Plať učitele oříšky, svěř děti opičkám

| 29. 1. 2016

Strach o to, abychom náhodou učitele nepřeplatili, je v důsledku strachem o to, aby se náhodou příští generace neměly moc dobře.

Plať učitele oříšky, svěř děti opičkám

Slovenští učitelé tento týden stávkovali za zvýšení platů. Podle informací Deníku N jich v pondělí protestovalo přes 11 tisíc, celkem se do stávky zapojilo 731 škol, z nichž asi 300 zůstalo zavřených. Čísla v následujících dnech klesala.

Když se zalistujete do poslední zprávy OECD o vzdělávání, která pracuje převážně s údaji z roku 2013, začne vám vrtat hlavou, proč učitelé nestávkují taky v Česku. Jejich platy jsou ještě méně motivující než na Slovensku: v zemích OECD vydělávají v průměru 78 až 82 procent toho, co srovnatelně vzdělaní zaměstnanci, v Česku je to ale jen 52 až 56 procent (tabulka D3.2a). Podle údajů OECD vzroste za celou kariéru plat českého učitele jen o necelou čtvrtinu, mezinárodní průměr jsou dvě třetiny (tabulka D3.3a). Už samotné nástupní platy tu přitom patří k nejnižším, a to i po přepočtu podle parity kupní síly (graf D3.2).

Pokud vás to netrápí kvůli učitelům samotným, pak by mělo kvůli generacím dětí a mladých lidí, které učí a vychovávají. Podle jiné zprávy OECD totiž dosahují v mezinárodních srovnávacích testech PISA nejlepších výsledků žáci a studenti z těch zemí, které peníze vynaložené na školství investují spíš do učitelů než třeba do snížení počtu žáků ve třídách.

Anketa

Chtěli byste dneska chodit do školy?

Zkušenosti potvrzují pořekadlo, že kdo za práci platí v oříškách, pro toho budou pracovat opičky. Což samozřejmě neznamená, že na českých školách neučí kvanta vynikajících pedagogů, kteří to dělají hlavně pro to, že jim to dává smysl. Jenomže pokud se musí za pocit vlastní užitečnosti platit až několika desítkami tisíc měsíčně na nákladech ušlých příležitostí, nadšení prokazatelně nevytrhne úroveň školství. Převládne demotivovaná a ne moc kvalitní pracovní síla, která má zásadní vliv na to, jak budou další generace přemýšlet o světě, komunikovat s druhými a řešit problémy.

Investujeme špatně – a navíc málo

Na lepším ohodnocení učitelů by se při tom na rozdíl od jiných témat nemusel rozjet tradiční střet levice a pravice. Levicové strany by takto měly strážit ideál rovných příležitosti: děti, jejichž rodiče nemají dost peněz na jazykové školy a zahraniční pobyty, mají s podhodnocenými učiteli výrazně ztíženou možnost naučit se plynule cizí řeči; a tenhle problém se samozřejmě neomezuje jen na výuku jazyků. Pravice může téma pojmout jako podporu osobní autonomie: čím kvalitnějšího vzdělání člověk dosáhne, tím větší je šance, že se v životě bude rozhodovat zodpovědně a stráví méně času odkázaný na cizí pomoc.

Technokrati na obou stranách pak můžou vždycky tvrdit, že se investice do vzdělání vrátí v růstu ekonomiky. Pádné argumenty najdou třeba ve dva roky staré studii Daniela Münicha a Tomáše Protivínského, která opět vychází z analýz OECD.

Ostudou je už samotná skutečnost, že Česká republika investuje do školství ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi mimořádně málo veřejných i soukromých peněz. Je to jen 4,4 procenta HDP, zatímco v celém OECD o skoro celý procentní bod víc (tabulka B2.3 v prvním odkazovaném dokumentu). Než se ale nějaká progresivnější vláda odhodlá k nápravě, stálo by za to aspoň změnit perspektivu. Myslet na to, že o tom, jací z dětí a studentů vyrostou lidé, nerozhoduje velikost tělocvičny, multimediální vybavení tříd, velkolepost kampusů ani další věci, do kterých plyne taková část nákladů na školství – ale hlavně učitelé.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Marcel Baláš | 29. 1. 2016 10:20

Vetsiny ucitelu, stejne tak jako vetsiny doktoru, mi nijak zvlast ohledne jejich platu lito neni. Zatim jsem nevidel zadnou vetsinove podporovanou petici ci stavku/vzpouru zamestnancu techto oboru, ktera by volala kdyz ne po odstatneni, tak aspon po mensi moci statu. Nikdy. Na cem se ale shodnou, to je zvyseni tabulkovych platu. Tedy tech platu, ktere jsou naprosto demotivujici pro kazdeho aktivniho cloveka nove prichoziho do oboru.

Az se budou ucitele a studenti ucitelskych oboru bourit proti tabulkovym platum, ktere pritahuji zejmena pohodlne lidi, kteri maji radi tu svou jistotu prumernosti, podporim je i ja. Do te doby jsou mi ukradeni.

A 2 drobne poznamky:
1. ad "srovnatelně vzdělaní zaměstnanci" -- cest vyjimkam, ale na ucitelske obory chodili zpravidla ti, kteri by jinak prislusny obor na vedecke fakulte vystudovali jen stezi. Neni titul jako titul. Dost mozna, ze bez pajdaku a prace ve skolstvi, by ti ucitele meli v jinych oborech penez jeste mene.

2. Prestoze vsichni tvrdi, jak je skolstvi podfinancovane, tak se v nem zaroven neuveritelne plytva. Plati pro nej to same, co pro jine statni instituce. Zeptejte se ucitelu, jak na konci roku _museji_ utracet a nakupovat doslova nepotrebne kraviny, jen aby se vycerpal rozpocet.

---

Dokud nebudou za skoly platit rodice (ci pozdeji pripadne i samotni studenti) a nebudou to oni, kdo bude kontrolovat, jak se s jejich penezi naklada, nic se nezmeni. Dokud to nebude reditel, kdo je zodpovednej za chod skoly, a kdo primo zodpovida jeji "vykonnost", nikam se nepohneme. Za to dam ruku do ohne. Jenze zatim to spis vypada tak, ze veskera rozhodnuti o smerovani skoly, poctu zaku, rozlození zaku, prijimacim rizeni (jeho slozeni, minimalní delce), vyuce, zaverecných zkouskach, strave, a samozrejme platu ucitelu -- to vse bude mozno nalezt v ministrovych tabulkach a narizenich. Domaci vzdelavani zakazeme, viceleta gymnazia omezime, kominiky a zubare podporime.

Jenze centralni planovani _nikdy_ nefungovalo a nikdy ani fungovat nebude. V ekonomice jsme tady takovej rezim uz meli -- a skoncilo to prebytkem lokomotiv a nedostatkem hajzl papiru. Ve skolstvi mozna skoncime v prebytku kominiku a nedostatku kriticky uvazujici inteligence.

+22
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 1. 2016 11:50

Učitel jakožto zaměstnanec obce se nemůže divit že má plat jako metař nebo jiný komunální pracovník.

-4
+
-

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Josef Tětek | 29. 1. 2016 13:22

Chtěli byste dneska chodit do školy?

Proč ne, např. takové CEVRO či Porg jsou kvalitní instituce, které pěstují rozhled a kritické uvažování svých klientů. Blbé ovšem je, že musí čelit nekalé konkurenci státních zašíváren, jejichž zaměstnanci nemají ani tolik rozumu, aby pochopili, do čeho to vlezli. A užiteční idioti je v tom ještě navíc podporují.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 29. 1. 2016 11:50

Učitel jakožto zaměstnanec obce se nemůže divit že má plat jako metař nebo jiný komunální pracovník.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 29. 1. 2016 11:48

Proto by mělo být školství privatizováno, aby sami rodiče rozhodli, kolik a v jaké kvalitě jsou ochotní financovat vzdělání svých dětí.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Moses | 30. 1. 2016 20:03
reakce na foxy | 29. 1. 2016 11:48

privatizace sama o sobě nic neřeší. Možná dovolit částečné financování i státních škol ze soukromých prostředků. A zároveň umožnit, aby si rodiče mohli odepsat vzdělání svých dětí z daňových základů. Stát by nepřišel ani o korunu - to co by neodvedli na daních (+SOC,ZDR) rodiče, odvedli by učitelé.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marcel Baláš | 29. 1. 2016 10:20

Vetsiny ucitelu, stejne tak jako vetsiny doktoru, mi nijak zvlast ohledne jejich platu lito neni. Zatim jsem nevidel zadnou vetsinove podporovanou petici ci stavku/vzpouru zamestnancu techto oboru, ktera by volala kdyz ne po odstatneni, tak aspon po mensi moci statu. Nikdy. Na cem se ale shodnou, to je zvyseni tabulkovych platu. Tedy tech platu, ktere jsou naprosto demotivujici pro kazdeho aktivniho cloveka nove prichoziho do oboru.

Az se budou ucitele a studenti ucitelskych oboru bourit proti tabulkovym platum, ktere pritahuji zejmena pohodlne lidi, kteri maji radi tu svou jistotu prumernosti, podporim je i ja. Do te doby jsou mi ukradeni.

A 2 drobne poznamky:
1. ad "srovnatelně vzdělaní zaměstnanci" -- cest vyjimkam, ale na ucitelske obory chodili zpravidla ti, kteri by jinak prislusny obor na vedecke fakulte vystudovali jen stezi. Neni titul jako titul. Dost mozna, ze bez pajdaku a prace ve skolstvi, by ti ucitele meli v jinych oborech penez jeste mene.

2. Prestoze vsichni tvrdi, jak je skolstvi podfinancovane, tak se v nem zaroven neuveritelne plytva. Plati pro nej to same, co pro jine statni instituce. Zeptejte se ucitelu, jak na konci roku _museji_ utracet a nakupovat doslova nepotrebne kraviny, jen aby se vycerpal rozpocet.

---

Dokud nebudou za skoly platit rodice (ci pozdeji pripadne i samotni studenti) a nebudou to oni, kdo bude kontrolovat, jak se s jejich penezi naklada, nic se nezmeni. Dokud to nebude reditel, kdo je zodpovednej za chod skoly, a kdo primo zodpovida jeji "vykonnost", nikam se nepohneme. Za to dam ruku do ohne. Jenze zatim to spis vypada tak, ze veskera rozhodnuti o smerovani skoly, poctu zaku, rozlození zaku, prijimacim rizeni (jeho slozeni, minimalní delce), vyuce, zaverecných zkouskach, strave, a samozrejme platu ucitelu -- to vse bude mozno nalezt v ministrovych tabulkach a narizenich. Domaci vzdelavani zakazeme, viceleta gymnazia omezime, kominiky a zubare podporime.

Jenze centralni planovani _nikdy_ nefungovalo a nikdy ani fungovat nebude. V ekonomice jsme tady takovej rezim uz meli -- a skoncilo to prebytkem lokomotiv a nedostatkem hajzl papiru. Ve skolstvi mozna skoncime v prebytku kominiku a nedostatku kriticky uvazujici inteligence.
+22
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vít Ondruch | 30. 1. 2016 17:08
reakce na Marcel Baláš | 29. 1. 2016 10:20

Úplně jste mi to vzal z úst.


Ještě bych dodal, že učitelé mají unikátní možnost formovat budoucí voliče. Ale asi jim nejdou moc příkladem, vzhledem k volebním preferencím jejich bývalých studentů. Tomu říkám promarněná šance ....
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 29. 1. 2016 09:54

Na jednu stranu souhlas, na druhou stranu... ano, jde hlavně o učitele, vybavení je vedlejší. Ale představa, že se problémy řeší tím, že naliji peníze do čehokoliv jsou poměrně liché. To je jako představa, že zaměstnanci přidám a on kvůli tomu bude pracovat víc. Je fakt, že platy ve školství tu nejsou extra vysoké, ale samotná výše o kvalitě výběru zaměstnanců a jejich motivaci neříká vůbec nic.

Docela zajímavé je např. co začali teď dělat v USA: http://onlinelibrary.wiley.com/enhanced/doi/10.1002/pam.21818/
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Moses | 29. 1. 2016 07:06

Rozhodnout o platech středoškolských učitelů mohou krajská zastupitelstva. Volte ty, kteří nevidí priority v "čerpání", ale ve službě občanům.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!