Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pivo z Pepíkovy garáže

, | 31. 10. 2015

Čechy už nebaví piva bez chuti. I proto zažíváme boom minipivovarů. Do jednoho z nich jsme se vypravili za sládkem Josefem Krýslem

Pivo z Pepíkovy garáže

Když rozhovor o pivu, tak jedině v Plzni. A samozřejmě se sládkem. Nemíříme ale do Plzeňského Prazdroje, tam už Josef Krýsl nedělá. Po dlouhých letech ve službách největšího českého pivovaru se v roce 2005 postavil na vlastní nohy. A začal vařit pivo u sebe v garáži. Nejdřív jen tak pro radost, později se z toho stal i slušný byznys. Především díky tomu, že svérázný sládek dokáže stavět minipivovary na klíč. Dohromady jich vybudoval skoro šedesát, kromě Česka například ve Švédsku nebo v Anglii. Prý se už ale taky rozhlíží po větších prostorách, kam by přesunul svůj vlastní minipivovar Joe’s Garage.


Anketa

Jak často pijete pivo?

Jak se vlastně člověk stane sládkem?

Od mala mě starší bratr vedl k chemii. Ta je základem vzdělání všech sládků. Škoda, že se to už nenosí, protože tehdy to pro nás bylo takové malé dobrodružství. Měl jsem knížku Tajemství chemie, kde se psalo, jak si vyrobit mýdlo, jak střelný prach nebo jak si ze žárovky udělat baňku. To se mi hrozně líbilo, takže jsem všechno zkoušel. Doma jsme si s bratrem udělali malou laboratoř, a když mi bylo dvanáct, tak jsem mamince uvařil první dávku mýdla. O rok později jsem k Vánocům dostal skleněný destilační přístroj. Vzpomínám si, jak jsem se nemohl dočkat, až se urodí třešně. Postupně jsem destiloval všechno, co mi přišlo pod ruku. Byl jsem tím uchvácený a říkal si, že bych se chtěl stát destilatérem. Pálenky mě zpočátku, i když je skoro nepiju, fascinovaly víc než pivo.

A proč u vás nakonec pivo zvítězilo?

V patnácti letech jsem šel na Střední potravinářskou školu v Podskalské ulici v Praze. To bylo další štěstí mého života, protože je to výborná škola. Dala mi znalosti, které jsem pak využil v praxi. Podskalská by si od státu zasloužila větší podporu a propagaci. Například sládků je teď nedostatek. Bylo by dobré lidem vysvětlit, že jejich syn může lépe prosperovat jako sládek, než když bude jen někde sedět u počítače. Bohužel školy dál produkují spoustu absolventů, kteří nemají na trhu práce velké uplatnění.

Ale zpátky k pivu. Po absolvování prvního ročníku střední školy jsem šel na praxi do Plzeňských pivovarů. Byl jsem hrozně natěšený, ale jako první na mě vyšla nejhorší práce, která může nováčka potkat. Čistil jsem zašlemované trubky pod kvasnými káděmi na spilce. Měl jsem toho plné vlasy i oči. Když jsem přijel po práci domů, tak se mě otec ptal, jak se mi líbil první den. Odpověděl jsem, že to bylo příšerné a že tam už nikdy nejdu. On mi pak vyprávěl, že když se učil řezníkem, tak první práce, kterou dělal, bylo praní střev. To taky nebyla žádná výhra. Řekl mi, že se brzo dostanu k lepší práci a že se mi tam začne líbit. A měl pravdu.

Pak už jste zůstal pivovaru věrný…

Ano. Po vojně jsem dělal v Prazdroji a Gambrinusu. Prošel jsem si celé kolečko – sladovnu, varnu, spilku, sklep, stáčírnu. Bylo mi ale jasné, že abych mohl udělat kariéru, budu si muset dodělat vysokou školu. A tak jsem odešel do Prahy na Vysokou školu chemicko-technologickou. Po škole jsem se už v sedmadvaceti letech dostal k řízení varny Prazdroje. To bylo srdce pivovaru a já se musel rychle naučit zvládat takový kolos. Naštěstí jsem měl kliku na skvělé lidi kolem sebe. Léta plynula a já se pak v Prazdroji přesunul do ležáckého sklepa. To je fenomén, který nemá ve světě obdoby – jde o osm kilometrů chodeb, ve kterých zraje pivo. Po revoluci se pak začal pivovar modernizovat a já se stal šéfem technického servisu.

Proč jste Plzeňský Prazdroj opustil pár let poté, co ho koupila firma SAB Miller?

Začala velká změna, která se dala logicky očekávat. Mnohdy o nás rozhodovali lidé, kteří o pivu a naší práci skoro nic nevěděli. Říkali jsme jim „vzdělanci 3A“.

Prosím?

