Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Česká strana sociálně darwinistická

| 17. 7. 2015

Před rokem a půl, 17. ledna 2014, nastoupil do úřadu sociálnědemokratický premiér. Jeho kabinet toho zatím moc sociálního nepředvedl.

Česká strana sociálně darwinistická

Voliči pravice, kteří v roce 2010 dali na sliby nízkých daní a boje s byrokracií, aby pak až do pádu Nečasovy vlády slyšeli jen „nerealistické“ a „nestihne se“, dostávají malou náplast. Může je škodolibě těšit, že idealističtí voliči levice asi cítí tu samou deziluzi z dnes přesně osmnáctiměsíční vlády Bohuslava Sobotky.

Pravda, sociální demokracii sice svazuje koalice s ANO a lidovci i to, že levice nemá ve Sněmovně většinu. Energie, s jakou někteří její představitelé zvládají zapomínat na stranické ideály, nebo je rovnou otevřeně popírat, ale jde daleko za to, jak by musely vypadat kompromisy.

Přísnost na chudý lidi musí bejt

Začít kýmkoliv jiným by byla neúcta k Marcelu Chládkovi. Kdo od prvního sociálnědemokratického ministra školství po osmi letech čekal, že bude bojovat proti kastovnímu fungování českého vzdělávacího systému – děti vysokoškoláků dostanou častěji než jinde diplom, děti vyučených končívají nezvykle často bez maturity – pletl se. Byly důležitější věci: třeba tlačit na snížení už tak nízkého počtu maturujících. Jinými slovy: s nemilosrdností přírodního výběru čekat na první chybu, kterou dítě udělá, a doživotně ho kvůli ní diskvalifikovat, protože hra na druhé šance něco stojí. Například je nutné platit učitele a my přece nejsme žádný soci… ouha.

Chládek musel v květnu z ministerstva odejít, ale to, že chtěl celou generaci prodat na maso kapitánům průmyslu, bylo až do úplného konce v pohodě. O křeslo ho připravilo, že šikanoval podřízené. To bylo ve straně v pohodě jen pět měsíců. Každá oběť bossingu musí být říčná z toho, že v táboru moderní levice můžete přivádět zaměstnance k pláči nejvýš půl roku.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová mezitím oprášila jedno kdysi z levicí nejkritizovanějších opatření Nečasovy vlády: veřejnou službu. Odpracovat si podporu zametáním chodníků za patnáct korun na hodinu, to je nabídka, díky které se bude v noci před přijímačkami na střední spát o dost klidněji.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier prokazoval idealismus aspoň v prvních měsících po svém jmenování: navrhl možnost oddlužení nejchudších anebo rovné zastoupení pohlaví na kandidátkách. Z koalice rychle uslyšel, že má zklidnit hormon a od té doby se pokouší o rekord v neviditelnosti, který mu nepokazila ani záplava xenofobie v posledních týdnech. Záplava, ke které aktivně přispívají i jeho četní spolustraníci.

Když nepřijde změna zevnitř, přijde zvenčí

O tom, jak se ministr vnitra Milan Chovanec rozhodl zpoplatnit stížnosti na chování policistů, což by dopadlo hlavně na ty nejchudší, nebo jak tvrdě policie zakročila proti demonstrantům podporujícím Kliniku, jsem psal už v prosinci. Pointa toho článku je dnes ještě aktuálnější: ČSSD chystá půdu své radikální alternativě.

Z myšlenkové vyprázdněnosti ODS už takhle vyrostli Svobodní. Jejich vize fungování společnosti stojí na hranici utopie, ale v záplavě výmluv „nerealistické“ a „nestihne se“ je i taková vize potřebná. Proplachuje úředničinu neředěnou politikou.

Publicista Mark Fisher ve své analýze květnového volebního neúspěchu labouristů trefně napsal: „Nejenom, že nedokázali správně pojmenovat, co je s dnešní ekonomikou špatně, ale nezvládli ani nabídnout žádnou pozitivní představu toho, jak by podle nich měla společnost vypadat.“ Zatímco britští labouristé to nedokázali v opozici, Sobotkova ČSSD to nezvládá ani jako nejsilnější vládní strana. Na každý solidární krok, jako je nový zákon o sociálním bydlení nebo snížení DPH na potraviny, připadá jedno opatření, pod kterým by mohl být podepsaný Petr Nečas nebo Miroslav Kalousek, a které by před dvěma lety strana sama kritizovala.

Je otázkou času, kdy se někdo pokusí tuhle úředničinu bez vizí a ideálů propláchnout neředěnou politikou. Španělsko nebo Řecko ukazují, že sociálnědemokratické strany nemají na levicovou politiku věčný monopol. A že když změna nepřichází zevnitř, dostaví se nakonec zvenčí.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Ondřej Bárta | 18. 7. 2015 10:06

Já myslím, že Kašpárka na Finmagu klidně i stačilo... nevidím jediný důvod proč by tenhle člověk měl dostávat takový prostor na serveru, který měl kdysi takovou úroveň... dnes žádná různorodost, prostě jen pořád dokola Kašpárek a jeho zcestné názory a univerzální recepty na všechno...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 18. 7. 2015 21:28
reakce na Ondřej Bárta | 18. 7. 2015 10:06

Je ho tu několik let pořád stejně. Zřejmě se začínáte rozkoukávat :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jon | 18. 7. 2015 19:44
reakce na Ondřej Bárta | 18. 7. 2015 10:06

Souhlas, chybí tu různorodost. Měly by se publikovat jen články různorodě podporující ankap. Vše ostatní zakázat. Ideálně na celém světě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Phoenix | 17. 7. 2015 11:12

"děti vysokoškoláků dostanou častěji než jinde diplom, děti vyučených končívají nezvykle často bez maturity"

Ve Vámi linkovaném článku se hned na začátku píše, že děti z VŠ rodin lépe prospívají a mají menší problém s učivem, v dalším odstavci je uvedeno, že rodiče s VŠ vzděláním vedou své děti ke smysluplnějšímu trávení volného času (krom oné pětiny ambiciózních "dělnických" rodičů, o kterých je řeč dále). Nebude to náhodou tak, že v "dělnických" rodinách se malým dětem dotyční v průměru věnují méně a tedy jim například méně čtou (což je pro vývoj inteligence dítěte stěžejní) než v rodinách s VŠ vzdělanými rodiči? Úplně stejný problém jako se vzděláváním cikánů, kdyby se jim jejich rodiče v průměru věnovali tolik jako zmiňovaní vysokoškoláci, tak malí cikáni nemají ve škole problém. Problém nespočívá ani v domnělém rasizmu ani v nějakém ošklivém třídním rozdělení společnosti, první učitel dítěte je jeho vlastní rodič, co zanedbá on, to se většinou velmi obtížně dohání (i kdyby byl vzdělávací systém sebevíce rovnostářský). Jediný rozumný postup vidím v tom, že dané dítě na sobě bude hodně makat (třeba i pod vlivem ochotného pedagoga, kterému by to ovšem musel někdo zaplatit) mimo běžné vyučování (protože jinak zase klasicky poděláme všechny ostatní, které bude méně nadané dítě při společné výuce fest brzdit). A číst dítěti večer před spaním není otázka peněz, průkazka do knihovny stojí desetikoruny až stokoruny ročně. Jak má podle Vás tuto záležitost "napravovat" školský vzdělávací systém, když je to problém rodičů?

"Byly důležitější věci: třeba tlačit na snížení už tak nízkého počtu maturujících"

Maturantů je v porovnání se stavem třeba za první republiky zbytečně mnoho. K čemu je zedníkovi maturita? Bude díky ní umět lépe postavit zeď? Ne, ale zato bude muset maturovat z češtiny nebo cizího jazyka, což mu komplikuje situaci. Vím o čem mluvím, třeba "na zdravce" není maturita žádné zlepšení situace, na pozici "dříve bez maturity" je nyní "potřeba" maturita protože proto. Jediné, k čemu vede systém "maturita pro každého", je devalvace její úrovně (jinak bychom museli ty desítky procent studentů, kteří nesplňují náročnější kritéria, prostě vyházet). Celé to vzniklo tak, že politici měli nesmyslný pocit, že řídí ekonomiku a tím i nezaměstnanost. VŠ nejsou nezaměstnaní, tak uděláme ze všech vysokoškoláky (maturita jako podmínka nutná k absolvování přijímaček na VŠ) a budeme se být v prsa, jak jsme, soudruzi, zatočili s tím ošklivým kapitalizmem. Výsledkem je např. nezaměstanost mladý Španělů, kteří vystudovali paobory typu kulturologie či gender studies a překvapivě pro ně není práce (v jejich oboru, k pásu, na který stačí, se nehrnou, mají VŠ, přeci nepůjdou k pásu, to dá rozum).

Jiří Dienstbier není ani tolik idealista jako spíše naprostý neomarxistický idiot. V čele zbytečného až škodlivého Ministerstva pro práva parazitů prasí společnost ještě více než Kocáb a to byla nějaká laťka k překonání. O sociálním inženýrství jménem kvóty už toho bylo řečeno hodně (už je na olympiádě konečně zavedena ta kvóta na vítězství bílých sprinterů?), já bych se omezil na to, že ministryně Marxová-Leninová se nechala slyšet, že by se bez kvót nestala ministryní. Kdo přijde na lepší argument proti kvótám, má bod. A jestli myslíte záplavou xenofobie protest proti šílené totalitní ideologii jménem islám, tak bych Vás (opět) upozornil, že xenofobie je chorobný starch z neznámého, nikoli racionální obava z velmi dobře známého.

Na Španělsku a zejména Řecku se ukazuje, že alternativou kapitalizmu je zcela logicky státní bankrot. Na poznání něčeho tak evidentního není třeba žádných velkých složitostí, stačí si přečíst Misese.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 20. 7. 2015 09:45
reakce na Phoenix | 17. 7. 2015 11:12

Máte pravdu, s tím vzděláním autor článku šlápl do něčeho mazlavého.
Sám vidím kontrast mezi mojí rodinou a rodinou švagra. U nás máme oba vysokou školu, víceméně bychom rádi (a vnitřně s tím počítáme), kdyby synek absolvoval nějakou slušnou VŠ. Zatím je maličký, ale vypadá, že by mohl být bystrý- aspoň nečekané lumpárny mu jdou skvěle.
Švagr byl k maturitě dokopán rodiči, i když není hloupý, švagrová má výuční list, bez maturity. Dcery ke vzdělání nevedou, i když starší se přeci jen nějak doplazila k maturitě. Mladší ale to "má v sobě", ta je studijní typ. Bohužel rodičům je líto peněz za rozvoj některých talentů, které má mladší dcera.
Inteligence je zčásti vrozená dispozice, zčásti bezproblémový vývoj (porodní poškození, nutriční deficity), ale stimulace podněty v prvních letech života může inteligenci zvednout celkem o dost. je to doba, kdy se formují spoje- synapse.
Ona klesla nejen úroveň maturit, ale i vysokých škol. Hodně studentů (a možná bych to udělal, kdybych se dnes vrátil do maturitního věku) jde studovat lehké školy s vidinou klidného místa. Jenže tím trpí i náročnější školy, protože musí klesnout nároky, aby někdo absolvoval. Vidím to při komunikaci s kolegy mladšími o generaci, patrné to bylo i ze zájmu, když jsem se snažil udělat prakticky zajímavý program coby externí asák. Nějak se vytratil zájem dělat něco užitečného, něco umět, vůbec zájem...
Dientsbier je pro mne obrovské zklamání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

vv | 20. 7. 2015 13:45
reakce na Hawkie | 20. 7. 2015 09:45

Zavedení povinné školní docházky způsobilo, že se miliony dětí naučily číst, psát a počítat. Narozdíl od rodičů. Od té doby si několik lumpensluníčkářů v kavárně myslí, že by státní škola měla dětem nadále otevírat více možností, než měli jejich rodiče.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mises | 20. 7. 2015 13:48
reakce na vv | 20. 7. 2015 13:45

Inu, bloudi nepolíbení ankapem a moderním českým socializmem...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 11:33
reakce na Phoenix | 17. 7. 2015 11:12

Jo, tak nějak. Akorát, že o Misesovi se ve škole také nikdo nedozví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Capouch | 17. 7. 2015 09:04

Vidíte, a jsou politologové, které naopak v českých zemích oceňují politickou stabilitu a to, že vlády dělají v zásadě solidní sociálně demokratickou politiku, od klausovy vlády 1996 dodnes. Rétorika se mění, v zásadě se pokračuje pořád stejně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 17. 7. 2015 12:30
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 09:04

No, ony všechny vládnoucí strany byly levicové, ač některé o sobě prohlašovaly opak. Výběr ve volbách se téměř podobal výběru fotbalového klubu, kterému budu fandit. Snad se něco vyvrbí- uvidíme, co Svobodní...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 19. 7. 2015 12:21
reakce na Hawkie | 17. 7. 2015 12:30

Svobodní jsou alternativou, sám je volím, ale na jejich úspěch nevěřím. Nechat věcem volný průběh, na to u nás mnoho lidí neslyší, jen se podívejte na debatu o Šumavě. Tady spíše platí zásada, ve které byli vychováváni pruští důstojníci: špatné rozhodnutí je lepší, než žádné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 7. 2015 09:52
reakce na Jan Capouch | 17. 7. 2015 09:04

Postupné zvyšování daní a intenzity fízlování vyhovuje všem politikům bez rozdílu, nemají důvod něco měnit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 17. 7. 2015 08:00

Levice nemá ve Sněmovně většinu. Aha.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 17. 7. 2015 11:14
reakce na Jan Krejčí | 17. 7. 2015 08:00

On je problém v tom, že každá levicová strana by chtěla protěžovat někoho jiného. Klasicky liberální přístup (libertariánský) v podobě snížení daní (což prospěje všem) tedy není v zájmu žádné parlamentní strany (snížení moci).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!