Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč má Trump úspěch

| 21. 3. 2016

Kdo by volil Donalda Trumpa? Třeba ten, kdo se cítí být ohrožený. Výroky kontroverzního miliardáře jsou sice často plné populistických nesmyslů, v mnohém má ale taky pravdu. Když si to nepřipustíme, o to větší budou mít on a jemu podobní šanci dostat se k moci.

Proč má Trump úspěch

Bílý muž ze střední třídy. Ve Spojených státech typický představitel většiny. Té, kterou nestíhá útisk, se kterým se vypořádávají minority. Většiny, která přece výtečně prosperuje a nepotřebuje zastání vlády ani peníze přerozdělované sociálními programy. Ale…

Tomu stereotypu věřil i Angus Deaton, loňský laureát Nobelovy ceny za ekonomii, se svojí manželkou Anne Caseovou, která stejně jako on působí na univerzitě v Princetonu. Jenže když zevrubně rozebrali příslušná data, nevěřili vlastním očím. Bělošští američtí muži středoškolského vzdělání jsou na tom totiž mnohem hůř, než by si kdo myslel. Čelí dramaticky rostoucí míře úmrtnosti. Ta, po dvou desetiletích strmého poklesu, mezi lety 1999 a 2013 rapidně vzrostla. Ovšem jen u nich – takové navýšení nenajdete ani u černochů, ani u Hispánců, ani u bělochů v Evropě.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Půlmilion, který mohl žít

Deaton a Caseová zjistili, že míra úmrtnosti bělochů ve věku mezi 45 a 54 lety rostla v USA v období od 1999 do 2013 tempem půl procenta ročně. Kdyby pokračoval trend předchozích let – a úmrtnost klesala o dvě procenta ročně – zemřelo by o 488 500 Američanů méně.

Když chtěl Deaton toto zjištění publikovat, odmítly ho hned dva prestižní vědecké časopisy, Journal of the American Medical Association a New England Journal of Medicine. Že prý změny v úmrtnosti bílých mužů ve své studii dostatečně nevysvětlil. „To je, jako kdybych volal hasiče, že hoří dům, a oni se mě ptali, co je příčinou požáru,“ kroutí hlavou Deaton. „A kdybych pokrčil rameny, že netuším, řekli by mi, že nemůžou přijet, dokud jim to nepovím.“

Studie Deatona a Caseové tu příčinu jen naznačuje. Snad jí může být zneužívání léků a omamných látek, možná nezřízená konzumace alkoholu, ve hře jsou také sebevraždy. Deaton ale poukazuje ještě na něco. Na možný zhoubný vliv neutěšené ekonomické situace Ameriky. Bílí muži historicky nejvíc (a kdysi téměř výhradně) těžili z hospodářského rozkvětu této světové velmoci a dnes se naopak můžou hůř vypořádávat s důsledky jejích ekonomických problémů. Když je dnes stagnace středních tříd a ekonomická krize připravují o perspektivu, zažívají hlubší propad než lidé z jiných socioekonomických skupin, kteří se na rozdíl od nich nikdy netěšili výsadnímu postavení. Pád z větší výšky prostě víc bolí.

A po pádu, na dně, bez práce a bez perspektivy, kdekdo sáhne po alkoholu nebo lécích. Pravděpodobněji to bude ten, kdo si nemůže svou bezútěšnou situaci zdůvodnit příslušností k utiskované či diskriminované menšině.

Struny frustrace

Deatonovy závěry už se využívají v politickém boji. Jeden z konzervativních serverů doprovodil text o zmíněné studii provokativním titulkem, že prý Obamova chybná ekonomická opatření pomohla zabít takřka půl milionu bělochů středního věku.

Washington Post to bere z poněkud jiného konce. Právě běloši se středoškolským vzděláním jsou prý častými sympatizanty Donalda Trumpa, který je zatím nejsilnějším republikánským kandidátem na prezidenta. Trumpovo volební motto Make America Great Again také prý nejvíc rezonuje právě u těch, jejichž životní perspektiva se zhoršila nejvýrazněji.

Platí, že lidé s pouze středoškolským vzděláním na tom nebyli nikdy hůř než dnes. Ještě v roce 1979 vydělávali jen o 35 procent méně než ti s vyšším vzděláním. V roce 2013 už byl rozdíl 80 procent. To všechno vyplývá z čísel sanfranciské Federální rezervní banky, kterou Washington Post cituje. Trump podle listu hraje na struny frustrace právě bělochů s nižším vzděláním, když z jejich strádání viní imigranty.

Donaldův boj o trůn

V únoru se do nominačního souboje republikánů pustilo 17 kandidátů. Po posledním kolem primárek zbývají pouze tři.

Donald Trump

I když po posledním kole definitivně potvrdil pozici favorita, prohra v Ohiu může znamenat, že většinu pro nominační sjezd nakonec nezíská.

Ted Cruz

Po dalším kole primárek je jasné, že texaský senátor na dostatečný počet delegátů ke stranické nominaci nedosáhne. Trumpa může ale alespoň zbrzdit.

John Kasich

Ve stejné pozici je i John Kasich, guvernér státu Ohio. Výhrou ve svém domovském státě minulý týden zkomplikoval Trumpovu snahu o získání 1273 delegátů potřebných ke stranické nominaci.

Hodil ručník do ringu:

Marco Rubio

Třetí místo v Iowě mnozí vydávali za vítězství, ale po propadáku v New Hampshire všechno začalo vypadat jinak. Po prohře v domovské Floridě nakonec ze souboje odstoupil.

Svobodně za svobodou

Může mít Trump s imigranty pravdu? Berou Američanům práci? Abychom mohli odpovědět, vydejme se na Kubu. A o téměř šestatřicet let nazpět. Dne 20. dubna 1980 kubánský vůdce Fidel Castro vyhlásil, že všem Kubáncům, kteří si to budou přát, umožní opustit „ostrov svobody“, aby se mohli vydat k břehům Spojených států. Do září 1980 využilo tuto možnost na 125 tisíc Kubánců. Do Miami odplouvali z kubánského přístavu Mariel – proto se jim říká Marielitos. A ekonomové dodnes zkoumají, jak imigrační vlna Marielitos ovlivnila miamský pracovní trh.

V roce 1990 začal s výzkumem ekonom David Card. Ve své studii – dnes už klasice mezi pracemi na imigrační téma – dospěl k závěru, že přistěhovalecká vlna z přístavu Mariel neměla na pracovní trh v Miami žádný zásadní dopad, přestože musel takřka ze dne na den absorbovat obrovské množství imigrantů. Mzdová úroveň se v Miami nesnížila. Beze změny zůstala i nezaměstnanost, a to i mezi pracovníky s nízkým vzděláním. Závěry Cardovy studie se tak staly vítaným argumentem zastánců imigrace.

Čtvrtstoletí po vydání Cardovy studie se na případ Marielitos zaměřil harvardský ekonom George Borjas. Miamský trh práce počátku 80. let analyzoval zevrubněji a detailněji než Card – a došel k pozoruhodným výsledkům. Borjas si ve své studii, publikované v září 2015, všímá zejména toho, že podstatná část Marielitos měla nízkou kvalifikaci. Asi 60 procent z nich nedosáhlo ani středoškolského vzdělání. Jen desetina pak disponovala vysokoškolským diplomem. Takže zatímco imigrační vlna z přístavu Mariel zvýšila nabídku na pracovním trhu v Miami jen o osm procent, počet lidí s nedokončeným středoškolským vzděláním tam v řádu několika měsíců vzrostl hned o pětinu.

Borjas na rozdíl od Carda analyzuje dopad kubánské přistěhovalecké vlny na specifickou skupinu obyvatel Miami s nedokončeným středoškolským vzděláním. Zjišťuje, že jejich mzdy dramaticky poklesly. A to absolutně i relativně, vůči lidem s dokončeným středoškolským, nebo dokonce s vysokoškolským vzděláním. Borjas odhaduje, že mezi lety 1979 a 1985 klesly mzdy dané skupiny obyvatel Miami o téměř třetinu – právě vlivem imigrační vlny z přístavu Mariel.

Tento článek vyšel v prvním letošním čísle magazínu FINMAG. A další číslo plné zajímavého čtení je tu, ještě teplé od rotaček. Kromě titulního rozhovoru s Tonyou Graves v něm najdete třeba reportáž z Kibery, možná největšího afrického slumu, emotivní příběh statečné Bělorusky, která zachraňuje české zámky, tipy na auta-veterány k investicím a spoustu dalšího. Předplaťte si FINMAG.

Objednávejte teď

Tohle má Trump podložené

Zatímco imigrace nemusí být ničivá pro pracovní trh hostitelské země jako celek, některé užší socioekonomické skupině může evidentně škodit. Dnešní obava bílých amerických mužů se středoškolským vzděláním tedy nemusí být planá. Sympatizují s Trumpem, neboť ten vysílá přesvědčivý signál, že se jich zastane.

Borjasovy ani Deatonovy závěry nemusí být mnoha lidem po chuti. Je to ale popis reality od nejrenomovanějších jmen v oboru. Bylo by skandální, pokud by jejich politická třaskavost byla důvodem opakovaného zamítnutí publikace v akademickém žurnálu, jako se to stalo Deatonovi. Čím déle se bude stávající establishment – jak politický, tak akademický, ale i mediální – schovávat před nepříjemnými fakty nebo je nevěrohodně zpochybňovat, tím větší podpoře veřejnosti se lidé Trumpova ražení nakonec budou těšit. A platí to pochopitelně nejen pro Spojené státy, ale třeba i pro evropské země, včetně Česka.


Úvodní foto z kampaně kdesi v Georgii: Olya Steckel / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Tomáš Macháček | 21. 3. 2016 12:49

A koneckonců, proč ne? Trump je těžko čitelný, kdo ví co by vlastně jako prezident nakonec vyváděl, že? Sice si myslím, že vzhledem k tomu, kdo jsou ostatní kandidáti, tak Trump může už jen příjemně překvapit.
O to ale nejde. Jde o to, jakým způsobem vede kampaň. Protože on zcela "nestydatě" (a bez podpory mediálního a stranického establishmentu) oslovuje voliče přímo. Navzdory radám všech PR mágů si nebere servítky. Využívá platformy Republikánské strany, která léta kálí na svoje voliče a cpe jim beznázorové loutky jako Romney. Odmítnutím Trumpovy kandidatury by si zmetci jako Paul Ryan (a jejich "oficiální" strana) mohli podepsat rozsudek nevolitelnosti.
Není to poprvé ani naposledy, co se někdo chopil příležitosti a šel voličům naproti. Trump má proříznutou pusu, je nekorektní a může si dovolit vést nákladnou kampaň ze svého. Pat Buchanan byl výborný řečník a měl konkrétní plán, který mnoha Američanům mluvil z duše. Oba ale cílili na "proletariát" a část jejich programu byla na úkor "buržoazie" (například protekcionismus, rozšiřování velké části zaopatřovacího státu...), kterou tak odradili. To Ron Paul (kterému by měli libertariáni stavět sochy) vedl příkladný buržoazní rodinný a profesní život, a jeho plán měl co nabídnout širokým vrstvám Američanů. Ale nebyl to nikdy geniální řečník. Dokázal dobře vysvětlit daná témata (a byl to víceméně jen on, kdo vytáhl do politických debat otázku centrální banky a současného finančního systému), ale nedokázal z toho udělat show. Byl příliš upřímný a dobrosrdečný na politika. Taky mohl spoléhat (kromě internetu) jen na oficiální mediální kanály, které vůči němu byla nepřátelsky naladěny a nemohl si dovolit nákladnou kampaň. Až se jednou najde někdo, kdo má peníze, charisma, schopnosti a hlavně přesvědčení, tak potom zažije politika opravdové zemětřesení.

+12
+
-

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Rudolf Novotný | 29. 3. 2016 15:20

"Zatímco imigrace nemusí být ničivá pro pracovní trh hostitelské země jako celek, některé užší socioekonomické skupině může evidentně škodit. Dnešní obava bílých amerických mužů se středoškolským vzděláním tedy nemusí být planá. Sympatizují s Trumpem, neboť ten vysílá přesvědčivý signál, že se jich zastane.".....to "zastání se" mi zde připadá nevhodně-střední třída nejsou žádní ufňukanci,vždy byly tahounem hospodářského rozvoje Spoj.států,bez potřeby všech možných obamovských sociálních podpor pro tragicky ničemné,nadbytečné,defakto písek v soukolí hospodářského mechanismu USA,obdobně tomu je v záp.Evropě.A je Trump populista?Blbost!,populisté jsou:Obama,Merkelová,Juncker,s kopčákSchulz,Tusk,ale i Zeman,tedy vládnoucí mocipanští nadutci.Opakuji,střední třída je svéprávná a svébytná,bez čerpání jak sociochuďařských podpůrných příplatků proti chcípnutí tak bez obrovských státních nálevů (přes korupci,samozřejmě!).Kdo ji mocensky zanedbá,skončí špatně.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 21. 3. 2016 16:07

Přijde mi škoda, že Deatonův graf není v textu odkázaný. Tady je i pro ty co se nedostanou na původní PNAS článek (i s Krugmanovým komentářem)

http://krugman.blogs.nytimes.com/2016/03/15/return-of-the-undeserving-poor
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Skala | 21. 3. 2016 14:39

Zajímavé, vč. toho příkladu z Floridy.

Nicméně:
"Platí, že lidé s pouze středoškolským vzděláním na tom nebyli nikdy hůř než dnes. Ještě v roce 1979 vydělávali jen o 35 procent méně než ti s vyšším vzděláním. V roce 2013 už byl rozdíl 80 procent."
To mi přijde jako srovnávat jablka a hrušky vzhledem k např. růstu specializací, růstu % VŠ vzdělaných lidí atp... Středoškolsky vzdělaní v roce 79 a 13 jsou úplně odlišné skupiny lidí.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 21. 3. 2016 12:49

A koneckonců, proč ne? Trump je těžko čitelný, kdo ví co by vlastně jako prezident nakonec vyváděl, že? Sice si myslím, že vzhledem k tomu, kdo jsou ostatní kandidáti, tak Trump může už jen příjemně překvapit.
O to ale nejde. Jde o to, jakým způsobem vede kampaň. Protože on zcela "nestydatě" (a bez podpory mediálního a stranického establishmentu) oslovuje voliče přímo. Navzdory radám všech PR mágů si nebere servítky. Využívá platformy Republikánské strany, která léta kálí na svoje voliče a cpe jim beznázorové loutky jako Romney. Odmítnutím Trumpovy kandidatury by si zmetci jako Paul Ryan (a jejich "oficiální" strana) mohli podepsat rozsudek nevolitelnosti.
Není to poprvé ani naposledy, co se někdo chopil příležitosti a šel voličům naproti. Trump má proříznutou pusu, je nekorektní a může si dovolit vést nákladnou kampaň ze svého. Pat Buchanan byl výborný řečník a měl konkrétní plán, který mnoha Američanům mluvil z duše. Oba ale cílili na "proletariát" a část jejich programu byla na úkor "buržoazie" (například protekcionismus, rozšiřování velké části zaopatřovacího státu...), kterou tak odradili. To Ron Paul (kterému by měli libertariáni stavět sochy) vedl příkladný buržoazní rodinný a profesní život, a jeho plán měl co nabídnout širokým vrstvám Američanů. Ale nebyl to nikdy geniální řečník. Dokázal dobře vysvětlit daná témata (a byl to víceméně jen on, kdo vytáhl do politických debat otázku centrální banky a současného finančního systému), ale nedokázal z toho udělat show. Byl příliš upřímný a dobrosrdečný na politika. Taky mohl spoléhat (kromě internetu) jen na oficiální mediální kanály, které vůči němu byla nepřátelsky naladěny a nemohl si dovolit nákladnou kampaň. Až se jednou najde někdo, kdo má peníze, charisma, schopnosti a hlavně přesvědčení, tak potom zažije politika opravdové zemětřesení.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 22. 3. 2016 14:48
reakce na Tomáš Macháček | 21. 3. 2016 12:49

Až na to, že Trump si kampaň neplatí ze svého, ale za půjčené peníze ...
https://www.youtube.com/watch?v=DnpO_RTSNmQ
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Kokeš | 21. 3. 2016 12:30

Po delší době článek, který je podepřen velmi dobrou, odbornou, logicky konzistentní, argumentací. Díky za něj.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!