Nevíte, co znamená 3A? Angličtina, arogance a dál nevím už nic. Nejednou mi přišlo, že komu je přes čtyřicet, je podezřelý. A komu nad padesát, tak už tam nemá co dělat. V celé struktuře vedení pivovaru se dělaly velké změny a já radši dobrovolně odešel. Dnes jsem za to rád, protože mě to posunulo úplně někam jinam.

Měl jste hned jasno v tom, že začnete podnikat na vlastní triko?

Byla to spíš náhoda. Nejdřív jsem byl nezaměstnaný, ležel jsem v posteli, díval se, jak úspory tají jako jarní sníh, a přemýšlel o tom, co se mnou bude dál. Nebylo to zrovna nejveselejší období. V mé oblíbené pražské pivnici U Zlatého tygra jsem si postěžoval kamarádům a ti mi radili, abych se sebral a odjel co nejdál. Vzal jsem si to k srdci a vyrazil s mojí ženou Janou do Austrálie za kamarádem, se kterým jsem hrál jako puberťák rock’n’roll. Byla to fantastická dovolená. Navštívili jsme tam mimo jiné i pár minipivovarů. Tehdy jsem si řekl, že bych mohl něco takového zkusit doma. Není nic horšího než nedělat vůbec nic. Po příjezdu jsem si v garáži zřídil malý pokusný pivovárek. Mezitím jsem taky začal pracovat pro firmu Linde, kde jsem se zabýval výčepními plyny. V garáži jsem ale pivo vařit nepřestal.

A kdy se z toho stalo podnikání?

Honza Kočka, asi největší vizionář českého pivovarnictví, mě jednou pozval do Prahy na první ročník degustační soutěže českého homebrewingu. Požádal mě, abych tam přivezl pár vzorků. V garáži jsem dal dohromady světlý a tmavý ležák, v té době jsem se ještě nepouštěl do svrchně kvašených piv. A obě moje piva ve svých kategoriích vyhrála. Najednou se mě přítomní novináři začali ptát, jak se moje pivo jmenuje. Jeden známý říkal, ať napíšou, že je z Pepíkovy garáže. V ten moment jsem si vzpomněl na album Joe’s Garage od svého životního idolu Franka Zappy. Takže nebylo co řešit. V novinách druhý den stálo, že na světové finále homebrewingu do Kanady míří pivo z Joe’s Garage. Tam už jsem sice nevyhrál, ale stejně mi ten úspěch dodal sebevědomí a chuť dál pracovat na vlastních projektech.

Další pivní rozhovor

Jan Šuráň

Kdyby nebyly porodnice, narodil se v pivovaře. Takhle musíme říct, že jeho první cesta vedla z porodnice do pivovaru. Pivo studoval na střední i vysoké škole – na střední průmyslové škole technologické a fakultě potravinářských a biochemických technologií VŠCHT. Po škole – s roční přestávkou na sládkování v Krušovicích – třináct roků ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském.

V roce 1992 je u zrodu firmy PIVO Praha, která pomáhá vařit pivo: velkým pomáhá s technologiemi, malým prostě postaví mini- či pikopivovar na klíč.

Rozhovor s prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů Janem Šuráněm:

Vaším hlavním byznysem je teď ale stavba minipivovarů na klíč. Kdy jste začal s touhle činností?

To přišlo ještě o něco později. Dál jsem si vařil v garáži pivo, zkoušel různé recepty a dělal pro firmu Linde. Jednoho dne mi před barákem zastavil černý Mercedes, ze kterého vyskočili dva Vietnamci. Povídali, že o mně slyšeli a že jim chutná moje pivo. Ptali se, jestli bych s nimi nechtěl spolupracovat a jestli bych si troufnul „ošéfovat“ montáž restauračního pivovaru v Saigonu. Potřebovali šéfmontéra a sládka, který by jim to rozjel. Věděl jsem, že další taková šance nemusí přijít. A za čtrnáct dnů jsem už letěl přes Paříž do Saigonu.

Jak to pak na místě vypadalo při stavbě pivovaru?

Samozřejmě to byla trochu divočina. Ve Vietnamu jsem sice předtím byl už třikrát, ale teď to bylo něco úplně jiného. Problém byl hlavně s komunikací, protože vietnamský dělník neumí jiný jazyk než svůj rodný. Těžko mu na place vysvětlíte například to, že má uříznout trubku tři čtvrtě coulu a navařit tam závit DN 32. To by byla pantomima na dvě hodiny a na jejím konci bych to mohl rovnou všechno udělat sám. Nakonec jsme si vytvořili komunikační kanál, zhruba pět set základních slov napsaných na velký billboard v pivovaru v obou jazycích. Oni se tomu sice neustále smáli, ale fungovalo to. Po téhle zkušenosti jsem na Vietnamce začal pohlížet jinak. Je to nesmírně pracovitý národ, který má ohromný potenciál v mladých lidech. Ti se nechtějí jen poflakovat, ale mají chuť se něco naučit. Žijí skromně a pracují celý den.

