Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kouřové clony na školství

Před několika dny proběhla médii zpráva o tom, že nová ministryně školství paní Valachová dá našim dětem oběd zdarma...

Tedy jen některým dětem (do 3. třídy) a vlastně to nebude zdarma, protože ty obědy nebude platit ona, ale občané. Tři miliardy – které by novinka, již chce ministryně Valachová dostat do novely školského zákona, stála – půjdou ze státního rozpočtu a budou chybět jinde, případně se zvednou daně nebo dluh.

Já jako rodič zatím tří dětí na tom „vydělám“. Moje děti začnou do školy teprve chodit a vy ostatní, kteří máte děti starší nebo nemáte žádné, mi to zaplatíte. Děkuji vám, ale neprosil jsem se o to a nerad jsem se takto stal „příživníkem“.

Kromě toho debaty o tom, že v téhle škole mají či nemají právě toto jídlo nebo jiné jídlo dostanou další rozměr – mám přece právo, aby mé dítě jedlo to, co chci já, když už jste mi to vzali na daních. Kauzu obědy ale spíše považuji za „drobnost“.

Je to totiž kouřová clona. Stejně jako dřívější povídání o tabletech do škol.

Na podobnou notečku

Parlament zpracovává další novelu školského zákona. Ta mimo jiné zavádí povinnou roční předškolní docházku. Školky možná zvládnou dopřipravit pro školu nějaké zanedbané děti, na druhou stranu to znamená, že rodiče zas přijdou o kus odpovědnosti za výchovu. Výsledek? Víc dětí, které je třeba dopřipravit. Třeba v povinné předpředškolní třídě.

To prodloužení školní docházky o rok – nic jiného prosazovaná povinnost odchodit rok v poslední třídě mateřské školy není – je věc závažnější, byť to opět nic zásadně nezmění. Je to jen malé omezení svobody volby rodičů a dětí (ano i ony mají v pěti letech možnost rozhodovat se), kvůli kterému nikdo demonstrovat před MŠMT nepůjde. Moje děti do školky chodí, zajímalo by mě ale, jestli a jak se bude povinná docházka do „velkáče“ měřit a zda budou muset paní učitelky předávat absentéry sociálce (protože v opačném případě se některé děti do školky přihlásí a pak tam třeba vůbec chodit nebudou), ale to jsou technické detaily, které velcí „vizionáři“ řešit nemusí, dopadnou na „plebs“, respektive na paní učitelky.

Ale je to také jen kouřová clona.

Nemají nic

Reforma ale řeší i další věci. Podrobněji zde. Pár detailů, které zaujaly mě.

Školy by nově měly být financovány na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program.

Hodnotíme tedy podle stráveného času učitele, ne podle výstupu. Tím učitele zase dál deklasujeme na hlídače dětí nebo vrátného. Čím víc hodin ve škole, tím víc Oxford.

„Ministerstvo školství prováděcím předpisem stanoví pro jednotlivé obory vzdělání maximální počet hodin výuky ve třídě, který bude zohledňovat nezbytné dělení zejména na jazyky nebo nutnost podpory pro dítě se speciálními vzdělávacími potřebami.“

Asi máme málo tabulek, málo vzorečků, málo byrokracie. No tak vznikne další odbor MŠMT a další lidé, kteří budou tyto koeficienty zpracovávat. Chcete trochu tušit, jak to bude vypadat? Zadejte do oblíbeného vyhledavače „krajský normativ na žáka“, sofistikovanost výpočtů a metodiky je na první pohled obrovská. Na druhý pohled je to celé poněkud nesmyslné určování toho, kdo je pro společnost přínosem a kdo ne.

„Zde se bude brát v úvahu průměrná naplněnost běžných tříd a podíl dětí, které potřebují podporu ve vzdělávání.“

Chytří ředitelé si už nyní začnou sbírat kontakty u školních psychologů, kteří začnou děti přeřazovat do dětí v kategorii „potřebují podporu ve vzdělávání“. Za pár let nám procento takových dětí stoupne a budeme mít další problém, který bude řešit další ministr.

„Jsem přesvědčena, že pokud neprosadíme změny regionálního školství, tak nejsme schopni školství nikam posunout. Devadesát procent problémů, které ve školství máme, plyne z toho, že současný systém financování není spravedlivý,“ řekla paní ministryně.

Nemyslím, že devadesát procent problémů je ve financování, to je uvažování centralistického technokrata. Odklon od financování na žáka systém tak leda zneprůhlední, bude víc nespravedlivý než dnes. Když už jsme jako společnost přistoupili na to, že chceme všem dětem přispět na vzdělání, proč přispívat každému dítěti jinak? Copak má každé dítě jinou cenu? Proč stát rozděluje jedny děti oproti druhým? Protože mají jiné potřeby? Takže nějaký ministerský byrokrat se stal soudcem dětských potřeb? To je přece děsivé.

Nicméně následující odstavec vám ukáže, že to všechno je kouřová clona.

„Definitivně jasno o novém způsobu financování škol by mělo být do poloviny roku 2017, aby mohlo ministerstvo vyjednávat potřebné peníze pro státní rozpočet 2018. Ve školách by nový systém měl začít fungovat od školního roku 2018/2019.“

To bude po dalších volbách, šance, že cokoliv z toho projde bez zásadních změn, nebo vůbec projde, je blízká nule. To, že změny trvají tak strašně dlouho, vede k tomu, že učitelé jsou vůči nim už téměř kompletně pasivně rezistentní a skeptičtí.

Navrhovaná „reforma“ financování školství je tedy pouhým pokusem vzbudit zdání, že ministryně má nad situací kontrolu. Zdání aktivity. Je to dělání pro dělání. Možná se některým lidem bude zdát, že to mají na ministerstvu pod kontrolou. Fotka pohledné ministryně bude chvíli v hlavních zprávách. Myslí na nás. Myslí na naše děti, řeknou si mnozí.

Ale to všechno je jen kouřová clona, která se snaží zakrýt to, že ministři školství vlastně žádnou zásadní vizi toho, jak zlepšit vzdělání našich dětí, vůbec nemají.

Tak jim aspoň „dají“ oběd.

A učitelé? Ti se jen ušklíbnou a půjdou dále vyplňovat žádosti o dotace z různých projektových fondů, hlídat děti na chodbách, přežívat hodiny, řešit, jaký plat budou mít po všech změnách kariérního řádu a dalších tabulek. A hlavně, kdy už budou prázdniny.


Autor je předseda krajského sdružení Svobodných v Zlínském kraji. Převzato se souhlasem redakce z Neviditelného psa

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK