Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Svobodu projevu a vyznání je třeba nekompromisně bránit

| 27. 1. 2015

Po každém teroristickém útoku se objeví četná volání po dalším omezování svobody projevu. Jak se k nim jako společnost postavíme?

Svobodu projevu a vyznání je třeba nekompromisně bránit

Po Breivikově útoku v Oslu (77 obětí) se hovořilo o četných štvavých webech, které ho svým obsahem k útoku inspirovaly. Stejně tak po útoku Timothyho McVeigha v Oklahoma City (168 obětí) byla tématem snadná dostupnost neonacistické literatury. McVeigh totiž našel inspiraci v neonacistickém sci-fi románu Turnerovy deníky.

Podobně po útocích v londýnské hromadné dopravě (56 obětí) i posledních pařížských vraždách se pozornost upírá k šíření myšlenek nenávistných džihádistů. Někteří dokonce hovoří i o zákazu islámu jako takového. V tomto případě jde o zvláštní paradox, neboť vraždy jsou velmi často považovány za jakýsi symbolický útok na západní svobodu projevu a jejich oběti jsou pak stylizovány do role mučedníků, kteří prolili krev v boji za tuto zásadní hodnotu.

K potírání svobody dochází již dnes. Právě ve Francii v reakci na vraždy v Charlie Hebdo došlo k mnoha případům represí vůči lidem, kteří jen využívali svého práva na svobodu projevu. V roce 2013 totiž francouzský parlament schválil zákon proti přímému či nepřímému schvalování terorismu. A tak ve stejný den, kdy vyšlo nové číslo Charlie Hebdo s čerstvou porcí karikatur proroka Mohammeda, byl zatčen komik Dieudonné. Napsal totiž na Facebook větu „Cítím se jako Charlie Coulibaly.“

Dieudonné přitom v minulosti o chlup unikl opletačkám s dalším francouzským zákonem proti svobodě projevu, který platí už od roku 1990. Pozval totiž v rámci svého vystoupení na podium známého popírače holokaustu Roberta Faurissona. Problémům se vyhnul jen tím, že se k jeho teoriím raději nijak nevyjádřil.

Jedním dechem nutno dodat, že existuje i tendence potírat „hate speech“, která by naopak mohla urážet cítění muslimů a provokovat jejich nechvalně proslulou extrémní část. Příkladem za všechny je další pokus o perzekuci nizozemského odpůrce islámu Geerta Wilderse.

Ať už budeme potírat islámský extremismus či dokonce islám jako takový, nebo extrémní islamofobii či dokonce kritiku islámu jako takovou, vždy tím vyhovíme především extremistům – odhodlaným odpůrcům svobody.

Islamizace

Francouzské vraždy zneužila facebooková iniciativa Islám v České republice nechceme k demonstraci proti islámu en bloc. Její předák se ve svém projevu netajil, že jejím konečným cílem je protiústavní zákaz vyznávání a propagace islámu jako takového.

Nelze přitom nevidět, že nárůst islamofobie tohoto typu je cílem džihádistů. Chtějí totiž, aby se co nejvíce muslimů odcizilo západní společnosti. Proto chtějí, aby jim co nejvíce Evropanů dávalo najevo, že je tady nechtějí a nemají je rádi za to, k jakému vyznání se hlásí. Každý odcizený muslim je potenciální rekrut extremistických skupin.

Al-Kájda a Islám v České republice nechceme mají tedy stejný cíl – rozdělit evropskou společnost na dvě polarizované skupiny, vyznávající vyhrocené postoje, které byly donedávna považovány za extrémní.

Polarizace

Tragické by bylo nechat ovládnout veřejné mínění proponenty fundamentalistického islámu na straně jedné a obhájci tradičních hodnot na straně druhé, kde by tyto hodnoty určovali lidé typu Anders Breivik, Petr Hájek nebo Alexandr Dugin. Jednalo by se o polarizaci na dvě skupiny, jejichž cíle by se v zásadě příliš nelišily.

Určitá omezení, která nám vadí na islámu, bychom pak sami ochotně zaváděli. Saská Pegida třeba bojuje i proti rozvratu tradiční rodiny „genderovou ideologií“ a chtěla by obnovit „tradiční roli“ ženy. Ruské zákony proti „homosexuální propagandě“, ačkoliv se zde na rozdíl od Saúdské Arábie nepopravuje, ničí mnoha lidem život jen kvůli jejich vrozené sexuální orientaci. IvČRN požaduje absolutní zákaz propagace a vyznávání islámu.

Stejně tak se musíme vyvarovat toho, aby se nám diskuse o terorismu scvrkla na to, jakým způsobem omezit svobodu slova. Zda trestat spíše zprava propagaci islámského extremismu, nebo naopak zleva „hate speech“, která si bere na mušku islám.

Anketa

Kdy byste souhlasili s omezením svobody projevu?

Liberté!

Svoboda projevu zahrnuje i právo urážet. Jak kdysi prohlásil otec republikánského senátora a velké naděje nastávajících prezidentských primárek Randa Paula:  Svobodu projevu nemáme od toho, abychom si povídali o počasí. A jak by řekl lingvista Noam Chomsky: I Stalin a Hitler přiznávali svobodu projevu těm, s nimiž souhlasili. Skutečná svoboda projevu spočívá ve svobodě říkat věci, se kterými nesouhlasíme a které se nám přímo příčí.

Z levého břehu určitě ještě přijdou četné pokusy o omezení kritiky jiných kultur a náboženství. Nesmíme připustit, aby proti tomu na pravém břehu převážilo volání po omezování svobody projevu a vyznání těch, kteří mají tu smůlu, že se k jejich víře hlásí teroristé a vrazi.

Naopak musíme odstranit ta nemalá omezení svobody projevu, která existují již nyní, protože svobodu projevu a vyznání je třeba nekompromisně bránit před útoky ze všech stran.


Článek vyšel v magazínu Pravý břeh. Publikováno se souhlasem autora a redakce.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jaroslav Krátký | 27. 1. 2015 17:52

Každý může říkat co chce, ale členové ČNB ať raději ani nenaznačují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 27. 1. 2015 10:06

AlaricBalth: „Politicians are in favor of free speech as long as they are the ones speaking.“

Svoboda slova funguje perfektně jako jakési politické mávátko. V praxi ale zjevně skoro nikde neplatí pro jakýkoliv názor. Je to obvykle spíše svoboda říkat to, co chtějí slyšet momentální majitelé správného názoru.

Mimochodem:
Možná by chtělo objasnit, jak zákaz veřejné propagace homosexuality mezi mladistvými ničí lidem život? To jako nějakým profesionálním propagátorům, kteří nemohou vykonávat svoji profesi na státní útraty?
Také mně překvapuje proč pana Žídka (a nejen jeho) neznepokojuje, že podobné zákony proti propagaci homosexuality mezi mladistvými má například 8 států USA? (TX, OK, LA, MS, AL, SC, UT, AZ). Je to přece náš civilizační okruh a mělo by nás to trápit mnohem více než situace někde v širých východních stepích. Žídek z nějakého důvodu opakovaně mluví o tomto problému v Rusku, ale nikdy o Texasu nebo Utahu. Neměli bychom začít u sebe, než začneme exportovat naše hodnoty do jiných kultur?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 27. 1. 2015 19:37
reakce na Jan Daniel | 27. 1. 2015 10:06

Mohu-li se ozvat z US, tohle je typický kontinentální pohled na anglosaské právo. Ano, v Anglii a USA občas platí velmi podivné zákony, jako zákaz análního sexu a střelby z 1. patra, které se ale v praxi neuplatňují a proto není třeba je rušit. Museli bychom se podívat na právní praxi stát po státu, ale jen tak z rychlíku o vašem seznamu: v Oklahomě máte od nového roku same-sex marriage (nikoli jenom registr. partnerství jako u nás), podobně v Jižní Karolíně a Arizoně, v Utahu je legální už rok.

Pokud by vás to opravdu zajímalo, má kolegyně a kamarádka pochází z Texasu (jeden z hard-core států) a žije v lesbickém manželství, můžu se zeptat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 29. 1. 2015 09:45
reakce na Michal Hatlapatka | 27. 1. 2015 19:37

V článku, ani v mojí reakci nejde o same-sex marriage, ale o propagaci mezi mladistvými.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeněk Gardelka | 27. 1. 2015 09:52

Dodám k tomu takovou věc k zamyšlení - svobodná společnost se silnou kulturou má mechanismy jak se vlivu nepřátelské agresivní ideologie bránit. Jednak její členové tak snadno nepodléhají indoktrinaci a druhak jedinci kteří do ní přijdou odjinud jsou pod přirozeným tlakem domácí kulturní normy minimálně akceptovat, když ne rovnou přijmout, protože jinak nejspíš se zlou potážou.

Tohle co jsem právě napsal by bylo na dlouhou debatu to dokázat - můžete a nemusíte souhlasit, každopádně je to nad rámec jednoduchého diskusního příspěvku.

Co chci ale říct - toto pro naši současnou společnost neplatí. Máme silný stát(ČR), jsme součásti dalšího superstátu (EU) a obě tyto instituce deformují nebo potírají tyto společenské tlaky. Nechávají společnost v tomto bezzbranou nebo ji dokonce samy ohrožují. Nemůžemeli se těchto deformací zbavit je rozumné je nějak suplovat.

Já osobně bych byl právě pro omezení těchto intervencí ze strany státu a EU. Tzn. zrušení sociálního státu, zrušení státní indoktrinace multikulturalismem ve státních školách a mnoha dalších drobných opatřeních.
Taková společnost by pak podle mě obstála vůči jakémukoli nežádoucímu tlaku jiné kultury. Ale pokud takovou společnost nemáme, to máme sebevražedně rezignovat?

Abych to přirovnal - je to jako společnost kterou stát odzbrojí, ale nevytvoří ozbrojenou policii. Samozřejmě je lepší mít ozbrojenou společnost, ale pokud to nejde znovu rychle obnovit, je lepší máli aspoň ozbrojenou polici.

Je to spíš k zamyšlení než že bych si za tím názorem nějak silně stál.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Bohumír ŽídekBohumír Žídek
Spolupracuje s Centrem pro studium demokracie a kultury. V létě 2013 pobýval na pozvání Richarda Sulíka v Bratislavě, kde se potkal např. s Matúšem Pošvancem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!