Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Sedm důvodů, proč otevřít Česko uprchlíkům

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
10. 7. 2015
 28 141

Pokud jsme tak hrozně chudí, že nemáme na rozdávání, pak by se nám tedy mohl hodit lidský kapitál, který v uprchlických táborech čeká na svou šanci.

Sedm důvodů, proč otevřít Česko uprchlíkům

V debatě o uprchlících očividně nestačí připomínat právní závazky, ke kterým evropské země dobrovolně přistoupily, ani závazky morální. A tak je nutné psát podobně smutně racionalizující úvahy, jako by bylo Pět důvodů, proč je dobré mít národní parky nebo Pouštět staré lidi sednout: ano, či ne? Nu což.

Argumenty pro otevření Česka uprchlíkům se můžou lišit podle toho, jestli tím myslíme kývnutí na celounijní přerozdělení imigrantů podle kvót, které by nám podle poslední a zřejmě stále neprůchozí verze „přidělily“ (s českým souhlasem!) přes tisícovku Syřanů a Eritrejců, nebo jestli mluvíme o aktivním „stahování“ lidí z táborů v Turecku nebo Jordánsku do Česka:

Proč kývnout na kvóty a podělit se o uprchlíky z Itálie a Řecka?

  1. Protože zbytek Unie prokázal, že umí být solidární s námi. Ze společné kasy víc získáváme, než kolik do ní odvádíme, a ostatní členské státy nám nadto třeba pomáhaly odstraňovat škody po povodních ještě před naším vstupem do Unie. To není samozřejmost a nemusí to tak být navždy, pokud budeme aktivně prosazovat sice legitimní, nicméně pro Česko v souhrnu nevýhodnou myšlenku, že si má každý vyžrat svoje.
  2. Protože se nám úplně stejná pomoc může vrátit v případě, že vedle jihu Evropy zasáhne uprchlická krize i její východ. S válkou na 43milionové Ukrajině to je reálná možnost.
  3. Protože by přerozdělování zátěže ubralo přímořským zemím důvod k neoficiálnímu vypakovávání uprchlíků dál na sever, vinou čehož se na hranice evropských států vracejí v dominové reakci kontroly. Schengen je jednou z těžko zpochybnitelných výhod evropské integrace a návrat starých hranic by řadě Čechů zkomplikoval cestování nejenom za prací.

Proč se nebát přijetí dalších pár tisíc až desítek tisíc uprchlíků z táborů mimo Evropu?

  1. Protože to v desetimilionovém Česku bude drobné osvěžení, které s největší pravděpodobností ve všedním životě nepoznáte. Kdyby lidé na začátku devadesátých let věděli, že počet cizinců usazených v zemi vzroste od roku 1993 do roku 2013 ze 78 tisíc na 439 tisíc, Sládek by možná vyhrál volby. A přece: ani 5289 Mongolů neudělalo z Česka Mongolsko, 5007 Kazachů Kazachstán, 1640 Uzbeků Uzbekistán. (Mimochodem: v posledních dvou národech je nejrozšířenějším náboženstvím islám, na rozdíl od tajuplné Eritreje.)
  2. Protože jsou nám lidé v uprchlických táborech na Blízkém východě kulturně blíž než uprchlíci, které jsme přijímali a vcelku úspěšně začlenili dřív: Řekové a Vietnamci. Když ti přicházeli do Československa v 50. a 70. letech, neexistovala globální kultura, satelitní televize ani internet a střetávaly se tak docela cizí světy. Integrace lidí, kteří už často umějí anglicky a pracují se stejnými technologiemi jako my, může být snazší než to, co už jsme dřív zvládli.

Přijímat ano, či ne?

A proč to udělat, když ne blablabla morálka?

  1. Protože je to dobré pro diplomacii i pro národní sebevědomí. Česko utrácí stamiliony za pořádání sportovních akcí druhé a třetí kategorie, aby se „o nás ve světě vědělo“. Teď máme příležitost proslavit se nejen jako bramboroví hokejisté, ale jako ti, kteří zachraňují rodiny, poskytují jim azyl, dávají dětem vzdělání a tak dále. Jako hrdá, solidární země, které mají lidé důvod být vděční.
  2. Protože si teď můžeme vybírat. Levicoví přátelé mě za to poženou, ale pragmaticky vycházím z toho, že se podle nějakého přiznaného nebo nepřiznaného klíče bude selektovat vždy. Často se opakuje, že by tím klíčem mělo být náboženství. To by poněkud popíralo hodnoty sekulárního státu, který nefandí žádné konfesi. Nadto by amatérští religionisté byli překvapení, jak malé rozdíly jsou mezi blízkovýchodními muslimy a křesťany: třeba, že si i mnoho křesťanek dobrovolně zakrývá vlasy. Navrhuji nepokrytě neoliberální klíč: hodit do uprchlických táborů laso lidem, za kterými jsou výsledky v jejich oborech, ať už jde o vědu, umění, byznys nebo lidskoprávní aktivismus. Pokud jsme tak hrozně chudí, že nemáme na rozdávání, pak by se nám tedy mohl hodit lidský kapitál, který v uprchlických táborech čeká na svou šanci. 

Bohužel právě příležitost je slovo, které v souvislosti s uprchlickou krizí prakticky nezaznívá. Škoda: zasloužilo by si vytáhnout pokaždé, když někdo mluví o hrozbách. Měla by na to být nějaká kvóta.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (63)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

demografieekonomikaimigraceuprchlíci
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo