Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Fenomén úniková hra

Monika VeselíkováMartin Vlnas
Monika Veselíková, Martin Vlnas
2. 7. 2016
 25 737

Před třemi lety o téhle zábavě vědělo v Česku pár nadšenců. Pak přišel boom. „Dnes je jen v Praze únikových místností téměř padesát a minimálně jednu najdete i v každém větším městě,“ říká v rozhovoru Mirek Jiřík, spolumajitel firmy TheRoom, která provozuje dvě únikové místnosti v Praze, jednu v Brně, Bratislavě, na Mallorce, v New Yorku a chystá další.

Fenomén úniková hra

Abyste dokázali porazit konkurenci, musíte inovovat, investovat do marketingu a hledat nové obchodní příležitosti. Z garážových projektů jsou dnes regulérní byznysy, kterým se majitelé věnují na plný úvazek. Pro nás, náruživé luštitele hádanek, to je jenom dobře. „Koho by bavilo pořád jen odemykat zámky, když můžete zapojit i hmat, sluch, nebo řešit hádanky s lasery a elektronikou,“ říká Mirek Jiřík z TheRoom.

Mirek Jiřík

Mirek Jiřík
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, pracoval v marketingu mobilního operátora a potravinářského obchodního řetězce, byl marketingovým ředitelem Prague International Marathonu, před dvěma lety založil agenturu Sportify, která pořádá kulturní a sportovní akce, ve stejném roce se stává spoluzakladatelem TheRoom.

Mind Adventure Escape Games

Společnost provozuje originální únikové místnosti v několika městech Česka i v  zahraničí, rozvíjí a baví týmy pomocí mobilních únikových her, realizuje firemní teambuildingy pro malé i velké skupiny, školí týmovou spolupráci skrz společné poznání a zážitky.

Webové stránky

Můžete všem, kteří se ještě nikdy nikam zavřít nenechali, vysvětlit, jak koncept únikových her funguje?

Únikové hry jsou určené pro skupinu hráčů, které společně zavřeme do místnosti, a jejich úkolem je dostat se ven ve stanoveném časovém limitu. K tomu je potřeba vyřešit řadu úkolů, rozluštit připravené šifry... Zkrátka zdolat vše, co stojí v cestě na svobodu. Pokud se to v časovém limitu nepovede, hra končí. Ven ale samozřejmě nakonec pustíme všechny. Roommaster, který skupině, pokud je to potřeba, radí a sleduje ji na kamerovém systému, s nimi pak projde úkoly, které nezvládli. Jde vlastně o obdobu pevnosti Boyard založenou na intelektuálních dovednostech. Někdo taky přirovnává escape games k oživlé počítačové hře.

Kde a kdy únikové hry vznikly?

První escape room vznikl v Japonsku v roce 2007. Vymyslel ho člověk, který vyrostl právě na počítačových hrách. V Asii jsou dnes únikové hry zdaleka nejoblíbenější. V Kuala Lumpur v Malajsii je například obchodní dům, kde jsou na jednom celém patře jenom únikovky.

Daří se únikovkám i jinde v Evropě, než jen u nás?

Určitě, jejich počet neustále roste. Navíc existuje také několik globálních franšízových konceptů. Řada majitelů z Asie úspěšně buduje franšízové sítě v Americe a Londýně. Druhý velký franšízant, který se zaměřuje na evropský trh, je pak ve Švýcarsku.

V poslední době se začaly objevovat také specializované firmy, které píšou hry na míru – vymyslí příběh a jednotlivé úlohy, které se použijí v libovolné místnosti. Testovali jste je?

Praktickou zkušenost s nimi nemám a osobně ani nevěřím, že by taková hra mohla být kvalitní. Vybudovali jsme sedm místností, proto vím, že je potřeba maximálně využít každou píď prostoru. Nejde vzít deset úloh a prostě je do místnosti nasekat. To by lidi nebavilo.

Kolik únikových her je v Praze a jak jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými metropolemi?

Když jsme v roce 2014 začínali, bylo v Praze pět únikových místností. Dnes jich je čtyřicet osm. Za velmoc se ale obecně považuje Budapešť – i v Praze provozují řadu místností právě Maďaři. Velmi aktivní jsou také Rusové. Odhaduji, že třetina businessu patří právě jim. V podstatě v každé evropské metropoli jsou aktuálně desítky únikových místností. Směrem na západ jsou ale daleko propracovanější. Do hry umějí zapojit nejrůznější technologie a interaktivní prvky, a díky tomu navodit správnou atmosféru.

Jsou v Praze franšízové koncepty?

Myslím, že ne. V Praze jsou hlavně individuální hráči, kteří zkoušejí vlastní nápady. Samozřejmě s různým výsledkem. Navštívil jsem řadu místností, proto poměrně dobře poznám, kdy investice stála za to a kdy jde o vyhozené peníze. Ostatně, trh se začíná konsolidovat a některé z místností už jsou na prodej.

Kolik únikových místností dokáže Praha uživit?

Čtyřicítka je podle mě maximum. Třeba v Budapešti je jich zhruba padesát a další už nijak rychle nepřibývají. Zdá se, že jsme opravdu ve fázi, kdy se trh začne pročišťovat.

Můžou escape games fungovat i v menších městech?

V menších městech bych byl hodně opatrný. Polovina lidí, kteří přijdou k nám, jsou cizinci. V malém městě, kde není stabilní příliv nových zákazníků, nebude po půl roce komu hru nabídnout. V tuhle chvíli je ale escape room téměř v každém krajském městě.

Jak jste se k únikovým hrám dostal vy?

Dlouho jsem dělal marketing. Nejprve v telekomunikacích a později v retailu. Když přišla střední léta, začal jsem přemýšlet co dál a nakonec jsem kývl na nabídku, dělat marketing pro Prague International Marathon. Pro člověka z korporátu to byla výborná škola. Později jsem se začal věnovat vlastnímu projektu Sportify – pořádání nejrůznějších sportovní akcí a marketingovým aktivacím ve sportu. Vedle toho jsem ale narazil na současného společníka, který mě seznámil s konceptem únikových her. Protože mi dávalo smysl věnovat se krom sportu i „rozhýbání“ hlavy, šel jsem do toho s ním.

Úniková místnost Occultica. Ve TheRoom používají nejmodernější techniku...

TheRoom jste tedy založili ve dvou, jaká je vaše role?

Já mám na starost obchod, provoz a samozřejmě marketing. Společník je designer hry. Dost se zajímá o okultismus a navíc je psycholog, takže jednotlivé úlohy jsou jeho zásluha. Je v tom skvělý.

Dá se provozováním escape roomu uživit?

Osobně to zatím nevnímám jako byznys, na kterém bych měl rychle vydělat. Myslím, že jde o projekt, který má ale potenciál dlouhodobě růst. Daří se nám totiž přinášet na trh něco jiného než ostatní.

Čím se od konkurence odlišujete?

Určitě použitím technologií. V našich hrách jsou zakomponované lasery, elektronika a různé efekty. Navíc se kromě zraku snažíme zapojovat i další smysly – sluch a nově připravujeme úkoly, kde bude potřeba i hmat. Naše další plus je, že naše úniková místnost je, jako jediná v Česku, až pro deset hráčů. Není to jednoduché, protože hru musíte vymyslet tak, aby se bavili opravdu všichni.

Máte na starosti marketing, jak konkrétně ho řešíte?

Sázíme především na skvělou zákaznickou zkušenost a servis. Nejlépe nám proto funguje klasická šeptanda – doporučení na základě vlastní zkušenosti z návštěvy. Dost lidí k nám chodí právě na základě tipu přátel a známých. Samozřejmě ale používáme i některé výkonnostní nástroje jako PPC reklamy nebo kampaně na Facebooku. Jsme na TripAdvisoru a podobných webech.

Podobně jako před lety slevové servery, vznikají dnes agregátory únikových místností. Myslíte, že mají smysl?

Určitě se najdou lidi, kteří si chtějí napřed jednotlivé nabídky porovnat. Pro nás ale nejsou zajímavé. Několikrát jsme sice dostali nabídku, ale zjistili jsme, že náš web má sám o sobě třikrát větší návštěvnost. Navíc největší agregátor provozuje firma, která zároveň dělá únikové hry, což podle mě není dobře.

Vycházející hvězdy byznysu

Začínala v marketingu, pak vymýšlela projekty pro druhé. Nakonec se Katka Mikulková rozhodla pustit do vlastního byznysu. Se sestrou založila Travelove. Službu pro lidi, kteří chtějí od dovolené trochu víc.

„Chceme, aby lidé při nakupování na internetu nemysleli jen na sebe. Náš start-up pomáhá financovat neziskové organizace, které by na peníze dosáhly jen ztěžka,“ popisuje Peter Páluš jednu z myšlenek, na které stojí jeho internetový projekt GIVT. Byznys, který myslí i na ostatní.

Uznání odborníků sklidila už za projekt Tramvaj pro Prahu. Známá ale začala být, až když její kolekce erotických pomůcek vyhrála designovou soutěž. Mohla jít pracovat do zahraničí, ale zůstala v Česku a rozjela podnikání, které se netočí jen kolem Venušiných kuliček a vibrátorů.

První boty si vyrobila na hodinách výtvarky. Z těch co se prodávaly, se jí prostě žádné nelíbily. V roce 2012 získala Eliška Kuchtová za svou kolekci bot Simply for Simple Národní cenu za studentský design.

Jakým směrem byste se chtěli dál vydat?

Hodně se zaměřujeme na firmy. Začali jsme nabízet mobilní únikovou hru – přijedeme na teambuilding nebo konferenci a únikovku tam uspořádáme. V prostoru jednoduše nainstalujeme různé předměty a samotná hra pak probíhá pomocí tabletu. A právě tahle mobilní verze nás přivedla k nápadu využít únikovku pro vzdělávání.

Jak?

Když hrajete hru, která vás baví, ponoříte se do ní a velmi rychle zapomenete, že vás někdo pozoruje. V ten moment se začnou projevovat vaše přirozené vlastnosti. To je skvělá věc pro kouče, kteří můžou využít náš produkt ke školení týmové spolupráce a komunikace. Právě to je dost bolavé místo, jak ve hře, tak i v práci – lidi se dost často neposlouchají. Proto jsme začali dělat týmové semináře vedené koučem.

Rozšíření stávajících místností neplánujete?

Aktuálně pracujeme na projektu, který cílí na děti a rodiče. Bude to zcela nový koncept. který tu ještě není. Už se vážně moc těším na otevření.

Jaké jsou náklady na jednu místnost?

Určitě jde o stovky tisíc. Musíte zaplatit pronájem, přebudování prostoru, vybavení a samozřejmě jsou za tím také stovky hodin práce.

Když se ohlédnete, je něco, co byste teď při budování byznysu udělal jinak?

Asi bych míň spěchal. Ze začátku jsem byl hodně netrpělivý. Měl jsem pocit, že nás tlačí čas, konkurence rychle roste, a proto je potřeba uvést hru na trh co nejrychleji. Teď už z konkurence nervózní nejsem. Máme extrémně spokojené zákazníky. Lidi se k nám vrací, takže věřím, že si vedeme dobře.

Pokud byste dostali nabídku, otevřít si escape room v některém z pražských obchodních domů, využili byste ji?

I když víme, že to dobře funguje v zahraničí, pravděpodobně bychom do toho nešli. Rozhodně ne sami. Na to je potřeba skutečně velký kapitál. Ale myslím si, že pro obchodní domy by to byla vítaná věc, která by přitáhla spoustu mladých lidí.

Kolik procent hráčů, kteří navštíví vaše pražské místnosti, zvládne uniknout před vypršením limitu?

V menší místnosti Starý svět je to padesát procent. V Occultice, která jevětší, jen třicet procent.

A kolik návštěva escape roomu stojí?

Máme dva modely. Ve Starém světě se platí 1250 korun za celou skupinku dvou až pěti lidí. V Occultice je cena 300 korun na osobu. Hrát může až deset lidí.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Monika Veselíková

Monika Veselíková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném... Více

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Související témata

volný časživotní styl
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo