Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Souboj o Bílý dům: Reaganovský demokrat Jim Webb

| 7. 10. 2015

Bývalý senátor Jim Webb chce do Bílého domu za demokraty. V minulosti ale pracoval i pro Reaganovu vládu a mnohé jeho názory byste od politika Demokratické strany asi nečekali.

Souboj o Bílý dům: Reaganovský demokrat Jim Webb

Jim Webb je válečný veterán z Vietnamu. Dosáhl hodnosti kapitána a je nositelem několika vyznamenání, včetně Purpurového srdce a Námořního kříže. Možná i to vedlo k tomu, že za Reaganovy vlády působil nejprve jako náměstek ministra obrany a následně jako tajemník pro námořnictvo na stejném ministerstvu.

V roce 2006 se rozhodl kandidovat do Senátu. Když vyhrál primárky, bylo jasné, že dosavadní republikánský senátor Allen má problém: „Webb je Allenovou nejhorší noční můrou – válečný veterán dosazený do vlády samotným Reaganem a zastánce umírněných názorů. Allen se snaží získat Reaganovu auru, ale Webb už ji má,“ okomentoval to tehdy politický analytik Larry Sabato.

A hned v prvním televizním spotu Webb svoji výhodu naplno zužitkoval. Objevil se v něm samotný Reagan na záznamu z roku 1985, kde chválí Webbovu vojenskou službu. Reaganova knihovna se z pověření bývalé první dámy Nancy Reaganové ohradila, ale to bylo tak všechno, co s tím mohla dělat.

Webb vyhrál. Těsně (49,6 proti 49,2 procenta), ale přece. V průběhu pěti let se stal výrazným senátorem. V příštích volbách se ale rozhodl nekandidovat. Až letos 15. června oznámil kandidaturu na prezidenta.

Zahraniční politika

Na rozdíl od Clintonové byl válečný veterán Webb od počátku proti válce v Iráku. Ve svém projevu v roce 2002 řekl: „Neměli bychom okupovat území v Iráku. Opravdu chcete, aby Spojené státy musely být v regionu fyzicky přítomny celou jednu generaci? Nemyslím si, že by byl Irák až taková hrozba.“ V roce 2004 pak iráckou válku nazval největším omylem v moderních dějinách.

Jako jeden z mála demokratických kritiků války v Iráku byl kritický k americké zahraniční politice i po zvolení Baracka Obamy prezidentem. V roce 2011 kritizoval intervenci v Libyi a nedávno k tomu uvedl:  „Nebyl bych prezidentem, který by použil vojenskou sílu v Libyi v době arabského jara. Opakovaně jsem varoval, že toto použití vojenské síly nebylo v souladu s našimi bytostnými národními zájmy, že bude mít negativní důsledky pro celý region a že žádná taková akce se nemůže uskutečnit bez souhlasu Kongresu.“

Kriticky se postavil i k dohodě o íránském jaderném programu. U republikánských kandidátů je to takřka povinnost, podpořit dohodu si netroufl ani Rand Paul. U demokratů je však Webb se svým postojem v menšině.

Zbraně

Druhý dodatek americké ústavy garantuje právo držet a nosit zbraň. Jeho obhajoba je obvykle spíše doménou republikánů, zatímco demokraté se snaží toto právo nějakým způsobem omezit a držení zbraní regulovat.

Ne tak Jim Webb. „Jsem silný zastánce druhého dodatku, už dlouho mám ve Virginii povolení nosit zbraň. Věřím, že je důležité – jak pro mě osobně, tak pro další lidi ve stejné situaci – být schopen bránit sebe a svoji rodinu,“ formuloval svůj názor na tuto problematiku.

Daně

Velká část demokratů prosazuje zvýšení daně z příjmů právnických osob. I v tom se s nimi Webb rozchází. Naopak by tuto daň snížil.

V roce 2010 se projednávalo rozšíření takzvaných Bushových daňových škrtů na další dva roky. Prezident Obama chtěl, aby se snižování a škrtání daní tentokrát netýkalo osob vydělávajících víc než 250 000 dolarů měsíčně. Jim Webb jako jeden z mála demokratů tento Obamův návrh v Senátu nepodpořil.

Na druhé straně považuje za dobrý nápad zvýšení daní z dividend a kapitálových výnosů. Říká ale, že by nikdy nepodpořil zvýšení zdanění běžných příjmů.

Reforma orgánů činných v trestním řízení

Velkým tématem je v Americe v poslední době reforma orgánů činných v trestním řízení. Všimla si toho i Hillary Clintonová a věnovala tomu jeden ze svých projevů. „Clintonová přednesla projev o reformě orgánů činných v trestním řízení – já o tom mluvím devět let,“ odpověděl Webb.

Spojené státy mají v této oblasti problém. Reforma by měla snížit počet vězňů v přeplněných věznicích, snížit sazby trestů odnětí svobody a zejména zrušit povinné minimální sazby pro pachatele nenásilných přečinů spjatých s drogami, tedy třeba pro kuřáky marihuany. Webb v roce 2009 prohlásil, že při snaze reformovat vězeňství by stála za úvahu legalizace konopí.

Dříve bylo téma více spjaté s Demokratickou stranou. Ale dnes se za reformu zasazuje i stále větší část republikánů v čele s Randem Paulem. Za reformu začali bojovat i pravicoví miliardáři bratři Kochové.

Jim Webb se ale o téma skutečně zajímal dávno předtím, než to bylo v kurzu. V Senátu od začátku předkládal návrhy legislativy, která směřovala tímto směrem.  V roce 2009 navrhoval skutečně komplexní reformu. Když to nevyšlo, zkoušel to v roce 2011 krátce po tom, co oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Dnes štafetu v této oblasti převzal republikán Rand Paul.

Ve stínu hvězd

Přesto (nebo právě proto?), že Jim Webb patří k těm zajímavějším a rozumnějším kandidátům, jeho kampaň zatím přílišný zájem nevzbudila. Celebrita Clintonová, socialistická superstar Sanders a Obamův viceprezident Biden, který se stále ještě nerozhodl, zda chce kandidovat, na demokratické straně zatím vysávají veškerý zájem i volební preference.

A to je trochu škoda. Osobnost Jima Webba rozhodně stojí za povšimnutí. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Míša | 8. 10. 2015 15:26

Jedinej rozumnej. Sice nechápu proč "považuje za dobrý nápad zvýšení daní z dividend a kapitálových výnosů". Ale jinak OK.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!