Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Receptář nápadů Hillary a Donalda: Jak naložit s Evropou

| 15. 8. 2016

Jeden hot a druhý čehý. Hillary Clintonová a Donald Trump se neshodnou téměř na ničem. Platí to také o jejich přístupu k Evropě.

Receptář nápadů Hillary a Donalda: Jak naložit s Evropou

Třetí díl volebního receptáře Hillary a Donalda se zabývá tím, jak by finalisté voleb amerického prezidenta naložili s Evropou. Tady jsou jejich pohledy na Evropskou unii, brexit, NATO a Putinovo Rusko.

Na co kdo loví

Receptář nápadů Hillary a Donalda

Jak zalepit díru v Bruselu

Trump by Evropskou unii nejraději rozložil na prvočísla. Zato Hillary chce mít Evropany pohromadě v Bruselu.

Donald Trump: „Byl jsem v Paříži. A Paříž už nevypadá jako Paříž... Jeďte se podívat do Bruselu. Byl jsem tam před dlouhou dobou, před dvaceti lety, byl tak nádherný – a teď to tam vypadá jako ve špinavé díře.“ (30. ledna 2016, rozhovor pro televizi Fox Business Network) „Rozumím mnohem líp tomu, co se děje ve světě a v Evropě, než ti [evropští] politici.“ (27. března 2016, rozhovor pro televizi ABC) „Převzali [Britové] zpátky kontrolu nad svou zemí, tak jako my si vezmeme zpátky Ameriku.“. (24. června 2016, Twitter) „Evropská unie se může rozpadnout dřív, než si kdokoli myslí.“ (27. června 2016, rozhovor pro The Times)

Trump pohlíží na Evropskou unii především jako na konkurenci, se kterou je nutné bojovat. Nazval ji „syndikátem, jehož cílem je porazit Ameriku v obchodu“. Donald má za to, že Amerika by Evropské unii měla dát za vyučenou.

Je nasnadě, že zajásal nad brexitem. Krátce po referendu navštívil svůj golfový areál Turnberry ve Skotsku a ve tweetu chválil Skoty, že hlasovali za odchod z Evropské unie. (Jenže narazil. Zpěvačka Lily Allenová připomněla Trumpovi, že „Skotsko hlasovalo za setrvání, ty troubo“ a věnovala mu skladbu s jednoznačným názvem Fuck You.)

Donald vede kampaň proti volnému obchodu, který „likviduje pracovní místa v Americe“. Kritizuje hlavně Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), kterou chce zrušit, a dohodu o Transpacifickém partnerství (TPP), kterou jako prezident „nikdy nepodepíše“. K vyjednávané dohodě o liberalizaci obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií – Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) – se zatím nevyjadřuje. Dohody tohoto typu však hází do jednoho pytle, a tak lze tušit, že TTIP by za prezidenta Trumpa nemělo šanci.

Hillary Clintonová: „Američané musí spolupracovat s Evropou. Pokud bude Evropa jednotná, bude to snazší.“ (19. listopadu 2015, projev v New Yorku)

Clintonová často připomíná, že jako šéfka americké diplomacie cestovala do Evropy padesátkrát a že (na rozdíl od „zelenáče“ Trumpa) tam má mnoho kontaktů. Před britským referendem naléhala na ostrovany, že mají odpovědnost za jednotu Evropy a vyzývala je, aby hlasovali pro setrvání v bruselském společenství. Marně.

Ještě jako americká ministryně zahraničí prosazovala volný obchod s Evropskou unií, stejně jako obdobnou dohodu se zeměmi kolem Tichého oceánu. Později ale otočila a prohlásila, že pacifickou dohodu nepodpoří, protože „nesplňuje její očekávání – nechrání pracovní místa Američanů“.

Obchodní partnerství s Evropou zatím Hillary neodmítla. Pochopitelně, ještě nebylo dojednáno. Jenže TTIP je pacifické dohodě nápadně podobné, takže jeho šance za prezidentky Clintonové nebudou vysoké.

Bratři (a sestry) ve zbrani

Dosud žádný z kandidátů na amerického prezidenta, kterého do volebního finále vyslala některá z hlavních stran – Republikánská nebo Demokratická – nikdy nemluvil o tom, že Amerika NATO opustí. Až letos. Trump je prostě víc originál než republikán.

Donald Trump: „NATO nás stojí peníze. Chráníme evropské země, ale utrácíme za to hromadu peněz. To si nemůžeme dovolit… Země, které bráníme, musí za obranu platit. Pokud ne, pak bych byl připraven jim říct: Blahopřeji, můžete se bránit sami.“ (20. června 2016, rozhovor pro Washington Post)

Pro Putina to musí znít jako rajská hudba. Jenže myslí to Donald vážně? Kdo ví.

Americký prezident by vskutku mohl Severoatlantickou smlouvu vypovědět. V článku 13 smlouvy z roku 1949 se píše: „Po dvaceti letech platnosti smlouvy může od ní smluvní strana odstoupit, a to rok poté, co podá vládě Spojených států zprávu o výpovědi smlouvy.“ Takže Američané by vlastně sami sobě dali padáka z firmy, kterou založili a ve které mají kontrolní balík akcií. No a po výpovědní lhůtě – sbohem a šáteček.

Smlouvu by přitom podle legislativců mohl vypovědět sám prezident, aniž by se opíral o hlasování vlády či Senátu. Existuje pro to precedent: George W. Bush před patnácti lety bez souhlasu Senátu vypověděl smlouvu o antibalistické protiraketové obraně (ABM) s Ruskem.

Hillary Clintonová: „NATO je jednou z nejlepších investicí, jakou kdy Amerika udělala. Od Balkánu po Afghánistán spojenci z NATO bojovali po našem boku, sdíleli náklady a oběti.“ (23 března 2016, projev na Stanfordově univerzitě)

Clintonová drží linii americké zahraniční politiky minulých desetiletí. Varuje, že ji Trump chce zničit.

Hillary ujišťuje, že účast v NATO slouží americkým zájmům. Americký odchod z aliance by podle ní posílil Rusko a oslabil americké postavení v Evropě.

No a to vrchní velitelka Hillary nemůže připustit.

Družba s Putinem

Rusko je jedním z klíčových témat americké zahraniční politiky. Donaldu Trumpovi není proti mysli uznat anexi Krymu a založit neformální alianci s Vladimirem Putinem. Hillary Clintonová družbu (chcete-li friendship) s ruským bohatýrem odmítá.

Donald Trump: „Věřím, že jsem schopen zlepšit vztahy s Ruskem… Jistě, jenom z pozice síly… Mě Putin určitě respektovat bude.“ (27. dubna 2016, projev ve Washingtonu D.C.)

Kdykoli Trump mluví spatra o zahraniční politice, vyvolá to pozdvižení. V rozhovoru pro televizi ABC ujišťoval Američany, že Vladimir Putin invazi na Ukrajinu nechystá (jako by tam už nebyl) a připustil, že by mohl uznat ruskou anexi Krymu. „Podíváme se na to,“ odpověděl na otázku, zda by zvážil legalizaci ruské anexe.

Trumpovy vztahy s ruským prezidentem vypadají téměř idylicky. Oba si vyměnili slova respektu a sympatií. „Výrazný muž, talentovaný,“ řekl Putin o Trumpovi. A polichocený Donald mu kompliment vrátil. „Je to čest, když mě chválí muž uznávaný doma i v zahraničí,“ vzkázal.

Aspoň v tomhle je Trump stálý – ještě před vstupem do prezidentských voleb projevoval realitní magnát zájem o ruský trh s nemovitostmi a snažil se vetřít do Putinovy přízně.

Když se probíráte výroky byznysmena Trumpa, můžete nabýt dojmu, že je schopen Putinovi prodat Evropu na východ od Rýna a Vltavy. Jenže panovačný, vznětlivý a nedůvěřivý Newyorčan může být pro Putina obtížnější partner než Hillary, upozorňuje Ivan Cvetkov v magazínu Russia Direct. Šachy s Hillary by podle něj pro ruské vedení byly snazší, než partie s Trumpem, který je nevyzpytatelný a nedodržuje pravidla. (Tato úvaha odpovídá Trumpovu tvrzení, že „Amerika prohrává, protože její politika je předvídatelná“.)

Mezi Trumpovými výroky, vztahujícími se k Rusku, zanikla jeho rozezlená reakce na manévry pilotů ruských stíhaček, kteří se svými stroji buráceli nad palubou americké válečné lodi. „V určitém okamžiku, když ten zelenáč přiletí k tobě, musíš střílet. Musíš střílet,“ radil v televizi NBC americkým vojákům.

Čeho se vlastně víc obávat: Trumpovy politiky appeasementu vůči Putinovi? Anebo jeho zkratkovitých reakcí?

Hillary Clintonová: „Putin, jako jiní despotové, udělá jen to, mu dovolíte… Je nutné se mu postavit, odstrašit ho od další agrese a podpořit naše spojence v Evropě.“ (17. ledna 2016, debata v Jižní Karolíně)

Clintonová slibuje vůči Rusku tvrdý kurz. Žádny reset jako před sedmi lety, kdy nastoupila na State Department jako ministryně zahraničí. Tehdy její angažmá začalo nešťastně, velkolepým trapasem. Clintonová přivezla v roce 2009 (to byl ještě v Kremlu Dmitrij Medveděv) do Moskvy dar – červený spínač, který měl symbolizovat „reset“ americko-ruských vztahů, jinými slovy, jejich obrat k lepšímu.

Americká diplomacie se ale ztratila v překladu a Hillary si uřízla ostudu – na spínači bylo v ruštině místo správného „perezagruzka“ napsáno „peregruzka“, tedy přetížení. A vskutku, americko-ruské vztahy se ocitly ve stavu přetížení, byly přetíženy spory.

Je zjevné, že za Hillary by pokračovala politika minulých vlád. Z okruhu jejích spolupracovníků prosákla informace, že Clintonová se chystá požádat Johna Kerryho, aby pokračoval v čele ministerstva zahraničí. Pro ty, kteří si přejí změnu a oživení, tedy nuda, nuda, šeď, šeď.

Otázka na závěr: Máme se nač těšit? Odpověď přirozeně záleží na tom, co od příštího amerického prezidenta očekáváte.

Pokud by však 45. prezident Spojených států neplnil své sliby, zkuste jeho práci reklamovat na adrese 1600 Pennsylvania Ave NW, Washington, DC 20500 USA, na telefonním čísle (202) 456-1111, anebo e-mailem).


Úvodní obrázek: patrimonio designs ltd / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!