Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Souboj o Bílý dům: Reaganovský demokrat Jim Webb

| 7. 10. 2015 | Vstoupit do diskuze

Bývalý senátor Jim Webb chce do Bílého domu za demokraty. V minulosti ale pracoval i pro Reaganovu vládu a mnohé jeho názory byste od politika Demokratické strany asi nečekali.

Souboj o Bílý dům: Reaganovský demokrat Jim Webb

Jim Webb je válečný veterán z Vietnamu. Dosáhl hodnosti kapitána a je nositelem několika vyznamenání, včetně Purpurového srdce a Námořního kříže. Možná i to vedlo k tomu, že za Reaganovy vlády působil nejprve jako náměstek ministra obrany a následně jako tajemník pro námořnictvo na stejném ministerstvu.

V roce 2006 se rozhodl kandidovat do Senátu. Když vyhrál primárky, bylo jasné, že dosavadní republikánský senátor Allen má problém: „Webb je Allenovou nejhorší noční můrou – válečný veterán dosazený do vlády samotným Reaganem a zastánce umírněných názorů. Allen se snaží získat Reaganovu auru, ale Webb už ji má,“ okomentoval to tehdy politický analytik Larry Sabato.

A hned v prvním televizním spotu Webb svoji výhodu naplno zužitkoval. Objevil se v něm samotný Reagan na záznamu z roku 1985, kde chválí Webbovu vojenskou službu. Reaganova knihovna se z pověření bývalé první dámy Nancy Reaganové ohradila, ale to bylo tak všechno, co s tím mohla dělat.

Webb vyhrál. Těsně (49,6 proti 49,2 procenta), ale přece. V průběhu pěti let se stal výrazným senátorem. V příštích volbách se ale rozhodl nekandidovat. Až letos 15. června oznámil kandidaturu na prezidenta.

Zahraniční politika

Na rozdíl od Clintonové byl válečný veterán Webb od počátku proti válce v Iráku. Ve svém projevu v roce 2002 řekl: „Neměli bychom okupovat území v Iráku. Opravdu chcete, aby Spojené státy musely být v regionu fyzicky přítomny celou jednu generaci? Nemyslím si, že by byl Irák až taková hrozba.“ V roce 2004 pak iráckou válku nazval největším omylem v moderních dějinách.

Jako jeden z mála demokratických kritiků války v Iráku byl kritický k americké zahraniční politice i po zvolení Baracka Obamy prezidentem. V roce 2011 kritizoval intervenci v Libyi a nedávno k tomu uvedl:  „Nebyl bych prezidentem, který by použil vojenskou sílu v Libyi v době arabského jara. Opakovaně jsem varoval, že toto použití vojenské síly nebylo v souladu s našimi bytostnými národními zájmy, že bude mít negativní důsledky pro celý region a že žádná taková akce se nemůže uskutečnit bez souhlasu Kongresu.“

Kriticky se postavil i k dohodě o íránském jaderném programu. U republikánských kandidátů je to takřka povinnost, podpořit dohodu si netroufl ani Rand Paul. U demokratů je však Webb se svým postojem v menšině.

Zbraně

Druhý dodatek americké ústavy garantuje právo držet a nosit zbraň. Jeho obhajoba je obvykle spíše doménou republikánů, zatímco demokraté se snaží toto právo nějakým způsobem omezit a držení zbraní regulovat.

Ne tak Jim Webb. „Jsem silný zastánce druhého dodatku, už dlouho mám ve Virginii povolení nosit zbraň. Věřím, že je důležité – jak pro mě osobně, tak pro další lidi ve stejné situaci – být schopen bránit sebe a svoji rodinu,“ formuloval svůj názor na tuto problematiku.

Daně

Velká část demokratů prosazuje zvýšení daně z příjmů právnických osob. I v tom se s nimi Webb rozchází. Naopak by tuto daň snížil.

V roce 2010 se projednávalo rozšíření takzvaných Bushových daňových škrtů na další dva roky. Prezident Obama chtěl, aby se snižování a škrtání daní tentokrát netýkalo osob vydělávajících víc než 250 000 dolarů měsíčně. Jim Webb jako jeden z mála demokratů tento Obamův návrh v Senátu nepodpořil.

Na druhé straně považuje za dobrý nápad zvýšení daní z dividend a kapitálových výnosů. Říká ale, že by nikdy nepodpořil zvýšení zdanění běžných příjmů.

Reforma orgánů činných v trestním řízení

Velkým tématem je v Americe v poslední době reforma orgánů činných v trestním řízení. Všimla si toho i Hillary Clintonová a věnovala tomu jeden ze svých projevů. „Clintonová přednesla projev o reformě orgánů činných v trestním řízení – já o tom mluvím devět let,“ odpověděl Webb.

Spojené státy mají v této oblasti problém. Reforma by měla snížit počet vězňů v přeplněných věznicích, snížit sazby trestů odnětí svobody a zejména zrušit povinné minimální sazby pro pachatele nenásilných přečinů spjatých s drogami, tedy třeba pro kuřáky marihuany. Webb v roce 2009 prohlásil, že při snaze reformovat vězeňství by stála za úvahu legalizace konopí.

Dříve bylo téma více spjaté s Demokratickou stranou. Ale dnes se za reformu zasazuje i stále větší část republikánů v čele s Randem Paulem. Za reformu začali bojovat i pravicoví miliardáři bratři Kochové.

Jim Webb se ale o téma skutečně zajímal dávno předtím, než to bylo v kurzu. V Senátu od začátku předkládal návrhy legislativy, která směřovala tímto směrem.  V roce 2009 navrhoval skutečně komplexní reformu. Když to nevyšlo, zkoušel to v roce 2011 krátce po tom, co oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Dnes štafetu v této oblasti převzal republikán Rand Paul.

Ve stínu hvězd

Přesto (nebo právě proto?), že Jim Webb patří k těm zajímavějším a rozumnějším kandidátům, jeho kampaň zatím přílišný zájem nevzbudila. Celebrita Clintonová, socialistická superstar Sanders a Obamův viceprezident Biden, který se stále ještě nerozhodl, zda chce kandidovat, na demokratické straně zatím vysávají veškerý zájem i volební preference.

A to je trochu škoda. Osobnost Jima Webba rozhodně stojí za povšimnutí. 

Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem z Nadácie F.A. Hayeka nebo s lidmi z předního liberálního think...

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK