Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Libertariánka z Putinovy bašty tradičních hodnot

Konflikt na východní Ukrajině s sebou přináší nejeden paradox. K těm nejzajímavějším patří to, jak často se na totožných názorových pozicích objevují figury a skupiny, které by vás dřív nenapadlo dávat dohromady. Třeba vlivní američtí libertariáni a čelní představitelé Ruské federace.

Šestkrát ji zadržela policie. Ani to ji neodradilo od dalšího boje za libertariánské ideály. Vera Kičanovová, třiadvacetiletá novinářka, protivládní aktivistka, komunální politička a členka Libertariánské strany Ruska.

Kdysi jí přítel doporučil k přečtení knihu Atlasova vzpoura od Ayn Randové. Kniha ji oslovila natolik, že začala číst práce autorů rakouské ekonomické školy a připojila se k neregistrované organizaci, která si říká Libertariánská strana Ruska.

„Lidé jsou často překvapení, že jsou v Rusku libertariáni. Člověk si dokáže jen s obtížemi představit hnutí za svobodu ve společnosti, která zažila 70 let vlády komunismu s plánovaným hospodářstvím a gulagy,“ píše Vera v časopise německých European Students for Liberty.

Medveděvova návštěva žurnalistické fakulty

Vera vystudovala žurnalistickou fakultu v Moskvě. Když měl fakultu v říjnu 2011 navštívit tehdejší prezident Medveděv, Vera byla ještě studentkou. Společně s několika kolegy se domluvili, že prezidentovi dají najevo, co si o něm myslí. To se však nepovedlo.

Režim neponechal nic náhodě. Medveděv se dočkal vřelého přivítání a sál mu aplaudoval.  Účastníci setkání byli pečlivě vybráni z provládních mládežnických organizací a měli instrukce usmívat se a tleskat po každé Meveděvově odpovědi. Neprověření studenti nebyli do budovy vůbec vpuštěni. Několik z nich bylo zatčeno. Včetně Very.

Protesty proti Putinovi

Výsledky voleb do dumy v roce 2011 vyvolaly vlnu protestů. Desetitisíce demonstrantů požadovali přepočítání výsledků, které považovali za zfalšované. Kromě toho chtěli i propuštění politických vězňů, otevřenou registraci politických stran, svobodu projevu nebo demokratizaci politického systému. Mezi demonstranty byli i členové Libertariánské strany Ruska. Byla tam i Vera Kičanovová.

Po těchto protestech, z jejichž organizace tehdejší premiér Putin obvinil americkou ministryni zahraničí Clintonovou, následovaly demonstrace v den Putinovy inaugurace 6. května. Podle Very ten den policie zaútočila na neozbrojené demonstranty a stovky z nich zadržela.

„28 z nich bylo později obžalováno z odporu a násilí proti policii. Státní zástupce žádal tresty od pěti do šesti let. Nešlo o žádné opoziční vůdce nebo známé aktivisty, ale o náhodný výběr ze sta tisíc pokojných demonstrantů,“ uvádí k tomu Kičanovová.

V březnu 2014, kdy naše média obletěly obrázky ze shromáždění stovek Rusů, kteří v Moskvě oslavovali ruskou anexi Krymu, demonstrovalo ve stejném městě 50 tisíc lidí s ruskými a ukrajinskými vlajkami proti Putinově agresi na Ukrajině. Vera byla v tutéž dobu na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde přednášela o ruském libertarianismu pro výroční konferenci European Students for Liberty. Díky tomu jsem se o zmíněné demonstraci dozvěděl i já.

Komunální političkou

Na prvním kongresu, lze-li ho tak vůbec nazvat, Libertariánské strany Ruska se nesešlo ani dvacet lidí. O dva roky později se třetího kongresu účastnilo přes sto delegátů. Dnes má strana přes pět stovek členů z celé země. Podle ruských měřítek to asi pořád není příliš. Strana nemá ani oficiální registraci, ačkoliv o ni dlouhodobě usiluje.

Kromě účasti na velkých protiputinovských protestech strana pořádá i vlastní akce. Když parlament v roce 2010 schválil intervencionistické zákony zavádějící omezení obchodu a regulaci cen, uspořádali libertariáni sérii moskevských „tea party“, která se inspirovala americkými protesty z předcházejícího roku.

Proti státní kontrole internetu pro změnu protestovali pochodem v maskách Guye Fawkese. Ostatně s vládní cenzurou internetu má Vera jakožto novinářka serveru Slon.ru vlastní zkušenosti. Prvního srpna minulého roku zveřejnila rozhovor s pořadatelem „pochodu za federalizaci Sibiře“ v Novosibirsku. Slon.ru byl úřady vyrozuměn, že inkriminovaný článek musí do 24 hodin smazat.

Největší úspěch však libertariáni zaznamenali, když byla Vera Kičanovová jako první politička Libertariánské strany Ruska zvolena zastupitelkou rady moskevského místního obvodu Južnoje Tušino.

„Můžu dokázat jen velmi málo, protože skutečně velká rozhodnutí, včetně rozdělování peněz z daní, dělají ti, kteří sedí v městské dumě,“ popisuje Vera. „Ale aspoň obyvatele svého obvodu informuji o veřejných slyšeních, chráním malé živnostníky a občany před státem, zpochybňuji místní autority a kontroluji policii a místní úředníky.“

Že to opoziční politička v Rusku skutečně nemá jednoduché, ukazují peripetie, kterými si Vera prošla při pokusu zúčastnit se voleb do moskevské městské dumy. Jako nezávislá kandidátka měla jedinou možnost se voleb zúčastnit – pokusit se sehnat pět tisíc podpisů pod petici požadující její kandidaturu.

Když se pokoušela tento nadlidský úkol splnit, byla na veřejném prostranství poblíž stanice metra fyzicky napadena majitelem nedalekého obchodního centra. Zaměstnanci bezpečnostní agentury se postarali o zničení petičního stánku a roztrhání archů s několika desítkami podpisů, které aktivisté sbírali asi půl dne. Policie, které aktivisté incident nahlásili, jim nepomohla. Naopak, je v dalších dnech obtěžovali i její příslušníci.

Putinův „libertarián“ McAdams opět na scéně

I Vera Kičanovová letos promluvila na výroční konferenci International Students for Liberty, která vyvolala bouřlivou debatu ohledně pozvání Rona Paula, jeho názorů na počínání ruské vlády a především zvláštních názorů prezentovaných jeho institutem.

A co se nestalo – Vera na Twitteru pochlubila, že na konferenci je i stánek European Students for Liberty informující o ruské agresi na Ukrajině a vnitřních poměrech v Rusku, které ona sama dobře zná.

A v tom přispěchal náš starý známý Daniel McAdams, ředitel Institutu Rona Paula, aby ji napadl, že dostala cenu za demokracii od National Endowment for Democracy a tím pádem říká to, co od této organizace dostala za úkol.

National Endowment for Democracy je totiž podle něj spiklenecké sdružení, jehož cílem je vyvolávat po celém světě státní převraty.

A jsme opět u stejného problému. Jednoznačně nelibertariánský Putinův režim zasluhuje, aby ho ředitel amerického libertariánského institutu bránil před ruskými libertariány. Proč?


Foto archiv Very Kičanovy
Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem z Nadácie F.A. Hayeka nebo s lidmi z předního liberálního think... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 13 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK