Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Místo rozumu mobilizace

| 23. 8. 2016

Kontinuální kampaň a trvalá mobilizace mají zamaskovat prázdnost politiky.

Místo rozumu mobilizace

Smyslem volební kampaně bývalo nalezení programu, který zaujme voliče, přesvědčování voličů, aby přišli program podpořit svým hlasem. Strany soutěžily, kdo nabídne atraktivnější plán, kterým zaujme voliče ve svém segmentu. Volební kampaň pak měla za cíl tyto voliče přivést k urnám.

Z Pravého břehu

Pravý břeh přináší analýzy, články a glosy, ve kterých promýšlí témata české pravicové politiky. Podporuje politiku zdravého rozumu, staví se proti levicovým receptům na štěstí i proti prázdnému populismu středu. Pravý břeh znamená alternativu pověstnému levému břehu Seiny, symbolu evropské nové levice.

Přejděte na Pravý břeh

Při pohledu na dnešní kampaně u nás, jinde v Evropě a nejaktuálněji v USA ale můžeme pozorovat změnu. Reálný a realizovatelný program už není hlavním lákadlem. Mnozí kandidáti už se o něj ani nesnaží. Daleko podstatnější je zapůsobit na emoce a mobilizovat voliče často i na základě iracionálních argumentů.

Dříve se říkalo, že strany se snaží nalákat voliče programem a pak se do dalších voleb nestarají. Dnes je to jinak. Kandidáti se snaží voliče zmobilizovat a pak se mezi volbami kontinuální kampaní snaží, aby si volič nevšiml, že žádný program nemají.

Zatímco dříve bylo podstatné, jakou politiku strana předvede po volbách, dnes je hlavní důraz na střet samotný. Viděli jsme to například u nás s Babišovým hnutím. Voliči byli mobilizováni domnělou vše prorůstající korupcí a hesly o politicích, kteří všichni kradou. Bez programu, zato se silným mobilizačním heslem, se dostalo ANO 2011 do sněmovny a do vlády. Voliči už neřeší, co se stalo po volbách, dokonce ani to, že přesun peněz do nezasloužených rukou je možná větší, než býval předtím. Ale pro jistotu jsou neustále přesvědčováni o skvělých krocích ministrů ANO a zkaženosti těch druhých

O něco podobného se teď snaží prezidentští kandidáti v USA. Prakticky neexistují programy, nebo alespoň pozitivní linka. Jediné, co vidíme, je mobilizace. Trump v tom má výhodu, protože míří na ještě nižší pudy než Clintonová. Pro ni zase hraje to, že se na její stranu přiklánějí frustrovaní náročnější voliči, kteří se bojí Trumpa.

Voliči, kteří preferují program a jsou imunní vůči laciné propagandě, jsou obecně v menšině. Přišli najednou o svou možnost zasáhnout do chodu systému a jen bezmocně sledují nástup populismu. V České republice to ještě umocňuje špatný stav pravicových stran.

Ty musí najít program, lidi a cestu ke svým voličům. Voliči zase nesmějí rezignovat a musejí přijít k volbám. I za cenu toho, že místo favorita volí jen to menší zlo. Ale i to je cesta k zabránění tomu, aby vyhrálo to největší zlo.


Převzato z Pravého břehu

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 14:13

Přesně tak.
Já mám obavy, že nabízený program nebyl racionální a udržitelný již hodně dlouho (minimálně od konce druhé světové - ale reálně od počátku politiky, zvlášť té lidovládné=populistické), ale západ byl tak bohatý, že určité žití z podstaty si mohl (po nějakou dobu) "dovolit".

Nakonec i program nastolený v 1948 v ČSR se také podařilo udržet 40 let. A na západě ten socialismus nastupoval pozvolněji, takže se také ona devastace projevuje mírněji a postupněji, iracionální systém se jeví udržitelným o něco déle.

Ale znovu opakuji - západ podle mne již hodně dlouho ve skutečnosti neroste! Když si americký či západoevropský růst vykazovaný od 60.let očistíte o jinou, než oficiální míru inflace, do kladných přírůstků se dostanete zřídka.
Viz jak shadowstats.com, tak viz tento článek:
http://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx
A také viz tento naprosto dokonale antiKeynesoFuldovský článek:
http://www.pbs.org/newshour/making-sense/column-the-monetary-bubble-to-end-all-bubbles-is-coming/

A toto je samozřejmě omyl: "Prakticky neexistují programy, nebo alespoň pozitivní linka."
Politika nemůže mít žádnou pozitivní linkou. Nejlepší je ten politik, který neškodí, nevyvíjí činnost, nepřekáží, nemá ambice změnit svět, předělat lidi a společnost. Co může být pozitivního na ovládání a okrádání druhých? A politika z principu ani ničím jiným být nemůže, je to její definicí.

Volba menšího zla mi přijde pokrytecká, amorální a i nefunkční. Kdybych v roce 1987 měl nějakým zázrakem sílu místo Jakeše nainstalovat třeba Adamce, asi by mne to moc nelákalo. Jedině pokud bych došel k závěru, že to urychlí kolaps morálně nepřijatelného a ekonomicky destruktivního systému.

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 17:25

K tomu odkazovanému článku. Opět jen plané diletantské blábolení o tisku peněz centrálními bankami v rámci QE. Celé jim to stojí na nesmyslné premise, že centrální banky při QE tisknou peníze. NETISKNOU!

Neuvěřitelnému blábolení o 100 bilionech nových dolarů, které jsou údajně na cestě do ekonomiky, nedokáže konkurovat ani ta nejbláznivější a nejšílenější konspirační teorie. :-)

Jednoduše bláboly diletantských fantastů.

-9
+
-

Další příspěvky v diskuzi (22 komentářů)

Josef Tětek | 23. 8. 2016 08:28

Ukažte mi ono mýtické "dříve", kdy kampaně byly informativní a bez emocí. Již v roce 1949 psal H.L.Mencken:
"A national political campaign is better than the best circus ever heard of, with a mass baptism and a couple of hangings thrown in."
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 14:13
reakce na Josef Tětek | 23. 8. 2016 08:28

Přesně tak.
Já mám obavy, že nabízený program nebyl racionální a udržitelný již hodně dlouho (minimálně od konce druhé světové - ale reálně od počátku politiky, zvlášť té lidovládné=populistické), ale západ byl tak bohatý, že určité žití z podstaty si mohl (po nějakou dobu) "dovolit".

Nakonec i program nastolený v 1948 v ČSR se také podařilo udržet 40 let. A na západě ten socialismus nastupoval pozvolněji, takže se také ona devastace projevuje mírněji a postupněji, iracionální systém se jeví udržitelným o něco déle.

Ale znovu opakuji - západ podle mne již hodně dlouho ve skutečnosti neroste! Když si americký či západoevropský růst vykazovaný od 60.let očistíte o jinou, než oficiální míru inflace, do kladných přírůstků se dostanete zřídka.
Viz jak shadowstats.com, tak viz tento článek:
http://www.mises.cz/clanky/mereni-hdp-a-dalsi-kreativne-upravene-statistiky-2-2--2059.aspx
A také viz tento naprosto dokonale antiKeynesoFuldovský článek:
http://www.pbs.org/newshour/making-sense/column-the-monetary-bubble-to-end-all-bubbles-is-coming/

A toto je samozřejmě omyl: "Prakticky neexistují programy, nebo alespoň pozitivní linka."
Politika nemůže mít žádnou pozitivní linkou. Nejlepší je ten politik, který neškodí, nevyvíjí činnost, nepřekáží, nemá ambice změnit svět, předělat lidi a společnost. Co může být pozitivního na ovládání a okrádání druhých? A politika z principu ani ničím jiným být nemůže, je to její definicí.

Volba menšího zla mi přijde pokrytecká, amorální a i nefunkční. Kdybych v roce 1987 měl nějakým zázrakem sílu místo Jakeše nainstalovat třeba Adamce, asi by mne to moc nelákalo. Jedině pokud bych došel k závěru, že to urychlí kolaps morálně nepřijatelného a ekonomicky destruktivního systému.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 17:25
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 14:13

K tomu odkazovanému článku. Opět jen plané diletantské blábolení o tisku peněz centrálními bankami v rámci QE. Celé jim to stojí na nesmyslné premise, že centrální banky při QE tisknou peníze. NETISKNOU!

Neuvěřitelnému blábolení o 100 bilionech nových dolarů, které jsou údajně na cestě do ekonomiky, nedokáže konkurovat ani ta nejbláznivější a nejšílenější konspirační teorie. :-)

Jednoduše bláboly diletantských fantastů.
-9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 23. 8. 2016 18:31
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 17:25

Aha, takže pokud nějaká CB nakupuje na burze akcie Blue chips, tak ty peníze má zřejmě od babičky a prodávající akcionář ty utržené peníze podle vás zřejmě spořádaně uloží mimo trh místo, aby si za ně koupil třeba Ferrari? Ale no tak...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 18:51
reakce na Tomáš Najman | 23. 8. 2016 18:31

Já píšu o standardním QE, které představuje nákupy státních dluhopisů od bank, nikoliv o v podstatě excesivních situacích, kdy prodejcem cenných papírů je nebankovní subjekt.

Pokud v rámci QE dochází k nákupům cenných papírů od nebankovních subjektů, pak jde samozřejmě o čistokrevný tisk peněz, který ostatně probíhá i v okamžiku, kdy stranou takové transakce je obchodní banka, tedy bez ohledu na to, jestli zrovna probíhá nebo neprobíhá QE. V tom máte pravdu. Jenže Vaše pravda se týká jen nepatrného zlomku QE.

Uvedený druh transakcí s nebankovními subjekty je zcela minoritní až zanedbatelný, takže moje tvrzení je dramaticky platnější (asi o 99%), než tvrzení uvedené v daném článku, tedy že v rámci QE byly natištěny peníze v objemu 100 biliónů dolarů, které jsou na cestě do ekonomiky. :-) Nebyly natištěny (ani elektronicky) a pokud by i byly natištěny, pak v žádném případě nejsou na cestě do ekonomiky, kde by mohly způsobit růst cen statků. To se zatím žádnému QE efektivně nepodařilo, a to proto, že to prostě principiálně nejde.

A když už jsme u toho prodejce akcií nebankovním subjektem. Podstatná část prodejců těch akcií za ně nejspíš koupí akcie jiné, nebo dluhopisy, nebo je ponechá na účtě, než se objeví nějaká další příležitost k nákupu finančních aktiv. Opět jen excesivně se tyto peníze objeví na trhu s reálnými statky a lze v podstatě vyloučit, že tyto peníze budou utraceny za spotřební zboží, tedy že by směřovaly do reálné ekonomiky. Tyto centrální bankou vytvořené peníze budou s velmi velkou pravděpodobností dále obíhat na kapitálových trzích, tedy v jakémsi virtuálním světě, který se už dávno odtrhl od reálné ekonomiky a který je ovládán právě jen přílivy a odlivy z jedněch kapitálových aktiv do jiných, což postupně žene ceny těchto aktiv do nesmyslných výšin.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 18:43
reakce na Tomáš Najman | 23. 8. 2016 18:31

Přesně tak. Je jedno, jak je ten mechanismus navyšování peněžní zásoby zamaskován.
Je jedno o které fázi obrátky té spirály prohlásíme, že to je "tisk peněz" a o které prohlásíme, že ne. Faktem je existence té spirály - stačí se podívat na dlouhodobý vývoj měnových agregátů. Rostou, nebo ne?

Myslet si, že nákup vládních či soukromých dluhopisů, akcií, poštovních známek, pivních tácků, ... centrální bankou je měnově a tržně neutrální, to chce dávku fantazie.
Je naprosto jedno, jestli ten papír CB koupí přímo od emitenta, nebo zprostředkovaně přes komerční banku.
Faktem zůstane, že CB a jen CB tuto spirálu pohání a umožňuje.
Uctívači měnového monopolu se mohou snažit jak chtějí, ale objektivní realitu těžko zamaskují a stejně tak těžko zabrání stále intenzivnější touze lidí z toho kolotoče (od QE po záporné sazby) vystoupit a přejít na alternativní peníze.

Zkrátka tvrdit, že když si vláda půjčí bilion (na rozhledny v údolí) od centrální banky (a je opravdu jedno, že to maskuje tím, že ten dluhopis napřed prodá komerční bance a teprve až ta té centrální), že tu ten bilion s námi není, že neovlivňuje ceny (akcií, nemovitostí, časem všeho), výnosy (těch dluhopisů), úroky, atd... to je opravdu ideologická zaslepenost jak má být.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 8. 2016 19:25
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 18:43

Peněžní zásoba roste, ale nikoli kvůli QE nebo kvůli centrální bance. Roste protože si ekonomické subjekty půjčují u bank více, než kolik splácí svých bankovních úvěrů. K "tisku" peněz dochází při půjčování obchodních bank svým nebankovním klientům, nikoli tím, že CB nakupuje od bank státní dluhopisy.

Kdyby peněžní zásoba rostla stejným tempem jakým roste objem QE, tak bychom se nejspíš už dávno potýkali s hyperinflací. QE je v ohledu podpory růstu peněžní zásoby v podstatě bezzubý a velmi neefektivní nástroj.

QE je z hlediska vlivu na ekonomiku reálných spotřebních statků skutečně zcela neutrální, a to přesto, že by si nejeden centrální bankéř velmi přál, aby tomu tak nebylo. :-) To, že QE má přímý vliv na ceny kapitálových aktiv, je natolik triviální skutečnost, že mě ani nenapadlo toto nějak zmiňovat. Vidím ale, že speciálně pro Vás jsem asi měl. :-)

Nikde netvrdím, že když si vláda půjčí (a následně i utratí) bilion od centrální, či jakékoliv jiné banky, tak že tím nevznikne bilion nových peněz, které mohou mít podpůrný vliv na růst cenové hladiny. Naopak tvrdím, že v takovém případě nové peníze samozřejmě vzniknou a tyto peníze mohou zaniknout pouze v případě, že stát zase tyto peníze vybere na daních a splatí s nimi svůj dluh, čímž dojde automaticky k peněžní kontrakci.

Zde je ale řeč o tom, že stát své dluhy nesplatí a že centrální banka držené státní dluhopisy odepíše. Taková operace nemá samozřejmě žádný vliv na objem peněžní zásoby. Žádné peníze v takovém případě nezaniknou ale ani nevzniknou. Jde o zcela neutrální operaci, která nebude mít na peněžní zásobu žádný vliv a tedy nebude mít ani žádný vliv na cenovou hladinu.

To jestli zůstane státní dluh v držení komerční banky, která jej bude donekonečna refinancovat, nebo bude převeden do centrální banky, která jej v den splatnosti odepíše do ztrát, je v podstatě úplně jedno. V obou případech zůstává objem peněžní zásoby nezměněn. Takže k přesunu státních dluhopisů do centrální banky (a jejich případnému následnému odpisu) by mělo docházet až v případech, kdy obchodní banky již nebudou moci, nebo nebudou chtít dále refinancovat státní dluh.

A pokud budou obchodní banky vědět, že není třeba se obávat o nesplatitelnost státního dluhu, protože zde bude vždy "bezedná" centrální banka, která od nich státní dluhopisy vždy koupí, pak banky nebudou mít ani důvod nechtít dále refinancovat státní dluh, protože toto je samozřejmě spojeno s bezrizikovým výnosem. Jak říkám, opětovná akceptace bezrizikovosti státních dluhopisů je jediná cesta, jak ven ze situace, kterou způsobilo právě zpochybnění jejich bezrizikovosti. :-) Tedy alespoň, co se té naší evropské dluhové "krize" týče.

Ještě k té bezednosti centrálních bank. Ta je dána právě zavedením peněžního systému v podobě účetních peněz. V prostředí zlatého standardu měla každá banka, tedy i ta centrální velmi striktně dané dno obsahem zlata v jejich sejfech. A pokud se banka dostala až na dno, nezbývalo, než řešit problém krachem. Toto apokalyptické a bolestné řešení už v dnešním světě účetních peněz není nutné. Je nová (lepší) doba.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 8. 2016 00:29
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 19:25

https://mises.org/blog/blessing-cash

A k tomu lze jen dodat (pokud by státy cash zrušily): naštěstí zde máme funkční alternativy v podobě bitcoinu, stříbrňáků a zlaťáků.
Pokud jim chce stát likvidací vlastní hotovosti dát skvělou pobídku, tak jen do toho!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 8. 2016 23:38
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 19:25

To je možné, že peněžní zásoba roste kvůli tomu, že více subjektů si půjčuje, než kolik jich splácí. Jenže opět toto je možné pouze díky existenci současného systému s CB v čele. Že tu pravomoc vytvářet peníze ze vzduchu CB deleguje na kartel (vybranou omezenou skupinu) komerčních bank je jednoduše irelevantní. Zkrátka děje se tak pouze "díky" systému, který CB představuje a zastřešuje (a stát násilím vynucuje).

"Naopak tvrdím, že v takovém případě nové peníze samozřejmě vzniknou a tyto peníze mohou zaniknout pouze v případě, že stát zase tyto peníze vybere na daních a splatí s nimi svůj dluh, čímž dojde automaticky k peněžní kontrakci. "
No samozřejmě - ale to je jen teorie, protože stát dluh nikdy nesplatí. Jen jej roluje před sebou a hlavně neustále zvyšuje - a to opět za vydatné pomoci své CB, která mu tuto činnost usnadňuje manipulací úroků směrem dolů a nakonec i garantováním "bezpečnosti" dluhopisů tím, že se obecně ví, že je při nejhorším vždy vykoupí právě CB.

Soukromé subjekty mají určitou a objektivními kritérii danou mez přijatelného zadlužení. Stát ji nemá - protože politici mají horizont 4 roky a za ty 4 roky musejí zabezpečit sebe nadosmrti, odvděčit se sponzorům, nasypat zájmovým skupinám, uplatit určité voličské skupiny. Ze stejného důvodu nemá limit státní dluh a objem měnové zásoby. Nejen v absolutní výši, ale nemá limit ani v rychlosti jeho růstu.

Pokud se budeme bavit o hypotetickém triku, že CB nakoupené dluhopisy "spálí":
1) Asi to nebude tak jednoduché a beznásledkové, protože už by se tak dávno ledaskde dělo
2) Představte si, že na trhu bude soukromá komerční banka. Půjčí sama sobě, za půjčené (ze vzduchu vytvořené) peníze si bankéři vyplatí bonusy a nakoupí limuzíny a pak banka ten dluh sama sobě promine. Jasně že se to nesmí a jasně že by to byl problém i v účetnictví. Ale i kdyby ne, důvěru to určitě nevzbudí. CB by to možná mohla udělat legálně (protože o legalitě rozhoduje provozovatel té CB, tak si zákony nastaví dle potřeb), ale i tak to prostě asi nebude krok, který k dané měně a danému státu zvýší důvěru.

Sice tedy technicky rozumím, jaké postupy a možnosti státu, CB a komerčních bank zde popisujete, ale za sebe mohu říct, že s takovým cinklým finančním systémem nechci mít nic společného, natož abych se třeba spoléhal na to, že bude garantovat hodnotu mých penzijních úspor na 30 let dopředu. A řekl bych, že podobný názor se docela rozšiřuje. A to, že ho vy budete považovat za "zbytečnou paniku" na tom nic nezmění. Ani na tom, že to dříve či později povede ke konci tohoto systému - stejně jako kdykoli v minulosti, např. v případě greenbacků či asignátů - i když chápu, že zde jsou nějaké rozdíly oproti penězům "krytým" (splatitelným??) dluhem, ve výsledku lidi pochopí, že se jedná jen o cár papíru či zápis v databázi, jehož hodnota záleží jen na libovůli a chimerické zodpovědnosti politiků.
Bude to právě ta bezednost centrálních bank, která důvěru v systém podkope. Bezednost CB, nekonečný (a akcelerující) růst státního dluhu, měnové zásoby, záporné úroky (a z toho plynoucí nutnost omezit hotovost), atd...

Netvrdím, že vím, jaká má být ta správná měna. Jen tvrdím, že to neví ani Babiš, Yellenová, Rusnok, Draghi, dokonce ani Vy (omg)! Správné řešení dokáže najít jen trh ve svobodné soutěži. Přestaňte se bát, třeba by tu soutěž ty vaše zápisy do lichvářské knihy vyhrály :-) I když si dost těžko dovedu představit, jak by k tomu (bez násilného donucení) asi lidé mohli dospět. Platit zápisem v evidenci půjček bezdomovcům nějakého Providentu :-) Nejen tím platit. Dobrovolně se zavázat, že útržek s takové knihy dluhů Homecreditu přijmu jako platbu za svou práci, za prodávaný dům, ... Že v něčem takovém budu spořit, uzavírat smlouvy, ... Opravdu dost nepředstavitelné.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 11:50
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2016 23:38

""Naopak tvrdím, že v takovém případě nové peníze samozřejmě vzniknou a tyto peníze mohou zaniknout pouze v případě, že stát zase tyto peníze vybere na daních a splatí s nimi svůj dluh, čímž dojde automaticky k peněžní kontrakci. "
No samozřejmě - ale to je jen teorie, protože stát dluh nikdy nesplatí. Jen jej roluje před sebou a hlavně neustále zvyšuje - a to opět za vydatné pomoci své CB, která mu tuto činnost usnadňuje manipulací úroků směrem dolů a nakonec i garantováním "bezpečnosti" dluhopisů tím, že se obecně ví, že je při nejhorším vždy vykoupí právě CB."

Naštěstí je to jenom teorie, protože kdyby se splácení státních dluhů stalo praxí, skončilo by to ekonomickým Armageddonem. Centrální banka nesnížila úrokové sazby proto, aby si stát mohl levně půjčovat. Snížila úrokové sazby proto, aby si ekonomické subjekty mohly levně půjčovat. Dělá to na podporu ekonomiky, nikoliv na podporu financování státního dluhu. Ve finále nakonec ekonomickému růstu pomůže oživení jak soukromé tak i veřejné poptávky.

To, že centrální banka potvrzuje svým přístupem ke státním dluhopisům jejich bezrizikovost je v naprostém pořádku. Jde o zcela konzistentní postup, protože i v rámci pravidel kapitálové přiměřenosti bank se na aktiva v podobě státních závazků pohlíží jako na bezriziková aktiva s nulovou rizikovou váhou. Nestandardní jsou naopak panikářské reakce bankéřů, které nepřináší nic jiného, než chaos a zmar.

Zcela souhlasím s tvrzením, že soukromé subjekty mají určitou mez zadlužení, která je individuální a která se stanovuje na základě úrovně pravděpodobnosti splacení úvěru. U státu, který splácí své dluhy tak, že peníze na jejich splacení sebere svým občanům, je přirozeně situace úplně jiná. U státního zadlužení jde spíše o emisi státních peněz, která by neměla překračovat meze dané potřebou stability cenové hladiny. Jinými slovy panika bankéřů by mohla být na místě, pokud by důsledkem zadlužování státu byl nepřiměřený růst cenové hladiny. Zcela absurdní je však panika vedoucí k fiskální restrikci v krizi doprovázené deflačními tlaky.

Co se týče spalování státních dluhopisů. Mám za to, že čistší řešení je skutečně cyklické nekonečné refinancování státního dluhu. Na druhé straně nevidím nic špatného na tom, pokud si založím firmu, ta firma koupí na trhu můj závazek a já ho své firmě nesplatím. Nikoho tím nepoškodím. Ani sebe ani nikoho jiného.

Co se týče srovnání s asignáty nebo greebacky. Ano máte pravdu, že část z objemu existujících peněz jsou kryty právě státními dluhopisy, které nebudou nikdy splaceny a proti kterým tedy nestojí povinnost dlužníka vytvořit něco, za co budu schopen vyměnit své peníze. A ano máte pravdu, že je optimální pokud je takových peněz v oběhu co nejméně. Tato část "státních" peněz, kde dlužníkem je stát je kryta pouze chodem ekonomiky v níž by tyto peníze měly obíhat. Jinými slovy podřadné státní peníze leží v úsporách a obíhají na kapitálových trzích. Peníze, které obíhají v reálné ekonomice, za něž lze koupit reálné statky v dané cenové hladině jsou ty skutečně kryté povinnostmi dlužníku vytvořit něco, co prodají, aby mohli své dluhy splatit.

Státní dluhy vznikají v důsledku souběhu dvou aspektů. Prvním je, že lidé část svých peněz přirozeně spoří, či investují na kapitálových trzích a druhým aspektem je, že se stát snaží udržovat stabilní, či spíše mírně rostoucí cenovou hladinu. Pokud by se stát nesmažil o udržování cenové stability, pak by současně s vyváděním peněz do úspor, klesaly ceny, což je něco co je pro ekonomiku v situaci nemožnosti záporných úrokových sazeb objektivním problémem, pak by ani nebylo třeba emise oněch státních (avšak i nových soukromých) peněz. Protože ale probíhá snaha o stabilizaci cen, dochází k tomu, že peníze vyvedené z reálné ekonomiky do úspor jsou nahrazovány nově vznikajícími penězi z úvěrové expanze, z nichž část má "na svědomí" i stát. Jde o dynamický systém, který může fungovat v případě, že si uvědomíme, že pokud rostou úspory, musí zákonitě růst i dluhy, a to včetně těch státních. Pokud do tohoto dynamicky vyvažovaného systému vstoupí iracionální panika kvůli výši nesplatitelných dluhů, systém se vyvede z rovnováhy, do níž se navrátí až poté, co si ti správní lidé uvědomí, že se snaží eliminovat zcela přirozenou část onoho funkčního systému.

Schválně si udělejte statistiku vyspělých zemí, jakou část existujících peněz představují ty státní peníze a porovnejte si objem těch státních peněz s úsporami. Samozřejmě s výjimkou USA, jejichž dolary neleží jen v úsporách a neobíhají jen na kapitálových trzích ale také v rezervách centrálních bank. Tady tedy bude podíl státních peněz docela velký.

Uznávám, že bezednost centrální banky vnímaná ve vztahu k bezuzdné emisi státních peněz není zrovna ta vlastnost, která by přidávala na důvěry hodnosti daného systému. Nicméně v této souvislosti jsem předmětnou bezednost centrální banky neuváděl. Uváděl jsem ji pouze s poukazem na absurditu bankovního panikaření v situaci, kdy se ekonomiky potýkají naopak s deflačním trendem cenové hladiny. Jinými slovy odkaz na bezdnost centrální banky je určen výhradně uším panikářských bankéřů, nikoli uším rozhazovačných politiků.

Obávám se, že když zmiňujete Provident nebo Homme Credit, tak nejde o společnosti, které emitují peníze, jež by byly kryty závazky jejich klientů. Peníze, které protékají těmito společnostmi jsou kryty zástavami v bankách a povinností dlužníků bank splatit jejich dluh v termínu splatnosti. Uvedené peníze těmito společnosti jen protékají, aniž by to mělo na jejich kvalitu vliv.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 8. 2016 15:26
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 11:50

Představte si, že dluh státu časem bude třeba 500 či 1000% či ještě vyšší.
Je to něco, co považujete za normální a správné - stát jednoduše dluh nesplácí, je roluje a dále navyšuje.

V takové situaci buď:
- centrální banka již nikdy nemůže zvednout úroky na trochu normálnější úroveň, protože státu by ani všechny vybrané dané nestačily na platbu úroků z dluhu
- centrální banka zkrátka bude neustále a již donekonečna vykupovat státní dluhopisy a to v čím dál vyšším objemu

Jestli vám toto přijde normální, správné a dlouhodobě udržitelné, bez deformačních vlivů na ekonomiku a bez vlivu na důvěru v měnu, tak se tím jen potvrzuje, jak rozdílné vidění světa máme.

V důsledku to znamená, že stát ročně utratí třeba 2 (a časem 20 či 2000000) biliony CZK a z větší části to nebudou peníze ukradené pomocí daní, ale nově natištěné peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 16:55
reakce na Jan Altman | 24. 8. 2016 15:26

Vztahovat státní dluh, který vznikal desítky let k jednoročnímu(!) objemu HDP je jednoduše nesmysl. Proto nám taky připadá, jak je nízký náš státní dluh v porovnání s jinými vyspělými zeměmi, které ty dluhy vršily o několik desítek let déle. Není to tím, jací jsme kabrňáci. :-) Pokud byste si extrapoloval státní dluh o ta chybějící desetiletí v kapitalismu, pak byste nejspíš dostal s ostatními zeměmi srovnatelné částky.

Pokud např. za dalších sto let bude celkový státní dluh 10-ti násobek ročního HDP a ceny budou stále relativně stabilní (např. inflace 2% p.a.) a ekonomika stále v dobré kondici (nízká nezaměstnanost, mírně rostoucí HDP ...) pak je ten ukazatel ve výši 1000% ročního HDP v naprostém pořádku. Činit závěry, že roční 3% růst státního dluhu po prvních 5-ti letech zadlužování je v podstatě O.K. a ten samý 3% růst státního dluhu po 50-ti letech zadlužovaní už je špatný, protože celkový dluh je už moc velký, je prostě totální nesmysl. Jednoduše všechno roste a když roste ekonomika, nelze se divit růstu spotřeby, peněžní zásoby a tedy ani růstu objemu dluhů, neboť peníze = dluhy.

Když v ekonomice rostou ceny, pak CB zvedá úrokové sazby a na pomoc by měl přijít i stát, který v takové situaci omezí fiskální expanzi a nebude si jednoduše v době konjunktury dál půjčovat za vysoké úrokové sazby. Nicméně je třeba opět dodat, že absolutní výše státního dluhu je zcela irelevantní a je tedy lhostejné zda celková hodnota státního dluhu roste z důvodu vysokých úrokových sazeb, nebo z důvodu pouhého plynutí času při nízkých úrokových sazbách jeho současným navyšováním o roční deficity.

Vám to přijde nenormální, protože se na státní dluh díváte optikou soukromého dluhu. Nechápete, že státní dluh je úplně něco jiného, než dluh soukromý. Když není splacen soukromý dluh, akcionáři banky přijdou o část vlastního kapitálu banky, nebo banka zkrachuje. Když není splacen státní dluh, nemá kdo zkrachovat, resp. krach státu nedává žádný smysl. Nic by se jím nevyřešilo. Krachem státu by pouze věřitelé (občané) vytrestali sami sebe, protože by se s nimi bylo zacházeno jako s dlužníky, kteří neplní své závazky = byl by jim zkonfiskován majetek (zdaněním na umoření státního dluhu).

Jinak samozřejmě, že časem, po 200 letech bude roční deficit činit např. 2 biliony ale ve vztahu k HDP vytvořenému za předchozích 250 let bude pořád akumulovaných státní dluh stále činit např. jen 4% a peníze kryté státním dluhem budou stále činit například jen 20% z celkového objemu existujících peněz. Váš problém je nedostatek představivosti a strnulost v současném statickém vnímání celého systému. Další Váš problém je, že se snažíte poměřovat . dluh naakumulovaný např za 200 let s jednoročním HDP a tento poměr Vás bude v čase zcela nevyhnutelně stále více a více děsit. :-) Skutečně nezáleží na tom, kolik miliard mají miliardáři na svých účtech a kolik státních dluhopisů proti těmto úsporám leží v aktivech bank. Ty úspory i ty dluhy budou pouze odrážet v minulosti vytvořené a tržně přerozdělené hodnoty a jejich vyvedení do úspor a do oběhu na kapitálovém trhu.

Kdyby se někdo přenesl z 20-tých let minulého století a nahlédl do výpisu z účtu námezdního amerického dělníka, asi by omdlel v úžasu, jak bohatý ten člověk musí být :-) Je to vše jen o vzájemných relacích, které jsou v čase stabilní, nikoliv o absolutních číslech, které se v čase vyvíjejí do "nepředstavitelných" a "neudržitelných" hodnot :-).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 8. 2016 22:46
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 16:55

Británie či USA mají několik století trvající historii kapitalismu a podle vás by tedy v klidu mohly mít dluh 1000% HDP. Ale nemají - přestože politici po ničem jiném, než po rozhazování, netouží.
Co je tedy špatně? Proč se naopak v určitých obdobích tyto státy snažily zadlužení snižovat? Neměly k tomu náhodou racionální důvod? Tak pádně racionální, že překonal společenskodestruktivní vášeň politiků po mrhání?

Tedy znova: ať si nějaká vaše vzývaná instituce, kterou zřejmě denně o šesté uctíváte mlácením hlavy o zem, má dluh třeba sto tisíc procent. Ať si nějaká vaše tiskárna tiskne své papírky jak o závod a nějaká vaše banka ať si do účetní knihy zapisuje půjčky v číslech, která si před minutou vykouzlila ze vzduchu.
Nikdo soudný s vámi ale tuto podivnou deskovou hru hrát nebude, čím dál víc lidí bude schopných vidět, že císař je nahý. Pokud ty symptomy ani v dnešní době nejste schopen vnímat, váš problém.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 08:16
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 22:46

Několik století kapitalismu ale platil rigidní zlatý standard, což mimo jiné znamená, že i výše úvěrů (i těch soukromých) byla velmi rigidně omezena. Nízké zadlužení tak nebylo dáno nějakou rozpočtovou odpovědností. Bylo dáno rigiditou zlatého standardu. Deficity obchodní bilance a zahraniční dluhy byly spláceny prostřednictví přesunů zlata, takže pokud by to nějaký stát s dluhy nebo deficitem přepískl a neměl dost zlata, byl tu hodně velký problém. V systému účetních měn dochází k "vyrovnávání" deficitů prostřednictvím změn měnových kurzů. V rámci zlatého standardu žádné směnné kurzy nejsou. Jednalo se o jednotnou celosvětovou "měnu".

Váš poslední odstavec nesvědčí o ničem jiném, než o přetrvávajícím nepochopení principů, na nichž stojí současný peněžní systém. Zdáte se být docela inteligentní, takže je zjevné, že Vaše "nepochopení" je zjevně způsobeno ideologickou mentální překážkou v podobě velmi tvrdé indoktrinace, nebo jste to už dávno pochopil a tváříte se, že pořád nic nechápete. :-) Podle zarputilosti a argumentace s jakou útočíte proti současnému peněžnímu systému odhaduji, že problémem bude ta indoktrinace. :-)

Nikdo soudný nebude současný peněžní systém akceptovat? Rozhlédněte se kolem sebe. Problém se současným systémem má jen několik exotických jedinců, obvykle zblblých všemožnými konspiračními teoriemi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 23. 8. 2016 21:04
reakce na Richard Fuld | 23. 8. 2016 19:25

Tak moment, jedna věc mi není jasná. Říkáte ze peněžní zásoba roste tím, že si nebankovni subjekty půjčují rychleji než splácí. To chápu. Ale odkdy je stát bankou? Státni dluh přece neustále roste. Tedy i stát jako nebankovni subjekt si půjčuje rychleji než splácí. Tudíž i díky stanim dluhopisum roste peněžní zásoba. Stát půjčené peníze přece utrácí v reálné ekonomice.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 10:40
reakce na Michal Weinfurtner | 23. 8. 2016 21:04

Ano. Chápete to přesně. Stát je nebankovní subjekt, který může díky refinancování starých dluhů a dalšímu zadlužovaní způsobovat růst celkové peněžní zásoby. A tento růst státního dluhu téměř dokonale kopíruje růst úspor domácností. V oběhu v reálné ekonomice tak i při růstu peněžní zásoby může obíhat stabilní množství peněz, resp. může dokonce dojít k snížení objemu peněz obíhajících v reálné ekonomice, čehož jsme nejspíše právě teď svědky, když růst peněžní zásoby doprovází deflační tlaky.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 24. 8. 2016 11:57
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 10:40

No zabalil jste to do hezké slovní peřinky, ale skutečnost zůstává, že stát si kontinuálně půjčuje od státního úřadu (CB), který si tvoří peníze z ničeho a tím
1) ředí kupní sílu ostatních držitelů peněz (jelikož stát nové peníze ihned rozfofruje)
2) způsobuje v ekonomice znatelné distorze (jelikož kupní sílou disponuje subjekt, který neprodukuje nic hodnotného)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 14:15
reakce na Josef Tětek | 24. 8. 2016 11:57

Ředění kupní síly je koncept aplikovatelný v rámci zlatého standardu. V rámci účetních peněz je ve vztahu k jejich kupní síle rozhodující nikoliv množství peněz, jež se v každém okamžiku splacení nebo poskytnutí bankovního úvěru mění, ale jen a pouze cenová hladina statků, jež si lze za ony peníze pořídit. Jinými slovy je lhostejné, jak velký objem peněz existuje, pokud se to neprojeví v cenové hladině. A pokud tedy čelí ekonomika deflačním tlakům, nemohu s čistým svědomím označit fiskální expanzi za apriori škodlivou. Naopak jsem nucen ji v dané situaci označit za prospěšnou!

Je otázkou, zda stát výkonem jeho funkcí neprodukuje nic hodnotného (státní zdravotnictví, justice, policie, školy, hasiči ...) . Připouštím, že určité mírně řečeno neefektivnosti jsou s vynakládáním veřejných peněz spojeny. Nicméně jde spíše o vliv kriminálních činů páchaných úředními osobami, který má obdobně škodlivé ekonomické účinky, jako kriminalita soukromých subjektů. Kriminalita neprospívá obecně bez ohledu na to, kdo ji páchá. Tento Váš argument tedy neberu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 8. 2016 15:32
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 14:15

A je to.
Vraždění tělesně a duševně postižených je zločinem v buržoazním státu. V národně socialistickém státě se jedná o proces udržování zdravé populace. O žádný zločin. Protože to řekl skalní fanoušek Ústavu rasové hygieny. A basta.

"Připouštím, že určité mírně řečeno neefektivnosti jsou s vynakládáním veřejných peněz spojeny. Nicméně jde spíše o vliv kriminálních činů páchaných úředními osobami, který má obdobně škodlivé ekonomické účinky, jako kriminalita soukromých subjektů. Kriminalita neprospívá obecně bez ohledu na to, kdo ji páchá. Tento Váš argument tedy neberu"

OMG! Stát nepáchá neefektivnosti a zlo jen tehdy, když si peníze odnese drát v krabici od vína!
Páchá zlo a distorze i tehdy, když dotuje solární energii či řepku. Když udržuje zdroje (energie, lidi, kapitál) v neefektivních (prodělečných) alokacích typu OKD. Když si zmonopolizuje a dotuje poštu, dráhy, atd... Když platí lidem za to, že nic užitečného nedělají, nebo za to, že dokonce produkci a efektivitu sabotují. A v tisíci dalších věcech.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2016 17:09
reakce na Jan Altman | 24. 8. 2016 15:32

Jasně. Některé činnosti, jako např. právě onen diletantský způsob podpory solární energie, možná nelze označit za kriminální čin, i když jeho důsledky jsou stejně negativní. Státní monopol drah, či pošty ale nepovažuji apriori za negativní jev. A v případě silnic, dálnic, školství, justice, ozbrojených složek, sociální a zdravotní péče a v případě důchodového a peněžního systému považuji státní monopol za naprostou nutnost. To jste ale určitě ode mě už slyšel. :-) . Vše ostatní bych se zcela klidným svědomím ponechal nerušené a neviditelné ruce trhu. :-) Tedy s výhradou některých jednotlivostí, na něž jsem si v tomto okamžiku nevzpomněl.

No a ty tisíce dalších věcí. K tomu jen opět dodám, že existují i tisíce nekompetentních rozhodnutí soukromých subjektů, které mají za následek obdobné důsledky.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 8. 2016 22:52
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2016 17:09

Dokud by to byl jen váš názor, bylo by to OK.
Pokud ale někomu budete bránit otevřít si školu a někomu jinému ji navštěvovat a k tomu ho ještě nutit financovat státní školy, nebo pokud někomu budete bránit si určit, za co bude prodávat své výrobky, pak jste zkrátka agresor. Násilí vůči lidem, kteří se nedopouštějí násilí na nikom dalším, je zločin.

Samozřejmě, neuvědomujete si to (je to tak pohodlné). I svazáci v roce 1985 byli přesvědčení, že režim je fajn, že nic lepšího snad ani nemůže být.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 8. 2016 08:28
reakce na Jan Altman | 26. 8. 2016 22:52

No to si o mě myslíte nepěkné věci. Klidně ať si každý chodí do školy, nebo k lékaři k jakému ho jen napadne. Ať si každý založí školu, nemocnici, ordinaci ... ALE jen jako doplněk všemi daněmi (a/nebo státním dluhem) financovaných státních systémů!!!

Po sté opakuji, že nikomu není bráněno, aby prodával svoji produkci za cokoliv, co ho jen napadne, pokud najde někoho, s kým se na takové transakci dohodne. Vy ale ve skutečnosti požadujete možnost diktovat ostatním svou vůli, aby ostatní museli akceptovat Váš požadavek na platbu denominovanou např. v rybích měchýřích. I kdybyste takovou možnost ze zákona měl, dostal byste se zase zpět do současné situace, tedy musel byste zase najít někoho, kdo bude ochoten akceptovat Váš požadavek na platbu v měchýřích. Prostě ta Vaše veledůležitá svoboda by Vám byla úplně k prdu. Na Vaší situaci a možnosti donutit lidi, aby akceptovali Váš požadavek na platbu, by se oproti dnešku vůbec nic nezměnilo.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Další články autora

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!