Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nikdy to není buď – anebo

| 21. 8. 2015

Teplí versus tradiční rodiny, uprchlíci versus nemocné děti, ženy v šátku versus ženy emancipované: mohli bychom konečně přestat vytvářet falešná dilemata?

Nikdy to není buď – anebo

Léto, ve kterém je buď hnusně teplo, anebo hnusně mokro, svědčí myšlenkovému pleveli: falešným dilematům. To je „jeden z argumentačních klamů, který vyvolává dojem, že existují pouze dvě (tři, čtyři…) možnosti tam, kde je jich ve skutečnosti více“.

Takže pro připomenutí:

Peníze můžou být zároveň na uprchlíky i na „naše děti“, ať už se bavíme o chovancích Klokánků, anebo o marodech, na jejichž pomůcky se sbírají téměř bezcenná víčka. Jedna pomoc nevylučuje druhou, šetřit a brát se dá i jinde. Prezident-levičák by mohl volat po zvláštní dani pro firmy prodávající zbraně totalitním režimům, před kterými lidé utíkají. Prezident-pravičák třeba po omezení neefektivních dotačních programů. Prezident Zeman namísto toho postaví dva humanitární problémy proti sobě, protože místo myšlenek šíří už jen zášť.

Anketa

Sbíráte víčka?

Česko a Evropská unie můžou řešit migrační krizi jak tady, tak tam. Respektování práv a důstojnosti těch, kteří už dorazili do Evropy, se nijak nevylučuje s podporou uprchlických táborů ve státech severní Afriky a Blízkého východu. A naopak. Lidem v bárce u Lampedusy nepomůže zásilka mattonek do Jordánska, lidi v Jordánsku by ocenili podporu dřív, než se zkusí protlouct k Lampeduse.

Žena může nosit šátek a přitom být svobodná a emancipovaná. Třeba tahle. Podobné dilema: nezahalené Češky versus zahalené cizinky. Některé ženy v šátku jsou tu stejně doma jako vy.

Řekové si nikdy nevybírali mezi splacením dluhu a útěkem před ním. Po referendu koloval sítěmi obrázek, na kterém podržtaška oznamuje kapitánovi filmového Titaniku, že většina pasažérů hlasovala proti a ledovec se má jít vycpat. Čeští publicisté se pak předháněli, kdo tenhle vtip rozvaří na větší počet slov. Jenomže zvolení levicové, nicméně pořád prokapitalistické a prounijní Syrizy i zamítnutí navržených podmínek v referendu nebyly vzkazem „jděte se vycpat“. Byly zoufalým pokusem o vymanění se z falešného dilematu. Pokusem o hledání alternativ k úsporným opatřením, která nejenom že jsou vcelku pochopitelně „nepříjemná“ (nepříjemná ve smyslu „radši se zabiju“). Podle stále většího počtu ekonomů, včetně těch z Mezinárodního měnového fondu, jsou i kontraproduktivní: dusí ekonomiku, zvyšují nezaměstnanost a v důsledku oddalují svůj vlastní konec.

„Je pozdě, kde je Monika? Buď ji někdo znásilnil, nebo utekla z domova!“ Nejpravděpodobnější možnost – že se Monika zapovídala s kamarádkou – se nepřipouští.

Doleva, nebo s Klausem. Do Evropy, nebo do Ruska… Klasické případy falešného dilematu neboli falešné dichotomie čili černobílého klamu. Soupisku dalších argumentačních faulů podává Pavel Kohout:

Ne, společnost vlídnější ke gayům a lesbám nemusí být o to méně vlídná k heterákům. „V Česku počátkem 21. století nejsou fakticky ohroženi homosexuálové, nýbrž tradiční rodina,“ glosoval Josef Koukal na Novinkách pražskou Pride. „[R]eálná sociální politika mladé lidi k zakládání rodin demotivuje. Děti se stávají luxusem, řada funkčních párů předstírá před úřady, že spolu nežijí, protože je to daňově výhodnější.“ Ano, mladí žijou na psí knížku, pemprsky něco stojí, ale co s tím mají sakra co společného gayové a lesby? Tedy kromě toho, že by leckdo z nich ocenil možnost plnohodnotného sňatku a kdekdo teplý ty pleny kupuje pro vlastní děti…

Pan Koukal si proto přečte závěr analýzy Českého rozhlasu: „Úroveň porodnosti či sňatečnosti souvisí mnohem více s ekonomickou situací daného regionu než s právy homosexuálních párů. Stát, který chce podporovat rodiny s dětmi, dosáhne svého spíše daňovými úlevami, půjčkami či sociálními dávkami než odmítnutím oficiálních stejnopohlavních svazků.“

Všichni ostatní si pustí písničku Možnosti tu sou a zbystří pokaždé, když někdo bude dělat, že ty možnosti jsou jenom dvě. Vždycky je jich víc. Jenom ne tak výhodných pro toho, kdo dává na výběr.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (27 komentářů)

Jan Daniel | 24. 8. 2015 16:58

Bez definice, co to znamená "být vlídnější k homosexuálům či heterosexuálům" je zamyšlení nad posledním dilematem obvyklým přemíláním prázdných frází. Patrně opět půjde opět o nějaké formy zvýhodnění a přerozdělování. Dilema se vyřeší samo, až se zhroutí současný demokratický socialismus s jeho přerozdělováním. Pak pojede každý sám za sebe a sexuální orientace bude každému srdečně u zadnice.
Mimochodem, nejlepší a nejvíce životaschopnou formou soužití se ukáže tradiční rodina, jako tomu bylo po drtivou většinu historie lidského druhu. Kombinuje komparativní výhody muže a ženy, a poskytuje nejsilnější pouta sounáležitosti a solidarity mezi generacemi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 24. 8. 2015 16:38

Demokracie - tedy nekonečná bitka všech proti všem o to, kolik si přerozdělím pro sebe - je hra s nulovým součtem (v dlouhém období se záporným součtem). Proto dilema uprchlíci vs.děti z klokánků existuje. Stejně jako dilema mezi jakýmkoliv náhodným párem příjemců státních dotací (okresní divadlo vs. sportoviště pro děti, vojensko-průmyslový komplex vs.solární baroni, řepka vs.hospice).
Pokud budeme "tady" k imigrantům velkorysejší než k vlastním domorodcům, žádné řešení "tam" jejich příliv nezastaví. Zvláště když je známo, že naše zahraniční intervence "tam" obvykle vedou ke změně špatného režimu za horší, sektářskému násilí a válce, a že zahraniční pomoc je obvykle přesun peněz od chudých lidí v bohatých zemích k bohatým lidem v chudých zemích. Řešení je nenabízet jim bezpracný luxus "tady", a nechat je žít po svém bez našich bomb a dronů "tam".
Třetí dilema p.Kašpárek záměrně vulgarizoval, aby s měl s čím polemizovat a vyhnul se skutečnému problému. Primárním terčem kritiky vždy byly nikoliv šátky, ale postavení žen v islámu obecně. Šátky jsou jen vnější symbolický atribut tohoto postavení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 23. 8. 2015 17:12

Zdroje jedny jsou.

Buď je necháme těm, kdo je vytvořili, nebo jim je ukradneme.

Když už jsou ukradeny, dá je lupičostát buď na A, nebo na B, nebo na C, nebo ABC nějak podělí.

Ale nejde dát vše jak na A, tak vše na B, tak na C.

A přitom výdaj typu A, i B, i C může být potencionálně nekonečný - vždy půjde dát víc na vědu, vždy půjde dát víc na cyklostezky, nikdy nebude dost na opuštěné děti, nikdy nebude dost na nemocné, nikdy nebude dost na uprchlíky. Žádné "dost" totiž neexistuje.

Jediná relevantní otázka tedy je, zda o statcích má rozhodovat ten, kdo je vytvořil, nebo ten, kdo si zjedná ochranku a je schopen statky tvůrcům beztrestně sebrat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 8. 2015 18:50
reakce na Jan Altman | 23. 8. 2015 17:12

Koukám, že se z vás stal komunista. Ten, kdo vytváří zdroje, zdaleka nemusí být týž, kdo následně rozhoduje, co se s nimi stane. Např. mezi tvúrcem softwaru a majitelem/manažerem firmy, která ho najímá, je v tomto ohledu rozdíl. A pokud chcete tvrdit, že si to ti dva sjednali ve smlouvě, tak jsme tam, kde jsme dnes u státu, protože nikdo tady tvůrce zdrojů násilím nedrží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 24. 8. 2015 16:46
reakce na Martin Brezina | 23. 8. 2015 18:50

Obávám se, že nerozumím. Jedním z atributů soukromého vlastnictví je svoboda s ním nakládat a převádět ho na jiné osoby. V rámci toho se dohodnou například programátor a jeho zaměstnavatel na právech k vytvořenému software. V jakém smyslu jsme "tam, kde jsme byli"? Co s tím má společného stát?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 24. 8. 2015 18:03
reakce na Jan Daniel | 24. 8. 2015 16:46

Já se samozřejmě poněkud zlomyslně točím na tvrzení pana Altmana, že "o statcích má rozhodovat ten, kdo je vytvořil". A argumentuju, že i v kapitalismu nejvíce kapitalistickém to neplatí. Za předpokladu, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou ve smlouvě, že o statcích, které zaměstnanec vytvoří, bude rozhodovat zaměstnavatel, což je spíše pravidlem než výjimkou. A pokud se to zaměstnanci nelíbí, tak mu zaměstnavatel poradí, ať to zkusí sám nebo o dům dál. A totéž může nespokojený pan Altman učinit, pokud se mu nelíbí právní uspořádání země, ve které žije. Je to prosté, milý pane Danieli, a věřím, že jste to věděl již před mým nadbytečným výkladem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 25. 8. 2015 15:43
reakce na Martin Brezina | 24. 8. 2015 18:03

Tvrzení pana Altmana je samozřejmě správné a vy používáte nesmyslné paralely.
Pokud se zaměstnanci takové aranžmá nelíbí, nemusí se nechat zaměstnávat a může se pokusit svůj statek zpeněžit jinak, pokud ho někdo dobrovolně koupí. Může si s kamarády založit vlastní SW firmu. Případně nemusí vůbec software programovat, a může pěstovat okurky. Jeho smluvní svoboda je plně zachována.
Jeho reálné možnosti jsou druhá věc. Zaměstnavatel a programátor samozřejmě mají na volném trhu nějakou vyjednávací pozici, ale ta je dána tím, zda statek, který produkují, někdo chce a je ochoten za něj zaplatit. Jistě se najde nějaký pitomec, který bude nadávat, že nemůže doma psát doma software a inkasovat za něj milionové dividendy, protože ten software od něj nikdo nechce koupit. Ale normální člověk se s realitou smíří. Já také chápu, že nebudu rockovým zpěvákem a nebudu prodávat miliony CD, a místo toho se nechávám zaměstnávat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 26. 8. 2015 09:20
reakce na Jan Daniel | 25. 8. 2015 15:43

Pokud se občanu Altmanovi takové aranžmá nelíbí, nemusí být občanem stávajícího státu. Může si s kamarády založit vlastní stát. Případně nemusí vůbec využívat služeb kteréhokoliv státu a opustit jejich suverénní území. Jeho svoboda je plně zachována. Jeho reálné možnosti jsou druhá věc. (Na tu poslední větu bych položil zlomyslně důraz:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 26. 8. 2015 15:28
reakce na Martin Brezina | 26. 8. 2015 09:20

Sorry za ten výraz, ale musím své vyjádření poněkud zostřit: vaše paralela je debilní.
Správně by to znělo: pokud se panu Altmanovi takové aranžmá nelíbí, nemusí být občanem stávajícího státu. Může odmítnout si kupovat jeho předražené nekvalitní služby a nikdo nemá právo ho k tomu nutit, ani ho nikam vyhánět.
Pokud tak učiní, je velmi signifikantní jaká bude reakce "vašich": konfiskace soukromého majetku, vězení. To je totiž to, co vy potrhlí etatisté nabízíte: zlodějnu, represi a násilí. Budete mít triumfální pocit, že jste "vyhráli", ale ve skutečnosti jste ubožáci, kteří si neporadí bez agrese. Jako nějaký hospodský buran, jehož argumentem jsou pěsti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 27. 8. 2015 06:24
reakce na Jan Daniel | 26. 8. 2015 15:28

Pardon, vy můžete setrvat ma území firmy, ve které nepracujete a neplatíte si tam ani nájem? To je zajímavé. Ale to je pořád dokola, ankapisté naivně předpokládají, že je zde nějaké mocensky neutrální území, které si svobodní jedinci rozeberou a je jejich majetkem. Protože jim to tak píšou v jejich příručkách. No, to se probuďte do reality. To území bylo v Evropě rozebráno už před více než tisícem let a vám nezbývá, než se tomu přizpůsobit, nebo si najít neobsazené území někde na Marsu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

GetOut! | 22. 9. 2015 13:46
reakce na Martin Brezina | 27. 8. 2015 06:24

Presne tak. Pokud se statu nelibi, jaka pravidla jsem nastavil na SVEM pozemku, tak at z nej vypadne!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 27. 8. 2015 09:31
reakce na Martin Brezina | 27. 8. 2015 06:24

Samozřejmě, že nemohu zůstat na soukromém pozemku bez souhlasu jeho majitele. Ale mohu přinejmenším zůstat na svém vlastním soukromém pozemku, který jsem si koupil za svoje peníze, vydělané svojí prací.
Stejně tak se mohu pohybovat na pozemcích majitelů, kteří mi to buď výslovně dovolí, nebo v místech, kde staré obyčejové právo uznávané odnepaměti říká, že majitel musí strpět pohyb osob (typický příklad je cesta po dlouhou dobu využívaná veřejností).
Tyto pozemky nepatří vám, pane Brezino, ani žádnému jinému etatistovi. Váš hluboký omyl spočívá v tom, že si drze osobujete právo na cizí majetek, na kterém máte nulové zásluhy, a dokonce na vzduch, který lidé dýchají a který jste vy také nestvořil.
Pokud si chcete nárokovat nějaký majetek, odstěhujte se na Mars, zušlechtěte si tam kus území, a o něm pak můžete po právu rozhodovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 24. 8. 2015 23:13
reakce na Martin Brezina | 24. 8. 2015 18:03

Problém je, že firma skutečně někomu patří a je zcela v pořádku, že platí "zde nabízím nějaké podmínky, buď mě přesvědč ke změně, nebo ber, nebo jdi jinam".
U nějakého arbitrárně určeného území (kdo ho ohraničil? cisař? generální tajemník? je to pro mne závazně? proč?) toto může platit jen stěží - vždy je tu otázka, proč by měl někam jít vlastník půdy, když se mu nelíbí, jaká pravidla určuje tyran na území, které vyhlásil za svoje, a proč by spíš neměl vysmahnout tyran/stát z toho soukromého pozemku, kam ho nikdo nezval.

A demokracie na tom principiálně nic nemění. Pokud se sousedi na vesnici většinově rozhodnou, že mi zabaví pozemek, protože by na tom místě rádi dětské hřiště, jsou jednoduše v roli toho tyrana - nezvaného a nelegitimního. Stejně tak jako kdyby se např. kolegové v práci či spolužáci ve třídě rozhodli, že za ně 3 nejbohatší kolegové/spolužáci musí platit útratu v hospodě - většinové hlasování nic nemění na tom, že jde o loupež, násilí, zločin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 26. 8. 2015 09:03
reakce na Axl | 24. 8. 2015 23:13

"...nějakého arbitrárně určeného území..."

Vy jste mne, pane Axl (zajímavé jméno, máte zřejmě vtipné rodiče), dost pobavil. Český stát existuje už přes tisíc let na tomto území. Pokud vlastnictví vašeho pozemku na tomtéž území doložitelně trvá přes tisíc let, máte jako vlastník půdy nárok tvrdit, že stát by měl z vašeho pozemku "vysmahnout". V opačném případě si marně prskáte na košili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gomoku | 4. 9. 2015 09:49
reakce na Martin Brezina | 26. 8. 2015 09:03

Pane Březina pokud budu hnidopich jako Vy, tak Vám budu kontrovat tím, že Český stát jako takový tu není ani stlo let, protože byl založen pokud se dobře pamatuji 28.10.1918 což bude letos bratru pouhých 97 let. Takže pokud vlastním pozemek a na něm dům dejme tomu z roku 1901 je můj dům starší než tento stát. Asi tolik k tomu tisíciletému státu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

GetOut! | 22. 9. 2015 13:48
reakce na Gomoku | 4. 9. 2015 09:49

Presne tak. Od roku 1918.
A muj predek se zaclenenim sveho pozemku nesouhlasil tehdy, nesouhlasil ani v 1938, 1948, 1989.

A ze nejaky agresor pred X lety nejaky pozemek jekomu sebral-obsadil proti vuli vlastnika, to ma byt ospravedlneni ceho?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Naivita | 24. 8. 2015 23:17
reakce na Axl | 24. 8. 2015 23:13

Opravdu si někdo může myslet, že socialista toto pochopí (resp. chce pochopit)?
Ten majitel pozemku, nebo ten bohatší kolega/spolužák může využít práva na sebeobranu.
Buď se otevřeně zločincům postaví (ideálně ve spolupráci se stejně olupovanými - případně si na to někoho zjedná - od Pinkertona po Pinocheta), nebo přejde na pasivní rezistenci a majetek se před hrabivými kolegy/sousedy pokusí skrýt.
Obrana svobody, života a majetku je zcela legitimní a přirozená, ovšem chce to v dané situaci volit optimální metody z hlediska nákladů a rizik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lojza | 23. 8. 2015 20:20
reakce na Martin Brezina | 23. 8. 2015 18:50

Tak nějak chápu, že firma XY patří Lojzovi. Vybudoval ji svou prací, za své peníze.
Ale nějak nechápu, proč by území od Aše po Ostravu mělo patřit Bohuslavovi či Andrejovi. Nic nevytvořili. Žádný z vlastníků pozemků jim nedal souhlas, že se jim podřizuje. Nebo rozhodně ne všichni. Kde vzali pravomoc vůči Lojzově fabrice či polím paní Havránkové, když jim ji tito neudělili?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ach jo | 23. 8. 2015 20:16
reakce na Martin Brezina | 23. 8. 2015 18:50

Ve firmě vytváří zdroje zaměstnanec (dodává práci) a zaměstnavatel (dodává kapitál).
Uzavřeli spolu smlouvu o tom, jak se o ten výstup budou dělit. Smlouva je k nahlédnutí, můžete juknout - uvidíte na ní dobrovolně připojené podpisy obou stran.
Majitel ji nemůže jednostranně měnit, nemůže si dodatečně vymyslet, že zaměstnanec musí platit 500Kč za to, že dýchá zaměstnavatelův vzduch a pije vodu z jeho kohoutku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Oukej | 23. 8. 2015 20:12
reakce na Martin Brezina | 23. 8. 2015 18:50

Já vás tady taky nedržím, ale pokud tu chcete zůstat, budete mi měsíčně platit 10k a každý den ráno budete muset 10x odříkat Zdrávas a nikdy si nesmíte nechat narůst knír. Pokud se vám to nelíbí, můžete odejít do Antarktidy, nikdo vás tu nedrží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

txdt | 21. 8. 2015 17:46

Zeman to vystihl dobře. Mohl by navrhovat leccos, ale s mizivou pravděpodobností, že to přinese peníze. Je proto jen rozumné, že nechce jménem mesiášství vystavovat bianco šek trvalých ztrát.

Daň pro zbrojařské firmy by výdaje buď nepokryla, nebo by zdražila jejich produkci a tím snížila odbyt. Místo vyšších příjmů by pak stát ještě doplácel na nezaměstnanost.
Neefektivní projekty jistě nebyly vytvořeny a odsouhlaseny za účelem neefektivity. Ta je automaticky obsažena ve všech státně byrokratických projektech a postupech. Změnou projektů by se neefektivita jen přesunula na projekty nové. Omezení projektů by navíc omezilo i svaté "čerpání".

Ve skutečnosti má stát jen dvě možnosti jak zvýšit daňové příjmy. Vždy to skončí buď omezováním potřebných státních služeb (např. placení ve zdravotnictví) nebo přímým sáhnutím do kapes lidí.

Migrační krizi lze řešit různě, ale vyřešit jen jedním způsobem: uzavřením hranic a deportacemi. Stát tu není od toho aby pomáhal cizím, když i mnozí jeho vlastní občané na tom nejsou nejlépe. Záměrné budování početné chudé třídy táhne celou zemi do minulosti. I západní země demontují své sociální systémy. Je to antipokrok vyvolaný z velké části právě imigrací.

Základní buď – anebo v tomto případě existuje: Vždy lze peníze dát buď vlastním nebo cizím. Nelze dát cizím a neošidit tím vlastní.

Rovnoprávnost žen je s islámem neslučitelná. Vyskytnout se může, ale pak je to oslabení principů této víry podobně jako pití alkoholu.

Ohledně zbývajících témat má autor v podstatě pravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

andy | 21. 8. 2015 16:33

The reason I began to wear hijab was simply that I believed (and still believe) it is mandated in Islam.... I always felt guilty not wearing it and knew that I must go back to it...

Tak nějak mi připadá, že tohle je přesně ten názor, proč dost obyvatel v ČR šátky odsuzuje...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

andulka | 21. 8. 2015 16:20

no, výborně, po několika pro mě slabších článcích jsem se zase dočetla něco rozumného. díky!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

ch@ch.ar | 21. 8. 2015 10:43

Autor má pravdu. Nikdy to není buď ano nebo ne. I Řekům dal Tsipras na výběr mezi "ochi" a "nai"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 21. 8. 2015 10:11

Toto je z mého pohledu další zbytečný článek... Ách jó
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav | 21. 8. 2015 15:45
reakce na Jan Kopecký | 21. 8. 2015 10:11

Pokud považujete výzvu, aby lidé vyndali hlavy z vlastních zadnic a trochu se rozkoukali, za zbytečnou, tak jste zřejmě přehnaný optimista.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ekonom | 21. 8. 2015 17:04
reakce na Václav | 21. 8. 2015 15:45

Kritika falešných dilemat je fajn, řada těch příkladů však do toho schématu nezapadá, to je ten problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!