Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak se vaří blockbuster

Martin Svoboda
Martin Svoboda
15. 1. 2015

Přinášíme soupis ingrediencí, které ve své kuchyni používají přední hollywoodští producenti. Ti, kteří dokážou udělat největší vejvar.

Jak se vaří blockbuster

Je to paradox, ale potvrdí vám to každá učebnice filmové teorie. Blockbuster, tedy film tvořený pro masy a točený primárně pro výdělek, je nejnáročnější „žánr“ ze všech. Zatímco artový režisér hlubokých lidských dramat může propustit uzdu jediné své emoci a hodinu a půl bezcílně bloumat světem, aby pak sklidil ovace na světových festivalech, bijáky za stamiliony musí být přesně zkonstruované, musí vytvořit příběh s hlavou a patou, osídlit ho dobře motivovanými postavami, nabídnout dost atrakcí, aby to diváka zaujalo, a ještě se vejít do daného rozpočtu.

Není divu, že při rozboru se „tupé akčňáky“ ukazují jako díla s bohatší strukturou a větší komplexností než nezávislá produkce. Naše častá představa o primitivním Hollywoodu je realitě na hony vzdálená. Stejně jako je mimo představa, že mu zcela chybí umělecká stránka a autorská vize. Jistě, u pánů jako Brett Ratner a Shawn Levy bychom je našli poskrovnu, přesto však autorská individualita naštěstí tvoří stále protiklad k inženýrství producentů.

Dnes si ale zahrajeme právě na producenty – uvaříme dokonalý blockbuster podle chuti současného publika, aby v něm bylo všechno, co vydělává. Těchto dvacet ingrediencí šrotuje každý z nich bez ustání v hlavě; před zahájením natáčení pořádají dlouhé schůze, na kterých se oni, režisér a scenárista pokoušejí film připravit tak, aby obsáhl co největší množství z nich, ale přitom dával smysl. Pokud má alespoň jeden z přítomných snahu natočit něco opravdu kvalitního (což většinou – pořád má smysl tomu věřit – platí), mají poměrně málo manévrovacího prostoru… a jejich práci jim asi nikdo nemusíme závidět.

Sluší se připomenout, že tato pravidla nepřinesl Mojžíš vytesaná na kamenné desce – vyplývají z našich diváckých preferencí.

Takže se podívejme, jak byste měli natočit dokonalý blockbuster podle toho, co letí.

  • Váš film musí být adaptací nějaké knižní série. Sci-fi poslouží, dívčí román ještě lepší (fantasy jen s rizikem). Ne ale extrém jako Twilight – to už by bylo příliš. Chce to něco, co s ošíváním snesou i chlapi – nějaký ekvivalent Hunger Games. Navíc je potřeba, aby měla série hodně dílů a jednotlivé knížky byly dost tlusté, aby se daly později rozdělovat na víc částí. Aby se nemuselo opakovat fiasko s Hobitem, kdy už vážně nebylo kde brát. Komiksy nezkoušejte - Marvel a DC jich mají na dalších pět let ohlášeno tolik, kolik se jich do kin vejde (a vědí proč).
  • Když jsme u toho, nejvíc se chodí na sequely. Zkusme tedy začít rovnou druhým dílem. George Lucas tenkrát začal od čtyřky a byl z toho jeden z největších komerčních fláků všech dob.
  • Dřív platilo, že hrdina musí být chlap. Minulost. Kluci už se naučili fandit holkám, cestu ukázaly už v devadesátých letech Sarah Connorová a před tím Ellen Ripleyová. Takže tady máte volnou ruku. Ať však jeho nebo ji, rozhodně musí protagonistu ztvárnit někdo hezký, a především bílý, přes to vlak nejede.
  • Na sidekicky jiných ras už je publikum alergické, s tím neprovokovat. Pokud, pak musí onen černoch nebo asiat velmi inteligentní. To samé platí pro homosexuály v komediích – proč ne, ale nikdy nesmí být zobrazeni jako byť průměrně chytří.
  • Vlastně jinak: rovnou všichni hrdinové musí být hyperinteligentní. Stačí se podívat na původní a nový Star Trek: Kde dřív stačila posádka schopných profesionálů, musí být dnes každý génius nějakého oboru. S čím chytřejšími postavami se půjde identifikovat, tím chytřejší si budou během sledování teenageři připadat. Dneska už se v kině nikdo nedokáže prostě bavit: musí mít pocit, že mu stoupá IQ. I kdyby byla pravda opačná.
  • Teď stojíte na rozcestí. Pokud máte pod padesát milionů dolarů, natočte horor a pusťte ho do kin kolem Halloweenu. Nezapomínejte, že jakékoliv rozhodnutí, které děláte, musí vést k zavedení série! Pokud máte peněz dostatek, naházejte jich na hromadu co nejvíc a zkuste sci-fi s mnoha efekty.
  • Čím dražší je váš film, tím musí být delší. Pokud točíte film za sto padesát mega, dejte si pozor, aby neměl pod dvě hodiny!
  • Pokud možno, mějte v záloze dvacet minut navíc, aby šlo později vydat režisérskou edici. Ve skutečnosti neuškodí, když všude rozhlásíte, že jste se režisérovi dost pohrabali ve výsledku a jeho vizi bude odpovídat až Blu-Ray. Zeptejte se Ridleyho Scotta, ten na to má patent.
  • Zeptejte se ho, ale nezaměstnávejte ho – staří zkušení režiséři si už moc nenechají kecat do práce, točí dlouho a za hodně. Místo toho najměte někoho mladého, kdo má za sebou jeden nezávislák, kterým upozornil publikum, že existuje. Buďte opatrní, jinak se vám to vymkne z rukou, jako když dáte režisérovi indie komedií 200 milionů na Spider-Mana jenom proto, že se jmenuje Webb. Jestli se ale nezávislák vyznačoval alespoň náznaky akce a můžete odhadovat, že by ji technicky zvládnul i ve velkém, budete tu mít rázem dalšího Blomkampa (Elysium), Edwardse (Godzilla) nebo Trevorrowa (Jurský svět). Pak máte jistotu, že vděčný klučina vám nebude dělat bordel, a ještě se bude říkat, že dáváte prostor talentům. Navíc tihle lidi umí točit relativně levně.
  • Aspoň část děje by se měla odehrávat v Číně nebo Japonsku. Asijský trh roste jako žádný jiný a máloco potěší tamní diváky jako pozornost Hollywoodu. Je hezké, když se tu může odehrávat celý film (Wolverine), ale stačí i finále (Transformers 4). Nemusí to vůbec dávat smysl – postavy najednou mohou říct, že prostě potřebují do Číny, a najednou tam budou. Navíc je tam spousta mrakodrapů, které jde efektně rozmlátit. Prošlo to i Nolanovi (Temný rytíř), tak čeho se bát?
  • Obsazení… Nepotřebujete slavné herce. Doba, kdy se chodilo na hvězdy, skončila s devadesátými lety. Existují výjimky – zbytek světa na rozdíl od USA ještě zachovává jistou nostalgii po lidech jako Tom Cruise, takže jestli vám nevadí, že méně prestižní tržby ze světa budou zásadně vyšší než domácí (z nichž vám jde víc procent), můžete vsadit na něj. Američani slyší tak maximálně na Roberta Downeyho Jr., jenže ten už je moc drahý. Možná neuškodí do vedlejší role dosadit populární seriálovou hvězdičku, ale tyhle lidi neumějí moc hrát, tak leda coby komediální uvolnění.
  • Na komedie ale pozor! Dravý internetový a televizní humor divákům většinou stačí a filmové komedie mohou skončit jako pořádné propadáky. Pokud nemáte po ruce populární komiky oblíbené u teenagerů jako Seth Rogen nebo Simon Pegg, raději se do nich nepouštějte. A pokud je máte, radši je obsaďte do normálního akčňáku a nechte je na pozadí trousit hlášky. To je větší jistota.
  • Asi není třeba dodávat, že musíte zakomponovat hezkou slečnu s velkými přednostmi, která bude sice ve filmu stát v pozadí a mlčet, nepoměrně víc se ale vyplatí na plakátech a v trailerech.
  • Kampaň veďte tak, aby o filmu neřekla nic jiného, než se ho diváci musí vidět. Nebo přímo vyvolejte dojem úplně jiného filmu, takového, který byste chtěli, aby vám režisér dodal, i když to neudělal.
  • Co nejvlezlejší titulní píseň nechte nazpívat Adele nebo někoho podobného – vymývání mozků v rádiích přitáhne lidi do kina.
  • Hudbu nechte složit někoho z továrny Hanse Zimmera. On se pod to pak podepíše, každý ho má rád, dopředu víte, jak to bude znít, takže se vám k tomu dobře připravují scény – nejde prohrát.
  • Ať je váš film jakýkoliv, propagujte ho jako temný. U pokračování to platí dvojnásob – dřív se lákalo na víc výbuchů, dnes na „temnější hrozby“. I kdyby každý věděl, že z Iron Mana bude nakonec uvolněná jízda plná hlášek, z nějakého důvodu na něj natáhne kampaň plná teskné hudby a tmavě modrých filtrů.
  • Pokud je váš režisér alespoň trochu schopný, nechte ho tvářit se, že dělá umění a je rebel. Ne že by se na plátně mělo dít něco chytrého nebo byla potřeba originalita, když se budou postavy tvářit důležitě a pustíte k tomu příslušnou hudbu, bude to tak působit. Pokud ale není schopný, vyzní to naopak směšně, asi jako když kameramanovi Chrise Nolana dáte za úkol rovnou zrežírovat celý Nolanův film a vznikne vám Transcendence. To pak radši ruce pryč.
  • Nejlépe k vyvolání uměleckého dojmu poslouží využívání dlouhých záběrů bez střihů – na rozdíl od většiny nuancí kvalitní režie dlouhý záběr rozpozná úplně každý (je dlouhý!), vypadá působivě a díky Cuarónově Gravitaci se o něm hodně mluví.
  • Film natočte ve 3D, pouštějte ho v IMAXech a předstírejte, že vám taky vadí, že to musíte dělat.

Kdo si loni vyvařil nejvíc

 

Film

Studio

Hrubé tržby v USA (v USD)

1

Guardians of the Galaxy

Buena Vista

333 130 696

2

The Hunger Games: Mockingjay – Part 1

Lionsgate

330 136 517

3

Captain America: The Winter Soldier

Buena Vista

259 766 572

4

The LEGO Movie

Warner Bros

257 760 692

5

Transformers: Age of Extinction

Paramount

245 439 076

6

Maleficent

Buena Vista

241 410 378

7

The Hobbit: The Battle of the Five Armies

Warner Bros

238 182 655

8

X-Men: Days of Future Past

20th Century Fox

233 921 534

9

Big Hero 6

Buena Vista

214 781 686

10

Dawn of the Planet of the Apes

20th Century Fox

208 545 589

Zdroj: Box Office Mojo

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Martin Svoboda

Martin Svoboda

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo