Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Trestný čin hanobení oligarchů

| 29. 4. 2016

Změna dvou paragrafů pověsí meč nad ty, kteří se nekorektně vyjadřují o mocných. Velké skupiny bezmocných, jako jsou staří nebo oškliví, paradoxně zůstávají před nenávistnými projevy bez ochrany.

Trestný čin hanobení oligarchů

Ministerstvo spravedlnosti vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení novelu trestního zákona. Pokud se beze změn dostane do Parlamentu a projde jím, bude v Česku trestné hanobit nejen národnosti a rasy, ale i sexuální orientace, pohlavní identity a „třídy“. (Těmi se myslí jakékoliv skupiny definované sociální pozicí a společenským statusem, takže nejde jen o dvě marxistické třídy žijící buď z kapitálu, nebo z práce.) Kromě trestného činu hanobení se o zmíněné terče nenávisti rozšiřuje i další paragraf, trestný čin podněcování k nenávisti nebo násilí. (Nejpodrobněji se změnám věnuje web Česká justice.)

I když považuju hejtování homosexuálů, leseb, transsexuálů, „socek“, ale taky „zbohatlíků v drahých kočárech“ za zavrženíhodné, z novinky radost nemám. Když nechám stranou, že jsem si postavil živnost na hanobení hipsterů, vadí mi tři věci:

Anketa

Má se ústní šíření nenávisti vůbec nějak postihovat?

Předně: Ministerstvo spravedlnosti v návrhu rozšiřuje přesně vyjmenovaný okruh jakýchsi privilegovaných neprivilegovaných, kteří mají nárok na zákonnou ochranu před nenávistnými projevy. Všimněte si, že v seznamu těch, kterými nelze veřejně pohrdat nebo rovnou volat po omezení jejich práv, chybí lidé s nízkou inteligencí, lidé oškliví a lidé staří nebo naopak mladí.

S IQismem, lookismem a hlavně ageismem se přitom potýká řádově víc nešťastníků, než kolik jich ve společnosti naráží kvůli asexualitě, kterou důvodová zpráva novely výslovně zmiňuje jako hodnou ochrany. Lidé bez zájmu o sex tvoří půl procenta až procento populace. Naproti tomu: „Celkem 62 procent obyvatel Česka bez rozdílu data narození se v poslední době setkalo s projevy nedostatku respektu kvůli věku.“

Není hejt jako hejt

Za druhé, i když jsem obecně pro to, aby kdokoliv mohl slovně hanobit kohokoliv a aby stát trestal jen otevřené výzvy k násilí a omezování práv, zákaz hanobení tříd mi vadí ještě víc než zákaz hanobení etnik nebo náboženského přesvědčení.

Montypythonovský skeč Na obranu mimořádně bohatých lidí vnímám jinak, než jak bych vnímal obdobný skeč Na obranu „chudáčků“ CikánůStejně jako N. N. Taleb rozlišuju mezi zdravou arogancí vůči mocným a surovou arogancí vůči bezmocným.

Také animace Our economy explained in cookies by fungovala jinak, kdyby na něm sušenky kradla karikatura Žida s pejzy a jarmulkou místo karikatury boháče s motýlkem. V antisemitském klipu by nešlo najít jiné poselství, než že je nutné na základně principu kolektivní viny upřít práva široké skupině lidí definované původem a vírou. „Třídní kritika“ k protiústavním krokům nenabádá. Matěj Stropnický může říct: ten člověk v motýlku ožebračuje střední třídu skrze rovnou daň, obnovme proto progresivní sazbu. Petr Mach zase: je to dotační baron, omezme přerozdělování. Obě dvě cesty k přesunu moci mezi společenskými skupinami jsou slučitelné s ústavním pořádkem, nikoho nezbavují základních práv a svobod.

S liberální demokracií je naopak nekompatibilní zákaz hanobení elit. Do svobodné debaty patří nejenom konstruktivní kritika mocných, ale i nekonstruktivní posměch na jejich účet.

Za hanobení výsměch, ne kriminál

Třetí výtka k rozšíření paragrafů o hanobení a podněcování k nenávisti už v reakcích na připravovanou novelu zazněla: nedává smysl zpřísňovat a zpřesňovat zákon, jehož očividné porušování orgány činné v trestním řízení dlouhodobě přehlížejí.

Trestů za hanobení a podněcování k nenávisti se ročně udělí dohromady nižší desítky. A to nahodile: Otto Chaloupka dostal za „ještě pár takovýchto cikánských provokací a začne mazec“ podmínku, Bára Hrzánová za „Rusáci jsou svině“ Thálii. Bez následků prochází skandování „Cikáni do plynu“ i tvorba a šíření hoaxů o muslimech.

Jako bychom neměli paragrafy 355 a 356 kvůli ochraně slabších, ale kvůli tomu, aby se na každého prostořekého blba dalo něco vytáhnout, pokud to bude zapotřebí. Navrhované rozšíření tuhle hrozbu posiluje.

Stát musí důsledně bránit práva a svobody všech, kterým je nějaký nenávistný rétor chce vzít, ať už mektá o odebrání volebního práva ochráncům imigrantů, anebo lidí s nízkým IQ. S hanobením ať se ale místo soudů vypořádává občanská společnost. Účinnější trest než kriminál pro pár vybraných je posměch od co nejvíc lidí pro co nejvíc hejtrů. Inspirovat se můžeme u brněnských fotbalových fanoušků, kteří mají na sparťanské provolávání „Brno, Brno, buzerantů plno“ odzbrojující odpověď: „Tak jsme teplí, no a co?“

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Marcel Baláš | 29. 4. 2016 12:05

Mě nejvíc fascinuje argumentace o prioritách svobod/práv, kterou naposled Pelikán vysvětloval odůvodnění této změny v minulé nedělní Partii. Ve zkratce — mezi právy prý existují konflikty a naše společnost se prostě jen rozhodla dát větší prioritu “právu člověka nebýt urážen”.

Možná by nebylo od věci připomenout, že právo je morální koncept, který chrání jedince -- jeho život jakožto lidské bytosti a jeho majetek, tj. veškeré jeho vlastnictví –- před zvůlí společnosti. Práva vznikla právě proto, aby se spory mezi jednotlivci neřešily silou (”právo” silnějšího), nýbrž kultivovaně (argumentační ”silou”).
Pojem práva lze použít jen v případě, kdy lze mezi objektem a subjektem práva nalézt nějaký objektivní vztah, nestačí pouze na něco ukázat a říct "to je moje". Právo člověka na nějakou věc vzniká tehdy, je-li tento člověk prvním majitelem (využívá věci, která byla dosud volná, nikomu nepatřící), nebo ji nabyl nějakým nenásilným způsobem -- koupí, darem, děděním apod.

Zakazovat hanobící projevy, stejně jako diskriminační projevy, znamená zastávat názor, že takový člověk nemá na vyjádření těchto postojů nárok, tj. neexistuje žádný objektivní vztah mezi jím samotným a jeho myšlením (případně jeho majetkem, na němž tyto projevy realizoval). Což je zřejmý spor. Podobně z tvrzení, že člověk má ”právo na důstojné zacházení ve společnosti”, docházíme k tomu, že takový člověk má nárok na názory a postoje ostatních lidí (má právo je kontrolovat), tj. že vlastní jejich myšlení a svědomí, respektive majetek, na kterém tyto názory byly vyřknuty. Opět spor.

Z téhož důvodu je nesmyslná i teorie o konfliktech práv, kdy se práva údajně můžou "bít" mezi sebou a je třeba rozhodnout, které je nadřazené a které podřízené. Dle této argumentace majitel firmy má sice právo zaměstnat lidi, které chce, ale ne tehdy, pokud tím naruší nadřazené právo uchazeče, například právo na svobodu náboženského vyznání a vše, co s tím souvisí (nošení náboženských symbolů, oděvů, umožnění 5x denně mlátit hlavou o zem, atd.).
Ve skutečnosti ale k žádnému konfliktu nedochází. Každé právo je spjato s vlastnictvím -- vlastnictvím svého těla, vlastnictvím svého majetku. A nic takového, jako třeba právo nosit náboženský oděv, nehledě na vlastnictví místa, kde k tomu dochází, neexistuje. Doma můžu chodit třeba celej zabalenej do obinadla, ale ve škole nebo v práci musím být připraven na to, že mi tohle nebude majitelem povoleno. Právo na svobodu slova taky neznamená, že můžu přijít s kdejakým výblitkem do redakce Respektu a požadovat jeho otištění (s tím, že už tam beztak spoustu výblitků od jiných autorů publikujou).
Naopak, jakmile se vydáme touto interpretační cestou, dojdeme k jasnému sporu, že bylo porušeno právo majitele firmy na svůj majetek a nastavení pravidel tamtéž.

Koncept lidských práv je bezesporným systémem, ale jen tehdy, když se do toho nezačnou s..t kolektivisti všeho druhu a nezačnou do něj přilípávat nová "práva", která jsou s původním systémem v rozporu.

Tohle je jediná argumentace, která má smysl.

+25
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 30. 4. 2016 06:25

Podle vás je právo spojené s vlastnictvím a chrání jedince před zvůlí společnosti. Dobře.

Znamená to, že někdo, kdo týrá zvíře, je mimo právo a tedy může tak činit, aniž by druzí lidé mu v tom mohli bránit - tím by zasahovali do jeho práva na vlastnictví svého těla a v případě zvířete, pokud předtím nikomu nepatřilo, i do jeho vlastnictví.

Z vašeho pojetí to nevyhnutelně plyne. Nazývat něco takového "morálním" konceptem je dost odporné

-6
+
-

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Hynek Rk | 29. 4. 2016 13:51

Nevím, ale Kašpárek se od Pelikána moc neliší. Jeho parťáci z Žít Brno patří k nejhlasitějším odpůrcům svobody. Spíše by si vybrali jen jiné skupiny než Pelikán.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marcel Baláš | 29. 4. 2016 12:05

Mě nejvíc fascinuje argumentace o prioritách svobod/práv, kterou naposled Pelikán vysvětloval odůvodnění této změny v minulé nedělní Partii. Ve zkratce — mezi právy prý existují konflikty a naše společnost se prostě jen rozhodla dát větší prioritu “právu člověka nebýt urážen”.

Možná by nebylo od věci připomenout, že právo je morální koncept, který chrání jedince -- jeho život jakožto lidské bytosti a jeho majetek, tj. veškeré jeho vlastnictví –- před zvůlí společnosti. Práva vznikla právě proto, aby se spory mezi jednotlivci neřešily silou (”právo” silnějšího), nýbrž kultivovaně (argumentační ”silou”).
Pojem práva lze použít jen v případě, kdy lze mezi objektem a subjektem práva nalézt nějaký objektivní vztah, nestačí pouze na něco ukázat a říct "to je moje". Právo člověka na nějakou věc vzniká tehdy, je-li tento člověk prvním majitelem (využívá věci, která byla dosud volná, nikomu nepatřící), nebo ji nabyl nějakým nenásilným způsobem -- koupí, darem, děděním apod.

Zakazovat hanobící projevy, stejně jako diskriminační projevy, znamená zastávat názor, že takový člověk nemá na vyjádření těchto postojů nárok, tj. neexistuje žádný objektivní vztah mezi jím samotným a jeho myšlením (případně jeho majetkem, na němž tyto projevy realizoval). Což je zřejmý spor. Podobně z tvrzení, že člověk má ”právo na důstojné zacházení ve společnosti”, docházíme k tomu, že takový člověk má nárok na názory a postoje ostatních lidí (má právo je kontrolovat), tj. že vlastní jejich myšlení a svědomí, respektive majetek, na kterém tyto názory byly vyřknuty. Opět spor.

Z téhož důvodu je nesmyslná i teorie o konfliktech práv, kdy se práva údajně můžou "bít" mezi sebou a je třeba rozhodnout, které je nadřazené a které podřízené. Dle této argumentace majitel firmy má sice právo zaměstnat lidi, které chce, ale ne tehdy, pokud tím naruší nadřazené právo uchazeče, například právo na svobodu náboženského vyznání a vše, co s tím souvisí (nošení náboženských symbolů, oděvů, umožnění 5x denně mlátit hlavou o zem, atd.).
Ve skutečnosti ale k žádnému konfliktu nedochází. Každé právo je spjato s vlastnictvím -- vlastnictvím svého těla, vlastnictvím svého majetku. A nic takového, jako třeba právo nosit náboženský oděv, nehledě na vlastnictví místa, kde k tomu dochází, neexistuje. Doma můžu chodit třeba celej zabalenej do obinadla, ale ve škole nebo v práci musím být připraven na to, že mi tohle nebude majitelem povoleno. Právo na svobodu slova taky neznamená, že můžu přijít s kdejakým výblitkem do redakce Respektu a požadovat jeho otištění (s tím, že už tam beztak spoustu výblitků od jiných autorů publikujou).
Naopak, jakmile se vydáme touto interpretační cestou, dojdeme k jasnému sporu, že bylo porušeno právo majitele firmy na svůj majetek a nastavení pravidel tamtéž.

Koncept lidských práv je bezesporným systémem, ale jen tehdy, když se do toho nezačnou s..t kolektivisti všeho druhu a nezačnou do něj přilípávat nová "práva", která jsou s původním systémem v rozporu.

Tohle je jediná argumentace, která má smysl.
+25
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 30. 4. 2016 06:25
reakce na Marcel Baláš | 29. 4. 2016 12:05

Podle vás je právo spojené s vlastnictvím a chrání jedince před zvůlí společnosti. Dobře.

Znamená to, že někdo, kdo týrá zvíře, je mimo právo a tedy může tak činit, aniž by druzí lidé mu v tom mohli bránit - tím by zasahovali do jeho práva na vlastnictví svého těla a v případě zvířete, pokud předtím nikomu nepatřilo, i do jeho vlastnictví.

Z vašeho pojetí to nevyhnutelně plyne. Nazývat něco takového "morálním" konceptem je dost odporné
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marcel Baláš | 29. 4. 2016 12:11
reakce na Marcel Baláš | 29. 4. 2016 12:05

A vše má ještě jeden rozměr. (podobný argument použil kdysi v jedné knize Roman Joch)

Tím, že se zakáže jakákoliv forma diskriminace, zbavíme lidi možnosti uplatňovat na svém majetku jejich etické a světonázorové postoje. Jistě, včetně těch, spočívajících na předsudcích, ale je na předsudku snad něco trestného?

Představme si situaci, kdy v nějakém americkém městě žije komunita převážně konzervativních křesťanů. Do tohoto města se ale následně přestěhuje rodina muslimů, kteří do místní komunity příliš nezapadnou, ba dokonce ji postupem času spíš začnou svým stále fanatičtějším chováním narušovat, když se budou snažit při každé příležitosti ostatní občany přemluvit ke konverzi. To se místním nebude moc líbit, a tak je například odmítnou obsloužit v restauraci. Majitel pekárny jim dokonce nebude chtít prodat ani rohlík. Místní soukromá školka pak odmítne mladého Ahmeda pustit do dalšího ročníku. A hlavu rodiny nakonec vyhodí ze zaměstnání. Ještě před cca 50 lety by něco podobného bylo v Americe zcela legální. Všichni starousedlíci jen využili své právo na svobodu kontraktu. Dnes už nic z toho není možné. Stát ochránil novou rodinu před "tyranií většiny" tím, že naprosto svázal jejich komunitu, jejich postoje, jejich práva. Narušil jejich soukromí, jejich soudržnost, jejich morálku. Od té chvíle není dovoleno uplatnit své postoje, ani na svém majetku.

Prostor pro šíření státní (jedné jediné) doktríny expandoval, zatímco alternativní světonázory jsou potlačeny.
+16
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 29. 4. 2016 12:52
reakce na Marcel Baláš | 29. 4. 2016 12:11

Ano, a výsledkem je o to radikálnější reakce těch, kterým není dovoleno diskriminovat majetkem. Namísto toho, aby "bojovníci za evropské hodnoty" volali po návratu k principu nedotknutelnosti vlastnictví, volají po odlišném využívání státní moci. Demokracie je boj všech proti všem, skutečná anarchie (ve smyslu, v jakém tento termín užívají etatisté, tj. chaos).
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Backa | 29. 4. 2016 11:08

Bylo by fajn, kdyby si autor ty §§ před psaním přečetl.

1/ u TČ Podněcování k nenávisti již dávno pojem třída je, přidává se to jen do hanobení dle § 355,

2/ není pravda, že jiné skupiny osob, jako jsou staří, hloupí nebo nemocní nejsou chráněni, výčet chráněných skupin v § 356 totiž končí dovětkem "nebo jiné skupině osob".

Věcná hodnota článku nula.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert Antonio | 29. 4. 2016 09:03

Jsem zvědavý, jak naše čacké OČTŘ zatočí s těmi, kdo šíří nenávist proti třídě živnostníků.
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!