Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Miluj Wonga svého aneb Proti toleranci

| 9. 1. 2015

Akce „Kebabem proti debilitě“ posiluje vnímání přistěhovalců jako „kupců zbožím exotickým“. Kdo si troufne přijmout je jako spoluobčany a bližní?

Miluj Wonga svého aneb Proti toleranci

„Problém multikulturalismu je právě v tom -kulturalismu,“ poznamenal na mé škole před deseti lety jeden hostující přednášející z Vídně. Ocenit ho dovedu až tenhle týden. Když Tomio Okamura vyhlásil, že „každý zakoupený kebab je jen další jeden krok k burkám“, internet odpověděl nejenom nadšeným sdílením jeho ediktu mezi antiislamisty, ale taky protiakcí Kebabem proti debilitě. „Celonárodní den kebabu“ je vyhlášený na dnešek, lidé dobré vůle se do masa zakousnou přesně v šest. (Vegetariáni se připojí v pondělí Falafelem pro Tomia.)

Okamura to od komentátorů poprávu schytal, nezaznamenal jsem ale jeden velice důležitý argument. Totiž že jediný spotřebitelský čin, který může radikální islamisty aspoň malinko zabolet, je prodat auto a v nejlepším případě přestat cestovat úplně. Na globálním trhu s ropou to bude mít sice titěrný význam, ale pořád řádově větší, než si párkrát do roka odepřít svačinu za šedesát korun, ze kterých jde zlomek na certifikaci halal, ze které jde zlomek zlomku na něco, co by se dalo označit za šíření islámu, natož toho radikálního.

Hrajte svoji roli a nevyskakujte si

Ve světle tohoto ne zrovna promyšleného antiislamismu se angažované pojídání kebabu a falafelu jeví sympaticky, podotkněme ale několik věcí. Předně: jde o aktivismus bez rizika. Objednat si kebab nic nestojí, nebo to aspoň nevyjde dráž než večeře kdekoliv jinde. Jediné, co vám při takovém protestu hrozí, je pokydání se omáčkou. Nevzpomínám si na jedinou válku za ušlechtilou věc, a tou mírumilovné soužití mezi různými etniky a náboženstvími je, kterou by vyhrála pohodlná gesta.

Na udržování obchodních vztahů není nic hrdinného, pokud při tom nemusíte překonávat válečnou frontu. Není na tom dokonce ani nic antirasistického nebo antixenofobního. „U Wonga“ přece jí kdejaký nácek. Wongovi říká Wong, tyká mu jak malému děcku a vůbec se k němu chová jak k untrmenšovi. Ale jí u něj. Protože nic naplat, Wongové i Abdulové mají otevřeno do noci, dá se u nich najíst za stravenku a docela to chutná, hlavně po šesti pivech.

Akce Kebabem proti debilitě nechtě zakonzervovává takto rozdělené pozice. Přistěhovalcům a národnostním nebo náboženským menšinám nadále přisuzuje roli drobných živnostníků. Ta sama o sobě není vůbec podřadná ani na cti ubírající, problém je ale v tom, že je jediná, ve které si je podstatná část účastníků protestu dokáže představit. Je to ten multikulturalismus s důrazem na kulturu: vaše úloha je obohacovat nás. Budete (téměř doslova) kořením pro zpestření naší společnosti, ale ne naši plnohodnotní spoluobčané, naši bližní se vším, co k tomu patří, se všemi politickými a sociálními právy, po kterých voláme pro sebe a svoje děti. Hrajte svoji roli a my k vám budeme tolerantní.

Anketa

Jíte kebab?

Tolerance je nová netolerance

Účastnit se podniků jako Kebabem proti debilitě a Falafel pro Tomia je jen první a nejsnazší level boje s rasismem, xenofobií, nenávistí a „obyčejnou“ paušalizací. Druhým a výrazně těžším, protože by už znamenal ústupky, by bylo vypustit Araby, Vietnamce a Romy z bister, večerek a ghett mezi sebe. Netroufám si odhadnout, kolik pátečních pojídačů kebabu by hlasovalo pro šikovného muslimského kandidáta třeba jen do obecního zastupitelstva, když ne na prezidenta, kolik by fandilo vztahu svého dítěte s Vietnamcem nebo Vietnamkou, kolik by jich pronajalo volný byt mladé romské rodině. Kolik se jich loni postavilo proti paušalizujícímu trestání všech v Česku žijících Rusů?

Třetí a úplně nejtěžší úroveň boje s předsudky, na kterou jsem se bohužel zatím sám nedostal, je udělat všechno tohle a odpustit si přitom patronizující přístup „podívejte, jak jsem tolerantní!“ Tolerance je hnusná v tom, že v sobě šikovně ukrývá nadřazenost a hodnocení. Čumte, negři, já se vás vůbec nebojím! Žijete sice jinak, než je normální, ale já jsem tolerantní.

O tom všem můžete přemýšlet, až se po formulce „do housky, všechnu zeleninu, bylinkovou“ v pátek v šest zakousnete do svého kebabu. A jestli vás to zajímá, dám si taky, i když jsem v rozpacích, jestli to můžu udělat v bistru patřícím arabskému křesťanovi. Což je ještě jedna věc, která mě na Kebabem proti debilitě štve. Že její organizátoři ve své horlivosti sáhli po Okamurově šabloně a dali jí tak své požehnání.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Daniel | 9. 1. 2015 12:35

Musím s lítostí konstatovat, že jde o velice plytký až pravdoláskařský text člověka, jehož představa o soužití rozdílných kultur spočívá v tom, že si v pátek cestou z hospody koupí kebab a v sobotu Pho-Bo. Pan Kašpárek mluví o boji proti rasismu, xenofobii a paušalizaci, a sám se přitom dopouští značně hloupé paušalizace. Tím jen přispívá k dialogu hluchých, protože neadresuje skutečný problém, ale jeho uměle vytvořenou atrapu.
V odporu proti islamizaci Evropy totiž hrají klasické rasové předsudky a xenofobie naprosto okrajovou roli. Vietnamců, které do toho nesmyslně motá Kašpárek, se netýká už vůbec. Viděl někdy pan Kašpárek vietnamského muslima, který žije ze sociálních dávek, propaguje šaríu a hlásá demontáž západních civilizačních hodnot, případně znásilní jeho sousedku za trest, protože byla vyzývavě oblečená? Drtivá většina lidí zná Vietnamce spíše jako bezproblémové zdvořilé lidi s obdivuhodným pracovním étosem, jejichž děti mluví lepší Češtinou než české děti. Co říká Okamura a další „rasisti“ o Vietnamcích? Zaznamenal někdy pan Kašpárek nějaký signifikantní odpor proti Asijcům v ČR?
Vypustit přistěhovalce z ghett mezi nás – to je velmi vznosná myšlenka. Pan Kašpárek by měl ale nabídnout i návrh její praktické stránky – za jakých podmínek to bude? Hnutí PEGIDA, Úsvit a další nevznikly z rasismu, ale ze zcela legitimní obavy Evropanů z nemožnosti soužití s lidmi, kteří zjevně nechtějí přijmout naše civilizační hodnoty. Oni s námi nechtějí splynout jako Vietnamci nebo Číňani. Oni chtějí, abychom splynuli my s nimi. Jak to tedy má být? Máme my u sebe doma přijmout jejich civilizační hodnoty?
Establishment a multikulturalisté zjevně nejsou schopni nabídnout odpovědi na tyto otázky. Dokud budou tyto problémy zametat pod koberec pomocí paušalizujících obvinění z rasismu a xenofobie, budou jen prohlubovat přesvědčení lidí, že jsou naprosto bezradní. A tím je vhánět do náruče skutečným extremistům.

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (16 komentářů)

Jan Vrbka | 10. 1. 2015 19:18

Ach, kampak by si přál autor vyhnat gheta? Do prázdného města, na jehož děsivé demografii se již léta podepisují politici napříč spektrem? Souhlasím s panem Danielem o pravdoláskářské povrchnosti. Snad není stejně jednoduchý i plán na rekonstrukci TIC. Zatím to vypadá, že mladí, arogantní, jsmestímrychlehotovi vyhrávají na celé čáře, přičemž jim chybí grácie starých grázlů. Takže: prvně navrhnout řešení, potom bourat. Ne jenom zaplácnout A4 prázdnými slovy a nepsat o "ničem".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Eva Procházková | 10. 1. 2015 16:59

No právě proto je to jedno z přikázání, protože milovat bližního svého jako sebe sama v celé jeho jinakosti je těžké. Neumíme to u svých blízkých, předěláváme svoje partnery, děsíme se svých dětí, když ukazují, že jsou jiné, že nejsou jako my, hlásáme svoje teze a neposloucháme jinaké. Jak by nám to mohlo jít u ne-rodiny, cizinců, když vlastně vyžadujeme stejnost (ať jsou jako my. Ani to jídlo nesmí být zas až tak moc exotické.).
Fanatici jsou věc jiná a najdete je všude, pro některé se hodí islám, pro některé ekologie, pro některé Strana svobodných, pro některé machismus. Paradoxně je mi víc ouzko z hnutí typu Úsvit a Pegida a z některých komentářů tady než z toho, před čím straší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 10. 1. 2015 16:02

Nejsem si jist, jestli je dostatečně jasné, že pokud se člověk narozený jinde, (případně narozený zde, ale mimoevropského) původu začlení do naší společnosti a přijme její hodnoty, tak v pohledu běžného člověka žádný přistěhovalec není a žádné multikulturní prostředí nevytváří.

A stejně jako předchozí přispěvatel, zmiňovaná akce je protestem proti Okamurovi. Pokud on brojí proti kebabu, tak si na protest jdete koupit. Není to nic jiného, než klasická švejkovina, nehledejte v tom kdovíjaké hloubky....

Mimochodem není snad i ten kontroverzní Tomio důkaz, že se u nás člověk cizího původu může úspěšně ucházet o veřejné funkce ?

A vytahovat v debatě o problému romskou menšinu, to už si snad nezaslouží ani reakci :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 9. 1. 2015 12:35

Musím s lítostí konstatovat, že jde o velice plytký až pravdoláskařský text člověka, jehož představa o soužití rozdílných kultur spočívá v tom, že si v pátek cestou z hospody koupí kebab a v sobotu Pho-Bo. Pan Kašpárek mluví o boji proti rasismu, xenofobii a paušalizaci, a sám se přitom dopouští značně hloupé paušalizace. Tím jen přispívá k dialogu hluchých, protože neadresuje skutečný problém, ale jeho uměle vytvořenou atrapu.
V odporu proti islamizaci Evropy totiž hrají klasické rasové předsudky a xenofobie naprosto okrajovou roli. Vietnamců, které do toho nesmyslně motá Kašpárek, se netýká už vůbec. Viděl někdy pan Kašpárek vietnamského muslima, který žije ze sociálních dávek, propaguje šaríu a hlásá demontáž západních civilizačních hodnot, případně znásilní jeho sousedku za trest, protože byla vyzývavě oblečená? Drtivá většina lidí zná Vietnamce spíše jako bezproblémové zdvořilé lidi s obdivuhodným pracovním étosem, jejichž děti mluví lepší Češtinou než české děti. Co říká Okamura a další „rasisti“ o Vietnamcích? Zaznamenal někdy pan Kašpárek nějaký signifikantní odpor proti Asijcům v ČR?
Vypustit přistěhovalce z ghett mezi nás – to je velmi vznosná myšlenka. Pan Kašpárek by měl ale nabídnout i návrh její praktické stránky – za jakých podmínek to bude? Hnutí PEGIDA, Úsvit a další nevznikly z rasismu, ale ze zcela legitimní obavy Evropanů z nemožnosti soužití s lidmi, kteří zjevně nechtějí přijmout naše civilizační hodnoty. Oni s námi nechtějí splynout jako Vietnamci nebo Číňani. Oni chtějí, abychom splynuli my s nimi. Jak to tedy má být? Máme my u sebe doma přijmout jejich civilizační hodnoty?
Establishment a multikulturalisté zjevně nejsou schopni nabídnout odpovědi na tyto otázky. Dokud budou tyto problémy zametat pod koberec pomocí paušalizujících obvinění z rasismu a xenofobie, budou jen prohlubovat přesvědčení lidí, že jsou naprosto bezradní. A tím je vhánět do náruče skutečným extremistům.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Phoenix | 9. 1. 2015 12:32

Tolerance není žádným kladem ipso facto. Je vysoce kontraproduktivní tolerovat kriminální či minimálně vysoce nespolečenské chování (močení do veřejné kašny) libovolné skupiny lidí (viz Teorie rozbitého okna).

Že jsem tolerantní například znamená, že se nechystám vyhladit každého, kdo se prohlašuje za muslima. Aniž bych ovšem přestal považovat islám za totalitní ideologii, odporující našemu právnímu řádu a západnímu demokratickému zřízení. Muslimy v jakékoli pracovní roli nemám problém tolerovat do té doby, dokud se vyznávání jejich ideologie nezačne příčit našemu právnímu řádu a společenským zvyklostem. Což začne velmi brzy, protože islám je se západní demokracií neslučitelný. Jak si s tímto neřešitelným problémem muslimové poradí je na nich (viz Červený Trpaslík a "kam přijdou všechny kalkulačky"), obávám se ovšem, že drtivá většina sáhne spíše po radikalizaci než po odmítnutí islámu. Přiznat si, že celý život následuji šílenou totalitní ideologii a že je třeba se s ní rozloučit, chce opravdu celého chlapa/ženskou (viz Chyby se staly, ale ne mou vinou).

Mimochodem, kauza "kebab" je opravdu ptákovina, ale že "naši" muslimové pravděpodobně financují islámský terorizmus už zjistila i BIS (takže teď už to vědí opravdu všichni).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Tvaruzek | 9. 1. 2015 10:58

ta akce ale neni zamirena "PRO" muslimy.. ta akce je zamirena "PROTI" tomiovi a jeho vyroku o kebabech.. tomio dal chybne rovnost mezi kebab a fanaticky islam, a touto akci tuto rovnost chceme zrusit.. ukazat, ze koupe kebabu zadne burky neprinese (prave proto, ze kebaby casto ani neprodavaji muslimove..). Proste jde o poukaz na zavadejici xenofobii a demagogii a boj proti ni. Na Hybesce to mam rad, pozdravujte a dobrou chut..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 9. 1. 2015 13:22
reakce na Petr Tvaruzek | 9. 1. 2015 10:58

Tomio chtěl těmito nominálně připitomělými řečmi získat zdarma publicitu, kterou by nikdy nebyl schopen si zaplatit. A tu jste mu dali. Že je to publicita negativní? To nevadí. I negativní reklama je reklama. Je mnohem lepší než být neviditelný. Doba, kdy média mohly politicky zničit člověka svojí nepřízní pomalu odchází s tím, jak se média samy diskreditují. A Okamura to ví. Zeman proti médiím vyhrál prezidentské volby. Pokud neaspirujete na 30% volební výsledek a pokud se to šikovně nadesignuje, denunciační kampaň vám může levně získat 5% pro vstup do sněmovny. Okamura není hlupák, přinejmenším je chytřejší než novináři, kteří ho zesměšňují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Hruby | 9. 1. 2015 10:37

Jen tak na okraj, to, co se u nás prodává jako "kebab", je vesměs spíš variace řeckého gyrosu. Do Evropy to přinesli přistěhovalci z Turecka, které je mimochodem pořád spíše sekulárním státem a s islamisty to má společné minimum. Docela by mě zajímalo, kolik prodejců kebabu má halal certifikát, odhaduji, že naprosté minimum...
A nejlepší fór na tom je, že kebab v podobě prodávaný v Německu (döner) v pita chlebu, kterého se prodá po EU jasně nejvíc, vznikl právě až mezi přistěhovalci v Německu a naopak se zpětně šíří do Turecka, takže opravdu ortodoxní islamista by ho dost možná odsuzoval jako vliv západu. Že si Okamura vzal do úst právě toto jídlo o něm dost názorně vypovídá :-)

S článkem v podstatě souhlasím v tom, že je tato akce možná až na škodu, protože zbytečně Okamuru zviditelňuje a paradoxně možná jím vyjádřené stereotypy podtrhuje.
Další části článku by byly na delší diskusi, v něčem souhlasím, v něčem ne, ale to by bylo na jiný příspěvek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Piotr Shenkawski | 9. 1. 2015 10:22

Toleranci vnimam trochu jinak. To,ze nekomu toleruju jeho chovani prece neznamena,ze s nim musim souhlasit, nebo ho nejak emulovat. Tolerovance dle meho je schopnout bavit se s druhym i presto,ze se mi neco nelibi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 9. 1. 2015 09:22

Zná někdo něco jinýho pozitivního čím jsou schopni nás "kulturně obohatit" než vcelku dobrý žrádlo?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 10. 1. 2015 15:47
reakce na Jan Pozner | 9. 1. 2015 09:22

Třeba já jsem byl několik let trénován v bojových uměních Číňankou, sleduji hollywodskou i čínskou filmovou produkci, učím se brazilsko/karibský tanec a velmi rád se podívám na belly dance a pohádky Tisíce a jedné noci se Šeherezádou v hlavní roli se mi taky docela líbily. Některá arabská muzika má taky něco do sebe. A třeba východní kultura v oblasti úcty ke stáří by nám rozhodně mohla být vzorem...
A to nemluvím a krásných holkách, které se tam vyskytují, i když uznávám, že to je otázka "vkusu každého soudruha" :-)

Spousta věcí kolem nás pochází odjinud a mnoho věcí dělají sice jinde jinak, ale to neznamená, že to dělají hůř....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vojtěch Drápal | 9. 1. 2015 22:10
reakce na Jan Pozner | 9. 1. 2015 09:22

Pracovní morálka - hovořím ze zkušeností mých kamarádů, kteří pracují v azylových zařízeních, narozdíl od mých mnohých bílých sousedů, lidé, o nichž hovoří článek, chtějí pracovat, chtěji něco dělat, obzvláště silně patriarchální společnosti to mají v krvi, bohužel zákon zakazuje přistěhovalcům první rok u nás pracovat. Jsou schopni dělat práci, nad níž češi ohrnují nos.
Rodiné hodnoty - neznají takovou společenskou fragmentaci jako my. Rodina je celek, který drží pospolu, nejde o partu individualistů, jež spojuje genetická informace a přespávají na jendom místě. (Nemluvím o extrémech určitých zemí, kdy žena nemá práva a kvůli zneuctění rodiny se rodinní příslušníci navzájem podřezávají. Pokud jste někdy cestovali do Izraele stopem a přespávali u lidí, s nimiž se náhodně potkáte u cesty, víte o jakých rodinách a jakých hodnotách mluvím.)
Hodnoty obecně a společenskopolitická angažovanost - nejsem si jistý kvůli čemu by dnes tisíce lidí povstali a šli bojovat do ulic, v porovnání s obdobím první poloviny minulého století je společenský a spolkový život mrtvý (Zde jde o můj soukromý pocit a nemám to podpořeno tvrdými daty či osobní zkušeností - protesty proti ACTA mohou být dobrým protipříkladem). Pokud by mi někdo mohl dát do komentáře odkaz na soupis nebo článek jež by shrnoval nebo pojednával o tom, jaké jsou západní hodnoty, byl bych mu moc vděčný.

Poznámka nakonec, nezapomínejte, že antické umění a filosofii máme zachovanou jenom díky tomu, že ji Arabové (muslimové!!!) zachovali a pak donesli zpátky do Evropy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 11. 1. 2015 04:10
reakce na Vojtěch Drápal | 9. 1. 2015 22:10

To s tím antickým dědictvím není pravda. Řadu věcí uchovala církev i na Západě a východní říše v roce 476 nepadla. Konstantinovo město nebyl žádný vidlákov. Bez Arabů (muslimů!!!) bychom o nic nepřišli a na světě by bylo lépe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Eva Procházková | 12. 1. 2015 10:46
reakce na Jan Capouch | 11. 1. 2015 04:10

Na twitteru pořád existuje hashtag, jak by svět vypadal bez příspěvku Arabů. V matice dali světu koncept nuly, algebru, rozvedli trigonometrii, řešili algoritmy, byli skvělými astronomy, vyznali se v léčitelství, a to vše v době, kdy se většina obyvatelstva Evropy neuměla ani podepsat (a křížáci v arabských zemích mohli mít zhruba stejnou image jako dnešní džihádistická trdla v Evropě).

A opravdu uchovali pro Evropu celou aristotelskou tradici (církev dala přednost idealistické platonské), což Evropu právě s dnešním důrazem na Aristotelem milovanou racionalitu, kategorizace a pojmy ovlivnilo hodně. A co architektura? Byl jste někdy ve Španělsku? Já bych to nepodceňovala.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 12. 1. 2015 15:09
reakce na Eva Procházková | 12. 1. 2015 10:46

Koncept nuly je ale poměrně nesporně indický. Arabové ji do Evropy jen přinesli, což (spolu se stylem psaní čísel) jistě užitečné bylo, tohle ale nevymysleli.

Jinak Arabové skutečně měli období, kdy ve vzdělanosti Evropu hodně předstihli, jenže to bylo v období relativně nedlouho po vzniku islámu (zhruba do prvního milénia), přičemž v mnoha ohledech Arabové navazovali na Byzanc, kterou rozvrátili a je dost sporné, zda by se bez jejich vlivu nedostala Evropa dále. Od té doby to ale s arabskou vzdělaností nebylo slavné a zatímco Evropa na ni dokázala navázat a dále ji rozvíjet, tak Arabové sami v podstatě stagnovali a cca od roku 1100 mezi nimi vlastně nenajdete žádné jméno, které by ve vědě něco znamenalo.. Důvodů může být celá řada, nicméně poměrně hodně historiků se kloní k závěru, že příčinou byl právě islám, resp. příklon k jeho silně dogmatické podobě, s čímž se Arabové vlastně nikdy nevyrovnali.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 12. 1. 2015 12:40
reakce na Eva Procházková | 12. 1. 2015 10:46

Ne každý, kdo psal učenosti v arabštině, byl Arab, potažmo muslim. Většina těchto mudrců byli Peršané nebo židé. Arabové nic moc nevytvořili, spíše nezničili to, co znali Indové, Peršané, židé a Řekové. V Konstantinopoli kvetla vzdělanost právě v době, kdy se běžný (Západo)evropan neuměl podepsat.
To, že na něco přišli v chalífátu neznamená, že by na to nepřišel někdo jiný. A Turci byli už úplně jiná liga.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!