Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak pomoct liberální demokracii a kritickému myšlení

| 26. 8. 2016 | Vstoupit do diskuze

Přidat učitelům polovinu platu a trestat tvůrce hoaxů.

Jak pomoct liberální demokracii a kritickému myšlení

Podle Lidových novin se na Ministerstvu školství vymýšlí nový úřad, který by zajišťoval občanské vzdělávání a posiloval kritické myšlení – Dům demokracie a lidských práv. Návrh je prý v mezirezortním řízení, ministerstvo ho zatím nechce komentovat, a tak ironií osudu dosavadní zprávy o Domu demokracie a lidských práv připomínají články z Aeronetu: jeden nejmenovaný zdroj, stamilionová částka bez kontextu a neskrývané rozhořčení nad tím, co si to ti nahoře zase dovolují.

Dva solidní poznatky bychom ale v rukou měli. Za prvé, v Česku má řada lidí problém s demokratickými hodnotami, viz komentující z Novinek, i s kritickým myšlením, viz Pavlínu „radí mi internet a mé srdce“ Nytrovou nebo Stanislava „nemám čas hledat stoprocentní pravdu“ Humla. A za druhé, vláda (která paradoxně získala podporu obou dvou) s tím chce něco dělat a hledá cesty.

Měl bych dva tipy do startu.

Anketa

Zvedly by lepší platy kvalitu českého školství?

Nechcete učit děti myslet? Moc neplatíme, zato se nevyhrabete z práce

Předně: plaťme učitelům na veřejných základních a středních aspoň osmdesát procent toho, kolik by se svým vzděláním dostali jinde. Mezi zeměmi OECD, ze kterých jsou dostupná data, je v tomhle ohledu Česko spolu se Slovenskem beznadějně poslední. I kvůli tomu, že čeští pedagogové tráví v práci víc času než v jiných vyspělých zemích, z ní nosí ve srovnání s průměrným vysokoškolákem jenom polovinu. Pro srovnání: ve Francii to je 84 %, v Izraeli 96 %, v Norsku 78 %. Celkový průměr: 78 %. (Viz dokument Education at Glance.)

Ohodnocení učitelů přitom mnohem lépe než například počet dětí ve třídě koreluje s tím, jak dobře si vedou žáci z jednotlivých zemí v testech PISA zaměřených na čtenářskou gramotnost (viz PISA in Focus). Tedy i na to kýžené kritické myšlení, protože právě schopnost s vyčtenými informacemi správně pracovat odlišuje inteligentní bytost od Nytrové a Humla.

Zároveň lze doufat, že lépe ohodnocení učitelé budou mít míň důvodů žákům mimoděk vštěpovat protisystémové názory: rozkradená země, čmoudi s nataženýma rukama a tak dále.

Je milé, že teď kantoři dostávají přidáno v řádu jednotek procent, a úsměvné, že zrovna před volbami. Jenže platy ve školství by měly být ve srovnání s dneškem vyšší ne o tisíce, ale o desetitisíce. Trh práce je nastavený tak, aby uváděl v platnost pravidlo „kdo neumí, učí“ – dnes porušované pouze těmi svatými učiteli, kteří schopnosti nové generace dotují vlastní životní úrovní. Důsledky doživotně pocítíme na neschopnosti dalších generací jasně uvažovat, ověřovat informace, srozumitelně komunikovat, natož v cizích jazycích, a nereagovat na nepřehledný svět hned instinktivní nenávistí.

Za fotomontáž do tepláků? Jako za poplašný telefonát

Druhý tip: trestný čin šíření poplašené zprávy by neměl platit jenom na papíře. Policie a státní zastupitelství nemůže mít slitování s lidmi, kteří hoaxy vytvářejí a sdílejí. Úřední blahovolnost je přitom, jak na Hlídacím psu přesvědčuje Robert Malecký, běžná praxe. Ženu z Dačicka, která si vymyslela historku o arabských běžencích podřezávajících hospodářská zvířata, i tvůrce slavné fotomontáže z chebského nádraží, trest minul. V prvním případě stačila omluva, v druhém policie případ rovnou odložila, za přitakání státního zastupitelství. Vyšetřování plzeňských fám o překaženém únosu dívky a plánovaném útoku na plzeňské obchodní centrum vybublalo do ztracena.

Zdůrazňuju, že nenavrhuju trestání názorů ani žádný „diktát politické korektnosti“. Jen postih lidí, kteří vědomě šíří prokazatelné lži, přiživují davovou hysterii a znemožňují racionální politickou debatu.

Zkvalitněním školství ani válkou proti šiřitelům poplašných zpráv se kritické myšlení a demokratické hodnoty nerozšíří po českých zemích jak řepka. Ale je to zásadní první krok, bez kterého budou všechny úvahy o nových vládních agenturách a úřadech jen vymýšlením lavóru, do kterého se chytá déšť z děravé střechy.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 18 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Hynek Rk | 26. 8. 2016 08:49

Kašpárek: "Zdůrazňuju, že nenavrhuju trestání názorů ani žádný „diktát politické korektnosti“. Jen postih lidí, kteří vědomě šíří prokazatelné lži, přiživují davovou hysterii a znemožňují racionální politickou debatu."

Já říkám ne tomuto silně nahnědlému názoru, protože se tím mocným dá do ruky nástroj, jak omezit svobodu slova. Jednoduše to budou právě oni, kdo budou rozhodovat o tom, co je to nebo není prokazatelná lež, soudy jsou ostatně jen jejich agenturou. Je to chytristika, která bude zneužita.

+24
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 31. 8. 2016 14:35

"Neměla by být opět zavedena povinná maturita z matematiky?" Proč proboha?

-2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK