Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co tu zbude po nás? A proč zrovna tak málo?

| 5. 8. 2016

Po středověku u nás zůstaly katedrály, po novověku radnice a měšťanské domy, po Rakousku-Uhersku paláce škol a úřadů, po sotva dvacetileté první republice celé katalogy úchvatných staveb a i po pitomém minulém režimu máme dost pěkných staveb s pěknými sochami před vchody – co tu zůstane po nás?

Co tu zbude po nás? A proč zrovna tak málo?

Každé léto trávím deset dnů ve vlaku: s celostátní jízdenkou vyrážím za doklady vítězství ducha nad hmotou, bloumám nepoznanými městy, prozkoumávám průmyslové památky, podporuju místní ekonomiky tu třiceti, tu čtyřiceti korunami za vstup do vlastivědných muzeí. Několikátý rok po sobě se mi při tom do hlavy vkrádá nepříjemná otázka: když po středověku zůstaly katedrály, po novověku radnice a měšťanské domy, po Rakousku-Uhersku paláce škol a úřadů, po sotva dvacetileté první republice celé katalogy úchvatných staveb a i po pitomém minulém režimu máme dost pěkných staveb s pěknými sochami před vchody – co tu zůstane po nás?

Pozor: nekňourám teď nad tím, že bychom žili v banánové republice. Právě naopak: Česko patří k nejbezpečnějším a nejbohatším státům na světě. A přesto v něm za skoro sedmadvacet let porevolučního režimu vyrostl zlomek dechberoucích staveb a inženýrských projektů, co v jiných bohatých zemích, dokonce naprosté minimum ve srovnání s vlastní daleko chudší minulostí.

Jediný velký inženýrský projekt před námi je výstavba vysokorychlostní železnice. Těžko o tom plánu mluvit jako o ambiciózním, když bychom – v případě úspěchu, který není jistý – mohli za patnáct let jezdit mezi Prahou a Brnem rychlostí, kterou Francouzi nebo Němci cestovali před pětadvaceti lety. Čtyři dekády zpoždění nejsou nic, čím by se šlo chlubit.

Tip na knížku

Jak myslet město

„Selský rozum může být mizerný rádce. Principy fungování skvělých měst jsou totiž neintuitivní: široké ulice se spoustou značek často bývají nebezpečnější než těsné uličky, ve kterých vládne anarchie. Řídce zastavěná zahradní města mají ekologickou katastrofu ve svém DNA.“

Recenze na Walkable City Jeffa Specka

Pryč s kultem plynulé dopravy

Největší inženýrský projekt za námi je tunel Blanka. Bez ironie úctyhodné dílo – ale bohužel v něm duch nezvítězil nad přírodou, jen nad vlastní impotencí. Blanka je totiž dítětem nemožnosti stavět na volných plochách v Praze nové kvalitní čtvrti (viz smutný text Adama Gebriana o pražských stavebních předpisech) a zároveň nutnosti statisíců mimopražských v Praze pracovat. Kdyby byli Pat a Mat urbanisté, zakázali by kompaktní město – a pak by tu řídkou kaši podvrtali tunely.

Národní knihovnu jsme si nepostavili. Národní technická se povedla, jako jedna z mála nových staveb celostátního významu. Tu a tam do nějakého okresu ukápne podařený projekt: základní škola, bazén, kostelík. Daří se revitalizovat náměstí, parky a zašlé památky – to všechno ale vybudovali ti před námi a málokterá z těchto úprav vydrží pro ty po nás. Nikde po sobě porevoluční režim nezanechal takovou kombinaci nového, velkolepého a krásného, jako třeba ten prvorepublikový v Brně nebo v Hradci.

Proč? Napadly mě tři vysvětlení. Hodně lidí si vybírá mezi prvním a druhým – jenže ona se navzájem nevylučují.

Za prvé: může za to všudypřítomné krátkodobé přemýšlení, snaha ze všeho vytlouct zisk co nejrychleji. Radši postavit logistickou halu než katedrálu nebo její ekvivalent. (Doklady můžete vidět u dálničních křižovatek.)

Za druhé: i kdyby tu nakrásně ambice byly, dusí je systém rozdělování veřejných peněz a hlavně evropských dotací. Hlavně peníze včas vyčerpat a neriskovat kriminál tím, že by se dražší, ale kvalitnější variantě dala přednost před levnější, i když humpoláckou. (Doklady můžete vidět v brněnských kampusech Masarykovy univerzity a VUT: mohli jsme mít výstavní nové čtvrtě, místo toho máme na periferiích dvě dotační lega, nebo spíš chevy.)

Anketa

Vznikla ve vašem okolí od devadesátých let stavba, za kterou nás vnuci pochválí?

Za třetí: jsme na konci dějin a máme všechno. Už to budeme jen rekonstruovat, revitalizovat a regenerovat podle aktuálních výzev doby. Předělávat bazény a depa na galerie a všechno myslitelné na malé pivovary. Josef Pleskot nepostaví palác ministerstva nebo divadlo – do smrti bude přebrušovat zahrady Pražského hradu, ostravské továrny a nábřeží malých měst.

Nestačilo by odstranit jen jednu z těch překážek Velkého Projektu: museli bychom se postarat možná o dvě, spíš o všechny tři. Nabízí se samozřejmě argument, proč to nechat být: není přece nejdůležitější předat potomkům monumentální pyramidy, ale hlavně demokratickou, svobodnou a rozumně spravovanou zemi. – Ale stejně: bylo pozoruhodné si na cestách po republice uvědomit, že žijeme v prvním režimu od husitských válek, který po sobě nejspíš nezanechá nic, co by ohromovalo a okouzlovalo ještě za několik pokolení.


Na úvodní fotce pohled do nitra oceňované Národní technické knihovny (architekti: Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek, nástěnné kresby Dan Perjovschi). Foto: Forance / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 5. 8. 2016 09:12

Zůstanou Kašpárkovy články. Až si v budoucnu lidé přečtou, co dnešní mainstreamoví novináři obhajovali, tak pochopí, proč nemohlo vzniknout více staveb významu katedrál.

+18
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 8. 2016 13:53

Z toho mi vychází, že optimálním prostředím dle Vaší hypotézy je staletí trvající "totalitní říše", která bude mít respekt k soukromému vlastnictví a politické a ekonomické svobody, tedy něco jako království s osvíceným panovníkem. :-) I ty výsledky v podobě těch honosných katedrál a zámků by to mohly potvrzovat. :-)

-3
+
-

Další příspěvky v diskuzi (36 komentářů)

Michal Weinfurtner | 11. 8. 2016 08:31

Proc církev a panovníci či bohatí měšťané stavěli ty tolik obdivovane budovy staromilci? Proto aby po nich něco zůstalo? Prdlajs. Aby si dokázali svou moc a nadřazenost. Viz starověké stavby v egyptě. Z dnešního hlediska jsou ty budovy nevyhovující, energeticky náročné a nepohodlné. Z venku nacincana fasáda s kudrlinkama a uvnitř hrůza. Vysoké stropy, neúčelné rozložení místnosti, zastaralé rozvody, vše se flikuje jak se dá, protože památkáři brání rozsahlejsim rekonstrukcim co jim síly stačí. V několika budovách v centru Prahy jsem pracoval a vesměs všude to bylo podobně. Čím starší dům, tím více chráněný a tím horší stav.
Nesmyslné mrhání energií na vytápění 4m vysokých místností a silných zdí s nízkým izolacnim efektem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Krákora | 10. 8. 2016 19:27

Otázka je, co je účelem takových staveb, které mají ohromovat příští generace. Tedy kromě masírování ega.
Katedrála, chrám, kostel... všechno religiózní stavby. V ČR jsme skoro všichni ateisti, v lepším případě agnostici. Nedává smysl stavět svatostánky.
Knihovny - v době internetu?
Školy - proč by měly být nějak zvlášť úchvatné? Od školy spíš chci, aby byla funkční a obsahovala kvalitní učitele, což dnes školy zhusta nespňují. Tak na co onanovat s barákem, když interiér hnije?
Jaké budovy by měly uchvacovat další generace a proč konkrétně?
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 5. 8. 2016 17:47

"Tady stavíme domy s trvanlivostí nosných konstrukcí 300 let, které jsme pak pro morální zastarání nuceni co 30 let přestavovat - jestli tohle není plýtvání, tak nevím co jím je" - náš profesor na ČVUT, kol. r. 1995
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 9. 8. 2016 23:37
reakce na Jan Kopecký | 5. 8. 2016 17:47

A je lacnejšie zbúrať a postaviť nanovo? Nie je prestavba a rekonštrukcia už existujúceho predsa len lacnejšia?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 5. 8. 2016 16:55

Já vidím čtyři body. Ještě je tu jeden specifický faktur - peníze. Máme tady takový oligarchický socialismus. Na postavení čehokoliv většího než podnikatelského baroka za Prahou, je potřeba peněz, hodně peněz, a to v tomto státě mají jen dvě skupiny - oligarchové a stát. Takže nikdo jiný nemůže stavět.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Amos | 5. 8. 2016 15:22

"Když po středověku zůstaly katedrály, po novověku radnice a měšťanské domy, po Rakousku-Uhersku paláce škol a úřadů, po sotva dvacetileté první republice celé katalogy úchvatných staveb a i po pitomém minulém režimu máme dost pěkných staveb s pěknými sochami před vchody – co tu zůstane po nás?"

Dluhy. A z nich se bude "těšit" ještě pěkná řádka generací.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Rk | 5. 8. 2016 15:15

Souhlasím s pány Tětkem a Shenkawskim.

Dalším důvodem by mohlo být to, že nemáme "velké" osobnosti, které nepreferují všudepřítomné krátkodobé přemýšlení a snahu ze všeho vytlouct zisk co nejrychleji:

"Jak žalostný však je dnes poměr mezi státní a soukromou výstavbou! Kdyby Berlín postihl osud Říma, mohli by naši potomci obdivovat jako charakteristický výraz kultury našich dnů a její nejmohutnější díla obchodní domy několika Židů a hotely několika společností." (Hitler, Ad. Hitlerův Mein Kampf: z bible německého nacionálního socialismu. Liberec: Dialog 2000, s. 117).
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 5. 8. 2016 14:11

Cyklostezky!
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 5. 8. 2016 12:22

Proč by po nás mělo něco zůstat?
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Zoidberg | 8. 8. 2016 15:55
reakce na Jan Kopecký | 5. 8. 2016 12:22

Ano. Pokud by po nás zůstalo zjištění, že smysl života není v tom, aby něco zůstalo, tak by to mohl být docela významný odkaz. Ale obávám se, že po nás nezůstanou ani katedrály, ani těla pohřbená s harmonickým úsměvem na tváři. :)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 8. 2016 13:14
reakce na Jan Kopecký | 5. 8. 2016 12:22

Dobrá otázka.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 5. 8. 2016 11:53

Proč? Protože demokracie je systém vysokých časových preferencí.

Jak jsem popsal před rokem:
"Současný politicko-ekonomický systém bohužel časové preference velmi zvyšuje – prostředí krátkých mocenských mandátů, proměnlivé legislativy, zvyšujících se daní a povinných odvodů, nejistých důchodů, inflační měnové politiky a postupující uzurpace svobod dlouhodobému plánování příliš nenahrává. Jak poznamenává Hans-Herman Hoppe, demokracie je pro svůj vliv na časové preference poslem civilizačního úpadku."
Zdroj: http://finmag.penize.cz/ekonomika/304176-kdy-kdyz-ne-ted-problem-casovych-preferenci
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 5. 8. 2016 11:59
reakce na Josef Tětek | 5. 8. 2016 11:53

Tož, to komunismus se svým naprostým bezčasím a dlouhými mocenskými mandáty musel být civilizačním rozkvětem jak Brno. Takový Živkov vládl Bulharsku 35 let v kuse, to se to dlouhodobě plánovalo.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 5. 8. 2016 12:48
reakce na Martin Brezina | 5. 8. 2016 11:59

Páni! Teď jste mě ale dostal! Co na to napsat? Otevřel jste mi oči...



Dobrá, tak tedy vážně. Je charakteristické, že jste si z celého souvětí vzal pouze první informaci a na ní vystavěl krásného slaměného panáka.
Mělo komunistické Bulharsko stabilní měnu? Respekt k soukromému vlastnictví? Svobodu asociace (aneb politické a ekonomické svobody)?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 8. 2016 13:53
reakce na Josef Tětek | 5. 8. 2016 12:48

Z toho mi vychází, že optimálním prostředím dle Vaší hypotézy je staletí trvající "totalitní říše", která bude mít respekt k soukromému vlastnictví a politické a ekonomické svobody, tedy něco jako království s osvíceným panovníkem. :-) I ty výsledky v podobě těch honosných katedrál a zámků by to mohly potvrzovat. :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 8. 8. 2016 23:27
reakce na Richard Fuld | 5. 8. 2016 13:53

Proboha, přesně tak! Vždyť je to jasné a vůbec nechápu zdejší komentáře. Co zůstalo po dávných civilizacích, egyptanech, římské říši i rakousku-uhersku, stavby financované panovniky, tedy z peněz odsunutých lidu daněmi. Když se podíváme do dnešních dnů, staví se snad bezucelne hrobky tak aby zůstaly stát tisíciletí?
Chrámy a katedrály, tehdy sloužili nějakým účelům, ale dnes to jsou jen pomníky minulosti, z našeho pohledu promrhane zdroje.
Buďme rádi, pokud dnešní stavby slouží našim účelům a budoucí generace nechť zdroje využije tak jak uzná za vhodné.
Co znamená odkaz minulých generací? Že nás stojí drahocene zdroje jejich údržba a sanace.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 9. 8. 2016 19:25
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 8. 2016 23:27

"Chrámy a katedrály, tehdy sloužili nějakým účelům, ale dnes to jsou jen pomníky minulosti, z našeho pohledu promrhane zdroje."

Bez památek by Praha byla lokální evropské velké město x-té kategorie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 9. 8. 2016 20:05
reakce na Martin Brezina | 9. 8. 2016 19:25

S pamatkama je to lokální evropské velké město x-té kategorie precpané turisty. To vidíte jako nějakou přednost? Pro turisty jistě ano, ale pro obyvatele? Těm památky jen komplikují život.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 10. 8. 2016 07:21
reakce na Michal Weinfurtner | 9. 8. 2016 20:05

Ty památky vytvářejí atraktivní prostředí, ve které jsou mj. ochotni pracovat a žít zahraniční pracovníci. To do města táhne firmy a instituce, které by tam jinak nešly. Do města betonových škatulí a paneláků vám nikdo nepůjde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 12. 8. 2016 11:01
reakce na Martin Brezina | 10. 8. 2016 07:21

New York?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 10. 8. 2016 09:17
reakce na Martin Brezina | 10. 8. 2016 07:21

Teda to je velký úlet, že by to byly primárně památky, které lákají zahraniční firmy do města. Je tedy zvláštní, že většina těchto firem pak sídlí v moderních kancelářských komplexech, jako jsou BB Centrum (Budějovická) a The Park (Chodov).

Jak také vysvětlíte existenci Shenzenu?
https://en.wikipedia.org/wiki/Shenzhen
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 10. 8. 2016 13:27
reakce na Josef Tětek | 10. 8. 2016 09:17

A jak si vy vysvětlujete evidentní fakt, že v Evropě si moderní byznys nepostavil žádné město od nuly (popřípadě neadaptoval nějaké nehistorické město), ale rozvíjí se v tradičních městech, plných památek, jako je třeba Londýn, Paříž, Frankfurt, atd.? Jistě, že si firmy nestaví kancelářská centra přímo na Malé Straně nebo na Starém Městě, to by je památkáři hnali (ale třeba bankovních centrál, kde sedí manažeři, je v centru Prahy dost, mimo centrum sídlí spíš bankovní proletariát.).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 11. 8. 2016 08:22
reakce na Martin Brezina | 10. 8. 2016 13:27

No to je jednoduché. Protože business neexistuje primárně proto, aby budoval sídla! Business není faraon nebo císař, aby dokazoval svou moc plýtváním zdrojů na výstavbu pomníku své vlastní velikosti. Business pouze potřebuje někde sídlit a užívá přitom dostupných prostředků a možnosti. Proto nestaví nová města, ale využívá ta stávající.
Umíte nějak podložit vaší domněnku, že firmy jdou do Prahy kvůli historickým budovam?
Firmy hledají svá sídla podle potřeb jejich činnosti, alespoň tak to bylo zatím všude kde jsem pracoval.

Vaše argumentace, co by kdyby protože tak, je opravdu úsměvná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 8. 2016 12:56
reakce na Josef Tětek | 10. 8. 2016 09:17

No, jo. Ale mít k dispozici k procházce exteriéry, jež skýtají staré části Prahy možná také není k zahození a bez vlivu. Jinými slovy, kde berete jistotu, že kdyby Praha byla celá z betonu, že by zde vyrostla i ta centra, v nichž teď sídlí ty společnosti.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 5. 8. 2016 14:05
reakce na Richard Fuld | 5. 8. 2016 13:53

Až na to, že něco takového lze jen stěží označit za "totalitní říši", pak ano. Jen to království s osvíceným panovníkem nemusí mít kdovíjaký rozsah, stačí o rozloze města, či lépe bloku domů, či lépe jednotlivých domů. A takových "království" vedle sebe mohou být miliony.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Piotr Shenkawski | 5. 8. 2016 10:52

Napada me jeste jeden duvod. Preregulovanost. V dnesni dobe, kdyz si chci postavit dum, tak me bude terorizovat kdejakej smejd. Musim mit takovou a takovou strechu a zdi x metru od plotu. A nedej boze, aby na pozemku existoval nejakej broucek, to uz nepostavim nikdy nic.. Kdybych mel stary dum nekde ve starem meste, tak nic noveho stejne nepostavim, protoze mi to nedovoli pamatkari. atd atd.. nic z toho driv nebyvalo. Architektura trpi, protoze stare stoji v ceste.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 7. 8. 2016 08:15
reakce na Piotr Shenkawski | 5. 8. 2016 10:52

Kdyby existovali památkáři ve středověku, tak dnes nemáme žádnou renesanci, baroko, secesi atd. Všecno by to přece narušovalo historický a architektonický rámec existujícího města.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 8. 8. 2016 23:30
reakce na Josef Fraj | 7. 8. 2016 08:15

Přesně tak!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 5. 8. 2016 11:50
reakce na Piotr Shenkawski | 5. 8. 2016 10:52

"Architektura trpi, protoze stare stoji v ceste."

No jasně, nejlepší je staré zbourat a postavit cokoliv vedle čehokoliv. Koho ty staré boudy zajímají. Vedle katedrály bych šoupnul hernu a z historického náměstí udělejme shopping park.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Piotr Shenkawski | 5. 8. 2016 13:37
reakce na Martin Brezina | 5. 8. 2016 11:50

Ja odpovidam pouze na to, proc je toho postaveno tak malo. Zadnt hodnotovy soud jsem si k tomu nedovolil. Narozdil od Vas totiz opravdu netusim, co kdo oceni za dalsich 300 let. A ani si nemyslim,ze by se tam musela postavit herna nebo nakupni centrum. Ale clovek ma omezenou predstavivost. ve vasem pripade zda se hodne omezenou
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 5. 8. 2016 19:57
reakce na Piotr Shenkawski | 5. 8. 2016 13:37

Presne to me napadlo pri precteni perexu. Spousta dnesnich obdivovanych staveb lezi na troskach starych staveb, ktere by dneska nikdo nedovolil zbourat. Kdyz vladar rozhodnul, tak to tak bylo. My mame misto toho fetis starych staveb. K tomu chranime nejen stavby samotne, ale omezujeme i vystavbu v jejich okoli, abychom uchovali "raz" mista. Nove odvazne stavby tak muzou obvykle vznikat jen na periferiich a kdo a proc by stavel neco monumentalniho nekde na periferii?

Jinak velkolepe inzenyrske dilo prosazuje napriklad Zeman - nejaky kanal ci co. Ale vsadim se, ze z toho by Kasparek nehykal nadsenim.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 5. 8. 2016 09:12

Zůstanou Kašpárkovy články. Až si v budoucnu lidé přečtou, co dnešní mainstreamoví novináři obhajovali, tak pochopí, proč nemohlo vzniknout více staveb významu katedrál.
+18
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 5. 8. 2016 07:43

Když se podívám na většinu současné architektury, tak jsem rád, že toho po nás moc nezbude. Až na nepatrné výjimky soudobým stavbám chybí lidské měřítko a schopnost vytvářet funkční městský prostor. Zkuste si představit náměstí, utvořené výhradně nebo převážně ze současných (nebo funkcionalistických) staveb. Někdy i jedna či dvě (post)moderní stavby dokážou zničit pohlednou historickou zástavbu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš Kubalík | 7. 8. 2016 06:55
reakce na Martin Brezina | 5. 8. 2016 07:43

Vy ale mluvite o soucasne architekture typu panelaky, obchodni centra... kdyz se toho ujme sikovny architekt (viz narodni knihovna), tak to muze vypadat velice zajimave. Prikladem je Londyn, tam jsou hned vedle historicke zastavby moderni budovy (zadne panelaky, ale velmi zajimave vyprojektovane stavby) a vypada to pekne.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 5. 8. 2016 15:06
reakce na Martin Brezina | 5. 8. 2016 07:43

No to je ale jaksi váš subjektivní dojem. Jiní to tak vnímat nemusí.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bug MeNot | 5. 8. 2016 10:18
reakce na Martin Brezina | 5. 8. 2016 07:43

Naprosto souhlasím. Zkusme si též představit sousoší utvořené převážně nebo výhradně ze současných nebo socrealistických soch. A někdy něco dokáže zničit cokoli.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!