Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zlatá medaile pro Petra Macha

Přinášíme reakci europoslance Tomáše Zdechovského na text Petra Macha.

Petr Mach nedávno zveřejnil článek, ve kterém se ohrazuje proti tomu, že ho iDnes a další média označila na základě statistik MEPRanking.eu za líného. Místo toho, aby se obhájil a ukázal svou práci, začal napadat mě a šířit nesmysly o mých aktivitách a aktivitách dalších europoslanců.

Lež první

Mach tvrdí: „Hodnocení aktivit europoslanců vychází z žebříčku mepranking.eu, který sponzoruje Evropská unie.“

Není to pravda. Evropská unie tento projekt nesponzoruje, jedná se o iniciativu studentů, které je možné podpořit darem přes tlačítko „donate“. Ale možná tím chtěl Petr Mach naznačit, že jeho hodnocení je tak špatné, protože on přece tu Evropskou unii kritizuje. To ale také není pravda.

Hned 12 (ze 45) kolegů Petra Macha ze stejné euroskeptické frakce se podle stejného serveru umístilo v první stovce nejaktivnějších. První tři „zastánci svobodné Evropy“ v současnosti obsazují 4., 5. a 6. místo. A nemyslím si, že by to byli „eurohujeři“ nebo „evropští soudruzi“, jak rád Mach nálepkuje jiné pracovité europoslance. Jsou to pouze poslanci, kteří prostě pracují.

Lež druhá

V dalším odstavci zase tvrdí: „Evropský parlament chrlí řadu „prohlášení‘ a mnohonásobně více jich je navrženo, aniž by nakonec získaly podporu většiny. Ta prohlášení jsou většinou nesmyslná a jediný důvod, proč je poslanci předkládají, je, že na nich honí body do žebříčku, podle kterého je média každý rok hodnotí, jak jsou ‚aktivní‘.“

Tak to opět není pravda. Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, institut písemného prohlášení je pak pro ně jeden ze způsobů, jak začít o nějaké problematice na evropské úrovni diskutovat; takové prohlášení pak často slouží jako impulz Evropské komisi k návrhu změny, a to nejen legislativy, ale i chování. Písemné prohlášení musí získat nadpoloviční podporu poslanců, což je samo o sobě tak obrovská práce, že když se to někomu povede, tak před ním vždy smeknu.

Na rozdíl od Macha už mi prošla tři prohlášení a jedním z nich je i společné pátrání po pohřešovaných dětech v celé Evropské unii nebo boj proti odebírání orgánů vězňům v Číně, což nevnímám jako nesmysly. A i pokud písemné prohlášení nezíská potřebnou většinu, neznamená to ještě vůbec nic. Už samotné „otevření“ problematiky a snaha o ní veřejně mluvit, může mít vliv na její řešení. Jako například naše písemné prohlášení bojující proti stáčení kilometrů na tachometrech bazarových aut, které vedlo k otevření celé problematiky v řadě států Unie.

Lež třetí

Mach tvrdí, že každý poslanec může měsíčně podat pět otázek na komisi…

Ne, nemůže. Pouze čtyři, což svědčí o tom, že Mach nikdy nečetl jednací řád. A není pravda, že lze limit překročit, nelze – jen v případě urgentních interpelací a ty nejsou vždy schváleny. Tak jako dávání otázek o tom, jak Evropská unie prosazuje své zájmy na Měsíci, aby si nahnali body, jak nám zase na jiném místě tvrdí Mach.

Taková otázka by byla nejspíše byla odmítnuta a do jeho statistiky by se nezapočítala. A osobně příliš nechápu, proč tedy Petr Mach takové bludy píše. Buď po dvou letech prostě nic o práci europoslance neví, nebo lže.

Lež čtvrtá

Další lží je tvrzení: „Pokud bych si měl i zde ‚vypůjčit‘ europoslance Zdechovského, tak ten se připojil k více než 130 návrhům usnesení, za které získává do žebříčku nemalé množství bodů. V návrzích usnesení se vyjadřuje například k situaci v Myanmaru, Malawi, Bahrajnu, Tádžikistánu, Kambodži, Nigérii, Kongu, Etiopii nebo v Zimbabwe (…) Evropští poslanci si tak hrají na pány světa a s vážnou tváří kárají světové diktátory za neúctu k LGBT menšinám. K podobným usnesením se nehodlám přidávat. Je tedy logické, že v tomto i předchozím sledovaném ‚ukazateli‘ zaostávám.“

Kdyby Petr Mach o práci europoslance skutečně něco věděl, zjistil by si, že skrze „urgence“ si nehrají europoslanci na pány světa – je to nástroj, kterým se Evropský parlament spolupodílí na tvorbě zahraniční politiky Evropské unie. Parlament upozorňuje na nedodržování lidských práv v některých zemích a kritizuje je nebo se snaží zabránit popravám. Je totiž rozdíl mezi tím, když kritizuje Čínu Miroslav Kalousek s tibetskou vlajkou a pěti procenty voličů za zády, a když totéž udělá Evropský parlament, zastupující půl miliardy lidí.

Mach také nevynechal příležitost navézt se do LGBT: „… s vážnou tváří kárají světové diktátory za neúctu k LGBT menšinám“. Pan kolega by si měl asi někde zjistit, co se s těmito lidmi v některých státech provádí. A je to často reakce na naše „prohlášení“, když řada států odstoupí od pokračování vražd nebo mrzačení této skupiny obyvatel. Nebo máme nechat homosexuály podle Macha vraždit?

Mach pak ani nezmiňuje, že jindy jsou zase kritizovaní diktátoři za vraždy křesťanů nebo politických vězňů a právě tlak Evropské unie jim mnohdy zachrání život. A je opět možné se ptát, zda to Mach neví, nebo záměrně šíří nesmysly.

Petr Mach je nejlepší v šíření mýtů o Evropské unii

Asi bych mohl dále rozebírat Machovy nesmysly a lži, ale nemyslím si, že by to chtěl někdo číst. Myslím, že každý se musí usmát tomu, když si čte obhajobu lenosti postavenou na mýtech a představě, že všichni jsou proti němu. Nejsou. Ostatní europoslanci ho prostě jen neznají a jeho „projevy“ ani neposlouchají, protože řada z nich ho třeba nikdy předtím neviděla ani pracovat ve výboru.

Závěrem bych rád řekl, že mám ve frakci Petra Macha několik výborných přátel a opravdu si nemyslím, že by to byli „soudruzi“ nebo „eurohujeři“ jen proto, že na rozdíl od Macha chodí do práce, předkládají řadu pozměňovacích návrhů, dělají na legislativě nebo písemných prohlášeních. Ano, i euroskeptici jsou pracovití a respektovaní. Ale Petr Mach nedělá mimo vystupování na plénu a 88procentní účasti na povinných hlasováních skoro nic, jak sám přiznal při hodnocení své práce.

A proto přejme svobodným, aby nevěřili mýtům svého předsedy, který začíná být řadě přemýšlivých lidí v mém okolí k smíchu. Statistiky určitě nevypovídají nic o pracovitosti europoslance. Ale můžou dosti napovědět o tom, kdo v Evropském parlamentu jenom žvaní a kdo skutečně něco dělá. A pokud Petru Machovi vadilo to, že nemá na krku žádnou medaili, rád bych mu jednu udělil – za šíření blbostí a mýtů o Evropské unii. Ano, v tom je kolega Mach skutečně nejlepší.

Komentáře

Celkem 18 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 29. 8. 2016 16:31

Mne ten článek a reakce pana poslance zaujala. Ukázala totiž naprosté odtržení od věcí podstatných v Evropě a myslím, že dostatečně dokumentuje, jak lidé jako Tomáš Zdechovský slouží pro vytváření kouřových clon, za kterými se úspěšně skrývají podstatné a život nás všech ovlivňující změny. Věřím, že pracuje do zemdlení a je i přesvědčený, že je užitečný a nadstandardně výkonný. Pro mě je to ale onen nosič vody z jedné kádě do druhé na opačné straně dvorku, který je plně zaměstnaný činnostmi, které skutečným vládcům Evropy vůbec nemohou vadit. Co si mám jiného myslet o jeho aktivitách, které zmiňuje - kritika odebírání orgánů vězňům v Číně (což je samozřejme z hlediska naší západní demokracie lumpárna a kriminální čin) a boj proti stáčení tachometrů bazarových aut.

Ve světle toho, že tatáž Evropská unie připravuje pro Čínu status tržní ekonomiky, která povede (velmi pravděpodobně) k likvidaci nejen ocelářství v Evropě nebo neustále proudících dotací pro přimíchávání biopaliv, které ničí motory mých (nebazarových) aut, je pro mě obhajoba pana poslance krystalickým doložením jeho zbytečnosti alespoň pro mě a moji rodinu.

+58
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK