Venezuela: Časovaná bomba

 „Připadáme si jak v 19. století,“ konstatuje chirurg Christian Pino z nemocnice v Méridě, o několik set kilometrů dál. Potíže cítí bezmála všechna zdravotnická zařízení ve třicetimilionové zemi. Nedostatek léků, výpadky proudu a zastaralé nefunkční přístroje – pacienti si leckdy musejí třeba své rentgenové snímky vyfotit na mobil, protože není na co je vytisknout. Tak vypadá v poslední době práce místních zdravotníků.

Chybí léky, dezinfekce, postele a mnohdy i voda – na vyčištění operačního sálu. Úmrtí novorozenců v loňském roce vzrostlo více než stokrát od roku 2012, z 0,02 procenta na dvě procenta. Rodiček umírá pětkrát víc než dříve, popsal list. A podobně vypadají čísla u těžce nemocných, protože sehnat léky například pro nemocného rakovinou je legální cestou takřka nemožné. Jak by také mohlo, když v zemi často nelze sehnat ani toaletní papír.

Kope kolem sebe

Ostatně právě jeho nedostatek může pomalu vést až k zestátňování podniků, po čemž čím dál hlasitěji volá prezident Nicolás Maduro. Španělský deník El País popsal příběh podnikatele Carlose, který musel zajistit pro dělníky své továrny toaletní papír. Když se mu to – na černém trhu – podařilo, zaměstnanci si nedostatkové zboží odnášeli domů. „Je to začarovaný kruh, vím jen, že já vyhrát nemůžu,“ postěžoval si. Když ve své továrně nezajistí tuto základní potřebu, odbory můžou vyvolat stávku, na jejímž základě vláda může přistoupit k znárodnění podniku.

„Maduro už neví, co má dělat, kope kolem sebe,“ říká Carlos Pereira, majitel jednoho z obchodů v Caracasu. Regály zejí vesměs prázdnotou, přesto každý den přijdou až stovky lidí a čekají mnoho hodin ve frontě. Na konci dubna přišla další rána. Koncern Polar přestal vyrábět pivo, společnost zajišťovala 80 procent domácího trhu. Jenomže neměla přístup k zahraniční měně na nákup ječmene.

Obliba 53letého prezidenta, nástupce zesnulého Huga Cháveze, je na bodě mrazu. Přes 70 procent lidí si přeje, aby skončil ještě letos. Jenže Maduro se moci vzdát nechce, navzdory prosincovým parlamentním volbám, v nichž po 17 letech chavismu vyhrála opozice. Ta se dosud marně snaží vyhlásit referendum o odvolání prezidenta a jeho vlády.

Zločinná buržoazie ve spolku s imperialisty z Wall Streetu

V pátek Maduro prodloužil stav nouze v zemi a vyhlásit vojenskou pohotovost. Oznámil, že tak činí „k ochraně naší země“, a co je podle něj důležitější, mobilizaci bere „jako přípravu odsouzení, minimalizování a překonání vnější a zahraniční agrese proti Venezuele“. Tristní stav socialistické země, kdysi výkladní skříně Latinské Ameriky s největšími zásobami ropy na světě, Maduro spatřuje v „záškodné činnosti buržoazie spolčené s USA“. Mnozí se ptají, jak je možné, že někdejší lídr regionu uvadá. K dramatickému stavu jistě přispěl pád cen ropy, hlavního vývozního artiklu, země se ale potýkala s nedostatkem zboží už v roce 2014, kdy byl barel ropy za sto dolarů (dnes má cenu o polovinu nižší). Řada odborníků propad vysvětluje dvaceti lety vlády chavistů, při níž se do čela řady podniků a institucí dostali nekompetentní – většinou armádní – činitelé a země postupně ustrnula.

Armáda ovšem funguje – příští týden by se mělo uskutečnit cvičení, aby se vojáci připravili na „jakýkoli scénář“, uvedl v pátek Maduro. Atmosféra v zemi je napjatá, mnozí očekávají nepokoje. A to pokud Maduro bude i nadále odmítat referendum – vůli lidu, jak uvádí opozice. Vláda se ale snaží hlasování odložit nejméně do roku 2017, píše se v analýze Reuters, a pak vyměnit Madura za jiného chavistu. „Když zablokují demokratickou cestu, nevíme, co by mohlo v zemi nastat,“ řekl jeden z lídrů opozice a dvojnásobný kandidát na prezidenta Henrique Capriles. „Venezuela je časovaná bomba a může kdykoli vybuchnout,“ varoval.