněni a neodpustí mu sebemenší škobrtnutí. Že ho výřečnější političtí oponenti budou poštívat, popichovat a dělat si z něj posměšky. Že ale jen kvůli němu budou sepisovat nové paragrafy, to asi překvapilo nejen jeho.

Očima expertů: Zákon na Babiše

„Ahoj lidi, tak tady přemýšlím, co mám udělat s těmi akciemi Agrofertu. A s tou Mafrou a tak. Poradíte mi?“ Takhle zareagoval ministr financí, když poslanci odhlasovali novelizaci zákona o střetu zájmů, které se přezdívá právě podle něj. Lex Babiš. Zákon Babiš. Nové paragrafy totiž mimo jiné zakazují ministrům vlastnit média (tvůrci zákona ovšem zřejmě ve spěchu docela zapomněli na média internetová!). Tedy ministrům příštích vlád, takže zatím nemusíte s radou spěchat, pořádně si to rozmyslete.

Kromě vlastnictví médií se hrálo i o to, jestli vůbec členové vlády budou smět mít podíl v jakékoli firmě. Tuto položku nakonec poslanci do zákona nepustili, spokojili se s ustanovením, že firma, ve které má člen vlády nebo jeho manžel(ka) víc než čtvrtinový podíl, se nesmí ucházet o státní zakázky a dotace.

Přezdívka zákona je zcela namístě. Málokdo pochybuje, že zákon vznikl především proto, aby zasolil Andreji Babišovi. Právě to je jedním ze zdrojů pochyb o novele, zákony by měly vznikat kvůli obecnému, nikoli kvůli jednotlivostem nebo jednotlivcům. Další pochyby jsou pak o tom, jak bude zákon fakticky vynutitelný. Když se Babiš ptá na radu, co s Mladou frontou, určitě se neptá jen veřejnosti na Twitteru, ale radí se se špičkovými právníky. Zbavit se formálně majetku, ale fakticky ho dál mít a řídit prý není nemožné a nesnadné. Třetí okruh pochybností souvisí s tím prvním. Přistupme klidně na to, že nejde jen o Babiše, ale skutečně o všechny ministry. Proč jenom o ministry? Pokud jde o dotace a zakázky, penězovody vedou přes kraje, proč tedy zákon necílí také na členy krajských vlád…

Co tedy se zákonem Babiš? Jak se na něj dívat? Tradičně se ptáme chytřejších:

Jak se vám líbí změna zákona o střetu zájmů? Skutečně existují dobré důvody pro to, aby právě politici nepodnikali právě v médiích? Nebo aby dokonce nepodnikali vůbec? Má zákon skutečně potenciál nějakým střetům zájmů předejít či zamezit?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

+38
+
-

Nemám nic proti podnikatelům, kteří kandidují na politické funkce. Ani když podnikají v oblasti médií. Pokud ovšem tito podnikatelé profitují z dotací, nebo dokonce z veřejných zakázek, měl by platit přísný zákaz vstupu do politiky na všech úrovních, od obecní radnice po Strakovu akademii.

Čerpání dotací ani podíl na státních zakázkách nejsou žádným základním občanským právem. Pokud podnikatel hodlá uplatnit své občanské právo být volen do politických funkcí, musí se úplně vzdát představy, že by jakkoli, byť vzdáleně, mohl rozhodovat o dotacích nebo zakázkách ovlivňujících jeho vlastní podnikání. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+10
+
-

Chceme, aby do politiky vstupovali kompetentní lidé, nebo neschopné pijavice? Schopní lidé často sami podnikají nebo mají firmu. Zakážeme-li politikům vlastnit firmu, umocníme personální vyprahlost tuzemské politiky, která je už teď značná. Politiku opanují lidé bez zkušenosti s podnikáním, různé korporátní krysy a rozliční pučmidráti, kteří se pochopitelně svou činností ve veřejné funkci na stranu podnikatelského stavu postaví jen stěží. Takže takový zákaz je nesmysl, jenž přinejlepším jen zvýší poptávku po různých bílých koních.

Pokud ale usoudíme, že zakázat politikům vlastnit firmu je nonsens, je nesmysl také zákaz vlastnění firmy mediální. Proč by měla být média vyčleněna? Volič sám musí sledovat veřejné dění a k plátkům v politikově vlastnictví přistupovat alespoň zčásti jako ke stranické tiskovině – se všemi důsledky, pro politika i jeho médium. Je to výraz voličova občanství. Proč tedy omezovat vlastnictví médií politiky zcela účelově prosazeným „lex specialis“? Legislativa by neměla být znásilňována ve jménu politického boje, to je větší prohřešek proti demokracii než vlastnění média politikem. Kdo – oprávněně – kritizuje Babišem zamýšlený „lex specialis“ spočívající ve snížení DPH na pivo, ten musí – má-li být konzistentní – jako nesystémový označit i „lex specialis“, který zakazuje politikovi vlastnit média.

David Ondráčka

ředitel české Transparency International

David Ondráčka
-1
+
-

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbila?

Paragrafy, kvůli kterým se novele zákona o střetu zájmů říká lex Babiš, jsou sporné. Společenská a politická debata nad střetem zájmů ministra financí je naprosto správná a legitimní. Ten střet vnáší do mediální i politické krajiny obrovskou a neudržitelnou nerovnováhu. Politický vzkaz Sněmovny je poměrně silný, většinový a správný, ale reálně na rozložrení sil v médiích nové paragrafy nic moc nezmění, dají se příliš snadno obejít a taky k tomu pravděpodobně dojde.

Je zřetelný společenský zájem, aby média nebyla ve vlastnictví politiků a mohla plnit svou nezávislou roli. Nejde ale jen o politiky. Je také potřeba vidět, jak mediální trh ovládly finanční skupiny, které všechny mají své byznysové i politické a lobbistické zájmy. Média pro ně jsou obranným a útočným nástrojem, mnohem méně obchodní příležitostí.

Omezovat v podnikání jen ministry má sice jistou logiku, ale střety zájmů pochopitelně nastávají u poslanců, hejtmanů nebo starostů a mnohdy je na ně méně vidět. Měli bychom cíleně sledovat všechny politiky, kteří rozhodují o pravidlech hry a veřejných penězích. 

Každopádně ale základ zákona o střetech zájmů stanovuje pravidla pro širší škálu politiků a řadu dalších veřejných funkcionářů. Majetková přiznání budou ke dni nástupu do funkce, budou se odevzdávat elektronicky, evidovat na jednom místě, nemělo by už být tak složité po nich pátrat a snad by se už ani neměla ztrácet. To jsou důležité dílčí úpravy, které vylepší současný nedostatečný stav. Pamatuji, jak jsem za Transparency International zhruba před dvanácti lety obcházel a přesvědčoval vládu a poslance, aby vznikl první zákon o střetu zájmů. Odpovědí byl obvykle smích a nepochopení. Žádný takový problém prý nemáme. A dnes ve Sněmovně vidíme to hemžení a předbíhání, kdo navrhne přísnější zákaz a kdo lépe pozná střet zájmů. Je to zábavné. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Josef Fraj | 25. 9. 2016 08:15

Celá anketa je falešné dilema. Problém není v tom, kdo kandiduje do státních funkcí, ale o čem v nich může rozhodovat. Pokud politici přímo rozhodují o polovině vytvořeného bohatství, tak si vždycky najdou cestu, jak jeho velkou část dostat do vlastních kapes. Myslím si, že každý schopnější právník dokáže Babišovi navrhnout schéma "aby se vlk nažral a koza zůstala celá".

Problém je v té obrovské hromadě peněz, kterou politici uloupí občanům a o které mohou rozhodovat. Jediná cesta jak zamezit/snížit korupci a nejrůznější střety zájmů a přesuny veřejných peněz do kapes politiků, úředníků a napojených podnikatelů, je zmenšení té hromady, tedy snížení daní. A k tomu politici dobrovolně nepřistoupí.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 25. 9. 2016 09:06
reakce na Josef Fraj | 25. 9. 2016 08:15

Přesně tak. A Babiš peníze na ty schopnější, či spíše nejschopnější právníky peníze má, a nadto silnou motivaci. A kde vůle neschází, cesta se nachází, jak říká klasik.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Veselý | 23. 9. 2016 12:37

Ve střetu zájmů jsou i nepodnikající členové vlády, uvažující o získání nějaké dobře placené funkce v Bruselu. U takových je pravděpodobné, že budou hájit spíše zájmy unijních potentátů než zájmy voličů, kvůli nimž jsou ve své funkci současné.
Proto by bylo vhodné zakázat nominace těchto lidí do placených funkcí v aparátu i organizacích EU.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 23. 9. 2016 03:55

Akceptovatelnost politického angažmá by se primárně mělo poměřovat morálními hodnotami praktikujícího politika, programem a volbami. Současně projednávaná úprava "lex Babiš" je, či může snadno být, zcela neúčinná, navíc kontraproduktivní. Řekněme, že Babiš po schválení tohoto zákona vytvoří schéma, které zachová nebo posílí jeho politický i mediální vliv a navíc vyhoví tomuto zákonu (což nebude žádný problém). Pak morální kritéria nebudou mít tu váhu, kterou by měla mít protože zákonubude vyhověno a případným oprávněným oponentům ducha amorálnosti výkonu politiky se uzavřou ústa.

Samo Babišovo impérium dozajista vzniklo právě za účinné pomoci vládnoucího politického aparátu, tedy mechanizmu, proti němuž je zákon "lex Babiš" také přijímán. Zjevně se tedy nejedná o snahu eliminovat něco, co zde již dříve fungovalo, ale spíše o vytvoření mocenské koalice tzv. demokratických stran za účelem nedemokratického potlačení politického konkurenta.

Počínání "demokratů" z ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP09 je směšné a dětinské, přitom nejsem, nemohu být a nebudu volič ANO /na vysvětlenou/.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Gabriel PleskaGabriel Pleska
Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!