Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Babiš se rochní ve výmyslech

| 2. 10. 2015 | Vstoupit do diskuze

Vicepremiér lže o německých dávkách pro uprchlíky nebo o počtu Turků v Berlíně. Navrhuje nerealistické opevnění hranic a na štít si ve válce proti imigraci dává bezdomovce, které ještě před rokem vytlačoval z Václaváku. Nenechejte své blízké, aby mu na to skočili.

Babiš se rochní ve výmyslech

Podle českého ministra financí páchá Německo „v přímém přenosu ekonomickou sebevraždu“. Na to se dá určitě vymyslet spousta vtipných přirovnání –Louis Enrique stahuje v přímém přenosu Barcelonu ke dnu, varuje kustod FK Loko Vltavín – jenomže vystoupení Andreje Babiše v nedělní Partii na TV Prima nebylo k smíchu. Jediný host celého pořadu mohl pětačtyřicet minut plácat snadno vyvratitelné nesmysly a lži o imigraci, aniž se tím moderátor Tomáš Hauptvogel nechal vyrušit ze zamilovaného přitakávání.

Agromagnát umí poznat úrodnou půdu a zasít do ní, takže někteří vaši příbuzní a kamarádi budou ty nesmysly a lži pravděpodobně opakovat. Když to nezvládne novinář, uveďte Babišovy výroky na pravou míru aspoň vy.

Co říká Babiš: „Víte, kolik dostává uprchlík v Německu? 670 euro na měsíc, to je 19 tisíc korun. U nás je důchod 11 tisíc.“

Jaká je skutečnost: těch 670 euro jsou celkové rozpočtové výdaje, které spolková vláda vyčlenila na jednoho uprchlíka na měsíc (zdroj: Bloomberg). Samotní uprchlíci z toho na ruku dostanou jen 143 euro kapesného, což po třech měsících může narůst na 216 eur, tedy 5900 korun, a po přiznání azylu až na zhruba 400 euro měsíčně (10 800 korun). To je stále méně než průměrný český důchod, kterým operoval Babiš. Rozdíl do celkových 670 euro spolkne administrativa (zdroj: Euronews).

Jaký je můj názor: netuším, co a kde škrtnout, pokud uprchlíci nemají začít žebrat nebo krást, a pokud na jejich začlenění nemají úředníci pracovat zadarmo.

Co říká Babiš: „V Berlíně žije čtvrtina Turků a němečtí policajti se tam bojí jít.“

Jaká je skutečnost: v tříapůlmilionovém Berlíně žije dvousettisícová populace rodilých Turků či jejich potomků (zdroj: Berlin.de), což není čtvrtina, ale pouhá sedmnáctina města.

Jaká je moje zkušenost: částečně turecké čtvrti Kreuzberg nebo Moabit jsou podobné no-go zóny jako Karlín nebo Žižkov. Když mluvíte o no-go zónách, tak proto vždycky řekněte, kterou ulicí začínají, a kterou končí. Jinak jen báchorkaříte.

Je EET ee?

Mohlo by se zdát, že s přesnými počty má Andrej Babiš trochu problém – čtvrtina nebo sedmnáctina, 670 nebo 143. Snad mu vyjdou alespoň některé další. Třeba 12 miliard, které stát ročně vybere díky zavedení elektronické evidenci tržeb.

Názory se různí. Jak to vidí:

Co říká Babiš: „Ekonomičtí imigranti mají peníze, chodí do bankomatu, vozí se taxíky, odmítají pomoc, nelíbí se jim neznačkové oblečení a tak dále.“

Jaká je skutečnost: Babiš předkládá falešné dilema, které postrádá logiku. Před válkou přece můžou utíkat i zámožní lidé (třeba Jan Antonín Baťa), ekonomičtí migranti naopak budou spíš chudí než bohatí. Na případné jízdě taxíkem není nic nemorálního: jednak je pro velké rodiny srovnatelně nákladná jako cesta vlakem, jednak se z některých sběrných míst na hranicích nedá jiným způsobem dostat k nádraží.

Jaká je moje zkušenost: v táborech v Röszke a ve Vámosszabadi jsem neviděl nikoho, kdo by odmítl neznačkové boty nebo bundu. Idiot se sice může najít všude, ale takhle paušalizovat je sprosté.

Co říká Babiš: „Paní Merkelová dneska ví, že skutečně udělala obrovskou chybu, že je všechny pozvala. Má to přímý dopad na německou ekonomiku a není pravda, že uprchlíci pomůžou německé ekonomice. Většina těch lidí skutečně není schopná tam ani pracovat.“

Jaká je skutečnost: o dopadu otevřené imigrační politiky na ekonomiku se vedou spory, viz protichůdné závěry studií, které prezentují Lukáš Kovanda nebo Petr Houdek. Muži, který by rád řídil stát jako firmu, je nutné připomenout, že poskytnutí azylu je projev solidarity, nejenom ekonomické kalkulace. Dost moralizování, zpět k faktům: mezi v Německu žijícími cizinci z neunijních zemí není víc než 12 procent nezaměstnaných (zdroj: Eurostat). Většina „těch lidí“ nejen že je schopná pracovat, ale taky to dělá.

Co říká Babiš: „Pojďme se podívat, jak funguje plot mezi Texasem a Mexikem.“

Pojďme: za posledních deset let se snížil počet odhalených nelegálních imigrantů v USA na méně než polovinu (zdroj: DHS Office of Immigration Statistics). Američtí komentátoři hlavního proudu nejčastěji míní, že víc než stavba plotu na třetině délky hranice tomu napomohla ekonomická krize v USA (viz například analýzu The Economist). Navzdory úbytku migrantů vzrostl po stavbě plotu počet těch, kteří při pokusu o překročení hranice přišli o život, a to o víc než sto lidí ročně (viz tamtéž).

Co říká Babiš: „Tady je řešení skutečně triviální: uzavřít to.“

Jaká je skutečnost: USA a Mexiko odděluje 3145kilometrová pozemní hranice, přesto víc než dvě třetiny kvůli vysokým nákladům stále zůstávají bez plotu (zdroj: Wikipedidia/Cbp.gov). Schengenský prostor má námořní hranici v délce 42 673 kilometrů (delší než obvod planety) a pozemní v délce 7721 kilometrů (zdroj: Europa.eu). Hračka.

Co říká Babiš: „Máme 30 tisíc bezdomovců.“

Jaká je skutečnost: Andrej Babiš má konečně jednou pravdu. Je milé, že mu dnes bezdomovci leží na srdci, když se ještě v loňské kampani ANO rozčiloval, že se potulují po Václaváku, a když pro ně jako ministr financí neudělal vůbec nic. Tomu se, milé děti, říká chucpe.

Nakonec Andreji Babišovi posíláme pěknou písničku, totiž deníkový zápis českého básníka Ivana Diviše z roku 1979: „Nenávidět, co neznám, znát nechci — podstata fašismu. Nedat si ze zásady s ničím práci; simplifikovat notoricky a debilně — podstata fašismu. Absolutní nevědomost, rochnění se v ní, nechtít vědět, že nevím, pýcha na tento stav, konec.“

Třikrát o migraci

Kam byste se vydali, kdybyste museli emigrovat z Česka? A co by se muselo stát, abyste o takovém kroku začali přemýšlet? Zeptali jsme se ekonoma Pavla Kohouta, sociologa Jana Kellera, politologa Jiřího Pehe, advokáta Tomáše Sokola a dalších osobností.

Potravinářská firma Hamé se přihlásila, že by byla ochotná dát práci i ubytování azylantům. Ptali jsme se velkých zaměstnavatelů – a vybírali jsme mezi nimi takové, kteří mají volná místa – jestli jsou také ochotni podat pomocnou ruku.

Michal Kašpárek vyrazil pomoci do uprchlického tábora: „Ať mi už nikdo nevykládá o vyspělé a humanistické Evropě: v jejím středu jsem viděl informační a právní vakuum poválečných měsíců.“


Úvodní foto Andreje B. Profimedia
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro...

Komentáře

Celkem 72 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Sprostý rasista | 9. 10. 2015 19:05

Ten kdo tady chce uprchlíky,nechť sám odejde do Afriky a tím uvolní místo pro ně,tady se opravdu všichni nevejdeme.P.S.Vyzbrojit Kalašnikovem,poslat zpět ať se sami srovnají,nevměšovat se mezi ně.Naši dědové a otcové když byli napadeni nacisty, nikam neutíkali,za svoji vlast bojovali.Já jezdím s rodinou ven na dovolenou,peníze na apartmán a stravu mám s sebou,jinak by mě všude kopli do prdele...!!!

-1
+
-

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK