Poručíme větru, dešti? Amatéři! Dnes poroučíme globálním teplotám!

| 14. 12. 2015

A je to tu. Historický okamžik. V Paříži, oné Mekce „progresivních“ socialistů, byl odsouhlasen velkolepý Plán, jaký svět ještě nezažil. Dvě stě zemí na pár dní zapomnělo na mezinárodní pře a rozhodlo se konat. A Gándhí se v nebi usmál.

Poručíme větru, dešti? Amatéři! Dnes poroučíme globálním teplotám!

Davy jásaly a s nimi i představitelé velkého – ba největšího! – byznysu. Ropné společnosti a výrobní koncerny děkovaly politikům ruku v ruce s fousatými hipíky. Nastal snad ráj na zemi?

Pámbíčkář a gauner

Zpátky na zem. Staré ekonomické pořekadlo mluví o tom, že rádoby ctnostnou vládní regulaci zpravidla podporují dvě skupiny – baptisté a pašeráci.

Ti první z prostého idealismu, který se navíc příliš neohlíží na příčiny a následky; chtějí prostě ráznou akci, jedno kolik to bude stát, kdo přitom přijde o práva a jestli se zároveň nevytvoří problém mnohem hlubší, než je ten řešený.

Ti druzí z vidiny lehkého zisku – nikoli ovšem zisku pracně vydobytého v konkurenčním prostředí na trhu, nýbrž zisku zajištěného ze spolupráce s erárem. Chceme-li být exaktní, vlastně se ani o zisk nejedná. Jedná se o rentu, přičemž jednání k zajištění této renty se nazývá pěkně úderně „dobývání renty.“

Renta a odpustky

Kde že se taková renta vlastně vezme? Jako u všech správných přerozdělovacích projektů, i tento zajistí především přesun bohatství z kapes chudých k bohatým. Velké nadnárodní firmy (které se už nemůžou dočkat) si dodatečný náklad na administraci a placení dodatečných vládních požadavků můžou dovolit; menší firmy (zejména z rozvojových zemí) samozřejmě nikoli. Dodatečná renta je renta zákonem chráněného monopolu, který se už nemusí bát nově vzniklé konkurence a může vytáhnout peníze z kapes spotřebitelů, kteří nemají alternativu (opět – zejména v rozvojových zemích).

Co ale samotní politici – dělají to snad z dobré vůle? Nikoli, rovněž si přijdou na svou rentu. I Lev X. by zelenal závistí nad takovými odpustky. Zatímco před pěti sty lety musel člověk před nákupem odpustku nejprve zhřešit, dnes stačí, věnuje-li se své práci. Stále je zde však prostor pro další „progresi“ – oxid uhličitý přeci vypouští každý z nás dnem i nocí. Kilogram denně na osobu – sedm milionů tun denně! S tím se něco musí udělat, nejlépe samozřejmě zdanit; ehm, prodat odpustek; ehm, prodat emisní povolenku.  

A budeme tomu říkat trh

Největší vtip? Nový plán je politiky a jejich „experty“ označován za market-based solution, tedy tržní řešení. Socialisté tak opět dokazují svou obratnost při únosu nepohodlných termínů: „zavedeme daň, ale tu daň nebudeme vybírat přímo – založíme si takovou jako burzu, kde si výrobci budou muset kupovat naše povolenky, za námi stanovenou cenu a v námi stanoveném množství. A budeme tomu říkat trh.“

Geniálnější než celý Kapitál (v 21. století).

Politici konečně zmoudřili a zachrání planetu. Stejně jako vymýtili chudobu a hlad, osvobodili dětské vojáky, nastolili mír na středním východě a usmířili národy po celém světě. Jinak by tomu přeci ani být nemohlo, když se pouze ti nejlepší dostávají na vrchol. K tomu si můžeme koneckonců udělat menší myšlenkový test z tuzemského prostředí:

Anketa

Svěřili byste osud planety do rukou některému z českých politiků?

Doufejme jen, že závazek udržet růst teploty pod dvěma stupni dají tito dobráci na vědomí i našemu Slunci, zemskému jádru, oceánským proudům a tisícům dalších přírodních jevů, které naše klima ovlivňují. V případě výkyvu některého z těchto faktorů by nám tu na Zemi totiž mohlo být pěkně horko; a to nejen ze samotné teploty, ale i výše daní. 


Snímek pařížských spasitelů: Profimedia

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 12. 2015 10:48

Já jsem se konečně (jsem zaostalý) dostal k tomu, abych použil Uber.
Velmi vstřícná služba (příjemný "taxikář", přehledná aplikace), dobrá cena a hlavně: řidič ode mne nedostane peníze na ruku. Tu si strhne Uber, něco si nechá a zbytek pošle řidiči na PayPal (ještě by to chtělo bitcoin - snad příště). A řidič se mi normálně "přiznal", že jelikož Andrej o takovém příjmu neví, tak ho také nezdaní. Pokud by stát poslal na řidiče provokatéry, tak jednoduše řeknou, že přeci zákon nezakazuje na ulici nabrat cizího člověka a svézt ho.

Teď už se jen těším, až někdo něco podobného udělá s řemeslníky. Nějaký web+aplikace sídlící kdesi daleko, kam se zaregistruje instalatér, zedník, elektrikář i malíř pokojů. Objednám si ho domů. V APPce odkliknu, že jsem byl se službou spokojen, zahraniční centrála mi strhna z karty poplatek a pošle ho řemeslníkovi na účet. Vyzve mne, abych jej v appce ohodnotil, aby ostatní viděli, na koho je spoleh.

Další fází budou obchodní portály bez centrálního serveru, s databází sdílenou mezi všemi uživateli tak, jako to dělá blockchain a torrent. Nebude kam poslat URNA či FBI. Finančák už si nedošlápne na maminky, které si na MimiBazaru "zločinně" přivydělávaly prodejem obnošeného šatstva či pletením dětských svetříků.

Nabídky práce pro webdesignery, programátory, atd... za bitcoiny ze strany zahraničních společností se nám docela množí...

Člověk druhé půlky 21.století již nebude řešit nějaký živnosťák, kontrolní hlášení a kontroly, ale čistě jen vylepšování své reputace na podobných serverech.

Vše samozřejmě vylepší a zbezpeční/zanonymní přechod z PayPalu na Bitcoin.

Každé utažení šroubů (EET, kontrolní hlášení, omezení/zrušení hotovosti, záporné úroky, nepoměr mezi odvody socpoj a očekávatelnou výší penze, ...) jen zvyšuje rychlost, jakou se k tomuto cíli blížíme.

Proč to říkám? Protože po přechodu na tuto svobodnou ekonomiku nám plácání funkcionářů v Paříži, Bruselu či Praze bude připadat táááááák nezajímavé a nás se nedotýkající....

+51
+
-

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

Jan Altman | 14. 12. 2015 10:48

Já jsem se konečně (jsem zaostalý) dostal k tomu, abych použil Uber.
Velmi vstřícná služba (příjemný "taxikář", přehledná aplikace), dobrá cena a hlavně: řidič ode mne nedostane peníze na ruku. Tu si strhne Uber, něco si nechá a zbytek pošle řidiči na PayPal (ještě by to chtělo bitcoin - snad příště). A řidič se mi normálně "přiznal", že jelikož Andrej o takovém příjmu neví, tak ho také nezdaní. Pokud by stát poslal na řidiče provokatéry, tak jednoduše řeknou, že přeci zákon nezakazuje na ulici nabrat cizího člověka a svézt ho.

Teď už se jen těším, až někdo něco podobného udělá s řemeslníky. Nějaký web+aplikace sídlící kdesi daleko, kam se zaregistruje instalatér, zedník, elektrikář i malíř pokojů. Objednám si ho domů. V APPce odkliknu, že jsem byl se službou spokojen, zahraniční centrála mi strhna z karty poplatek a pošle ho řemeslníkovi na účet. Vyzve mne, abych jej v appce ohodnotil, aby ostatní viděli, na koho je spoleh.

Další fází budou obchodní portály bez centrálního serveru, s databází sdílenou mezi všemi uživateli tak, jako to dělá blockchain a torrent. Nebude kam poslat URNA či FBI. Finančák už si nedošlápne na maminky, které si na MimiBazaru "zločinně" přivydělávaly prodejem obnošeného šatstva či pletením dětských svetříků.

Nabídky práce pro webdesignery, programátory, atd... za bitcoiny ze strany zahraničních společností se nám docela množí...

Člověk druhé půlky 21.století již nebude řešit nějaký živnosťák, kontrolní hlášení a kontroly, ale čistě jen vylepšování své reputace na podobných serverech.

Vše samozřejmě vylepší a zbezpeční/zanonymní přechod z PayPalu na Bitcoin.

Každé utažení šroubů (EET, kontrolní hlášení, omezení/zrušení hotovosti, záporné úroky, nepoměr mezi odvody socpoj a očekávatelnou výší penze, ...) jen zvyšuje rychlost, jakou se k tomuto cíli blížíme.

Proč to říkám? Protože po přechodu na tuto svobodnou ekonomiku nám plácání funkcionářů v Paříži, Bruselu či Praze bude připadat táááááák nezajímavé a nás se nedotýkající....
+51
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 12. 2015 07:29
reakce na Jan Altman | 14. 12. 2015 10:48

Naše názory na stát se neliší. Nesdílím ale váš optimismus ohledně možností, jak stát obejít nebo ignorovat. Stát může uber a spol. jednoduše zakázat, internet zcenzurovat, filtrovat nebo jinak omezit. Oni nakonec velcí hráči jako uber stejně couvnou a začnou daně platit, jak píše Hatlapatka, protože alternativou ke slušným ziskům bude drastická persekuce. Čím více bude stát v úzkých, tím drastičtější metody použije.

V současnosti většina alternativních řešení stojí a padá s internetem. Ten je ale velice zranitelný. Když bude zle, stát přejde od zakazování k povolování. Každého providera, každý hosting, každý web, každou doménu bude schvalovat a kontrolovat úředník (kterého budeme platit), podobně jako kdysi povoloval každou kapelu a písničku.

Paralelní ekonomika by mohla být jistým řešením pouze v případě, že prostředky, které používá nebudou snadno zjistitelné a eliminovatelné státem.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 12. 2015 08:25
reakce na Josef Fraj | 15. 12. 2015 07:29

To souhlasím.
Ale:

1) Povolovací superregulovanou ekonomiku jsme tu již měli. Je "řešením" na krátko. Pak zbankrotuje.

2) V této superregulované ekonomice existoval černý trh jako Brno

3) Otázka je, jak moc jde internet zregulovat a vypnout. Resp. jde to, ale nese to nemalé náklady - a třeba od dneška za 20 let bude závislost ekonomiky na internetu ještě podstatně vyšší. A regulace se dá ledasjak obcházet - počínaje technologiemi jako TOR a konče paralelním "internetem" - představte si, že by třeba vznikl software, který by všechny WiFi routery a smartphony propojil přes WiFi na peer-to-peer bázi, tedy bez centrálních serverů, napřímo a každý wifi telefon by routoval i packety svých sousedů a dalších lidí (tak jako třeba Skype využívá nic netušící klienty k přepojování cizích hovorů). Nebyl by to žádný blesk, streamování videa by asi nefungovalo, ale bitcoinové transakce ano.
Navíc i kdyby stát internet zcela vypl (a vrátil celou ekonomiku do 100 let zpět), lidi si opět poradí - stále zde existují tisíciletími ověřené zlaťáky a stříbrňáky. A neberme CR za benchmark - v takovém Německu již delší domu potkáte prodejnu Au/Ag mincí častěji, než kavárnu či cukrárnu. Tam jsou lidé připraveni.

Ale když vidím, jak se státu "povedlo zatočit" s torrentem (nijak), či jak po zrušení SilkRoad vzniklo obratem X následovníků, tak jsem opatrný optimista. Regulace mají vždy hromadu nákladů a nezamýšlených důsledků, zamýšlený dopad zpravidla nevyjde, lidé si najdou cestu okolo.

Navíc při takto vyšponované represi by již stát těžko předstíral, že je tím dobrákem a ochráncem a ne tyranem - lidé by to viděli, tak jako to viděli v osmdesátých letech. Mezi represivními a relativně liberálními státy by se začaly rychle rozevírat ekonomické nůžky. A v 21 století by se státu pravděpodobně nepodařilo zcela utěsnit informační toky, takže lidé by stále měli srovnání a viděli by tu bídu, do které je to přivedlo.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 15. 12. 2015 15:27
reakce na Jan Altman | 15. 12. 2015 08:25

3) Již dnes se vypnutím internetu zastaví provoz spousty firem. Některé padnou úplně, neboť závisí na rychlé automatické komunikaci s dodavateli po celém světě.

Ale hlavně, přestanou fungovat banky, takže se zhroutí ekonomika. Vybudovat pobočky pro offline přijímání příkazů, vytvořit infrastrukturu pro převoz médií se záznamy provedených příkazů, to není otázka dne nebo týdne, ale spíš několika měsíců. (A pokud tak banky začnou dělat opatření v předstihu, je téměř nemožné, aby plán na vypnutí Internetu zůstal utajen.)

Aplikace na přímé bezdrátové propojení zařízení již existují. Prakticky každé wifi zařízení je schopné s vhodným softwarem vystavět síť typu mesh. Ve městě, kde je do vzdálenosti 50m několik dalších lidí, by to mohlo fungovat prakticky okamžitě. Pokud se k tomu přidají distribuované jmenné služby a distribuované směrovací tabulky (na které již také existují implementace), distribuované peer-to-peer komunikační programy, lze oficiální internet zcela obejít.

Pamětníci ještě pamatují dobu komunitní sítě CZFree, která nahrazovala spící státomonopolní Telecom.

Jediné, co proti tomu stát může udělat, je zakázat chytrá zařízení v rukou neprověřených jednotlivců. Nebo dělat domovní prohlídky, a kontrolovat, zda všichni používají schválený software.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 12. 2015 16:52
reakce na Stanislav Brabec | 15. 12. 2015 15:27

Přesně tak.
Asi jde ledacos, ale stát by skončil někde mezi Pol Potem, Kimem a Maem.
A to by jednak srazilo ekonomiku zcela do kolen a jednak už i průměrně bystrého Nováka by to přimělo se začít topořit a hledat vidle či cepín.
Dnešní stát finančně krvácí i když má poslat na zahraniční misi 100 vojáků, nebo 200 policistů na hranice. Stát živí tak 20% lidí a ostatní jen čekají, co jim z nakradeného nasype do korýtka. To je neudržitelný stav a tyto (díky demografii rostoucí) mandatorní výdaje erár poměrně efektivně paralyzují. Stát si čím dál nákladněji kupuje netečnost stále širší části populace. Systém je chatrnější, než se na první pohled zdá a na takovouto vnitřní válku (doufám) nemá sílu.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 15. 12. 2015 00:42
reakce na Jan Altman | 14. 12. 2015 10:48

Někdo nenávidí stát do té míry, že mu to zamlží logický úsudek. Smutné. S Uberem je to právě naopak. Zatímco je veřejné tajemství, že řada taxi-služeb manipuluje s taxametry, aby a) víc utržila b) odvedla menší daně, v Uberu je jasný záznam, kolik toho dané taxi za měsíc najelo a kolik mu zákazníci zaplatili. Stačí aby si finančák nechal jednou za rok vyjet přehled. Uber se snaží (nejen) v Česku spolupracovat, protože se bojí, aby ho nezakázali. Řidiči Uberu rozhodně nejsou anonymní, to si pletete se Silk Road.

Podobně je tomu třeba s Airbnb. Spal jsem v Portlandu v takovém krcálku, co tam pronajímal jakýsi student. Nemám pochybnost, že kdybychom se domluvili napřímo, žádná daň by se z mého pobytu neodvedla, i kdyby snad ode mne byla vybrána. Ale protože to šlo přes Airbnb, tak se rovnou odečetla jak státní daň, tak městský pobytový poplatek.

Nevím, jestli Uber a Airbnb s daněmi pomáhají, ale dávalo by to dobrý smysl. Takže by to nakonec mohlo být win-win-win řešení, protože mi přijde, že většinu lidí snad víc než samotné daně obtěžuje byrokracie s nimi spojená.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 12. 2015 08:31
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 12. 2015 00:42

Jenže založit si klon Uberu není takový problém.
Takže pokud Uber začne udávat své smluvní partnery výberčím daní, vznikne poptávka po službě, která to dělat nebude.
Samozřejmě záleží na tom, jak moc stát byrokratickým opruzem, výškou daní, atd... bude lidi k přechodu do šedé motivovat.
Ale vzhledem k tomu, že má stále hlouběji do kapsy, státní dluhy jen rostou a demografická bomba tiká, nebude mít stát zřejmě jinou možnost, než ten stimul k přechodu do šedé a černé zásadně posílit.

Podobné to bude s měnou samotnou. Úvahy o záporných úrocích a o zrušení hotovosti se jednou zhmotní. A jestli toto nebude stimulem k rozvoji paralelních měn, tak nerozumím ekonomice ani za mák.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 15. 12. 2015 12:28
reakce na Jan Altman | 15. 12. 2015 08:31

Uber vznikl v roce 2009, kdy bitcoin byl zatím jen hračkou v rukou pár kryptoanarchistů. Myslím že ani jeho zakladatelé netušili, jaké furóre může vyvolat nevinná mobilní aplikace, když narušuje monopol váženého cechu taxikářů, proto ho designovali jako normální, otevřený a legální byznys.
Krypto verze Uberu je dnes technicky zcela možná. Server poběží jako hidden service přístupný jen přes Tor nebo I2P. Server oficiálně pouze udržuje reputace taxikářů, počítá ceny a za tyto služby vybírá bitcoiny. Pouze za tyto služby, tečka. Nic o tom, že tyto platby jsou i poplatkem za samotnou taxislužbu. Ty peníze samozřejmě taxikářům pošle, ale skrytě, přes Dash.
Aby stát mohl něco takového postihovat, musel by:
1. Zakázat Tor. Což není tak snadné, protože Tor je zvenčí jen síť serverů komunikujících přes ssl, a právně dokázat, že ta šifrovaná data jsou Tor, je velmi obtížné. V případě, že alespoň jeden server leží mimo dosah vyšetřovatelů, je to prakticky nemožné.
2. Zakázat kryptoměny. Vzhledem k tomu, že už i korporátní svět začal laborovat s bitcoinem, takový zákaz by vyvolal velké protesty.
3. Zakázat spolujízdu.
4. Uzákonit jakousi „fikci zaplacení“ – tj. když zaplatím nějakou částku agentuře, která mi dohodí taxikáře, tak nějaké dané procento z částky bude zdaňovat taxikář, přestože neexistuje doklad o tom, kolik z toho reálně taxikář dostal.

No nebude to mít vrchnost lehké. Ostatně kdyby měla, tak by FBI nemusela dělat složité manévry s agenty provokatéry na Silk Road, ale prostě by Kongres zakázal darkmarkety a bylo by to :-)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 12. 2015 13:52
reakce na Robert Antonio | 15. 12. 2015 12:28

No dokonce ten skrytý server KryptoUBERu ani nemusí existovat. Inteligence bude v APPce a databáze bude rozprostřená všude, na způsob torrentu či blockchainu.

Akce působí reakci. Resp. každá regulace spouští tržní přizpůsobovací procesy.
A pokud si vezmeme, kde byly technologie před 100 lety a před 10ti lety a kde jsou dnes, tak bych skoro ani neriskoval předpovídat, kde budou za rok.