Pivovar jsme tedy sestavili, sešroubovali, navařili a rozjeli. Myslím, že jsme odvedli dobrou práci. Vietnamci byli z piva nadšení, dokonce tam o nás točila Saigonská televize dokument. Po půl roce ale přišel stesk po domově, takže jsem za sebe v Česku našel jiného sládka Pepu Korbela, mého bývalého kolegu z Prazdroje. Ten pivovar převzal a dotáhl původní smlouvu zdárně do konce.

A doma jste ve stavění pivovarů pokračoval…

Brzy mě oslovilo pár dalších lidí, že se jim to líbí a že by chtěli taky vlastní minipivovar. Po čase jsem postavil v Lomnici u Sokolova svůj první minipivovar Permon. Ten se postupně dvakrát rozrostl a dnes pivo Permon patří k tomu nejlepšímu, co se v Česku vaří. Začalo se nám dařit, přišel boom minipivovarů a já jsem měl najednou tolik práce, že jsem nevěděl kam dřív.

Kolik pivovarů jste už postavil?

K dnešku padesát osm. Většinu v Česku, čtyři na Slovensku, dva ve Švédsku, po jednom v Bělorusku, Rusku a Anglii. Teď máme poptávku z Kolumbie a Brazílie. Jednáme také v Africe. Neustále se nám ozývají z Číny. Těm ale moc rádi neodpovídáme.

Proč?

Do Číny se posílá pivovar jenom jednou. Pak už ho posílají oni k vám. Číňani zkrátka všechno zkopírují a já jim nebudu usnadňovat práci. Musel bych mít záruku, že to mají skutečně jen k výrobě piva, a ne k tomu, aby podle našeho pivovaru vyráběli další. V Česku dokonce už pár minipivovarů koupilo vybavení od čínských výrobců. Končí to tak, že jim třeba reznou tanky. Nebo dostanou tanky, které nemají certifikaci na tlakovou nádobu, je toho spousta. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam. Je to stejné jako s auty. Koupili byste si nějaké z Číny? Já tedy rozhodně ne.

Koukám, že vám Čína leží pořádně v žaludku…

Vadí mi, že nám zlikvidovala textilní a obuvnický průmysl. Hodně firem tam přesunulo výrobu a teď jsou najednou rozčarovaní z toho, co se děje s čínskou měnou. S Čínou se nedá férově soutěžit, když tam zaměstnávají lidi, kteří musí dělat za pár floků v nedůstojných podmínkách a neplatí jim moc zdravotní ani sociální pojištění. Já bych na čínské zboží uvalil embargo, nebo alespoň vysokou daň. Zamyslel se někdo, proč to tak snadno nefunguje opačně? Co jsme v poslední době vyvezli do Číny my? Prezidenta a Krtečka. A to zrovna nepovažuju za velkou akci.

Vzorná reprezentace

Prezident může propagovat zboží a služby ze své země, aniž by shazoval ostatní. Nedávno to předvedl Andrej Kiska. Na své diplomatické cestě po Spojených státech několik dnů vyzdvihoval slovenské technologické firmy a ani jednou se nesnížil k „bonmotu“, že Rakušáci a Maďaři neumí programovat.

Zatímco...

Když už jsme u našeho prezidenta, tak jak se vlastně díváte na jeho výroky vůči minipivovarům? Podle něj dělají kyselé pivo…

Pan prezident a jeho mluvčí Ovčáček by se měli chytnout za ruce a přesídlit třeba do té Číny. Strašně bych si na Hradě přál rozumného člověka, který není zatížený minulostí a který by nás ve světě důstojně reprezentoval. Ale ne nadarmo se říká, že každý národ má takové politiky, jaké si zaslouží.

Dalším oblíbeným terčem Miloše Zemana je také americké pivo, které považuje za obarvenou vodu. Jak chutná americké pivo vám?

S americkým pivem pozor, protože to má neuvěřitelnou škálu rozdílných chutí a stylů. Jsou tam piva pro nás nepřijatelná, ale na druhé straně i skvělá piva z různých menších pivovarů. Amerika jasně ukázala, jak to funguje s fúzemi pivovarů. V sedmdesátých letech tam proběhlo velké dofúzování společností jako Anheuser-Busch, Michelob, Miller a jiní. Vznikli obři, kteří mohli pivem zásobovat klidně celý svět. Fúze se ale dělá proto, aby přinesla větší zisky. Tím pádem se musí vyrábět jednodušeji, rychleji, levněji, využívají se synergické efekty v logistice i při nákupu surovin, zjednodušují se technologie. Výsledkem je pivo, které je k dostání kdekoli, kdykoli a jakkoli. Problém je, že už nemá žádnou osobitou chuť.

Jak na to zareagovali konzumenti?

Lidé chtěli ochutnávat něco jiného, takže začaly vznikat minipivovary a zároveň se otevřelo okno pro evropský export. Mikropivovary v Americe stály v polovině sedmdesátých let na začátku celosvětového trendu, který stále trvá. Jen v roce 2012 se tam otevřelo 860 nových minipivovarů. A každý následující rok přibyla další tisícovka.

A kolik minipivovarů může působit na našem trhu?

Před pěti lety jsem si myslel, že se to zastaví na nějakých dvě stě padesáti. Teď bych řekl, že to dojede až k šesti stům. Pak už bude trh přesycený a slabší kusy začnou odpadávat. Minipivovary ale nezažívají boom jen v Česku. Podobné je to v celé západní Evropě, na Slovensku, v Polsku, ale taky na Ukrajině a v Rusku.

Panuje v Česku mezi minipivovary a velkými pivovary velká rivalita?

Z naší strany moc ne, protože na to nemáme čas. Když máte malý pivovar, tak pořád jen vaříte a prodáváte. Opravdu se nestíháte špičkovat se zástupci větších pivovarů.

Ti se ale vůči minipivovarům často vymezují. Říkají dokonce, že minipivovary jsou riziko pro pověst českého piva.

Myslím si, že by se spíš měli starat o to, jestli si s pověstí českého piva nezahrávají oni, když někteří z nich dávají do supermarketů pivo, které se tam prodává za šest korun. Konzument by si měl klást otázku, jestli to je ještě vůbec skutečné pivo. Laciná piva ze supermarketů jsou totiž hanbou českého pivovarnictví. Vždyť to nemá žádnou chuť ani kvalitu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (22 komentářů)

Martin Malvazsky | 5. 11. 2015 21:58

Komentáře Super.Bohužel se zapomíná, že pro vývoz se z... do se zboží dotuje ať už jde o vepřové maso, kuřecí, pivo apod. Každá ekonomický silná země hledá "legální" způsob jak vyvést své zboží. Volný trh a svoboda podnikání je stejná utopie jako Komunismus, rovnost a bratrství jak nás krmí p.oučky. Pořad platí a bude platit právo silnějšího, ať už nám bude mazat med kolem úst ta či ona strana. Pořad platí, že paragraf se ohýbá do dvou stran.....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mirek | 2. 11. 2015 15:10

Ze zacatku se mi clanek libil a je fajn, ze nekdo vari pivo doma, ale pak ty reci o clech a vysokych danich. To by mohl treba zapadni svet uvalit 1000% clo na ceske pivo, aby ochranil sve pivovary. Nebo by mohl uvalit 1000% na stavbu pivovaru ceskou firmou.

Pan sladek pusobi jako pomerne inteligentni clovek, ale v zapalu socalistickeho mysleni si neuvedomuje, ze je vlastne sam proti sobe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 31. 10. 2015 19:33

Docela zajíkavé čtení. A pak to shodí ve dvou větách:

"S Čínou se nedá férově soutěžit, když tam zaměstnávají lidi, kteří musí dělat za pár floků v nedůstojných podmínkách a neplatí jim moc zdravotní ani sociální pojištění. Já bych na čínské zboží uvalil embargo, nebo alespoň vysokou daň."

Jak nedá férově soutěžit? Kdo chce konkurovat cenou a ne kvalitou (tak jak to dělá Čína), může taky zkusit dělat za pár floků. A nebo to zkusit s tou kvalitou a pak nemuset dělat za dumpingové mzdy. Je to volba.
A že tam zaměstnavatelé zaměstnancům neplatí soc a zdrav pojištění? Co já bych za to dal, kdybych měl svobodu se pojistit podle svého, vybrat si pojistný plán, i mít svobodu se v krajním případě nepojistit. Místo toho mám daň převlečenou za pojištění, kterou platit musím i když nechci, jinak mne zavřou. Tomu mám říkat výhoda??

A uvalovat embargo či vysoká cla na čínské zboží? Kde pan autor bere právo chtít po mne nějaké peníze, když se rozhodnu si z Číny objednat dron, 3D tiskárnu, Arduino, či tablet?
Proč bych za to měl někomu něco dávat? Je to mezi mnou a tím čínským dodavatelem, nikomu třetímu do toho nic není. Ať si pan autor platí clo sám - pokud si z Číny něco objedná, tak ať pak dobrovolně pošle 30% z nákupní ceny Babišovi, když mu to vyhovuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 8. 11. 2015 23:00
reakce na Jan Altman | 31. 10. 2015 19:33

Honza Altman mluví o férové soutěži a konkurenci. Jaká soutěž a konkurence mezi někým kdo nic neprodukuje a někým kdo produkuje? Žádná, jenom se vzájemně podporují. Pokud český úředník Honza jenom kupuje a prodává není v kompetici s výrobcem, ale je v kompetice s jiným úředníkem, který též jenom kupuje a prodává. Pokud platí stejné podmínky obchodu pro oba kompetice je férová, ale to nesedí plánovači Altmanovi, který fantasí o tom že druzí budou platit cla zatím on jako člen nadlidí platit nebude.
„A uvalovat embargo či vysoká cla na čínské zboží?“ Ano, pokud by Altman něco vyráběl asi by sám svobodně a opakovaně vykřikoval o protekci proti laciným čínským výrobkům. Je na čase aby on začal něco vyrábět, něco jako „dron, 3D tiskárnu, Arduino, či tablet“ a vykřikovat na jinou notu.
„kterou platit musím i když nechci, jinak mne zavřou.“ Určitě by mu to dalo jinou perspektivu na jeho přání na zavádění koncentračních táborů a také positivní a nezamyšlený důsledek zlepšení kvality komentářů na Finmag.cz. Každému jenom podle jeho svobodného přání.
Pokud se mu nelíbí platit 30% Babišovi asi nejlépe aby se soustředil třeba na obchod brambor z jeho kibucu a dovoz z Číny nechal jiným. Mimochodem, jaká byla úroda letos? Asi bylo nějak sucho, že ano? Dobrý den a dobrý kšeft.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin | 1. 11. 2015 20:18
reakce na Jan Altman | 31. 10. 2015 19:33

Nemůžete dělat za pár floků, protože vám to legislativa prostě neumožňuje. Máte stanovenu minimální mzdu, odvody za zaměstnance. V tomto Číně prostě konkurovat nelze. V Číně se vyrábí i kvalita (pod taktovkou západníhc společností), ale opět ze stejného důvodu. Ne proto že by to uměli lépe, ale proto že ty lidi lze dřít jako otroky a nemusí se plnit všechny ty sociální vymoženosti které máme zde.

P.S. Clo i DPH z Číny platíte už nyní. To že to nevíte znamená že asi většinou kupujete věci pod limitem pro který se clo nevypočítává.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 11. 2015 18:15
reakce na Martin | 1. 11. 2015 20:18

Ty minimální mzdy jsme si ale zavedli my tady, ty nám Čína nevnutila s cílem získat konkurenční výhodu.

A ano, vím, že clo platím již nyní - již jsem ty parazity na Plzeňské párkrát nuceně navštívil.
Clo považuji za krádež (výpalné jak na vojně, když mazáci chtějí od bažanta úplatek, aby mu vydali balíček od rodičů) a volání po jeho zvyšování považuji za podněcování k trestnému činu krádeže.

Když si za své peníze osoba A od osoby B něco koupí a v tom se objeví osoba C a chce výpalné za vydání kupovaného zboží, jedná se bezpochyby o zločince.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 1. 11. 2015 07:33
reakce na Jan Altman | 31. 10. 2015 19:33

No tady bych byl s tou brutálně tržní svobodou trošku opatrný. Cena čínské produkce není zatížena režií demokracie (ta je, uznávám, více (životní prostředí) či méně (výše daní) opodstatněná).

Samozřejmě tak jako Vy navrhujete sládkovi dělat za pár floků, může zaznít doporučení na to ať Vy jedete bydlet a podnikat do Číny - je to také volba. Ted dokonce v Číně povolili i více než jedno dítě, úžasná možnost volby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 2. 11. 2015 07:29
reakce na Luděk Zdražil | 1. 11. 2015 07:33

Jenom pro zajímavost, jak jste příšel na to, že "režie demokracie" je větší než režie čínské totality? Vy máte nějaké statistiky o velikosti a nákladech čínské byrokracie, armády, represivních složek nebo o tom, že čínské regulace jsou méně zhoubné pro ekonomiku než v demokracii? Vy umíte porovnat tyto údaje s údaji za EU? Máte nějaký odkaz? Zajímalo by mě to.

--------

Když už jste zmínil ty náklady na ekologii, tak malá poznámka. Ano máme možná větší náklady na tzv. ekologii, než Čína. Díky fotovoltaice máme nesmyslně drahou energii, jejíž ekologický přínos ještě nikdo nevyčíslil, ale jejíž ekonomická negativa cítíme všichni. Podobné je to s biopalivy, jejichž ekologický přínos je záporný a ekonomický význam spočívá v dotacích pro oligarchy, je tedy celospolečenský opět záporný. Úžasný demokraticko-ekologický výdobytek jsou dále třeba emisní normy na automobilové spaliny, které názorně předvádějí pokrytectví demokracie a absurditu, do které se dostává (Volkswagen a brzo asi i další).Dalo by se pokračovat.

Takže máte pravdu, že naše "demokratická ekologie" je drahá. S tím souhlasím. Pochybuji ovšem silně, že je skutečně ekologická. Podle mne je daleko více jenom zástěrkou pro politický boje a další přerozdělování ve prospěch oligarchů, úředníků a některých nevládních organizací za současného omezování osobní svobody. To je ovšem náš problém. Není žádný důvod, proč by někdo jiný měl snižovat svoji konkurenceshopnost a postupně degradovat svoji ekonomiku a následně i životní úroveň jenom proto, že to dělá nějaká evropská unie.

---------
P.S. Posílání někoho do Číny, není argument, ale ubohost a shazujete tak sám sebe. Pan Altman Čínu neobhajuje, jak mu podsouváte. Vytvořil jste typického strawmana. On jenom upozornil na to, že není ničí povinnost zatěžovat svoji produkci "demokratickými" výdobytky. Jestliže chce někdo levné hnusné pivo, tak není žádný důvod, zatěžovat takové pivo vysokým clem, jenom proto, aby byli zvýhodnění producenti drahého piva, jaké dělá Joe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 09:26
reakce na Josef Fraj | 2. 11. 2015 07:29

Vynechám podtón osobních invektiv, není to podstatné a myslím, že mé "doručení" bylo adekvátní a symetrické k doporučení pana Altmana dělat za pár floků. Ale k věci.

Ne, statistiky a čísla, která by dokladovala a porovnávala nákladovost ekonomiky demokratického a totalitního státu nemám, přesto si dovolím tvrdit, že např. cena práce, jako jednoho z významných faktorů ceny produkce je bez dokladování násobně vyšší v demokratických zemích než v zemích totality.

V žádném případ nejsem zastánce eurounijní byrokracie a to v mnoha, i ekonomických souvislostech a jsem si vědom řady příkladů nehospodárnosti a zhoubnosti veškerých těch dotací a pod. Nicméně vždy budu dávat v principu přednost kombinaci nedokonalé demokracie (zvláště je-li alternativou totalita) a volného trhu než kombinaci volného trhu a dokonalé totality, byť by byl výrobek druhého levnější - alespoň pro můj žebříček hodnot.

V této souvislosti je pak vcelku zajímavé, že mocenští představitelé druhé kombinace inklinují k přesunu svých osobních aktiv, osobních investic či rodinného vzdělání nebo sociálně-zdravotních požitků směrem do demokratických zemí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mirek | 2. 11. 2015 15:19
reakce na Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 09:26

Asi vas ted zklamu, ale v Cine je pomerne volny trh. Staci si tam zajet, budete se divit. Rohodne jsou trzne volnejsi a flexibilnejsi nez Evropa a to i mimo staty EU.

Co se demokracie tyce, tak pokud v Cine nejste vylozene proti rezimu, tak tam taky mate relativne dobrou svobodu rozhodovani. Je tam sice cenzura, ale ta je v EU taky. Je tam centralni planovani, ale to je v EU taky. Mozna tam ridi trh s menou a akciema,ale to dela EU taky. Viz Nemecko, kdyz zakazalo shortovani akcii nebo neustale kvantitativni uvolnovani od ECB. Zachrana Recka, kradez penez v Kyperskych bankach (pri zachrane Kypru).

Pokud dokazte trochu otevrit oci, tak zjistite, ze EU je minimalne stejne spatna jako Cina, ale narozdil od Ciny, EU je v poradnem svrabu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 2. 11. 2015 10:17
reakce na Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 09:26

Dávejte si přednost čemu chcete, to je vaše právo, pokud tím nepošlapáváte stejná práva někoho jiného.. Řeč byla o clech na čínské zboží. Tedy o tom, že někdo, kdo má jiné preference než vy, bude o možnost kupovat levné, byť třeba nekvalitní, čínské výrobky, násilím připraven. Vy zpochybňujete práva pana Altmana, kupovat levné čínské zboží, ve jménu nějakého vašeho demokratického dobra. Místo toho, abyste respektoval toto jeho právo, tak jste ho poslal do Číny. (To není adekvátní ani symetrické ani náhodou.)

Ano cena práce v unii, je mnohem větší než v Číně. To snad není problém Číny. Je to cesta Číny, jak konkurovat a postupně se dostávat na úroveň těch lepších. Cena práce v Číně roste, rozdíly se vyrovnávají. To totiž trh dělá, že vyrovnává rozdíly. Cla takovému vyrovnávání brání. Stejně tak nízké mzdy pomohly Česku po roce 1989, aby se příblížilo vyspělejším zemím.

To, že vy a Pepa z garáže hájíte čínská cla místo konkurence na volném trhu, je obhajoba násilí, s cílem zvýhodnit jednu skupinu na úkor jiných skupin. Pokud něco takového obhajujete ve jménu demokracie, tím hůř pro demokracii.

Navíc odporujete sám sobě. Voláte po demokracii bez byrokracie a nehospodárnosti. Nic takového neexistuje. Demokracie generuje byrokracii a nehospodárnost. Podobně jste v prvním příspěvku napsal "více ekologie a méně daní". Ekologie v demokracii znamená v první řadě více daní (ať už mají jakoukoliv formu). To je přece hlavní důvod, proč se ekologie, nebo spíše ekologismus, stal součástí demokratické politiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 11:43
reakce na Josef Fraj | 2. 11. 2015 10:17

Zjevně si nerozumíme a jsem pro Vás zřejmě poslem etatistického zla.

Použití cla k uvažovanému účelu bych považoval nikoli za ekonomický nýbrž za politický nástroj. V tomto smyslu, pokud by existoval celospolečenský konsenzus ochrany jistých hodnot demokratického státu, bych clo na zboží totalitního státu uvalil v takové výši, aby takové zboží bylo NEPRODEJNÉ, tedy nikoli proto, aby stát z cla profitoval. Jde o princip a smysl, praxe je obtížná, smysl jednoznačný, uznávám.

Nízké mzdy v Česku nebyly promyšleným ekonomickým nástrojem konkurenceschopnosti ale dočasným důsledkem totalitního systému a zvýšení těchto mezd a zvýšení životní úrovně byly důsledky demontáže totalitního systému a přijetí hodnotového žebříčku západní demokracie (se všemi pozitivy i negativy).

Já a Pepa z garáže interpretujeme aplikaci cla poněkud jinak. Zkusím analogii.

Ve sportovním zápase jedna strana používá doping, druhá strana nikoli. Tím se stává zápas neférový. Řešení jsou dvě: a) nepošlapávat právo doping brát bez ohledu na důsledky, nebo b) zakázat (zamezit, znesnadnit) braní dopingu, event.. takového sportovce ze soutěže vyloučit. Vy jste pro a), já jsem pro b).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 2. 11. 2015 12:57
reakce na Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 11:43

Ale já vám rozumím docela dobře, jenom mě vaše pohnutky nezajímají. Neexistuje nic takového jako celospolečenský konsensus. Existují pouze zájmy jednotlivců a skupin prosazované demokraticky na úkor a náklady jiných skupin. Jestliže chci levný čínský telefon/pivovar/cokoliv jiného, tak ho chci proto, že je levný a jsem smířený s případnou nižší kvalitou. Jestliže mně chce Nokia nebo Pepa z garáže nebo vy v tom bránit, tak je to násilí, chránící jeho zájmy na můj úkor. To, že to Pepa nebo vy nebo kdokoliv jiný prohlásí svoje zájmy nebo hodnoty za "celospolečenský zájem", je jenom pokrytectví, které má zakrýt to násilí.
Takže ano, jste etatista z definice. Chcete rozšířit násilnou roli státu a to navíc za účelem zvýhodnění sebe nebo někoho jiného na úkor někoho třetího.

Nízké mzdy zvyší konkurenceschopnost bez ohledu důvod proč jsou nízké, ale protože zlevňují vyrobené zboží. Pojmy jako "promyšlený ekonomický nástroj konkurenceschopnosti" z vašeho etatistického slovníku jsou docela zábavné. Jedním takovým "promyšleným nástrojem" byla Lisabonská iniciativa 2000, která promyšleně určila jak dohnat a předehnat USA v konkurenceschopnosti do 10 let. Výsledkem této promyšlenosti je, že od roku 2000 se rozdíl mezi EU a USA prohlubuje. Bohužel u toho nezůstalo a "promýšlí" se dál :-( Úředníci a politici žádnou konkurenceschopost promyslet nemohou, ale mohou svými regulacemi konkurenceschopnost snížit. EU je toho názorným příkladem. Jediný způsob, jak by mohli politici pomoci, by bylo zrušení těch regulací. Bohužel místo toho nastupují regulace regulaci do naprostého kolapsu. To je obávám se opět symptom demokracie.

Ta analogie je zcela mimo mísu, protože nízké mzdy nejsou doping, i když Pepovi z garáže a vám to tak připadá. Nízké mzdy jsou důsledkem ekonomické reality a přirozenou konkurenční výhodou, vedoucí k tomu, že časem mzdy porostou. (Tak tomu bylo v Česku a je i v Číně) Vy jen chcete zabránit lidem, aby si mohli koupit levné čínské zboží (a zakonzervovat tak nízké mzdy v Číně BTW) ve jménu vašeho hodnotového žebříčku. Jen pro vaši informaci, západní ekonomika a kultura se nestala dominantní v důsledku vašich hodnot, ale v důsledku hodnot právě opačných.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 16:45
reakce na Josef Fraj | 2. 11. 2015 12:57

Píšete:
"Nízké mzdy jsou důsledkem ekonomické reality a přirozenou konkurenční výhodou, vedoucí k tomu, že časem mzdy porostou."
NE. Nízké mzdy jsou důsledkem politické totality, deficitu demokracie a svobody a jsou nepřirozenou konkurenční výhodou, vedoucí k tomu, že některá produkce je nepřirozeně levná a nabourává tak volný trh.

K panu Mirkovi, píše:
"Co se demokracie tyce, tak pokud v Cine nejste vylozene proti rezimu, tak tam taky mate relativne dobrou svobodu rozhodovani".
NE. Co se demokracie týče, tak pokud nejste v Cine vylozene proti rezimu, mlčíte, nekritizujete, nenabízíte alternativy, uhnete před najízdejicími tanky a rodíte pouze tolik detí kolik vám nařídí strana a vláda, tak tam máte relativne dobrou svobodu rozhodování. Díky, nechci.

Mně to už stačilo, děkuji za diskuzi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Režim | 2. 11. 2015 18:23
reakce na Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 16:45

A co když jsem proti režimu tady?
Co když považuji cla, daně, dotace, atd... za zločin a odmítám se na něm podílet?
Podle mne dostanu flastr srovnatelný s tím, když v Číně řeknu, že generální tajemník je vůl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

??? | 2. 11. 2015 18:21
reakce na Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 16:45

Ja se z vas PO....
Jako ze v demokraticke Indii jsou nejak zavratne vyssi platy, nez v nedekokraticke cine?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 2. 11. 2015 17:10
reakce na Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 16:45

nevidím smylsl v pokracování této debaty, hezký večer.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 2. 11. 2015 12:41
reakce na Luděk Zdražil | 2. 11. 2015 11:43

Čína si zvolila pošlapávání práv svých občanů, totalitu, tím je schopna snížit mzdové náklady na minimální úroveň. Pokud Evropa totalitu odsuzuje a brání, pak si prostě volí jinou strategii hry a zákonitě musí mít dražší produkty. To je jako byste řekl, že tým A hraje strategii X, kdežto tým B hraje strategii Y.

Navrhovat cla na čínské produkty znamená, že Evropané jsou okradeni o možnost mít něco levněji. Ochuzujeme Evropany, jejich volba je prostě nižší než by mohla být a neodpovídá tomu, co by si na volném trhu čech s číňanem domluvil. Kdo dává státu pravomoc okrádat své vlastní občany? Tím směřujeme k totalitě, čili směr Čína. To je naprosto nelogické. Místo hrát fér a trvat na svém stylu hry (důraz na kvalitu, strategie X), dopouštíme se taktické chyby a přijímáme hru soupeře (nechceme slevit z kvality, ale zároveň nutíme srovnávat ceny - čili hrajeme chvíli strategii X a chvíli Y). Rozmělňujeme svou strategii do nicoty.

Kdo to srovnávání cen nakonec zaplatí? No samozřejmě Evropan. Prostě má menší možnosti rozhodování - mohl koupit levněji a nemůže, protože někdo uvalil cla. Navíc, pokud je dejme tomu nějaký produkt v EU předražený a zbytek světa jej má v normální cenové hladině, pak se zakonzervujeme v našem kontinentu a bráníme se vlastnímu rozvoji, protože to naše úsilí o uvalení cel nakonec znamená, že Evropané budou o to méně mít na jiné produkty. Cla nepomohou ničemu, jen skrytě ničí a dusí potenciál ekonomiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

[][][][][][][][][][] | 1. 11. 2015 18:57
reakce na Luděk Zdražil | 1. 11. 2015 07:33

Ano, režie demokracie je velká, režie předlistopadového režimu byla ještě větší. A co že z toho máme odvozovat?

http://www.mises.cz/clanky/demokracie-vlk-v-rouse-berancim-1903.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ach | 1. 11. 2015 20:20
reakce na [][][][][][][][][][] | 1. 11. 2015 18:57

Ach jo. Zdá se mi, že sem poslední dobou chodí spousta primitivů, kterým nedojde sebemenší souvislost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Primi Tyf | 3. 11. 2015 19:46
reakce na Ach | 1. 11. 2015 20:20

Jojo, samej primitiv, co nechápe ani dialektiku, ani eugeniku, ani další moderní etatistická zaklínadla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Achjoň | 3. 11. 2015 19:36
reakce na Ach | 1. 11. 2015 20:20

Ach jo, nemam argumenty, tak achjám..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.
Martin VlnasMartin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!