Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Michael Bloomberg: Selfmademan černým koněm amerických voleb?

| 9. 2. 2016

S miliardou v kapse se dá dokázat leccos. Newyorský politik, finančník a mediální magnát Michael Bloomberg plánuje právě tuto částku vložit do boje o post prezidenta Spojených států.

Michael Bloomberg: Selfmademan černým koněm amerických voleb?

Kandidovat, nebo ne? Třiasedmdesátiletý Bloomberg se definitivně rozhodne po primárkách ve státě New Hampshire. Ty proběhnou 9. února a čeká se od nich hodně. Ačkoliv New Hampshire patří mezi malé státy americké unie, jedná se o stát klíčový - alespoň z hlediska volby amerického prezidenta.

Tamní primárky by měly definitivně ukázat, jak silná bude pozice kontroverzního realitního podnikatele Donalda Trumpa. Ten sice zatím ve vnitrostranickém souboji s Tedem Cruzem ztrácí, to se ale může změnit. A Trump coby finalista v souboji o místo nejmocnějšího muže planety, to je pro spoustu Američanů, hlavně těch liberálně smýšlejících, opravdové noční můra. Michael Bloomberg možná patří mezi ně.

Motivace jménem Trump?

Slůvko možná je na místě. Bloomberg je totiž podle spřízněného, a tedy dobře informovaného listu New York Times zatím jen „znepokojen převahou Donalda Trumpa mezi republikány, přehmaty Hillary Clintonové a vzestupem senátora Bernieho Sanderse mezi demokraty“.

Bloomberg už ovšem týmu svých poradců zadal přípravu plánů na volební kampaň, směřovanou k listopadovému termínu prezidentských voleb. Není to poprvé, co mediální magnát zvažuje kandidaturu, tentokrát je ale jeho zájem očividně vážnější. Bloomberg už nejednou ukázal, že je především chladný počtář, který do svého rozhodování nezatahuje emoce. Přinejmenším ve svou případech v minulosti se nakonec rozhodl nekandidovat, protože pravděpodobnost úspěchu byla nízká. V roce 2016 je všechno jinak. 

„Souhra událostí v letošní kampani povzbudila jeho prezidentské aspirace,“ píšou New York Times.

Souhra událostí, to jsou především vyhraněné postoje obou republikánských soupeřů o nominaci. Ted Cruz stejně jako Donald Trump jsou ostře proti imigraci, omezení nošení zbraní, potratům. To všechno jsou stanoviska, která můžou oslovovat určitou část amerických voličů, ještě víc jich ale můžou odradit. A to by mohlo uhladit cestu do Bílého domu jednak Hillary Clintonové, což by ani z pohledu někdejšího republikána i demokrata (!) Bloomberga nebylo až tak zlé, především ale Berniemu Saundersovi. Ten je americkou obdobou levičáka ze staré školy, britského šéflabouristy Jeremyho Corbyna.

Bloomberg chce voličům nabídnout, řečeno opět slovy dobře informovaného novináře z New York Times, „nadstranickou, neideologickou vizi, zaměřenou na výsledky“. Je těžké odhadovat, nakolik Bloombergova kandidatura může uspět. Může mít ale stejný efekt, jaký měla v roce 1992 kandidatura nezávislého kandidáta Rosse Perota. Ten se, jak známo, prezidentem nestal – ale hlasy, které mu voliči dali, fatálně chyběly Georgi Bushovi staršímu v souboji s Billem Clintonem.

Bloomberg, seznamte se

Deník Washington Post v reakci na Bloombergovu kandidaturu napsal, že se jedná „pouze o vágně známého politika“. Z tohoto příkrého hodnocení je ale cítit pohrdání, které deník úzce svázaný se světem washingtonské administrativy, chová k narušiteli zavedených pořádků.

Je pravda, že všechny dosavadní kandidatury nezávislých kandidátů skončily v lepším případě neúspěchem, v horším ostudou. Neuspěl Theodore Roosevelt v roce 1912 – jeho kandidatura ale pomohla do prezidentského křeslo Woodrowu Wilsonovi. Situace v roce 2016 je ale jiná než před sto lety, a dokonce se výrazně odlišuje i od posledních voleb. Kandidují totiž až příliš vyhraněné osobnosti, což Bloombergovi otevírá jisté šance.

Stojí za ním nepopiratelné úspěchy. Začněme politikou. Celkem po tři volební období byl Bloomberg starostou New Yorku – to je pozice s obrovským vlivem. Michael Bloomberg v roce 2002 vystřídal v křesle nesmírně populárního Rudyho Giulianiho a vydržel v něm až do konce roku 2013. Dokázal zlepšit ekonomickou situaci města, dopravu, snížit kriminalitu – a co víc, dostávalo se mu všeobecně pozitivního hodnocení, což není v New Yorku vzhledem k rozdílnostem mezi jeho obyvateli nic jednoduchého. Za funkci starosty mimochodem pobíral pouze symbolický plat ve výši jednoho dolaru. Prokázal také značnou neortodoxnost – když vycítil poptávku Newyorčanů po republikánské tvrdé ruce, bez skrupulí odešel z demokratické strany. Když mu začala být těsná republikánská košile, svlékl ji a od té doby si udržuje pozici „svérázného liberála“.

Může si to dovolit. V roce 1981 totiž založil tiskovou agenturu specializovanou na poskytování burzovního a byznysového zpravodajství - nese mimochodem jeho jméno. Je tu také Bloomberg Terminal, počítačový systém používaný při obchodování. Jeho základ Bloomberg vymyslel ještě v dobách, kdy se musel protloukat světem jako obyčejný zaměstnanec jedné softwarové společnosti. Počínaje rokem 2008 se Michael Bloomberg s majetkem odhadovaným na více než dvacet miliard dolarů pohybuje pravidelně mezi deseti nejbohatšími Američany.

Sečteno a podtrženo je Michael Bloomberg originální self made man, tedy něco, nač si ve Spojených státech pořád ještě potrpí. Jak poznamenal jeden komentátor, Bloombergův příběh v sobě má všechno potřebné. Pochází z přistěhovalecké rodiny. Vypracoval se z mála na mnoho. Má v sobě víc ze splněného amerického snu než Hillary Clintonová a nelpí na něm kontroverze jako na Donaldu Trumpovi. Proč by nakonec opravdu nemohl oslovit dostatečný počet voličů? Kdoví, třeba se Spojené státy po prvním Afroameričanovi dočkají v Oválné pracovně prvního nezávislého – a také prvního přívržence reformního judaismu.


Autor je editor časopisu Týden. Úvodní fotka: 360b / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej Fér
Ondřej Fér, narozen v roce 1978, studoval a nedostudoval žurnalistiku na FSV UK. Z internetového Světa namodro přešel do tištěných médií, pracoval v časopisech...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!