A pro případ toho, že by to došlo až k nějakému Pol Potovi, který by Internet zkrátka vypnul (na čas, protože by to bylo neudržitelné), tak zde stále máme Au a Ag mince a v nich hotovostní obchod z ruky do ruky - čili také něco, co EET, kontrolní hlášení a podobné sadismy neutralizuje.

Koneckonců proti vrchnosti a výběrčím daní lid občas použil i vidle.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mirek Hasík | 15. 12. 2015 02:18
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 12. 2015 00:42

Nejsou to spojené nádoby? Byrokracie a daně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 15. 12. 2015 05:52
reakce na Mirek Hasík | 15. 12. 2015 02:18

Zajímavá otázka. Nemám teď čas si dohledávat data, ale tipl bych si, že počet člověkohodin na administraci se samotnou výší daní nijak extra korelovaný nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 12. 2015 09:17
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 12. 2015 05:52

V této souvislosti je zajímavá Lafferova křivka. Ono sice zvýšit sazbu není pro stát administrativně nijak zvlášť náročné, jenže v určitém okamžiku odpor platit daně vzroste natolik, že stát, aby vybral další korunu na dani musí vynaložit také korunu nebo víc. Dobře je to vidět na EET, které bude stát stovky milionů ročně a není vůbec jisté, že se o tolik zvýší vybraná daň. Také drastické pokuty spojené s "Kontrolním hlášením" ukazují, že stát se stále více spoléhá na represi a ta je drahá.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 12. 2015 08:37
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 12. 2015 05:52

No podle mne tam nějaká závislost bude - čím vyšší daně, tím větší motivace je obcházet a tím větší "nutnost" všemožných kontrol, byrokratických omezení a nařízení, atd... Čím více daní, čím složitější daňová soustava, tím opět větší potřeba byrokratů. Nezní to logicky?

Pokud by například nějaký vládce seznal, že státních služeb všichni využívají plusminus stejně a zavedl daň z hlavy (např. 100tis /rok, a dejme tomu z toho vyjmul invalidy, atd... ale pro vyváženost těmto neplatičům sebral nějaká zajímavá práva, aby každý hned netvrdil, že je invalida), tak by zcela jistě byrokratů mohla být tak setina co dnes. Zkrátka by každý musel v lednu zaplatit 100tis, pokud neukáže, že nemá nohy. Kolik by na manageování tohoto (byť podivného) systému muselo být úředníků? Žádná daň z příjmů, žádné DPH, žádné clo, žádné spotřebky, ... žádné daňové kontroly, žádné prokazování odůvodněnosti nákladů, žádné odečitatelné položky, žádné výjimky, ...
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 12. 2015 09:20
reakce na Jan Altman | 15. 12. 2015 08:37

Pokud si dobře pamatuji, tak v 19. století v mírových dobách vybírala americká vláda 10 dolarů od každého a byla v přebytku. (Daň z příjmů byla v těch požehnaných dobách protiústavní a nemorální.)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 12. 2015 10:35
reakce na Josef Fraj | 15. 12. 2015 09:20

Přesně tak.
Toto už zavání opravdu silnou křečí na straně státu:
http://roklen24.cz/a/wr3AB/csr-2015-podnikani-pod-kontrolou-statu
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 15. 12. 2015 10:41
reakce na Jan Altman | 15. 12. 2015 10:35

Nebo taky tady: http://dfens-cz.com/o-duverivem-pepovi-a-blazene-aneb-jak-nam-tu-vzkveta-nejen-silnicni-fasismus/
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 14. 12. 2015 08:15

Dobývání renty? To je to, o čem stále píše Švihlíková. :-). Jinak s článkem nelze, než souhlasit. Máme tady další magory, co chtějí poroučet větru, dešti.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 14. 12. 2015 14:37
reakce na Richard Fuld | 14. 12. 2015 08:15

Nejen, že chtějí. Oni jsou pevně přesvědčeni, že větru, dešti a oxidu uhličitému již poroučejí.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Kokeš | 14. 12. 2015 03:02

Výborný článek!
+15
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!