Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Je cosi shnilého v Institutu Rona Paula

| 30. 1. 2015

Ron Paul býval libertariánskou ikonou. Už to tak docela neplatí. Proč?

Je cosi shnilého v Institutu Rona Paula

Prezidentské kampaně Rona Paula v letech 2008 a 2012 (viz úvodní foto) byly událostí nejen pro americké libertariány a klasické liberály. Mnoho lidí tehdy poprvé zjistilo, že lze podporovat svobodný trh a volný obchod a zároveň odmítat kriminalizaci drog či nesmyslné vojenské intervence v Jugoslávii, Iráku nebo Libyi.

Dnes se píše rok 2015 a spousta lidí, kteří Ronu Paulovi ještě v roce 2012 fandili, se k němu obrací zády. Důvod? Především hranice mezi odmítáním neopodstatněných vojenských intervencí a omlouváním či dokonce obhajováním zcela nelibertariánských režimů.

Deset libertariánských momentů očima proruského trolla

Students for Liberty, asi nejaktivnější a nejotevřenější libertariánské hnutí současnosti (má i českou „pobočku“), v prosinci zveřejnilo žebříček deseti událostí zásadních z pohledu lidí, kteří milují lidskou svobodu. Na jeho vrcholu najdete legalizaci marihuany, kterou si odhlasovali naposledy voliči v Oregonu, Washingtonu (D. C.) a na Aljašce.

Za nimi následují oblíbené služby libertariánů Airbnb a Uber a třetí místo obsadil whistleblower Edward Snowden a novinář Guardianu Glenn Greenwald. Na čtvrté místo se dostala legalizace homosexuálních svazků v Lucembursku, Finsku a 19 státech USA.

Pozoruhodný byl rozruch, který vzbudila pátá příčka, a to na místech dosud považovaných za libertariánskou baštu, tedy v institutu nesoucím jméno Rona Paula. Pátou zásadní událostí byly podle Studentů pro svobodu rozsáhlé protesty ve Venezuele, na Ukrajině a v Hongkongu. Dva týdny po uveřejnění žebříčku se proti nim ostře ohradil Daniel McAdams, výkonný ředitel Ron Paul Institute for Peace and Prosperity. „Zatímco mezi obecně akceptované principy libertariánského myšlení patří, že zapojení státu do operací za účelem změny režimu v zámoří je s ním v příkrém rozporu,“ píše, „najdou se tací, kteří tvrdí, že americkou vládou financovaná změna režimu je vlastně vcelku libertariánská myšlenka.“ To, co Students for Liberty oceňují, jsou podle něj ve skutečnosti „tři operace za účelem změny režimu, které za organizaci a financování vděčí vládě USA“.

Jinými slovy, když lidé v Hongkongu nebo ve Venezuele vyjdou do ulic, nejde o spontánní protest proti ultralevicovému autokratovi Madurovi nebo oklešťování hongkongské autonomie Pekingem, ale o „operace“ v režii americké vlády.

Podle McAdamse je existence americké operace za účelem změny režimu ve Venezuele „neoddiskutovatelná“. Při takové optice je pochopitelné jeho podivení nad tím, co je libertariánského na snaze „vzít občanům Venezuely právo zvolit si, kdo jim bude vládnout“.

Podivný „libertarián“ McAdams

Jde o neuvěřitelně pokroucený výklad libertariánských idejí, který stojí především na nepodložených tvrzeních, že protesty proti autoritářským režimům nejsou autentickým projevem vůle demonstrujících. Že jsou tito lidé nějakým způsobem řízeni z Washingtonu. Což je v podstatě stejná argumentace, kterou vůči demonstrantům v roce 2012 použil Vladimir Putin.

Je přinejmenším podivné, že někdo nedokáže pochopit, že by se studenti, mohli a chtěli vzbouřit proti socialistické diktatuře ve Venezuele. A že by to mohla být věc hodná ocenění ze strany libertariánů. Vždyť venezuelský režim ztělesňuje v podstatě všechno, proti čemu libertariáni bojují.

Jde v podstatě o totéž, jako kdyby někdo odmítal protesty, které v Československu roku 1989 vyústily v pád komunistického režimu, jako nepřijatelný zásah ze strany USA nebo jiné mocnosti, která nám chtěla vzít možnost rozhodnout o svém osudu. Asi by to ještě bylo pochopitelné u lidí, kteří s komunistickými režimy sympatizovali. Těžko z toho však udělat jakýsi libertariánský axiom.

Nakonec to byl právě McAdams, kdo vymýšlel teorie o tom, že nedávné protesty proti Zemanovi jsou předzvěstí další americké operace, která bude mít za cíl svrhnout českou demokracii a nahradit ji proamerickým režimem. Haló novinám a Aeronetu se to zalíbilo, ale ke klasickému liberalismu to má daleko.

A nejde o první případ podivných McAdamsových projevů. Některé jeho příspěvky na Twitteru už dřív budily pozornost. V podstatě kdykoliv někde narazil na tweet, který nebyl v souladu s ruskou verzí událostí, vyrukoval McAdams s nějakou „vtipnou“ urážkou jako „Co to v tom Estonsku hulíte?“ nebo „Nezapomněl sis vzít prášky, Carle?“ Poslední zmíněný vzkaz švédskému ministru zahraničí Carlu Bildtovi.

Klasičtí liberálové proti Paulovi

Paradoxně, ve stejný den, kdy se Paulův zaměstnanec McAdams pustil do Students for Liberty, oznámila tato organizace, že Ron Paul bude jedním z hostů její výroční konference.

Mnohé aktivisty, zejména z Evropy, to nenechalo chladnými. Ukázalo se, že je nemálo libertariánů a klasických liberálů, kterým se činnost Paulova institutu příčí. A nejsou kritičtí jen k jeho spolupracovníkům, ale i vůči Ronu Paulovi samotnému.

A tak se 13. ledna objevil text tří evropských aktivistek nazvaný Jsme klasičtí liberálové a nepodporujeme Rona Paula. Autorky se zaměřují především na vztah Rona Paula k Rusku, který shledávají krajně problematickým.

Pocházejí z Litvy, Ruska a Švédska, a tak se jich velmi dotýká, co nazývají cíleným porušováním práv ruských lidí. Účastnily se protestů v Moskvě a Petrohradě, kde byly svědky, jak policie mlátí a odvádí jejich přátele.

Nemůžou Ronu Paulovi odpustit, že se svým institutem šíří Putinův narativ, podle nějž změnu režimu na Ukrajině zorganizovaly Spojené státy, které si k tomu najaly bandy fašistických chuligánů (nutno podotknout, že ultranacionalistické až neonacistické skupiny se revoluce také zúčastnily).

Připomínají, že sám Ron Paul v březnu tvrdil, že obsazení a anektování Krymu bylo vyjádřením vůle tamního lidu. Parodii na referendum, která zde proběhla, považuje pro toto tvrzení dostačující. Vyčítají mu, že jeho institut ještě v prosinci popíral ruskou přítomnost na Ukrajině, zatímco nadále šíří pověsti o údajné americké intervenci.

Za hranicemi neintervencionismu

Zahraničněpolitickou pozicí, kterou Ron Paul v republikánských primárkách neúnavně hájil, byl neintervencionismus.  Odmítání a nemilosrdná kritika rozsáhlých vojenských zásahů v cizích zemích, ačkoliv tyto země USA nenapadly. Typickým příkladem takové intervence byla invaze do Iráku za účelem svržení Saddáma Husajna.

Komentáře Rona Paula a jeho institutu se však zejména v případě ukrajinské krize dostaly za hranice neintervencionismu. Dnes už jde o obhajobu ruské intervence na Ukrajině, která má neintervencionismu daleko. Jde o nekritické přijímání ruské verze událostí, aniž by tamnímu režimu bylo vytčeno třeba jen půl slova.

Libertarianismus znamená především neústupnou obhajobu svobody. S ní se pak pojí i prosazování rozumné zahraniční politiky, která vidí nasazení armády jako tu nejzazší variantu.

Odmítání studentských demonstrací ve Venezuele nebo obhajoba ruské anexe Krymu je s těmito hodnotami v příkrém rozporu. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

Jan Daniel | 31. 1. 2015 08:43

Co na to klasik?
„Žádný národ ani žádná jeho část by neměla být držena proti své vůli v politické asociaci, kterou nechce.“ Ludwig von Mises.
Je možno diskutovat o některých konkrétních událostech. Ovšem lidé, kteří propagují, aby Krym byl násilně přinucen zůstat ve svazku s Ukrajinou, si nemohou klasický liberalismus či libertariánství brát do huby.
Tvrzení, že "Zapojení státu do operací za účelem změny režimu v zámoří je v příkrém rozporu s libertariánským myšlením“, rovněž lze velmi těžko zpochybnit. Na to by nestačila ani mnohem lepší slovní ekvilibristika než tato.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 2. 2. 2015 11:47
reakce na Jan Daniel | 31. 1. 2015 08:43

Problém referenda na Krymu je v tom, že se vůle tamějších lidí ve výsledku referenda promítla jen možná, stejně jako v jakýchkoliv volbách pořádaných v Rusku. Referendum, na které dohlížejí ruští vojáci, v místě kde téměř není možné nahlas vyslovit opoziční názor a které přepočítává ukrajinskoruská komise s jasným zájmem na konkrétním výsledku není legitimní. Tím neříkám, že by legitimní referendum dopadlo s jiným výsledkem, ale tuhle frašku si Rusáci mohli klidně odpustit. Legitimitu to jejich anexi žádnou nedodalo.
Zapojení západu za účelem změny režimu je v rozporu s libertariánským myšlením, to autor nezpochybňuje. Zpochybňuje McAdamsovy výplody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 2. 2. 2015 18:32
reakce na pavel kratochvil | 2. 2. 2015 11:47

Problém krymského referenda je především v tom, že lidé, kteří se snaží zpochybnit touhu obyvatelů Krymu vrátit se do Ruska, jsou totální zoufalci.
Je jim jasné, že kdyby tam uspořádali jakékoliv referendum, tak drtivá většina vždy bude hlasovat pro Rusko. A tak jim nezbývá než referendum zakázat. A když ho nemohou zakázat, tak ho budou zpochybňovat. A blábolit, že je proti ústavě Ukrajiny. Jenže ta mezitím v revolučním chaosu přestala platit, protože kdyby platila, tak by prezidentem nepřestal být Janukovyč. A i kdyby nepřestala platit, podle mezinárodního práva má sebeurčení přednost před vnitrostátním právem (precedent Kosovo). Prostě je to v háji.
I když, vlastně by něco mohli udělat. Mohli by jet na Krym dělat osvětu a přesvědčovat tamní Rusáky, že jsou Ukáčka. Hodně štěstí, rozumbradové.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kanioková J. | 31. 1. 2015 00:22

"" Jsme klasičtí liberálové a nepodporujeme Rona Paula. ""
No... tak tohle vyjádření... pro mě je liberál v západním smyslu spíš levičák s kolektivistickými preferencemi..

S vyzněním článku dost nesouhlasím..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 2. 2. 2015 12:51
reakce na Kanioková J. | 31. 1. 2015 00:22

"Liberal" je na západě vstkutku levičák, "classical liberal" ovšem znamená to samé, co u nás (proto ten příznak "classical", jelikož termín sám o sobě byl v průběhu dvacátého století uloupen socialisty).
Viz http://en.wikipedia.org/wiki/Classical_liberalism
Bohužel i termín "Libertarian" si v posledních letech přivlastňují lidé, kteří jsou bližší spíše konzervatismu či levicovému progresivismu (populární mezi mladšími ročníky je např. prosazování militantního feminismu a pozitivní diskriminace ve jménu liberatriánství - leč s užitím moci státu!).
Dobré termíny jsou podle mého voluntaryism (v čj. ale trochu jazykolam - "voluntarista"?), či napřímo "anarchocapitalism".
Tak či tak, za člověka by především měly mluvit argumenty a činy, než nálepky...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 30. 1. 2015 09:33

Koho zajímá nějaká idiotská Venezuela, když to tu máme rovnou na talíři?
Autor žije v zemi do které byl nedávno poslán nový velvyslanec protektora, přičemž jedna z jeho prvních akcí byla utajená schůzka (jaká smůla, že se provalila!) s pachateli policejního puče ze státního zastupitelství, který se před soudem zvrhnul v tragikomickou operetku. A co víc, nejen že protektor nebyl obratem poslán domů, ani státním zástupcům se nic nestalo!
Co si má asi tak průměrně chytrej hlemejžď o tom myslet? To jako je normální a žádoucí, že zahraniční politiku dělají státní zástupci? Že velvyslanci radí státním zástupcům? Může nám vyvrátit konspirační teorii, kdo že to sestřelil Nečase?
Autor je zjevně perspektivní novinář, taková ČT nebo babišoviny ho jistě najmou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 30. 1. 2015 10:04
reakce na Jan Pozner | 30. 1. 2015 09:33

Každý správný intelektuál musí být perspektivním kádrem pro nějaký pro-establishment job: politika, státní správa, neziskovky, média. V soukromém sektoru je pro ně pracovních míst minimum.
Mimochodem, tak před dvěma lety tady někdo předpověděl, že Tomášovi Prouzovi se sice lidé za jeho články smějí, ale on ví, co dělá a jednou díky nim dostane dobře placenou pozici od vlády nebo EU. No, a vidíte jak to dopadlo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 1. 2015 17:43
reakce na Jan Daniel | 30. 1. 2015 10:04

Jo přesně. Tomáš Prouza je důkazem úpadku státní správy a také socdem. Všichni si pamatujeme, nebo můžeme přečíst výplody jeho intelektu přímo na finmagu. Tehdy kdosi podotkl, že je psal jako referenci pro budoucí zaměstnavatele z čssd :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 30. 1. 2015 09:26

Neoconští komsomolci by se měli zaměřit na svoji politickou agendu a nemontovat se do libertariánů. Je to jako kdyby socialista nebo komunista začal libertariána poučovat, jak to má dělat, aby byl správným libertariánem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 30. 1. 2015 05:21

"...obhajoba ruské anexe Krymu..."

Vážený pane příteli lidské svobody. Zajímá vás, co chtějí obyvatelé Krymu? Zjistil jste si něco o opakovaných pokusech těchto obyvatel o referendum ohledně setrvání ve svazku Ukrajiny? Když už tedy loňské referendum směle označujete za "parodii", tak doufám, že jste se této parodie zúčastnil jako pozorovatel. Osobně bych totiž na základě informací z médií byl v podobných soudech velmi opatrný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 1. 2. 2015 20:42
reakce na Martin Brezina | 30. 1. 2015 05:21

Mě zajímá co si myslí Václav Klaus a to si myslím i já. Stavím si na tom, že jsem svobodná bytost a volnomyšlenkář.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 30. 1. 2015 09:49
reakce na Martin Brezina | 30. 1. 2015 05:21

Na základě informací z médií není třeba být příliš opatrný. O tom, že referendum nebylo v pořádku, existuje pouze verbální narativ. Prázdné fráze podobné těm Žídkovým, kterých vám nadřístám stovky. Nic víc k tomu neexistuje. Žádné konkrétní informace, žádné reportáže, žádné videozáznamy, žádné fotografie, žádné výpovědi svědků.
Hlavním důkazem proti tomu, že referendum bylo zmanipulované je ale to, že EU tam odmítla vyslat pozorovatele. Kdyby bylo zmanipulované, mohli to její pozorovatelé odpozorovat a teď tím operovat proti Rusku. Jenže výsledek byl každému soudnému člověku jasný předem. Nebylo třeba nic manipulovat. A proto tam eurokolchozníci nikoho oficiálně neposlali.
Jak se můžou někteří lidé s tím Krymem tak ztrapňovat, je mimo mé chápání. Ani kdyby nebyly vůbec žádné zprávy o tom, jak referendum proběhlo, málokterý příčetný a informovaný člověk pochybuje o vůli drtivé většiny jeho obyvatel. Se znalostí jeho historie, demografie a vývoje v posledních 25 letech tvrdit, že ti lidé tam najednou chtějí být Ukrajinci? To může jen úplný ignorant nebo demagog.
Žídek by měl přestat mudrovat z Prahy a svůj krymský narativ jet vysvětlit přímo tamním lidem. V lepším případě ho budou považovat za magora, v horším za provokatéra a dají mu pár facek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 1. 2015 17:46
reakce na Jan Daniel | 30. 1. 2015 09:49

Při vší úctě, to že referendum bylo v pořádku je úplně stejný verbální narativ.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 30. 1. 2015 21:02
reakce na Josef Fraj | 30. 1. 2015 17:46

Při vší úctě, v čem konkrétně byl jeho problém? Jaké máte konkrétní výhrady?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 31. 1. 2015 21:32
reakce na Jan Daniel | 30. 1. 2015 21:02

Tak třeba váš "hlavní důkaz" není žádný důkaz. OBSE vysvětlila, proč tam nikoho nevyslala. V podstatě proto, že považovala referendum za nelegitimní a nechtěla se proto na něčem takovém podílet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 1. 2. 2015 21:01
reakce na Josef Fraj | 31. 1. 2015 21:32

Tyhle řeči o legitimitě/nelegitimitě jsou účelové politické pindy. V kosovském precedentu bylo právo na sebeurčení nadřazeno vnitrostátnímu právu. Tady to logicky musí platit taky.
Pokud jsme včera tvrdili něco a dnes tvrdíme přesný opak, jsme kašpárci, které nelze brát vážně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 2. 2. 2015 11:10
reakce na Jan Daniel | 1. 2. 2015 21:01

OK, zdá se, že to víte nejlíp a všechno ostatní jsou pindy. Beru to na vědomí. Ostatně to, že jste z nepřítomnosti OBSE odvodil nezmanipulovanost referenda mně jako ukázka vaší "logiky" stačí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 2. 2. 2015 18:12
reakce na Josef Fraj | 2. 2. 2015 11:10

To víte. Pokud by bylo v Ostravě referendum, zda chtějí patřit k Česku a nikoliv k Polsku také nebude potřeba ho manipulovat. A vysílat pozorovatele, kteří mají prokázat jeho zmanipulovanost, bude dost marný boj. Co byste tak chtěl na Krymu manipulovat, vy trumbero?
Já nezmanipulovanost toho referenda dokazovat nemusím. To vy jej zpochybňujete, tak dokazujte. Zatím jste nepřinesl ani jeden konkrétní argument. Jenom fráze na úrovni redaktora České televize.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 1. 2. 2015 18:48
reakce na Josef Fraj | 31. 1. 2015 21:32

Nevím, jak může být referendum nelegitimní. Pokud v něm mohou hlasovat všichni patřičně staří obyvatelé, či splňující přirozenou podmínku vzhledem k tématu referenda např. že jsou plátci daní u schvalování nějakých státních výdajů, tak referendum nikdy nemůže být nelegitimní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 2. 2. 2015 11:13
reakce na Jan Pozner | 1. 2. 2015 18:48

Například když jedna země, v tomto případě Rusko, organizuje feferendum pomocí svojí armády na území jiné země, v tomto případě Ukrajiny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 2. 2. 2015 18:19
reakce na Josef Fraj | 2. 2. 2015 11:13

Referendum organizovaly místní úřady. Armádu nikde u žádných volebních místností nikdo neviděl. Pokud máte důkazy tak je předložte. Bude to lepší než plácání televizních frází. Je pravda, že díky armádě se nepodařilo referendum zmařit těm "demokratům", kteří se jeho výsledků báli. Ale to mi vůbec nevadí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!