Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Farmářský slon u vás v obýváku

| 14. 8. 2015

Trh s farmářskými potravinami roste moc rychle na to, aby ho zvládli zásobovat jen drobní zemědělci. Kontrol je málo a podvody se dají snadno skrýt. Co s tím?

Farmářský slon u vás v obýváku

Novinářky Zuzana Vlasatá a Petra Pospěchová minulý týden nezávisle na sobě upozornily na to, že dva oblíbení výrobci farmářských potravin prodávají pod svými značkami produkty středních a velkých zemědělců, včetně firem spadajících pod Agrofert. Pokud uvěříme vysvětlením prodejce a prvního i druhého výrobce, vypadá to, že ke šméčku ani v jednom případě nevedlo jediné velké ďábelské rozhodnutí klamat zákazníky, ale dlouhá řada malých ústupků vzrůstající poptávce při omezené výrobní kapacitě. Dva příběhy jak z knihy Chyby se staly (ale ne mou vinou) nebo ze seriálu Perníkový táta.

Příslovečný slon

Někdy v redakci zničehonic zasedne miniaturní jazykozpytné konsilium. A někdy se nedobere přesvědčivých výsledků. Jako třeba se slony v místnosti či obýváku. Anglický idiom elephant in the (living) room označuje zcela očividnou, nepřehlédnutelnou skutečnost ؘ– kterou nikdo nechce vidět, přehlíží ji a vyhýbá se hovoru o ní.

Naše rada zkonstatovala, že lidé s povědomím o angličtině idiom znají a taky že zvolna proniká do češtiny. Na všeobecnou známost a velké rozšíření to ale zatím opravdu nevypadá.

Nechceme Kašpárkův text připravit o obraznost, ale ani čtenáře o srozumitelnost, tak připojujeme tenhle poněkud těžkopádný boxík. Snad nejsme jako ti přísloveční sloni v porcelánu, kterými se čeští překladatelé často neúspěšně snaží anglické slony domácí nahrazovat.

Poklesky Ježkova statku a biofarmy DoRa tak zákazníkům farmářských trhů a obchodů připomněly příslovečného slona v místnosti, o kterém se moc nemluví. Totiž že celý trh s potravinami malých místních zemědělců stojí na nepřiměřené důvěře zákazníků. Nepřiměřené s přihlédnutím k tomu, jaký magnet musí obor být na nepoctivé podnikatele a jak málo konkurenceschopní v něm zvládnou být ti poctiví.

Za prvé, za farmářské potraviny se platí víc než za ty průmyslové: třeba za vejce i víc než dvojnásobně. Za druhé, farmářské potraviny jsou stále oblíbenější: tržby dvou největších řetězců se každým rokem bezmála zdvojnásobují a dá se předpokládat, že podobně na tom bude celé několikamiliardové odvětví. Malí zemědělci naopak z definice nedovedou zvyšovat výrobu geometrickou řadou a počet těch, kteří by mohli přestat prodávat velkým distributorům a přeorientovat se na farmářské trhy a obchody, je taky omezený. Za třetí, trh s farmářskými potravinami se vyznačuje obrovskou informační asymetrií: většině zemědělců do ohrad a do skladů nevidíte, kontroly provádějí jen některá tržiště, dají se obejít a rozdíl v kvalitě většiny produktů pozná málokdo.

Nemusíte proto být cyničtí škarohlídi, abyste uvěřili, že dvě virtuální farmy jsou jen kapkou v moři toho, čemu zakladatel Sklizena říká „realizace části výroby u partnerů“. Bezva obchodnický bulšit: jestli na vás někdy praskne nevěra, zkuste to podat tak, že jste prostě realizovali část svého pohlavního života u partnerů.

Všechno je rozumnější než nosit peníze do kasina

Co si má tedy počít člověk, který z morálních nebo zdravotních důvodů poptává jídlo vyrobené v regionu, s úctou k tradicím a živým tvorům, bez účasti velkých firem? Nabízí se několik možností, které se navzájem nevylučují.

Retro

Tomu textu už je nějaký pátek. Ale je to trvalka, pořád svěží, jako byste ho právě vyndali z mrazáku:

Média prorokují renesanci zahradničení, protože: drahota. Vysoké DPH, zregulovaná vejce a čínský česnek, na kterém víc zaplatíte za dopravu než za živiny, slibovaly vyhnat lidi zpátky do zahrad. A vida, oni v nich už vážně jsou. Dokonce i ti, kterým žádná zahrada nepatří.

Anketa

Kupujete bio?

Můžete začít zahradničit. Někoho to prý baví, potom budiž. Snad ale nejsem sám, koho rozčiluje představa, že bych měl v jednadvacátém století dolovat obživu ze země stejně namáhavě a s podobnými riziky neúrody nebo krádeže jako za Marie Terezie. Pěstování čehokoliv jiného než bylinek by se mělo posuzovat stejně jako jízda na kvadrocyklu: roztomilý koníček, ale moc práce a málo z toho.

Druhá možnost je družstevnictví: společný pronájem pozemků pro komunitní zahradu i společná péče o úrodu. Ušetří se trocha úsilí oproti solitérskému zahradničení, případná neúroda nebo krádež nemusí tolik bolet.

Třetí cestou je pečlivě a pravidelně prověřovat přímo v terénu zemědělce, od kterých kupujete. I to ale stojí čas a peníze, hlavně strávníky z měst. Navíc přibývá nejistota, že si farmář v nouzi vypomůže nákupem od jiného farmáře a tak dál, až se do toho někde přimíchá zelenina z Maroka a kuře, které nevidělo slunce.

Jestliže po farmářských potravinách sháníte hlavně z morálních důvodů, je tu ještě čtvrtá, rouhačská možnost. Zaujmout postoj, že připlácet si za ty potraviny, u kterých si nemůžete být jistí původem, je příliš drahý a přitom vysoce nejistý způsob péče o životní prostředí nebo konání dobra obecně. Ušetřených několik stovek nebo i tisíc měsíčně můžete investovat se stejným cílem i transparentněji a jistěji. Koupit úspornější spotřebiče a staré darovat někomu, kdo je má ještě neekologičtější. Podporovat člověka, který se nezištně stará o opuštěná domácí zvířata. Přispívat na zdravotní pomůcky lidem z okolí.

Nejhorší možnost je zatvrdit se. V duchu počítat, kolik už jste za farmářské potraviny utratili, a nepožadovat důkazy o jejich původu, abyste z toho nevyšli jako hejlové. Znamenalo by to dělat stejnou chybu jako gambleři, kteří nosí další a další peníze do kasina.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Frenky | 16. 8. 2015 07:14

Kdo chce jíst alespoň trochu zdravěji a věří domácím potravinám, tak si vždy svého dodavatele najde. Kdo chce, ten hledá způsoby, kdo ne, tak o tom píše dlouhatánské eseje......

Je to i o pohodlnosti. Moderní doba naučila lidi chodit jen do super, hypermarketů, kde mají přece všechno a pod jednou střechou. Kvalitní potraviny jsou o tom si udělat seznam farmářů/výrobců z okolí, zjistit kdy a kde jsou farmářské trhy, zvednout zadek a zajet se tam podívat. Mnoho farmářů je dnes tzv. univerzálních. Neboli chovají skot, prasata, ovce, kozy a pernatou zvěř a zároveň jsou pěstiteli zeleniny. A mnoho z toho rovnou zpracovávají. Tudíž lze u nich koupit jak suroviny (maso, mléko, zeleninu, ovoce), tak i hotové výrobky, jako uzeninu, síry, másla, jogurty apod.

Jak už zde psali jiní, nejlepší je poznat svého dodavatele osobně a až pak kupovat jeho výrobky na tržnici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 15. 8. 2015 09:59

Očima venkovana mi připadá článek i diskuse docela veselá - velkou pravdu má pan Jiří Dokulil - co brání tomu najít si svého zemědělce a nakupovat přímo u něj? Pokud to teda je v rozumné vzdálenosti, uznávám.
Takhle bereme mléko (čerstvě nadojené, za 15 Kč/litr) od farmáře z jedné z vedlejších vesnic (8 km od nás). Za chvíli si pro další jdeme (je to tak trochu i společenská záležitost a sport :-)) Žádný problému udělat si z čerstvého mléka čerstvý jogurt (nebo i sýr typu "Lučina"). Bereme od něj i maso - když je porážka (stačí nechat se napsat do seznamu, když je, pošle SMS, a pak putuje většina do mrazáku). Pro ty, kdo maso potřebují :-)
Na farmářském trhu nakupujeme - ale jen vybrané věci od určitých lidí, které známe - třeba od člověka, kterého (jeho výrobky z mléka) už pár let kupujeme (a nejezdím si přímo k němu na farmu jen proto, že už je to o trochu dál - nicméně stačí mi nakoupit u něj jako zpestření jednou za čtrnáct dní).
Jsem z generace, která ač pole má, už na nich dělat nemusí, ale brambory si pěstujeme sami i nadále - tolik práce to zas nedá, a vím, co jím (ostatně jezdím kolem větších polí "firmy", a vidím, jak často se tam stříká - děkuji, chemii kupovat nebudu). Podobné je to i s jablky - chodím kolem sadů, a vidím jak často se stříká, tak nemám chuť zajet nakoupit, je mi líto - něco si zvládnu vypěstovat sám, ale přesto něco kupuji (možná je to hloupé, ale raději když nevím, jak často to kdo stříkal, než když to vím - je mi jasné, že bez chemie nelze dělat stabilní produkci, a že nemůžou pěstovat tak jako já na svém sadu - zcela bez chemie ale s tím, že prostě někdy z toho nemusí být nic).
Nehodlám se zásobovat plně (zahrádka je pro nás zábava, ne "galeje"), tak klasickou další zeleninu a ovoce normálně nakupujeme v supermarketu (a jak jsem psal, neřeším). Kromě pečiva - není nic složitého dělat si domácí žitno-pšeničný chleba, který vydrží týden, nebo výborné domácí rohlíky (právě voní z kuchyně :-)) Jsou prostě věci, které nekoupíte, a tak stojí za to si je udělat sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Mach | 15. 8. 2015 14:43
reakce na Jan Kopecký | 15. 8. 2015 09:59

Jak si mám jakožto člověk z maloměsta (Blansko) najít svého zemědělce? Mám chodit po poli a dívat se, jestli tam zrovna někdo nejezdí traktorem? Nebo vlézt do kravína? Poradíte mi? (na internetu jsem našel pana inženýra Plcha na zeleninu, budiž, kde mám najít někoho na mléko a maso?)
Co má dělat takový člověk z Brna, když ne chodit na Zelňák?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luboš | 16. 8. 2015 15:44
reakce na Richard Mach | 15. 8. 2015 14:43

Přesně tak, vlezte do kravína a zeptejte se. Já jsem takhle začal nakupovat mléko před 2 lety, na začátku 6l týdně, teď od něho beru 80l týdně a dělám si veškeré mléčné produkty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 15. 8. 2015 15:14
reakce na Richard Mach | 15. 8. 2015 14:43

Kdo chce, tak si svého zemědělce vždy najde. Když není na internetu, tak zajděte v Blansku na zemědělskou expozituru, bývalá okresní zemědělská správa a tam Vám dají seznamu, kolik budete potřebovat. Nebo totéž na Agrární komoru.....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Dokulil | 14. 8. 2015 13:54

Chybí mi tu možnost najít si svého zemědělce a nakupovat přímo od něj ...
Brambory, vepřové, hovězí, víno, občas vajíčka nebo sezonní zelenina, a dalo by se najít i spousta dalších věcí, se dají nakoupit přímo u zdroje levněji než v marketu, dostanete kafe a ukážou Vám hospodářství, a věřte tomu, že budou rádi.
Jediná nevýhoda je, že si pro to jídlo musím sám dojet a vzít ho větší množství - z dvaceti kil masa většinu nabalíčkujete do mražáku, ale i tak se to vyplatí.
Výhoda (tedy jak pro koho... moje dcera právě hovězí ze stejného důvodu jíst přestala) je to, že víte, jak se ten býček na vašem talíři jmenoval a kde se pásl ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Mach | 15. 8. 2015 04:19
reakce na Jiří Dokulil | 14. 8. 2015 13:54

Poradíte mi prosím, kde a jak najdu svého zemědělce? v okolí Blanska
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 14. 8. 2015 16:02
reakce na Jiří Dokulil | 14. 8. 2015 13:54

Pochybuju, že tvůj zemědělec bude mít k dispozici vlastní brambory, vepřové, hovězí, vajíčka a zeleninu. Příliš velký rozsah.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Dokulil | 14. 8. 2015 16:58
reakce na foxy | 14. 8. 2015 16:02

Jistěže má, ale pochopitelně ne pořád, nemůžu k nim chodit, jak do Alberta.
Brambory jsou ve sklepě pod stájí furt, dokud nedojdou (a ty většinou dostanu zadarmo za brigádní výpomoc při sklizni a sázení, ono těch pár ruk navíc těm zemědělcům někdy pomůže víc, jak peníze).
Čerstvé telecí a vepřové se domlouvá pár měsíců předem (protože býčka nebo prase se vyplatí porazit, když je vykrmený v ideální váze a jsou na ně domluvení soukromí zákazníci, dávat maso do výkupu se fakt skoro nevyplatí), jinak nouzově jedině nabalíčkované maso z mrazáku. Vajíčka od slepic na dvoře, když zrovna nesou. Víno když je od strýčka z Drnholce (bohužel nevydrží, ale stejně se rychle vypije) a k tomu patnáct kilo medu od bratrance (pochopitelně, taky domluvený předem). Nebo mužů operativně zajet ke svému vinaři do Pavlova a dobrých včelařů, co prodávají med, znám v okolí mé chalupy taky několik...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!